Premiéra a 114 repríz, představení, workshopy, metodický materiál!

Představení Svět z papíru je 10 let na scéne v Čechách i v zahraničí!

Organická skupina umělců Eli a kol. kteří tvoří a spolupracují s uměleckým spolkem HTSpE, z.s., vedeným choreografkou, tanečnicí a pedagožkou, Mirkou Eliášovou, spolu uvedou 115. reprízu představení Svět z papíru, 8.12.2024 v 16:00 v pražském Žižkostele!

Historie tohoto unikátního představení vede do r. 2012, kdy vzniklo představení “Kam letí nebe”, v choreografii Mirky Eliášové, inspirované hravou poezií Ivana Wernische, kde se experimentovalo s prací s papírem. Následovalo interaktivní představení pro dospělé, “Svět z papíru”, v r. 2013, jednalo se o site-specific projekt. Od r. 2014 se představení se ukázalo, že  bude lépe fungovat pro dětského diváka a od té doby se odehrálo  více než 114 repríz jak v divadle, tak na trávě nebo na lodi, v galerii, v kostele, v tělocvičně, na náměstí, ve stanu v Čechách i v zahraničí. Tančilo ho průběžně více než 12 tanečníků a hrálo 7 hudebníků.

Postupem hraní jsme fixovali situace, které fungují. Jako klíčové se ukázalo také to, že představení má pevnou strukturu – kostru v podobě zvukové vrstvy. Hlavní myšlenkou zvukové složky je cesta z přírody do města a zpět. Zvukovou složku ještě doplňuje hudebník, který improvizuje podle časové osy. Tím, že se jedná o konceptuální představení, je možné přizvat různé hudebníky i tanečníky.  Společně s dětskými představeními vznikla také možnost učit workshopy pro školní děti, kdy v rámci jedné až dvou lekcí děti provádíme tím, že si zatančí s papírem. Do škol vždy chodíme nejméně v tandemu s hudebníkem, občas i s dalším tanečníkem. Díky těmto workshopům  vznikl k projektu metodický materiál.

Mirka Eliášová – tanečnice, pedagožka, choreografka – je absolventka v oboru choreografie na HAMU. V následujících letech se věnovala využití improvizace v současném tanci a v roce 2007 obhájila disertační práci v oboru choreografie a teorie choreografie, v roce 2024 zastáva pozici docentky na HAMU. Část svých sil věnuje práci s dětmi na ZUŠ v Praze 8. Od r. 1997 vytvořila více než dvacet pět choreografií, na kterých spolupracovala s Jiřím Jaklem. A mnoho z nich je věnováno dětskému diváku.

Anotace a obsazení, 8.12.2024

Interaktivní hravé představení pro tanečníky,  hudebníky, děti a tisíc listů papíru.

Arch papíru A4 odkazuje k úřadu, kanceláři, povinnosti. Ministři, soudci a úředníci přenášejí vysoké a těžké stohy spisů sem a tam a přitom funí. Černé na bílém, to je směrodatné. Papír sám je přitom jedním z posledních přírodních materiálů naší civilizace. Strohá A4 ožívá, když ji zmačkáme. Shledáváme, že má paměť – paměť hmoty a tvaru. Papír stárne a brázdí ho vrásky jako tvář starého člověka. Nikdy už nebude tak rovný a hladký, jako když byl nový. Ztrácí bílou novost, avšak získává paměť příběhů, které do něj byly vepsány.

Dobrodružství objevování prostoru, pohybu, bezmezné inspirace a čiré radosti prostřednictvím obyčejného kousku papíru.

Koncept a choreografie: Mirka Eliášová

Tančí: Jana Novorytová, Lucie Charouzová, Veronika Šimková, Jana Látalová, Barbora Látalová, Romana Packová, Lenka Kniha Bartůňková, Mirka Eliášová, Jan Bárta, Radim Klásek, Jiří Lössl

Hrají: Gerge Cremaschi, Václav Kalivoda, Matouš Vlčínský, Tomáš Reindl

Projekt podpořili MKČR, MHMP a Žižkostel

 

 
Romana Packová

pro Taneční magazín

“JEDEN A JEDEN A JEDEN”

ARCHA+ & Divadlo NIE uvádí premiéru

“Dvaadvacet mladých lidí, dvaadvacet srdcí a tolik témat, kolik nás tu je.”

