Tomáš Ráliš – Taneční magazín

DILIA spustila nominace

Mladí dramatici a překladatelé budou opět soutěžit o Cenu Evalda Schorma

Umělecká agentura DILIA zahájila nový ročník Ceny Evalda Schorma, prestižního ocenění podporujícího mladé dramatiky a překladatele. Nominace je možné zasílat do konce března.

„Každý rok hledáme ty nejlepší původní hry, dramatizace nebo překlady dosud nepřeložených divadelních textů, jejichž autory jsou studenti divadelních škol. A jinak tomu nebude ani v tomto roce,“ říká Jan Barták, ředitel DILIA. „Díky Ceně Evalda Schorma jsme objevili řadu dnes již etablovaných a respektovaných dramatiků a překladatelů. Přes 50 oceněných her ožilo na divadelních prknech, desítka zazněla v rozhlase,” dodává.

V minulých letech Cenu Evalda Schorma obdrželi Natálie Bočková se svou hrou Tolik něhy nebo Tomáš Ráliš, kterému se povedlo ocenění získat hned tři roky za sebou se svými původními texty Spotřeba druhu, Sorex a 20/21.

Barbora Fialová

pro Taneční magazín

Hra ‚Tolik něhy‘ zabodovala

Cenu Evalda Schorma získala Natálie Bočková

Cenu Evalda Schorma, kterou uděluje každoročně agentura DILIA studentům divadelních škol za původní hru, dramatizaci nebo překlad, získala Natálie Bočková, studentka ateliéru režie a dramaturgie na brněnské JAMU. Zaujala svou původní hrou Tolik něhy.

Natálie Bočková na sebe upozornila již minulý rok, kdy získala 3. místo za své dvě původní hry Na okraji vany a Úsměvy šťastných lidí. Prvně jmenovaná hra byla následně přeložena do němčiny a ve formě scénické skici prezentována v Berlíně.

První místo letos obsadila díky své hře Tolik něhy. „Hra tematizuje nápor na dnešního mladého člověka, který chce pomoct, ale neví jak. Svět se nám rozpadá pod nohama, chceme zasáhnout, chceme změnit, ale jak a kdy a kde? Hra může oslovit každého, kdo se jí nebude bránit. Především však doufám, že těm, kteří prožívají úzkost a žal, stejně jako některé postavy ze hry, připomene, že v tom nejsou sami. A že pomáhat je super. Jakkoli, kdekoli, komukoli,“ přibližuje svou hru Bočková.

Na druhém místě se umístil Tomáš Ráliš, kterému se podařilo ovládnout předchozí tři ročníky Ceny Evalda Schorma a tím završit pomyslný hattrick. Tento rok zaujal hrou Vyhubyt, kterou v loňském roce sám inscenoval v Klicperově divadle v Hradci Králové. „Vyhubyt je temná komedie o krizi bydlení. Říká se, že problém s nedostupností bydlení si musí řešit lidé v rámci rodin. Jako by všechny rodiny byly fungující, zabezpečené a finančně stabilní. Říká se toho dost, přesto jde o politiky úspěšně ignorované téma,“ říká o své hře Ráliš.

Nejvíc těsno bylo letos na 3. místě. Agentura DILIA rozhodla, že se o něj rozdělí hned dva finalisté. První je dramatizace románu Jáchyma Topola Sestra, jejímiž autory jsou studenti pražské DAMU Kryštof Krejčí a Dana Hlaváčová. Spolu s nimi obsadila bronzovou příčku také Barbora Rokytová, studentka Masarykovy univerzity a JAMU, se svou hrou Nějak tě nestíhám, s níž obsadila 3. příčku také v mezinárodní soutěži Dráma.

V letošních nominacích na Cenu Evalda Schorma, kterou uděluje DILIA pravidelně již od roku 2001, v naprosté většině opět dominovala původní autorská tvorba. Do finále se nakonec dostalo 10 autorů se svými 7 texty. Kromě zmiňovaných oceněných také Maria Nona Mlejnská (JAMU) za překlad z angličtiny hry Alice Birch Revoltu. Řekla. A zítra zas., Markéta Bohadlová, Helena Gricová, Emma Žežulová (JAMU) za původní hru Všechno své si nosím s sebou a Vojtěch Franců (DAMU) za původní hru Alchymisti. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo ve středu 12. června v rámci slavnostního večera s názvem Večeře s novou hrou.

