Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Kliknutím na “Povolit vše” povolíte všechny cookie.
Customise Consent Preferences
We use cookies to help you navigate efficiently and perform certain functions. You will find detailed information about all cookies under each consent category below.
The cookies that are categorised as "Necessary" are stored on your browser as they are essential for enabling the basic functionalities of the site. ...
Always Active
Necessary cookies are required to enable the basic features of this site, such as providing secure log-in or adjusting your consent preferences. These cookies do not store any personally identifiable data.
Functional cookies help perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collecting feedback, and other third-party features.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics such as the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Performance cookies are used to understand and analyse the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Advertisement cookies are used to provide visitors with customised advertisements based on the pages you visited previously and to analyse the effectiveness of the ad campaigns.
Ve stínu rekonstruovaného chrámu █ Tančily i servírky během obsluhy v místní restauraci █ Celý festival MENTEATRÁL obdivuhodný █ Déšť nebyl překážkou █ Tančírna pod širým nebem. █
Šestým rokem přivítal během dovolených a prázdnin Neratov v Orlických horách MENTEATRÁL – festival divadel pracujících s lidmi s mentálním postižením. Ten letošní ročník obětaví organizátoři divákům připravili v první prodloužený srpnový víkend – od pátku 2. do neděle 4. srpna. Na všechny zájemce čekala téměř desítka divadelních a tanečních představení. Ale rovněž koncerty, letní kino, tančírna pod širým nebem, tematické diskuse i workshopy.
Necelých sto metrů od nádherně rekonstruovaného chrámu Nanebevzetí Panny Marie se odehrávala všechna představení. A také ostatní festivalové dění. A naopak, na vyvýšené plošině nad tím chrámem, kde můžete vyjít (a zdarma) i na varhanní kúr a věž, bylo příjemné tábořiště pro všechny kempující hosty festivalu.
MENTEATRÁL je divadelním festivalem i třídenním setkáním divadelních souborů, které pracují s herci s mentálním hendikepem a jsou (nebo mají ambici stát se) součástí české profesionální scény. Tyto soubory vznikly převážně z bytostné potřeby profesionálních umělců, kteří se z různých důvodů potkali ve svém životě a tvorbě s herci s mentálním postižením a rozhodli se tomuto oboru věnovat intenzivně a kontinuálně.
„Já osobně vidím hodnotu festivalu právě v možnosti pro všechny zúčastněné soubory i diváky a zahraniční hosty být intenzivně společně na jednom místě s unikátní, intimní atmosférou,” popisuje Honza Čtvrtník, ředitel festivalu a zároveň předseda spolku „Jiné jeviště“, hlavního organizátora festivalu.
Co se skrývá pod názvem „Jiné jeviště“? Jde o spolek, tvořený minulými i současnými studenty DAMU a dalších uměleckých škol, kteří poprvé přijeli do Neratova v roce 2011. Proč? Aby s tamními klienty chráněného bydlení, čili „kamarády“, nazkoušeli divadelní představení. Činnost spolku nakonec vyústila v průběhu roku 2014 v uspořádání prvního ročníku festivalu MENTEATRÁL .
Šapitó, ve kterém bylo stále nabito
Co se týče budoucnosti festivalu, Honza Čtvrtník věří, že i díky MENTEATRÁLU si divadlo s lidmi s postižením dokáže najít na kulturní scéně pevné místo a nebude muset živořit. „A tak se potkáme každý rok v Neratově a budeme moci navzájem vidět tvorbu, diskutovat o našich inscenacích, pokusech, zkušenostech. To všechno samozřejmě s diváky, kterých je, k naší radosti, čím dál tím víc. Hodláme vozit hosty ze zahraničí, kteří mohou být další inspirací. Ta myšlenka není nijak komplikovaná. Komplikovaná a důležitá jsou ale témata, která z festivalu vycházejí, jako začlenění, rovnost, jinakost, tolerance. A to všechno dokážeme prožívat v Neratově tak nějak v radosti s hudbou až do rána.
Letošní ročník speciálně mapoval nejnovější počiny českých profesionálních divadel, pracujících s lidmi s mentálním postižením. Společné debaty a workshopy pak dávaly prostor pro debatu o nejnovějších tendencích, progresi a experimentech specifického divadla.
