Ceny Thálie 2024

31. ročník, činohra, opera, balet, tanec a pohybové divadlo, muzikály i operety

Ceny Thálie vyhlašuje a pořádá od roku 1994 Herecká asociace (dále HA), nezávislá profesní odborová organizace výkonných umělců s působením na území České republiky.

Letos se budou Ceny Thálie udělovat po třicáté prvé, a to v sobotu 5. října od 20 hodin, opět v historické budově Národního divadla v Praze pod záštitou Ministra kultury České republiky Martina Baxy a s podporou Ministerstva kultury. V průběhu ceremoniálu, který bude v přímém přenosu vysílat Česká televize na programu ČT1, bude vyhlášeno 20 laureátů.

Výroční Ceny Thálie se udělují v šesti kategoriích.

Tradičně se udělují Ceny Thálie ve čtyřech kategoriích – v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a jiných hudebnědramatických žánrů – a to za mimořádné jevištní výkony, které vznikly v České republice v období, za které se ceny ten rok udělují. V každé z těchto kategorií se oceňují zvlášť ženské a mužské výkony, které posuzují oborové odborné poroty, jmenované prezidiem HA. Na výroční Cenu Thálie mohou aspirovat i zahraniční umělci účinkující v českých divadlech. (Statut Cen Thálie je k dispozici na https://cenythalie.cz/o-cenach-thalie/statut/)

Od roku 2020 se oceňují také samostatně mimořádné umělecké jevištní výkony v oboru alternativního divadla a v oboru loutkového divadla. V každé z těchto kategorií je udělena pouze jedna cena. Pro muže a ženy dohromady. V každé kategorii odborná porota udělí PĚT nominací (žen a mužů dohromady).

Pro 31. ročník Cen Thálie bylo určeno hodnocené období v rozmezí od 1. července 2023 do 30. června 2024.

Oborové odborné poroty rozhodují postupně o tzv. „širších nominacích“, které jsou také zveřejňovány (objeví se pomocí titulku během přímého přenosu a jsou vytištěné v magazínu Cen Thálie a na internetových stránkách). Umělci dostávají poštou potvrzení o širší nominaci. Tito umělci však Cenu Thálie získat nemohou.

Poroty rozhodují především o tzv. „užších nominacích“, z nichž je vybrán nositel či nositelka Ceny Thálie – do tohoto finále postupují v každé z tradičních kategorií 3 umělkyně a 3 umělci, v kategoriích alternativního divadla a loutkového divadla 5 umělkyň a umělců jako celek.

Rozhodování o udělení cen za mimořádné jevištní umělecké výkony je svěřeno výhradně odborným porotám. Jejich členové rozhodnou o laureátech v tajném hlasování přímo až v den vyhlášení v Národním divadle, za účasti státního notáře a zástupce HA.

Předsedkyní činoherní poroty je Jana Paterová, operní porotu vede Zbyněk Brabec, baletní Roman Vašek, muzikálově-operetní Zdeněk Barták, porotu alternativního divadla Kateřina Rathouská a předsedkyní loutkářské poroty je Kateřina Dolenská.

V letošním ročníku bude opět předána Cena České akademie divadelníků, která bude udělena mezioborově za mimořádný přínos českému divadelnímu umění, a to na základě dvoukolového elektronického hlasování. Právo hlasovat v obou kolech mají členové ČAD.

Stejně jako dosud, využije i tentokrát prezidium HA svou možnost udělit ceny za celoživotní umělecké mistrovství. V letošním ročníku to budou dvě ceny v oboru činohry pro Štěpánku Ranošovou a Viktora Preisse. Po jedné ceně v dalších oborech, v opeře pro Naďu Šormovou, baletu, tanci a pohybovém divadle pro Josefa Kotěšovského, v muzikálu, operetě a jiných hudebnědramatických žánrech pro Helenu Vondráčkovou, v oboru alternativního divadla Janu Číhalovi, kterému byla cena udělena, ale bohužel se slavnostního ceremoniálu v Národním divadle nedožil.

Také bude udělena Cena Thálie za šíření divadelního umění a Cena pro mladého umělce či umělkyni do 33 let v oboru činohry. Překvapením bude Cena pro zahraničního umělce.

Už tradičním partnerem HA při slavnostním udílení Cen Thálie je Národní divadlo v Praze.

Stálými partnery jsou Nadace Život umělce a Nadace Munzarových.

Hlavním partnerem Cen Thálie je INTERGRAM, kolektivní správce práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, kterého v roce 1990 založili sami nositelé práv. Jeho základním posláním je propojování nositelů práv s uživateli jejich tvorby. Tak zajišťuje, aby umělci a výrobci v Česku i v zahraničí získali spravedlivou odměnu za užití svých výkonů a záznamů.

Hlavním mediálním partnerem Herecké asociace je Česká televize, mediálním partnerem pak Český rozhlas Dvojka.

Různobarevné skleněné Ceny Thálie tradičně vyrobila a Herecké asociaci věnovala

Sklárna LASVIT AJETO ze severočeské Lindavy.

Novým partnerem se pak stala Nadace BPD PARTNERS, která spravuje jednu z nejprestižnějších moderních galerií Kunsthalle.

Dalšími partnery se stala 3 města – Hlavní město Praha, Statutární město Brno, jehož primátorka Markéta Vaňková udělila letošním Cenám Thálie záštitu a statutární město Ostrava.

Režii přenosu má opět na starosti Roman Petrenko.

Ceny Thálie bude moderovat Světlana Witowská.

K vyhlášení Cen Thálie 2024 vydá Herecká asociace opět programový Magazín, který bude bezplatně k dispozici hostům galavečera v Národním divadle.

Barbora Fialová

pro Taneční magazín

Rozhovor s legendární televizní Popelkou, herečkou EVOU HRUŠKOVOU

„Swingem nepohrdnu“

Začínala v dětském věku v pořadu Hledáme písničky. Nezapomenutelná zůstává její černobílá Popelka. Její velkou láskou jsou loutky a své životní poslání našla nestárnoucí Eva Hrušková v divadle pro děti, což jí vyneslo Řád Elišky Přemyslovny. S Loutkovým divadlem Evy Hruškové a Jana Přeučila přináší radost i poučení nejen dětem ale i dospělým.


Do sedmi let  jste vyrůstala u babičky v České Skalici a zde jste také poprvé viděla loutkové divadelní představení o Kašpárkovi. Jaké bylo Vaše dětství a co Vás bavilo?


„Moje prababička, i když byla prostá žena, byla velmi kulturní. Moji maminku, kterou vychovávala, dala na balet, na klavír, obě hrály ochotnické divadlo. Se mnou to bylo podobné. Ještě v předškolním věku jsem chodila do rytmiky a babička si mne brala velice často na klín a zpívala mi. Každý den. Dodnes si pamatuju písničky Osiřelo dítě nebo Malý hošík plavovlasý, u kterých jsem slzela.“

V 11 letech jste začala vystupovat v dětském pořadu Hledáme písničky, pak jste se objevila v několika pohádkách a v roce 1969 přišla Popelka. Jak na tu dobu vzpomínáte?

„To už jsem bydlela s rodiči v Hradci Králové. Maminka mě poslala do hudebky, ovšem hudební nauku jsem vždycky protrpěla. Klavír a zpěv ještě ušly 🙂 V roce 1963 Štěpánka Haničincová ohlásila v Československé televizi pozvánku na konkurz do pořadu Hledáme písničky pro děti, maminka mě přihlásila a já jsem tam jela. Bylo nás asi 1200 dětí. Vybrali nás jen pár, kteří jsme pak v tomto pořadu několik let vystupovali. A víte, že se stýkáme dodnes?“

Uměleckou dráhu jste zahájila po gymnáziu v Hradci Králové v loutkovém divadle DRAK a pak jste šla na loutkařinu na DAMU. Po škole jste učila v LŠU, hrála v Divadle bez opony, vystudovala divadelní dramaturgii a začala se věnovat divadlu jednoho herce a psát si divadelní hry…