„Cenou Evalda Schorma chceme nejen ocenit práci mladých autorů, ale také jim pomoci dostat svá díla z akademického prostředí do širšího divadelního kontextu. Každým rokem je výběr vítězů náročnější, o čemž svědčí i to, že se na třetím místě umístily hned dvě hry, respektive jedna původní hra a jedna dramatizace,“ říká Jan Barták, ředitel DILIA. „Letošní předávání Ceny Evalda Schorma odráží potenciál, který v České republice v mladých tvůrcích máme. Naším cílem je nadále je podporovat a pomáhat jim dostávat své hry na divadelní prkna, a to nejen v Česku, ale také v zahraničí,“ dodává.

Díky Ceně Evalda Schorma, která je pojmenována po významném českém filmovém a divadelním režisérovi, objevila DILIA řadu dnes etablovaných a respektovaných dramatiků a překladatelů. Oceněné texty se doposud dočkaly více než 50 divadelních a desítky rozhlasových inscenací. Uvedlo je například Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon či Městské divadlo Zlín. Cena je spojena s finanční odměnou, která slouží k podpoře činnosti nadějných autorů.

Výsledky Ceny Evalda Schorma:

● 1. místo – Natálie Bočková (JAMU) za původní hru Tolik něhy

● 2. místo – Tomáš Ráliš (DAMU) za původní hru Vyhubyt

● 3. místo – Barbora Rokytová (FFMU) za původní hru Nějak tě nestíhám a Kryštof Krejčí a Dana Hlaváčová za dramatizaci románu Jáchyma Topola Sestra

Foto: Alexandr Hudeček

Barbora Fialová

pro Taneční magazín

Cenu Evalda Schorma získala hra Spotřeba druhu

Zlatý hattrick Tomáše Ráliše

Tomáš Ráliš již potřetí za sebou ovládl předávání Ceny Evalda Schorma. Zaujal se svou původní hrou Spotřeba druhu. Umístila se také Natálie Bočková, speciální cenu si odnesla překladatelka Alice Světlíková.

„Děkuji všem, agentuře DILIA, Divadlu LETÍ i dalším autorům. Nechci ale dlouho mluvit, protože když budu hodně mluvit, budu málo psát,“ smál se během svého projevu mladý talentovaný autor Tomáš Ráliš, student pražské DAMU, který se umístil na prvním místě Ceny Evalda Schorma i v předchozích dvou ročnících.

Cenu Evalda Schorma uděluje každoročně agentura DILIA studentům divadelních škol za původní hru, dramatizaci nebo překlad hry do češtiny dosud nepřeložené. Základním cílem tohoto ocenění je podpora a motivace mladých autorů a překladatelů v jejich práci a snaha dostávat jejich díla z akademického prostředí do širšího divadelního kontextu. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo v rámci slavnostního večera s názvem Večeře s novou hrou ve středu 7. června.

„Gratuluji vítězi, že dokázal zopakovat svůj úspěch z předchozích dvou let. Tomáš Ráliš nám každoročně dokazuje, jaký potenciál v něm česká dramatická scéna má. Těším se na další jeho hry a věřím, že se nevidíme na předávání Ceny Evalda Schorma naposledy,“ říká Jan Barták, ředitel DILIA. „Rád bych také poblahopřál Natálii Bočkové, která nás překvapila hned dvěma vlastními původními hrami, a Alici Světlíkové ke speciální ceně za překlad,“ dodává.

Natálie Bočková (JAMU) se se svými hrami Na okraji vany a Úsměvy šťastných lidí umístila na třetím místě. Druhé místo nebylo uděleno. Překladatelka Alice Světlíková (FFUK) získala za překlad hry vlámské autorky Hildy Vleugels Dvě čárky (Twee streepjes) speciální cenu za dramaturgický objev z oblasti LGBTQIA+.

V letošních nominacích na Cenu Evalda Schorma, kterou uděluje DILIA pravidelně již od roku 2001, v naprosté většině dominovala původní autorská tvorba. Do finále se nakonec dostalo 7 autorů se svými 8 texty. Kromě zmiňovaných oceněných také Adolf Adam (VOŠH Praha), Vojtěch Honig (JAMU), Jolanta Lipková (DAMU) a Barbora Rokytová (FFMU).