Inscenace o době, ve které žijeme, o našich životech, největších snech a nejhlubších obavách. ARCHA+ ve spolupráci s Divadlem NIE přináší obraz společnosti očima 22 mladých umělců. Setkali se, aby zachytili dobu, ve které žijeme právě teď, s tolika tématy, kolik je lidí. Premiéra JEDEN A JEDEN A JEDEN už 30. & 31. 10. 2024 v prostoru ARCHA+.

Naše sny nám dávají smysl a vnitřní oheň, pohánějí nás kupředu a inspirují k tomu,

abychom usilovali o něco, co nás přesahuje. S našimi sny jsou ale propleteny i naše nejhlubší obavy – strach z neúspěchu, odmítnutí a ztráty. Strach z budoucnosti. Každý z nás čelí spoustě nejistot, ale společně je můžeme překonat a přijmout. První krok k tomu je sdílení a společné otevírání nelehkých témat.” popisují tvůrci.

Inscenace JEDEN A JEDEN A JEDEN je první samostatnou premiérou kulturního prostoru ARCHA+, který vznikl na začátku roku 2024 v centru Prahy jako inkubátor pro mladou generaci. Inscenace vznikla na základě OPEN CALLU, který uspořádala ARCHA+ ve spolupráci s Divadlem NIE pro širokou veřejnost a mladé performery ve věku 16-25 let. Tvůrci vybrali z více než 220 přihlášených 70 účastníků a účastnic a po intenzivním workshopu 22 mladých interpretů a interpretek obsadili do připravované inscenace. Vybraní performeři a performerky po dobu několika měsíců společně s profesionálními umělci Divadla NIE staví umělecký formát a otevírají pohled na problematická témata současnosti.

Často stojíme před rozhodnutím, jestli věci, které v nás dřímají, zvládneme říct nahlas, nebo jestli si je nemáme nechat pro sebe. Ale čas společně strávený s lidmi, kteří jsou ochotni naslouchat, nám s rozhodováním může pomoci. Když nás někdo rozdělí na jednoho a jednoho a jednoho člověka, pak je možné vytvořit místo, kde můžeme být spolu.” popisují performeři a performerky.

Umělecký tým: Divadlo NIE & Katja Ebbel, Václav Kalivoda, Barbora Látalová, Anna Moberg, Iva Moberg, Kjell Moberg & Amelie Siba

Produkce: Iva Moberg

Producent: ARCHA+

Režie a koncept: Kjell Moberg

Pohybová spolupráce: Barbora Látalová

Hudební spolupráce: Anna Moberg, Václav Kalivoda, Amelie Siba

Skladba “Mami, tati”:  Slávek Pham, Skladba “A tak se spoléhám”: Vincent

Světelný design: Filip Horn

Scénografie: Katja Ebbel

Na výrobě scénografie spolupracovali: Katja Ebbel, Alexander Moberg, Alfred Grorud Soma, Linnea Grorud Soma

Účinkující:

Josef Arnot, Lucie Djakoualnová, Simona Horičková, Michaela Hřebejková, Kateřina Kadlecová, Václav Kalivoda, David Mirský, Anna Moberg, Alena Novotná, Tomáš Sedláček, Aneta Skalická, Ida Raiterová, Matyáš Pavlík, Slávek Pham, Karolína Peterková, Mojmír Pěnička, Josefina Rajnišová, Kateryna Savluk, Julie Scholzová, František Souček, Matilda Šilpochová, Viktorie Trávníčková, Lukáš Vejšický

Vstupenky: goout.net/cs/jeden-a-jeden-a-jeden/szusqlx/

Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy, Ministerstva kultury ČR, Prahy 1, Státního fondu kultury ČR, IDU, Perform Czech. Financováno Evropskou unií Next Generation

EU.

Aneta Jochim
pro Taneční magazín

Svět z papíru (nejen) dětem na míru

TANEČNÍ MAGAZÍN navštívil festival TANEC PRAHA i mimo Prahu. Tentokrát si vybral nejúspěšnější titul – „Svět z papíru“. A jako cíl cesty prarodiště českého tenisu.

Když píšu v textovém editoru T9 na mobilu jméno města Choceň, nejprve mi tam naskočí slovo „Čína“. A Čína je – jak známo – pravlastí papíru. A právě proto jsem si letos v Chocni vybral interaktivní představení Mirky Eliášové „Svět z papíru“.

Nejúspěšnější titul

Svět z papíru“ vznikl původně pro festival TANEC PRAHA. Ale již pro jeho ročník 2014. Nebyl původně striktně zamýšlen jako dětské představení. To se z něj však až postupem času vyvinulo. Dokonce je nyní strukturováno pro rozličné věkové skupiny malých, menších, nejmenších, ale i těch větších návštěvníků.