„V DRAKu jsem se zamilovala do loutek. Dostala jsem se tam tak, že syn ředitele divadla Jana Dvořáka se mnou chodil do třídy na gymplu a vyřídil mi vzkaz od tatínka, jestli nechci jít k nim. Šla jsem se smíšenými pocity. Nemohla jsem tušit, že tu vznikne láska na celý život. Láska k loutkám. Po DAMU jsem několik let byla v Divadle bez opony, kde jsem se od jeho principála Jiřího A. Svobody učila, jak dělat divadlo pro děti, jak ho organizovat, jak shánět představení. Dnes máme v repertoáru představení, která doplňují školní osnovy a jsou právě letos ještě víc aktuální: uplynulo 70 let od úmrtí Aloise Jiráska a my hrajeme Pověsti české, dvoudílné představení, které úžasně pro děti zpracoval Jiří Chalupa. Přibližujeme tak Jiráska, tuto velkou osobnost naší literatury, velmi přitažlivým způsobem, s humorem a písničkami Zdeňka Bartáka. Nezaslouží si, aby se na jeho díle usazoval prach 🙂

Poté jste potkala svého osudového muže, kolegu Jana Přeučila, který se stal nejen Vaším manželem, ale spolu jste založili Loutkové divadlo Evy Hruškové a Jana Přeučila a jezdíte po republice…

„Loutkové divadlo jsem hrála vlastně hned po vysoké škole. Miroslav Vildman pro mne napsal a zrežíroval pohádku O Popelce, která byla pro jednu herečku, několik loutek a nejmenší děti. Tak zněl podtitul. Vyhrála jsem s ní několik soutěžních přehlídek divadel pro děti. S Janem máme pohádky i představení pro větší děti a spolupracujeme s těmi nejlepší, kteří dělají pro děti – Martina Drtijverová, Jiří Žáček, Jaromír Klempíř, Zdeněk Barták nebo Jiří Chalupa, to jsou hvězdy našeho „týmu“.

 Své životní poslání jste našla v „divadle pro děti“, což Vám vyneslo ocenění Řád Elišky Přemyslovny, který se uděluje ženám, které se prosadily v různých oblastech veřejného života. Co to pro Vás znamená?

„Velmi si tohoto ocenění vážím. Myslím si, že divadlo pro nejmenší diváky je dost podceňovaný obor. Přitom my pěstujeme v dětech vztah ke kultuře, k jazyku, je to opravdu ve spolupráci s paními učitelkami součást výchovy ke kulturnosti.“

Vy spolupracujete také se sestrou zpěvačkou Janou Hruškovou – Yngland. Máte nějaké společné představení?

„S Janičkou jsme spolu hrály několik let. Teď odešla do České Skalice, kde se stará o naši maminku a hraje v okolí. Má velice pěkné pohádky s důrazem na muzikální stránku.“

Máte tři syny a díky synovi Zdeňkovi jste babičkou. Jak se cítíte v této roli?

„Je to krásný pocit, být babičkou. Neuměla jsem si to představit, je to taková vyšší kvalita života 🙂

Patříte k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem? Jak ráda odpočíváte?

„Ráda čtu. Ale miluju i operu nebo klasickou hudbu, nepohrdnu ani swingem. Teď jsme si oblíbili návštěvy artových kin, kde se promítají přenosy např. z Metropolitní opery nebo z West Endu v Londýně. Tak takové zážitky nemají chybu.“

EVA HRUŠKOVÁ:

Pochází z České Skalice. Narodila se 27. 3. 1952. Na DAMU vystudovala loutkoherectví a divadelní dramaturgii. Hrála v divadle DRAK v Hradci Králové, v Divadle bez opony, učila na LŠU dramatický kroužek. Sestra je zpěvačka Jana Hrušková – Yngland. Má tři syny – herce Zdeňka Rohlíčka, dopravního inženýra Vojtěcha Rohlíčka a filmového střihače Jiřího Kříže. S manželem hercem Janem Přeučilem založili Loutkové divadlo Evy Hruškové a Jana Přeučila, s nímž putují po republice. Hry – Šípková Růženka, Staré pověsti české, Pražské pověsti, Řecké báje, Ahoj, světe!, Legenda o hvězdě, O Popelce, Princezna se zlatou hvězdou. Film a TV – O Honzovi a princezně Félince, Krása, Meluzína, Klíček, Bastardi 2 a 3, Strom pohádek, Stopy života, Modrý kód, Čechovi. S Pavlem Mészárosem napsala knihu Popelka a spol. (2019).

 Veronika Pechová   

pro TANEČNÍ MAGAZÍN