Díky Ceně Evalda Schorma, která je pojmenována po významném českém filmovém a divadelním režisérovi, objevila DILIA řadu dnes etablovaných a respektovaných dramatiků a překladatelů. Oceněné texty se doposud dočkaly více než 50 divadelních a desítky rozhlasových inscenací. Uvedlo je například Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon či Městské divadlo Zlín. Cena je spojena s finanční odměnou, která slouží k podpoře činnosti nadějných autorů.

Výsledky Ceny Evalda Schorma 2022:

● 1. místo – Tomáš Ráliš (DAMU) za původní hru Spotřeba druhu

● 2. místo nebylo uděleno

● 3. místo – Natálie Bočková (JAMU) za původní hry Na okraji vany a Úsměvy šťastných lidí

● Zvláštní cena za dramaturgický objev z oblasti LGBTQIA+ dramatiky a jeho překlad – Alice Světlíková (FFUK) za překlad hry vlámské autorky Hildy Vleugels Dvě čárky (Twee streepjes)

Autoři představují své oceněné hry

„Spotřeba druhu je zběsilá hra o hledání lidskosti ve světě, kde všechno dochází. Hořkou pilulku existenciálního environmentálního žalu jsem se pokusil obalit v čokoládě, ale bohužel už není, jak sami zjistíte, tak jsem použil trochu explicitního extrémního humoru. I tak ale dojde na krev, výstřely, lidské i gibonní slzy. Text je věnován všem, kteří se nebojí padnout, kteří hledají, doufají a nevzdávají se, takhle při konci civilizace,“ říká Tomáš Ráliš.

„Hra Na okraji vany reflektuje podhoubí studia na uměleckých školách, zobrazuje jakéhosi démona, kterému musíme při studiu, tvorbě i konfrontaci s okolním nedivadelním světem čelit. Mohla by zaujmout právě studenty uměleckých škol a už vystudované umělce, ale i čtenáře a diváky, kteří se v tomto světě nepohybují a chtěli by se s jednou ze Sofií seznámit. Hra Úsměvy šťastných lidí vypráví příběh pětice mladých lidí, kterým klepe na dveře nevítaný host: realita. Může zaujmout každého, kdo někdy zatoužil vypnout svět,“ přibližuje Natálie Bočková.

„Tato hra může zaujmout svým netradičním tématem, které v České republice zatím moc není, a v měřítku této hry ani nemůže být, aktuální. Hra nabízí vhled do možností rodičovství, které mají sezdané stejnopohlavní páry v zemi západní Evropy, kterou je Belgie. Toto zásadní a hlubší téma je servírováno pomocí humoru,“ vysvětluje Alice Světlíková.

Barbora Fialová

pro Taneční magazín

Místo plného sálu rozhlasové skici

Finální texty z projektu „Autor v domě“ pražského divadla A studio Rubín jsou dostupné ve zvukové podobě v režii Jana Friče.

A studio Rubín rozšířilo dramaturgický záměr svého podcastu „Fade in Rubín“. Pražské divadlo nově uvádí rozhlasové skici absolventů dílny „Autor v domě“. Pod taktovkou režiséra Jana Friče vznikly už tři rozhlasové črty: „Ze života důchodce v neokapitalismu“, „přeSmyčka“ a „20/21“. Posluchači se mohou těšit jak na hlasy známých rubínovských osobností jako Aleny Štréblové, Richarda Fialy, Miloslava Königa, Jakuba Gottwalda či Miroslava Mejzlíka, tak i speciálních hostů například Pavly Tomicové nebo Magdalény Sidonové. „Fade in Rubín“ je dostupný na všech podcastových platformách.