Tato interaktivní inscenace pro čtyři herce, muzikanta a několik kilogramů recyklovatelného papíru je bezesporu velmi úspěšná. Od její premiéry na festivalu TANEC PRAHA 2014 (přesně 18. května) měla již stovky repríz. Konec konců – vždyť se letos hraje již na čtvrtém ročníku tohoto prestižního mezinárodního festivalu. A pouze letos byla uváděna na TANCI PRAHA celkově desetkrát! A konkrétně v Chocni bylo představení provedeno hned třikrát! Dvakrát v dopoledním termínu a jednou odpoledne.

Svět z papíru“ však není pouze festivalovou doménou. Jako domácí scéna mu slouží pražské divadlo PONEC. Byl však uveden v desítkách divadelních sálů, kulturních domů i škol. A obdobně, jako v Chocni, bývá uveden v jednom místě hned několikrát. Z nejzajímavějších míst, kde se tento titul hrál, namátkou uvedu prestižní scénu v Hradci Králové DIVADLO DRAK, nebo ŠVESTKOVÝ DVŮR či brněnské DIVADLO NA ORLÍ.

V rodišti českého tenisu

Choceň je místem důležité železniční křižovatky Česká Třebová – Litomyšl – Vysoké Mýto – Hradec Králové – Pardubice. Rovněž je dávným prarodištěm českého tenisu. První zápas v historii tohoto sportu probíhal na zámecké zahradě hraběte Kinského v roce 1878. A na nádvoří stejného zámku letos probíhal festival TANEC PRAHA 2018.

Svět z papíru“ byl letos – obdobně jako loňské tituly TANCE PRAHA 2017 – součástí choceňského SKOROFESTIVALU TANCE A POHYBU. Za domácí se jej účastnily převážně děti z místních základních uměleckých škol a taneční soubor PROZATÍM. Tento místní festival pak vrcholil ve čtvrtek na zámeckém nádvoří. A jeho tečkou bylo v pátek 8. června 2018 další představení TANCE PRAHA – mezinárodní titul ORIGAMI – tentokrát v nedalekém parku jménem Peliny.

Dlužno podotknout, že vlastní zámek (původně Kinských) je nyní i současně sídlem Základní umělecké školy v Chocni.

Pořádně si zařádit

Svět z papíru“ patří k dalším interaktivním a kreativním titulům PhD. Mirky Eliášové. Její osobitost jistě vytříbila i spolupráce se Ctiborem Turbou, ale i Petrem Zuskou či Janem Kodetem a Petrem Tycem a dalšími osobnostmi nejen divadelní scény, kupříkladu orchestrem Berg.

PhD. Mirka Eliášová

Eliášová si vybrala papír jako výtvarný artefakt, pojem čehosi čistého, ale zároveň JEŠTĚ nepopsaného či nepokresleného. Papír se pro ni stává vodítkem, výrazovým prostředkem, ale i principem představení samotného.

V jeho počátku herci navazují s dětskými diváky kontakt beze slov. Později se i diváci stávají – jak tomu v interaktivních představeních bývá – aktéry děje.

Dalším, trochu nechtěným a improvizačním hráčem se stal – vítr. Jak už tomu v divadlech hraných v exteriérech bývá… Tentokrát se však vichr stával i nositelem „papírového“ děje. Do epicentra dění diváky – kromě herců – vtahuje i podmanivá hudba hráče na pozoun a zobcovou flétnu. Jak je ze starších snímků z představení patrné, dechový nástroj hudebníka zde není podmínkou. Právě na těchto snímcích můžete naleznout – hráče na kontrabas!

Celé představení je dynamické s obrovským prostorem pro improvizaci. Má ohromný tah i temporytmus. Jeho hodina uběhla strašlivě rychle. Měl jsem dojem, že se hrálo necelých dvacet minut!

Na vlastním představení se – kromě hrající autorky Mirky Eliášové – podílela Jana Novorytová, Lucie Charouzová, Radim Klásek a hráč na pozoun a zobcovou flétnu Václav Kalivoda.

Po představení si malí návštěvníci z jiného, tužšího papíru mohli pod odborným vedením seskládat figurku ve stylu origami.

Svět papíru“ působil v ambitech zámeckého nádvoří v Chocni hravě, dravě i trochu poučně. Tak, jak tomu má v dětských představeních být.

Michal Stein

Foto: archiv PONEC a TANEC PRAHA, autor článku

TANEČNÍ MAGAZÍN