Nový program ve Švandově divadle nabídne léčivé divadlo pro děti

Legraci, pohádky, malování, tanec, žonglování, muziku i hraní na opravdickém divadelním jevišti nabídne nový nedělní program pro kurážné i zakřiknuté děti ve Švandově divadle

Legraci, pohádky, malování, tanec, žonglování, muziku i hraní na opravdickém divadelním jevišti. To vše nabídne nový nedělní program pro kurážné i zakřiknuté děti ve Švandově divadle. Pro smíchovskou scénu ho připravilo sdružení Loutky v nemocnici, které už jedenáct let baví a rozesmívá dětské pacienty v nemocnicích a léčebnách. Jejich první vystoupení u Švandů pod názvem Dětské odpoledne s Loutkami v nemocnici proběhne v neděli 24. dubna od 15 hodin. Poté zde 22. května Loutky uvedou představení Myši patří do nebe (ale jenom na chvíli) podle půvabné knihy Ivy Procházkové a 12. června bude na programu veselá Pohádka s lenochodem. V divadle doporučují rezervovat místa předem na tel. 257318666 nebo na e-mailu pokladna@svandovodivadlo.cz. Vstupné je 90,- Kč.

Budeme vyrábět loutky, malovat písničky a vystřihovat legraci, budeme společně řádit a taky žonglovat. Společně si zamuzicírujeme a kdo má chuť, může si s námi v pohádce i zahrát,“ říká Marka Míková, principálka souboru Loutky v nemocnici. A zatímco děti se vydají do pohádky, rodiče mohou využít posezení v příjemné divadelní Kafárně nebo se blíž seznámit s tím, jak Loutky v nemocnici pomáhají svojí divadelní a hudební medicínou malým pacientům po celé republice.

Loutky_3

Děti se mohou těšit na pohádky O červené Karkulce, O Budulínkovi, O zlaté rybce, O třech prasátkách, O princezně Zubejdě, Tam, kde žijí divočiny, Bílá Velryba. Pohádkový program zahrnující i hudební, výtvarné i pohybové dílny začíná v 15 hodin a od 17 hodin ho zakončí koncert Loutkobandu s písničkami z CD Dobrá medicína.

Loutky v nemocnici sdružují profesionální umělce i talentované amatéry – herce, loutkáře, mimy a hudebníky – kteří dětem i v nelehké životní situaci dokážou přinést rozptýlení, radost a lepší náladu a pomoci jim tak k uzdravení. Otevírají prostor ke hře a kladou důraz na kvalitu a individuální přístup: i proto budou některé pohádky ve Švandově divadle velké a výpravné a jiné naopak velmi komorní – tak, aby si tu svou našlo každé dítě. Herci zahrají také pro jednoho či dva diváky tak, jak je tomu v nemocnici u dětských postýlek.

„Rádi hostíme projekt Loutky v nemocnici, protože psychická pohoda je důležitá pro každé nemocné, ale i zdravé dítě. Když Loutky Švandovo divadlo oslovily, neváhali jsme. Jsme koneckonců divadlem veřejné služby, a tak chápu spolupráci s tímto projektem skoro jako povinnost.“ říká Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla na Smíchově.  A starosta  městské části Prahy 5 Radek Klíma, který činnosti Loutek v nemocnici udělil letos záštitu, k tomu dodává. „Loutky v nemocnici s e snaží rozveselit, přivést na jiné myšlenky a povzbudit nejen děti, ale často i jejich rodiče. Své aktivity chtějí předvést i zdravým dětem.“

Loutky_1

Více na www.svandovodivadlo.cz

Kdo jsou Loutky v nemocnici:

Občanské sdružení Loutky v nemocnici se věnuje práci na poli dramaterapie a působí v oblasti psychosociální péče. Už 11 let Loutky navštěvují dětská oddělení v nemocnicích a léčebnách po celé republice: jen ve Fakultní nemocnici v Motole Loutky plánují letos uskutečnit víc než 200 návštěv dvoučlenných týmů. Ročně takto osloví po celé republice přes 8000 dětských pacientů, odzpívají víc než 6000 písniček a odehrají přes 1000 loutkových představení. Každý rok svůj repertoár rozšiřují o nové příběhy, které jim umožní rozdávat smích v míst ech, kde ho běžně moc není.

Ke kmenovým členům sdružení patří Marka Míková, Antonín Novotný, Hana Řepová či Hana Grančičová, Jaromír Palme Fumas, Marie Dušková, Kateřina Tshornová, Mariana Chmelařová. Sdružení dále spolupracuje s dalšími loutkoherci, pedagogy, muzikanty a arteterapeuty.

Při svých aktivitách Loutky systematicky spolupracují s lékaři, nemocničním personálem i rodiči dětských pacientů. Mimo návštěv hospitalizovaných dětí v Praze a v Brně, pravidelně Loutky v nemocnici pomáhají i v Olomouci, Ostravě, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Plzni, Českém Krumlově a dalších více jak 20 místech po celé republice.  Společně s partnerským sdružením Bábky v nemocnici pomáhá sdružení hospitalizovaným dětem od roku 2010 i na Slovensku.

Možnosti podpořit projekt: DÁRCOVSKÉ SMS, CD i sbírkové konto.

Na činnost spolku Loutky v nemocnici může přispět každý! Projekt lze podpořit zasláním sms ve tvaru DMS LOUTKY na číslo 87777. Cena sms zprávy je 30.- Kč Loutky v nemocnici obdrží 28,50 Kč. Nebo zasláním sms ve tvaru DMS ROK LOUTKY pomoci projektu 12 x stejnou částkou – vždy jednou za měsíc.

Činnost sdružení podpoříte také nákupem CD Dobrá medicína, které nabízejí všechny dobré hudební obchody nebo www.indies.eu.

Přispět lze také poukázáním libovolné částky na sbírkové konto. Číslo transparentního účtu vedeného u Raiffaisenbank je 37373767/5500.

www.loutkyvnemocnici.cz

Loutky

Taneční magazín

 

 

Horor ve Švandově divadle

Během představení „Betonová zahrada“ běhá mráz po zádech

 

 

 

30. ledna uvedlo Švandovo divadlo premiéru hry Betonová zahrada. (Hrají: Zuzana Onufráková, Marek Pospíchal, Andrea Buršová, Tomáš Červinek, Bohdana Pavlíková, Tomáš Pavelka, Jacob Erftemeijer, Jiří Weiner) Nutno říci, že příběh by měli zhlédnout jen silné povahy. Sám autor Ian McEvan, jeden z nejznámějších britských autorů, jistě silná povaha je, soudě  podle jeho vlastních slov „Zdá se mi zábavné mít zakopanou matku na zahradě“.

„Betonová zahrada“  připomíná horor Edgara Alana Poe „Černý kocour“. Zazděný kocour nakonec přece jen promluví a policie si najde viníka. Podobně je tomu i tady.

3_Betonova_zahrada_Tomáš_Pavelka_jako_Otec_foto_Michal_Hančovský

Čtyři sourozenci přichází o své rodiče. Zůstanou sami. Příběhem se prolínají vzpomínky na otce, který tvořil u svého domu okrasnou zahradu, ale při betonování  zemřel. Matka skonala záhy po něm. Co se děje s duší člověka, která ztratila lásku, dozor a disciplínu?  Žárlivost, hledání lásky,  odpor chodit do školy. Co dál? Do dětského domova se nechce a tak se děti snaží vše ututlat.

Co by se opravdu dělo, představíme-li si, že by tato situace byla pravdivá? Především do školy se nechodí, děti  jsou doma.  S traumatem se každý vyrovnává po svém,  každý nějakým způsobem vzpomíná na matku i otce. Děti se nechtějí vzdát bezpečí, stále si představují, že  rodiče v domě jsou a nic se nezměnilo, dokonce pokládají na stůl i talíře pro neživé rodiče.

4_Betonova_zahrada_foto_autor_Michal_Hančovský

Bezvládí náležitě panuje v každém ohledu. Dívky oblékají bratra jako holčičku,  nejstarší bratr jim to sice vyčítá, ale být dívka přece není ostuda, hájí se sestry. Sourozenci se hádají, vyčítají si, nemyjí se, sestry dokonce obviňují bratra, že otci nepomohl a matce pomáhal jedině v případě, že ho k tomu jejich mírně despotický otec donutil. Děti se mrtvému otci občas vysmívají, ale ztráta pevné ruky je citelná.

Starost o sebe samotné je ukázána na častém otevírání ledničky.

Žárlivost  sourozenců je zjevná,  proč matka dala kreditku jen sestře? Proč nikomu jinému neřekla, že je nemocná?

Jedna z dívek začíná chodit s bohatým mužem, který vlastní červené auto. Ale ostatní sourozenci žárlí a snaží se ho vystrnadit ze života sestry, červená barva jim připadá ta nejodpornější na světě. K dětem delší dobu nikdo nechodí a oni jsou také spíše izolovaní,  začínají se mezi nimi tedy vyvíjet citové vztahy, incest. Když jednoho dne přichází na návštěvu nápadník dotyčné dívky, cítí otřesný zápach. Začín& aacute; tedy hledat, čím by to mohlo být. Nejmladší z dětí, který si hraje s mrtvou žábou, jej přivádí na stopu. Mezi sourozenci právě probíhá láska nejen platonická, ale  policie se už blíží ke dveřím…

2_Betonova_zahrada_Andrea_Bursova_Sue_Marek_Pospichal_Jack_foto_Michal_Hančovský (1)

Tento příběh vyžaduje od diváka určitou dávku otrlosti. Nicméně na mysl se plíživě  vkrádá myšlenka, zda-li by  něco takového bylo opravdu možné?   V lidském světě se už odehrály mnohé příběhy, kterým se člověk zdráhá uvěřit.   Autor provokuje diváka k přemýšlení o chování  člověka, který se  ocitne  v úzkých a raněný. V takovém případě je vše obráceně, dobré i špatné může dorůst do bizarn& iacute;ch rozměrů. A co je tak strašného  na tom, nechtít opustit matku? A co je tak zlého na tom hledat lásku svých nejbližších?  Vlastně  nic, přesto  divák odchází ohromen, téměř až  omráčen.

1_Betonova_zahrada_foto_Alena_Hrbkova

 

Eva Smolíková

Foto: Michal Hančovský , Alena Hrbková

Taneční magazín