„Za vznikem podcastu ,Fade in Rubín´ stojí tři podstatné věci. Tou první je zážitek z jarního uzavření divadel, kdy jsme náhle na několik dlouhých týdnů nemohli hrát. I být v bližším tvůrčím kontaktu s našimi diváky. Druhou byla touha naši práci a především inscenace představit divákům a fanouškům trochu jinak než jen na stránkách programu. Nebo v diskuzích s tvůrci,“ říká umělecká šéfka Rubínu Dagmar Fričová. Hned dodává: „A třetí podstatnou věcí byla svoboda, kterou nám podcastová forma nabízí. Její dramaturgickou linku můžeme rozšiřovat, podle stávajících potřeb divadla.“

Cílem ojedinělého projektu „Autor v domě“ je vytvářet ideální prostředí a podmínky pro kreativní autorské psaní a podporovat tím vznik nových divadelních textů. Závěrečná díla talentovaných autorů se obvykle uvádějí ve formách scénického čtení. To ovšem znemožňují současná pandemická koronavirová opatření. A studio Rubín proto oslovilo režiséra Jana Friče, který texty účastníků druhé edice projektu přetváří do rozhlasových skic. V jeho počinu mu pomáhají známé rubínovské herecké osobnosti jako Alena Štréblová, Richard Fiala, Miloslav König, Jakub Gottwald a Miroslav Mejzlík. Posluchači se také můžou tešit na speciální hosty, za všechny jmenujme Pavlu Tomicovou anebo Magdalénu Sidonovou.

„Projekt ,Autor v domě´ považuji pro české divadlo za velmi záslužný. Mezi českou divadelní veřejností již léta koluje fáma, že čeští dramatici neexistují a že se u nás nepíše. Proto se neustále uvádějí buď díla klasická, a to především z provozní opatrnosti, anebo přeložené texty zahraničních autorů. Ti mají totiž schopné agentury, co je dokáží na náš trh prosadit. A když autoři neexistují, bude nejlepší si je prostě vyrobit. Tento projekt ukazuje, že psát pro divadlo lze,“ přibližuje svůj postoj režisér Jan Frič.

V současné době jsou uveřejněny tři podcastové črty. Text Jany Micenkové „Ze života důchodce v neokapitalismu“. Ta portrétuje lehce ironicky čtyři současné seniory a jejich mikrokosmos. „přeSmyčka“ Martina Toula přivádí posluchače do bizarního rodinného dramatu o návratu ztraceného syna. A text Tomáše Ráliše „20/21“ je záznamem pěti příběhů, které se stanou o poslední noci v roce. Další díla budou uveřejněna v nadcházejících měsících.

A studio Rubín si k divákovi nalezne cestu i při prázdném divadle (o baru nemluvě)

Rozhlasové skici vznikaly originální cestou, kterou režisér Frič popisuje následovně: „Zvuk mě baví. Mluvené slovo bez obrazu podněcuje fantazii, vyžaduje spoluúčast diváka, aby si ,vytvořil‘ svůj vlastní vizuální vjem. Tím možná obratněji napodobuje divákovu aktivitu při sledování divadelních představení než videozáznam. Když jsme přemýšleli, čím nahradit rychlé inscenované čtení, padla volba právě na toto médium. Cílem črt i oněch čtení je ověřit text, zjistit, co funguje a co nefunguje, když se z písmen na papíru (či v počítači) promění na herecký projev. Jsme limitováni rozpočtem, technikou i časem. Je to tedy velmi dobrodružné, a tak jsem si jako takový podúkol stanovil natočit každou črtu jiným způsobem. ,přeSmyčka´ je naživo ,zahraná‘ a až dokumentárně nasnímaná u Aleny Štréblové v kuchyni. Monology z ,Důchodce´ jsme natáčeli pokoutně v improvizovaném studiu v promrzlé herecké šatně A studia Rubín. ,20/21´ pak vznikalo převážně po bytech herců, kteří museli, aniž by se viděli, dodržovat stejný rytmus, aby na sebe navazovali.“

Samotný podcast „Fade in Rubín“ zatím nabízí tři dramaturgické linie. První v navazujících dílech představuje vznik a zákulisí autorských inscenací. Posluchači tak mohou slyšet rozhovory s tvůrci, herci, ale i odborníky na dané téma. Druhá se zaměřuje na rozhovory s důležitými tvůrčími a inspirativními osobnostmi, které jsou spojeny se samotným divadlem. Třetí tvoří rozhlasové skici, které jsou výstupem textů autorské dílny Autor v domě.

Podcast A studia Rubín vychází nepravidelně ve čtvrtek a k poslechu je na oficiálních webových stránkách divadla i na všech podcastových platformách, například Spotify, Apple music nebo Google Podcast.

Foto: archiv A studia Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN