Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Kliknutím na “Povolit vše” povolíte všechny cookie.
Customise Consent Preferences
We use cookies to help you navigate efficiently and perform certain functions. You will find detailed information about all cookies under each consent category below.
The cookies that are categorised as "Necessary" are stored on your browser as they are essential for enabling the basic functionalities of the site. ...
Always Active
Necessary cookies are required to enable the basic features of this site, such as providing secure log-in or adjusting your consent preferences. These cookies do not store any personally identifiable data.
Functional cookies help perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collecting feedback, and other third-party features.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics such as the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Performance cookies are used to understand and analyse the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Advertisement cookies are used to provide visitors with customised advertisements based on the pages you visited previously and to analyse the effectiveness of the ad campaigns.
Zaujal nás nejen její grafický obraz Tančícího domu na současné výstavě v Obrazárně Špejchar Želeč. Tvorba mladé progresívní výtvarnice KRISTÝNY MASOPUSTOVÉ je dynamická, jako moderní život sám. I profesně toho zvládá hodně: volnou tvorbu, externí práci grafičky pro společnost Typograf, práci v reklamě a designu. A jelikož nese jméno fotbalové legendy (i zároveň současného reprezentanta v kopané), začali jsme rozhovor pro TANEČNÍ MAGAZÍN – o sportu.
Máte spíše sedavější a statičtější povolání, jak je to s Vaším vztahem k pohybu? Věnujete se v současnosti nějakým tanečním či cvičebním aktivitám?
„Pohyb je fantastická věc a neumím si bez něho svůj život představit. Nejčastější pohyb jsou pro mne procházky se psem, ale krom toho se věnuji ještě fitness, což je, dá se říct, víceméně můj životní styl.“
Jaký je Váš poměr přímo ke sportu? Neběháte třeba? Ptám se, protože pocházíte z kraje kousek od rodiště slavných běžkyň, mistryň světa, Jarmily Kratochvílové a Lídy Formanové.
„Běhání mi nijak nepřirostlo k srdci, ale jsou jiné sporty, kterým jsem podlehla. V zimním období ty sporty trochu zanedbávám, občas se vydám do hor na snowboard, ale zima není úplně moje oblíbené období. Za to v létě mne doma moc nenajdete, většinu času lítám na vodě za lanem a svůj volný čas věnuji wakeboardu.“
Máte nějaký bližší vztah k tanci?
„Tanec je úžasná věc. Je to pro mne uvolněním, takže mne často můžete přistihnout, jak doma kráčím v rytmu hudby po celém bytě nebo se vrtím na své kancelářské židli a mé ruce místo, aby tvořily grafiku, tak svými tahy malují abstrakci ve vzduchu.“
Klasická taneční jste absolvovala?
„Ano, ty jsem navštěvovala, ale zbyly po nich už jen krásné fotografie a vzpomínky.“
Vydáte se do divadla někdy třeba i na balet?
„Divadlo je mou slabší stránkou, naposledy jsem v něm byla tak pět let nazpět. A balet jsem viděla mimo hlavní scénu, když jsem při střední škole měla praxi v Národním divadle a připletla jsem se k fotografování baletu.“
A co naopak, třeba televizní StarDance sledujete?
„Před pár lety jsem ze svého života vypustila televizi, jelikož je to pro mne ztráta času, takže nesleduji.“
Co Vás přimělo k tomu umělecky zpodobnit slavný pražský Tančící dům?
„Mám ráda extravagantní a moderní věci, což podle mého názoru tato budova je a je jedna z mála svého druhu v Praze.“
Tančící dům podle Kristýny Masopustové
Milujete tedy moderní architekturu?
„Ano, mám ji ráda.“
Mimo tvorby obrazů se zabýváte i reklamou a typografií? Jak jste se k tomu oboru dostala?
„Hned při studiu na střední škole. Vystudovala jsem ,Hellichovku´ (poznámka autora: známá pražská grafická škola, nazvaná podle pražské malostranské ulice Hellichova) obor užitá fotografie a média. Více než fotografie mne ale zaujala grafika. A u ní jsem už zůstala.“
Legendární typografové bývali spíše muži (neznám třeba, že by se nějaké písmo jmenovalo podle autorky-ženy), jak se jako dáma mezi pány cítíte?
„Dříve tomu tak snad i bylo, ale vše se mění a dnes je v mém oboru už spousta žen.“
Koláž Kristýny Masopustové
Promítá se do Vaší volné umělecké tvorby i ta práce v reklamě?
„To určitě ano.“
Co je Vaší výtvarnou inspirací?
„Spojením s větším světem a pozorováním okolního světa vznikají mé umělecké představy. Inspirací jste pro mne vy všichni.“
Reflektujete ve vlastní tvorbě i nějaké své zlomové životní okamžiky?
„Já vlastním životem proplouvám v poklidu, takže není nic, co by se z mého života mělo objevit v mé tvorbě. Možná, že to přijde časem?“
Exotický obličej od Kristýny
Můžete krátce shrnout i Vaše profesní i soukromé lásky, priority?
