Mládí a láska v pasti války

Vychází „Deník Renii“, velmi unikátní dílo „polské Anny Frankové“

Deník Renii Spiegel, strhující zápisky polské židovské dívky, kterou krátce po jejích osmnáctých narozeninách, v létě roku 1942, zavraždili nacisté. Nyní právě vychází v češtině. Deník „polské Anny Frankové“, jak média Reniu nazvala, vyšel nejprve v polštině a v angličtině. A okamžitě se zařadil mezi literární klasiku o holokaustu. Paměti mladé básnířky, prozářené v temné době světlem její první velké lásky, se ke čtenářům dostaly až po sedmdesáti letech od jejich vzniku. Na český knižní trh titul pod názvem „Deník Renii“ uvádí nakladatelství ZEĎ, zaměřené na literaturu s poutavými příběhy. Během podzimu chystá ZEĎ k vydání ještě další knihu věnovanou šoa – „Milá číslo 18.“ Jde o slavný román Leona Urise odehrávající se koncem války ve varšavském ghettu.

První kapitolu svého deníku si Renia napsala 31. ledna 1939, aby v ní coby bystrá, literárně nadaná studentka dívčího gymnázia v Przemysli, trefně a vtipně popsala svou rodinu, kantorky a spolužačky. Do zápisků se ale postupně vkrádá stesk po matce, která po rozdělení země zůstala ve Varšavě. I obavy z blížící se války. Mladá básnířka popisuje napadení Polska, útěk z hořícího města a krátký pobyt ve Lvově. A po návratu domů tíživou realitu, spojenou s nočními raziemi, odvlékáním lidí kamsi na východ a uzavřením Židů do ghetta. Do toho všeho ale proniká Reniin nový zájem: láska a kluci. Zejména zelenooký fešák Zygmunt, který se do ní zamiluje a ona do něj… Jejich vztah plný citu a romantiky uzavírá poslední zápis z 25. července 1942, kdy se Renia obrací k matce a Bohu s prosbou o záchranu. Jedinou útěchou je jí maminčina fotografie, zaslaná v posledním dopise. O pět dní později je už dívka mrtvá.

Mladá Renia na loďce na řece Dněstr

Než sestřin přítel Zygmunt počátkem 50. let předal tento deník mojí mámě, neměla jsem tušení, že si ho Renia vedla,“ líčí v knize Reniina mladší sestra Ariana. Ta se pokusila vzpomínky na válku vytěsnit a deník zaklapla na desítky let do bankovního sejfu, nedaleko svého newyorského bytu. „Nedokázala jsem si ho přečíst, bylo by to pro mě příliš emotivní,“ přiznává Ariana, jíž se podařilo válku přečkat a začít žít pod novou identitou. Právě její líčení (v druhé části knihy) tvoří neméně silnou část celého vyprávění. Osud Renii tak doplňují příběhy jejích nejbližších, včetně těch, kteří pro záchranu ostatních nasadili vlastní život.

Renia a její deník

K takovým patřil i Zygmunt Schwarzer (1922-1992), Reniina osudová láska, jehož srdcervoucím výkřikem její zápisky končí. Mnohem později, už jako starý muž, si pak na jaře roku 1989 poznamenal: „Je tu další máj, měsíc lásky… Je to 47 let, co jsem ztratil Renusii. Když na ni myslím, připadám si tak malý a nedůležitý. Vděčím jí za tolik věcí. Díky Renii jsem se poprvé v životě zamiloval, hluboce a upřímně. A ona milovala mne neobyčejným, nadpřirozeným, neuvěřitelně vášnivým způsobem. Byl to úžasný, křehký cit. Díky ní naše láska rostla a rozvíjela se. Neumím vyjádřit, jak moc jsem ji miloval. A to se nezmění až do konce…“

Minulost není pryč tak dlouho; je přítomna v našich srdcích, našich činech i v tom, co učíme naše děti,“ je přesvědčena Ariana Spiegel. Její dcera, Alexandra Bellak, nakonec sedm set stran zápisků připravila ke zveřejnění. „Čelit tomu, o čemž jste si mysleli, že už jste nechali za sebou, může být bolestivé, ale učit se a poučit se z toho je jediný způsob, jak teď mohu žít. Doufám, že deník mé sestry vás naučí dělat to také tak,“ uzavírá Ariana Spiegel.

Reniin deník“, Renia Spiegel,

352 stran, cena 398, Kč.

Vydává Nakladatelství Zeď.

www.knihyzed.cz

Kdo byla Renia?