„Těmi jsou design, malba, příroda, hvězdné nebe, moje rodina, kavárny, snídaně s mou drahou polovičkou, i ten zmíněný sport.“
Máte nějaké životní krédo?
„Věř a tvé sny se stanou pravdou.“
Kristýna ve svém ateliéru
Prozraďte, jaké výstavy a kde v letošním roce chystáte?
„Zatím je vše ve hvězdách a není nic ještě jisté, takže se uvidí.“
Dala jste si nějaké předsevzetí do současného rozjíždějícího se roku 2020?
„Předsevzetí si už nějaký čas nedávám, ale v průběhu roku se vždy najde nějaký cíl, kterého je třeba dosáhnout.“
Tak Vám za TANEČNÍ MAGAZÍN i jeho čtenáře přeji, nejen do roku 2020, mnoho zajímavých cílů, výstav, obrazů, grafik, ale i spokojenost a radost v osobním životě.
Kniha, která píše také o tančícím domě slavnostně pokřtěna!
Předposlední červnový víkend byla v Praze slavnostně pokřtěna knížka Ing. arch. Tomáše Vícha a Petera Balhara „Náměstí sametové revoluce“. Slavnostní akt se neobešel bez konfliktu, na pana Skálu, jemuž je věnován doslov knížky spadl kámen – a to symbolicky přímo z Karlova mostu!
Ing. arch. Tomáš Vích – autor knihy „Náměstí sametové revoluce“
TANEČNÍ MAGAZÍN se na knížku, jejíž část se věnuje také tančícímu domu těší. Zatím pouze její krátká anotace:
Kniha Náměstí Sametové revoluce nabízí originální rekapitulaci pražského architektonického (ne)dění polistopadové éry na hranici snu a skutečnosti. V rozhovorech, verších a úvahách skutečných a fiktivních postav, jak je zachytil či vybásnil Tomáš Vích, architekt, věčný rebel a zakladatel internetové Revue Beau!. Knihu doprovázejí jedinečné vize města v ilustracích Petra Balhara a osobní vzpomínky architekta Vlada Miluniće. Opulentní steampunkové svatojánské urbodrama plasticky rozvíjející myšlenku krásného zdravého, živého města, kde se lidé milují a množí, přemýšlejí o životě a smrti, a mají spoustu bláznivých nápadů, které se nebojí realizovat. Napínavé čtení pro všechny generace, pohlaví a sociální skupiny. Náměstí Sametové revoluce? Neříkejte, že jste o něm neslyšeli! A kde se prosím vás nachází? Že nikde? Zatím? Co se proboha v té Praze od roku 1989 děje? Že se postavila jiná náměstí a spousta pěkných budov a pomníků? Tančící dům? Tunel Blanka? Mariánský sloup? Národní knihovna? Ta vlastně ne, pardon. (Ani ten sloup ne, popravdě, zato ten tunel už je hotový, heč.) A co tomu říkáte?
Autor ilustrací „Náměstí sametové revoluce“ Peter Balhar
Jak vidno, je se na co těšit!
Kniha je k dispozici na knižním prodejním portálu KOSMAS i v dalších distribučních sítích. A TANEČNÍ MAGAZÍN přinese vbrzku její recenzi.
V moravské metropoli mají také „Tančící dům“! Není sice od světových architektů, ale je určen tanci a pohybu!
TANEČNÍ MAGAZÍN speciálně pro vás vypátral „Tančící dům“ také v Brně. A to ryze náhodou, když se připravoval článek, respektive rozhovor s architektem pražského „Tančícího domu Vlado Milunicem. Tak na nás prostě a jednoduše ten jeho brněnský „bratříček“ vykoukl z internetu.
V magické datum – ve středu 4. 4. 2018 – jsme brněnský „Tančící dům“ navštívili. Sídlí na adrese: Špitálka 37/124, poblíž známého obchodního centra Vaňkovka, nedaleko od autobusového nádraží Zvonařka a také od nádraží vlakového. Poblíž tohoto brněnského „Tančícího domu“ je také velmi známé brněnské gymnázium Křenová.
Vlastně přímo onen moravský „Tančící dům“ jsme nenavštívili. Pouze jeho nádvoří a okolí. Ani místní bistro, kde čepují moravské pivo Bernard, zrovna otevřeno nebylo…
Jak nám bylo sděleno a nalezli jsme na příslušných odkazech, brněnský „Tančící dům“ se věnoval a i stále věnuje různým tanečním aktivitám. Od zumby přes modernu až po break. Je zde k dispozici i squash a tělocvičny pro box i posilovny.
Brněnský „Tančící dům“ se rovněž věnuje množství volnočasových aktivit pro mládež i dospělé.
Jak fotografie napovídají, není „Tančící dům“ v moravské metropoli také až tak úplně architektonicky fádní. Zajímavá okna, zkosený přístavek mansardního typu na střeše i zajímavé atrium, které se však již na fotografie nedostalo…
Nezbývá než popřát celé republice více takto aktivních domů pro tanec.