Renia Spiegel se narodila ve východním Polsku v roce 1924. V lednu 1939 si začala psát deník. Když vypukla válka, žila i se svou mladší sestrou v Przemysli. U babičky s dědečkem. Válka ji oddělila od matky. Město nejprve obsadili Sověti a dospívající dívka pocítila komunistickou brutalitu. Když Německo rozpoutalo válku se Sovětským svazem, obsadili nacisté i Przemysl. Pro Židy nastala doba temna. Bylo vytvořeno ghetto. V létě 1942 byla Renia nucena se začít ukrývat, aby se vyhnula likvidaci ghetta – deportacím do vyhlazovacích táborů. Jen o pár dní později nacisti její úkryt objevili a zastřelili ji. Bylo jí čerstvě osmnáct let.

Foto: archiv Elizabeth Bellak a Nakladatelství Zeď

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Roztančený večer v podzemí

Velký sál Švandova divadla prochází rekonstrukcí! Proto se představení včetně „Roztančeného večera“ plného čači, rumby i salsy stěhují do suterénních prostor.

Do podzemního Studia se v září a říjnu uchýlí herci Švandova divadla, jehož Velký sál se už od července rekonstruuje. Přestavbou projde zejména jeviště a jeho technologie, proměny se dočká také fasáda. Ve Studiu se uskuteční i první premiéra sezóny 2018/2019: uvedení původní české inscenace „Trollové mezi námi“ v režii Alexandry Bolfové tu plánují 27. října. Na hlavní scénu s kapacitou 300 míst v hledišti se herci vrátí v listopadu, divákům se pak Velký sál znovu otevře během prosince 2018.

Nová prkna, která znamenají svět

Jeviště ve Velkém sále sloužilo od roku 2002, kdy bylo Švandovo divadlo po generální přestavbě znovu otevřeno. Ještě rychleji než jeho podlaha, kterou teď kompletně měníme, však stárla ta část jevištní techniky, jejíž obsluha je propojená s počítačem – což jsou například světla nebo jevištní tahy. K těmto zařízením proto teď instalujeme nové technologie,“ říká ředitel smíchovské scény Daniel Hrbek.

První čtená zkouška hry „Trollové mezi námi“

Vedle nového jeviště a navazující techniky bude ve Velkém sále znovu fungovat také jevištní stůl. Jde vlastně o plochu spojenou s výtahem, umožňující například efektní vynořování a zanořování z hlubin jeviště. Do provozu uvedeme také všechny tahy, což je skrytý systém lan, tyčí a kladek, sloužící k rychlým změnám dekorací,“ vysvětluje Daniel Hrbek. Ten chce, aby do konce roku prokoukla ještě fasáda divadla, na níž by mělo přibýt devět informačních LED obrazovek. Rekonstrukce za zhruba 30 milionů korun bude hrazena ze zvláštního investičního fondu Švandova divadla. To je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy.

Hry z podzemí

Ve Studiu se ale už od začátku září hraje dál. Na programu v září a říjnu je tu například „Kauza pražské kavárny“, poslední novinka minulé sezóny, inscenace „Slušný člověk“ vycházející z předlohy Karla Čapka, „Ztracená čest Kateřiny Blumové“ z pera slavného německého autora Heinricha Bölla či „Srdce patří za mříže“, hra pojednávající o tom, jak snadné je v dnešním světě ztratit lidské srdce.

Eva Josefíková v inscenaci „Pankrác ´45“

Diváci tu uvidí také tři tituly, s nimiž Švandovo divadlo hostuje – v jejich anglicky nastudovaných verzích – koncem září ve Spojených Státech. Tím prvním je „Protest Rest“, zábavná hra složená z aktovek Václava Havla a Marka Hejduka, druhým „Šoa“, drama inspirované skutečnými osudy české herečky a olomouckého sportovce. Třetím titulem je „Pankrác ´45″, hra vyprávějící o pěti ženách, které se po skončení války sejdou v jedné cele pankrácké věznice. Všechny inscenace se ve Washingtonu a v New Yorku představí mimo jiné v rámci tamějších oslav 100. výročí založení Československé republiky.

Robert Jašków v inscenaci „Protest Rest“

Stálí hosté, večerní tanec

Svá představení uvedou v malém sále Švandova divadla stálí hosté, k nimž patří zejména Divadlo SpektáklRadim Vizváry, improvizační show „Just! Impro“ a Dětské divadelní studio, které na 14. října chystá premiéru hry „Lakomá Barka“. Příběh podle známé pohádky Jana Wericha tu mladí divadelníci uvedou jako „pravdivou příhodu“.

Ve Studiu pokračují také oblíbená víkendová představení pro děti v podání souboru Buchty a loutky. Ten zde hraje rovněž představení pro dospělé a 28. října tu uvede loutkový speciál  „Ať žije Česká republika!“, věnovaný „100. výročí založení našeho státu mínus Slovensko“.

Ve Studiu se budou odehrávat i workshopy pro veřejnost: novinkou letošního podzimu budou jednorázové tanečních kurzy, zaměřené na vybrané společenské tance. „Roztančený večer“ pod vedením profesionálních taneční lektorů se na programu objeví jednou měsíčně: v tančírnu se Studio změní poprvé 24. září, kdy tu v rytmu čači, rumby a salsy vypukne kubánská noc.

www.svandovodivadlo.cz

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Bubnování na nádraží Bubny, film, divadlo i výstavy

Koncertní provedení filmu Obchod na korze  zahájí  novou kulturní éru existence nádraží Praha-Bubny!

Koncertní provedení prvního československého oscarového filmu Obchod na korze v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK zahájí 7. září novou éru existence nádraží Praha-Bubny. Místo spojené s válečnými deportacemi, které se stalo součástí jednoho z největších brownfieldů v metropoli, bude totiž v září roku 2018 předáno do dlouho očekávané přestavby. Její významnou součástí bude Památník ticha, unikátní projekt sloužící oživení historické paměti. Akce otevřené veřejnosti tu však pokračují a během podzimu nabídnou řadu kulturních lahůdek. Ty letošní jsou ve znamení rozloučení s původní podobou železniční stanice a zahájení její proměny.

Nádraží, odkud putovaly za druhé světové války transporty s občany židovského původu, do ghett a do koncentračních táborů, se konečně dočká nové podoby,“ říká Pavel Štingl, známý filmový dokumentarista z obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha, která za výstavbou Památníku ticha stojí. Podle něj se nádraží promění v živé místo paměti, jež bude připomínat minulé události v metaforách dneška. „Letošní rok je zlomový hlavně proto, že do procesu revitalizace železniční stanice vstupuje Magistrát hlavního města Prahy s již schválenou investiční podporou. Konečně se tedy povede zahájit reálnou přestavbu nádraží budovy na památník.  Naplánována je na dva roky od započetí stavby, do níž se má nyní pustit hlavní město Praha,“ uvádí Pavel Štingl, jež o proměnu zanedbané budovy v důstojný, a i pro další generace přitažlivý monument usiluje už od roku 2013.  „Financování ze zdrojů hlavního města Prahy je chvályhodné;, ale také závazné pro toto i nastupující politické vedení města,“ zdůrazňuje.

Koncert, divadlo, film i bubnování  

Kulturní akce ale zvou návštěvníky na bubenské nádraží už teď.  Podzimní program nabídne hned několik pozoruhodných divadelních představení, která pokračují v linii podobenství velkých příběhů dvacátého století.  Už 12. září a 13. září se v nádražní hale představí Ucho, inscenace Divadla na Vinohradech vytvořená na motivy scénáře filmu režiséra Karla Kachyni. V režii Patrika Šimona účinkují Daniel Bambas, Antonie Talacková a Jiří Maryško.

 V úterý 18. září je na programu Sudí, hra, jíž Památník ticha otevírá veřejnou diskusi o projevech xenofobie a neonacismu na fotbalových stadionech. V komediálním monologu nejen o fotbale vystoupí Ladislav Hampl. Představení uvádí Divadlo Verze a zrežíroval jej Thomas Zieliński, původní text Thomase Brussiga přeložil Tomáš Kafka.

Ve čtvrtek 20. září bude Praze-Bubnech uveden celovečerní dokument Mrtvý národ (2017) uznávaného rumunského režiséra Radu Judeho. Ten za svůj nejnovější film Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři (2018) získal letos hlavní cenu v soutěži MFF Karlovy Vary. Také ve snímku Mrtvý národ se režisér věnoval bolavému tématu holokaustu. Inspiraci našel ve sbírce fotografií ze 30. a 40. let minulého století, zachycujících život malého rumunského městečka. Ty doprovodil sugestivními výňatky z deníku židovského lékaře.

 Soubor Body Voice Band v režii Jaroslavy Šiktancové představí 5. října hru Vojna. Volnou adaptaci inscenace E. F. Buriana režírovala Jaroslava Šiktancová, choreografii k ní vytvořil Martin Pacek.Podzimní nabídka vyvrcholí už tradičně 14. října veřejným happeningem „Bubnování pro Bubny“, který už čtvrtým rokem připomene výročí prvního židovského transportu vypraveného z Prahy.

 Čištění stop a jizev

Na jaro 2019 pak připravuje Památník ticha výstavu Fotbal ve století faulůVeřejná debata k jejímu poselství – k extrémistickým projevům na fotbalových stadionech a neonacismu, projevujícím se v rétorice tvrdého jádra fanoušků – tu však začne už letos.

Podle Pavla Štingla byly všechny akce vybrány tak, aby souvisely s historickou pamětí a umělecky zrcadlily různé doby a jejich příběhy. „Praha potřebuje místo, kde se dají řešit stigmata minulosti moderním způsobem. Jde o to, aby čištění těchto stop a jizev probíhalo aktivním veřejným kulturním dialogem či výraznou uměleckou metaforou,“dodává.

Tomu odpovídá i architektonické pojetí revitalizace objektu od Studia ARN pod vedením Jiřího Krejčíka, které vzešlo z loňské soutěže architektů.  „Všechny projektové studie se povedlo dovést do stádia nezbytného pro brzké čerpání investice,“ uzavírá Pavel Štingl.

Vstup na většinu plánovaných akcí bude za symbolickou cenu, vzhledem k počtu míst však pořadatelé doporučují rezervaci předem přes stránku www.bubny.org

Jeden z dřívějších happeningů na nádraží Bubny

Program podzimní kulturní sezóny na nádraží Praha-Bubny

Obchod na korze

Pátek 7. září od 19.30 hodin, nádraží Bubny

Koncertní provedení slavného, nedávno digitálně zrestaurovaného snímku, bude poctou tvůrcům snímku, který v roce 1966 získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Hudbu Zdeňka Lišky živě přednese symfonický orchestr FOK.
Partnery koncertu jsou Národní filmový archiv, Česká filmová a televizní akademie.
Záštitu poskytla primátorka Prahy paní Adriana Krnáčová, radní pro kulturu Jan Wolf, ambasadoři Izraele a Spolkové republiky Německo.

Vstupenky lze získat přes www.goout.net

 Ida Kaminská a Jozef Króner v oscarovém filmu „Obchod na korze“

Ucho

Středa 12. září a čtvrtek 13. září, vždy od 19 hodin, nádraží Bubny

Adaptace hry Divadla na Vinohradech Ucho na motivy scénáře kultovního filmu režiséra Karla Kachyni. Hrají Daniel Bambas, Antonie Talacková, Jiří Maryško, režie Šimon DominikVstupenku lze získat za symbolickou cenu přes www.goout.net

 Sudí

Úterý 18. září od 19 hodin, nádraží Bubny

Divadelní představení, jímž Památník ticha otevírá svou veřejnou diskusi o xenofobii a neonacismu na fotbalových stadionech. V komediálním monologu nejen o fotbale vystoupí Ladislav Hampl. Adaptaci pro Divadlo Verze režíruje Thomas Zieliński, původní text Thomase Brussiga přeložil Tomáš Kafka. Vstupenku lze získat za symbolickou cenu přes www.goout.net

Herec Ladislav Hampl sice nikoli v dresu rozhodčího, nýbrž fotbalisty

Řeka, která teče pozpátku

Středa 19. září, od 10.30 představení pro školy, od 17.30 představení pro veřejnost, nádraží Bubny

Divadelní adaptace pohádky Jeana Claude Morevata v podání studentů pražského Gymnázia Přírodní škola je určena hlavně pro školní skupiny a rodiny.
Režie a dramatizace se ujal František Tichý, ředitel školy. 
Vstup dobrovolný. Rezervace míst přes www.bubny.org

 Mrtvý národ (Tara Moartá)

Čtvrtek 20. září od 19.30 projekce filmu, nádraží Bubny

Zvláštní uvedení celovečerního dokumentu uznávaného rumunského režiséra Radu Judeho, vítěze letošního ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce se koná ve spolupráci s projektem Open House Praha a platformou KineDok. Filmové představení s následnou diskusí zahájí prezentace projektu revitalizace nádraží Bubny pro Památník ticha. Vstup zdarma, rezervace míst přes www.bubny.org

 Vojna

Pátek 5. října, od 19 hodin, nádraží Bubny

Volná adaptace klasické inscenace E. F. Buriana Vojna v podání souboru Body Voice Band. Režie Jaroslava Šiktancová, choreografie Martin Pacek. Vstup volný, rezervace míst přes Vstupenku lze získat za symbolickou cenu přes www.goout.net

 Bubnování pro Bubny

Úterý 16. října, od 17 hodin, nádraží Bubny

Veřejný happening připomene 16. říjen jako den, kdy z bubenského nádraží odjížděl první transport. Místo paměti se opět rozezvučí rytmem bubnů a bubínků narušujících ticho mlčící většiny. Akce je už tradičně namířená proti pasivitě a morální slepotě v nesprávných chvílích. Vstup volný, bubny lze přinést vlastní nebo si je vypůjčit na místě.

 Foto: Památník ticha

Magdalena Bičíková

 pro TANEČNÍ MAGAZÍN