Neratovský chrám Nanebevzetí Panny Marie je citlivě a úchvatně zrekonstruován. Vévodí mu skleněná koruna střechy. Škoda, že podobně nebyl obnoven kostel v nedalekých Bartošovicích v Orlických horách…
Festival v pátek 2. 8. odpoledne zahájila mše v neratovském kostele. Později své premiérové představení uvedl „domácí” neratovský soubor Jiné jeviště. Pražské Taneční Studio Light mimo své pěvecké pásmo uvedlo také projekt ve spolupráci s pražským divadlem UJETO – inscenaci inspirovanou kamarádstvím dětí s herci s lehkým mentálním postižením, tedy kamarádstvím budovaným právě na dřívějších ročnících festivalu. Páteční večer poté vygradoval hudebním duem zpívajících violoncellistek Tara Fuki. Ty své texty zpívají česky, polsky i francouzsky. Jejich písně se pohybují na pomezí klasické hudby, jazzu či folku. Atraktivní vystoupení zaplnilo jedinečný prostor kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Od desáté večerní hodiny pak prostranství MENTEATRÁLU před červeným šapitó patřilo obří diskotéce.
Program MENTEATRÁLU byl bohatý a pestrý
V sobotu na MENTEATRÁLU byla k vidění inscenace Dramatického spolku Jindřich z Janských Lázní a pražských Dr.amAS, divadelního souboru založeného při Národním ústavu pro autismus. Diváci mohli také navštívit inscenaci Divadla Vzhůru nohama z Kladna, divadla UJETO a Divadla Aldente z Brna s hudebně – pohybovým projektem herců, z nichž někteří mají Downův syndrom.
I takto se letos v Neratově zvalo na představení
Déšť pak poněkud narušil brzy po poledni produkci Rozsvícení Neratova h(a)lasem. Ale halasu zde bylo, i přes nepřízeň počasí, dost a dost.
V devět večer potom na všechny čekala Tančírna pod širým nebem. Ta měla opět nebývalý úspěch.
V letním kině se později promítal chorvatsko-slovinský film s případným názvem Dny šílenství.
Noc posléze byla ve znamení světelné instalace Kostel vzhůru. Ta byla zahájena o půl jedenácté večer a pokračovala každých patnáct minut až do půl jedné.
Na festival lákalo v Neratově doslova každé volné místo
Neděle byla v rytmu workshopů, organizovaných i neformálních diskusí a hlavně patřila vzájemným setkáváním se. Tady se jednalo i o to, aby bylo navázáno pevnější pouto mezi postiženými a těmi, kteří za nimi, jako kamarádi, přijeli.
Diskuse se věnovaly vývoji specifického divadla a jeho aspektům. Workshop naopak řešil využití výtvarných technik v divadelní tvorbě.
Festival zakončila repríza v pátek zde odpremiérovaného představení Ondřeje Matěje – Matisse. Jak již jeho jednoslovný název napovídá, bylo věnováno známému francouzskému malíři. Šlo o multižánrovou inscenaci s prvky činohry, loutkoherectví i tance. A úplnou tečkou byla, opět v kostele, závěrečná festivalová mše.
Vstupné na všechna představení i koncerty bylo již tradičně dobrovolné a festival byl, jako vždy, koncipován bezbariérově. Zájemci, kteří chtěli podpořit dobrou věc, si mohli koupit akreditaci na celý MENTEATRÁL. Anebo se stát festivalovými donátory. Různé podrobnosti o historii festivalu a další zajímavosti naleznete na webu: www.menteatral.cz.
Nedílnou součástí festivalového programu byly také diskuse a workshopy, jejichž náplň rozhodně nesměřovala jen k odborné veřejnosti. „Jednu z předností festivalu vidím v tom, že svou pestrostí a tematickou různorodostí přibližuje divadlo, pracující s lidmi s mentálním postižením, širokému publiku. Díky propojení několika generací, laiků i odborníků, ,kamarádů´ a diváků vznikají nečekaná setkání“, doplňuje žena s tak trochu indiánským křestním jménem Šošana Dědochová, produkční MENTEATRÁLU .
Mimo představení, probíhající souběžně ve dvou divadelních šapitó, si jedinečná atmosféra festivalu získávala všechny příchozí doslova na každém kroku. Neratov ožil výtvarnými instalacemi, scénografickými projekty, či již zmíněným letním kinem. Nikomu nevadilo, že se v sobotu po poledni přehnala Orlickými horami doslova dešťová smršť!
Mohu potvrdit osobně, že MENTEATRÁLEM žil bezezbytku celý Neratov! I nový místní minipivovar Neratov s výtečným pivem Prorok. A přímo při obsluze hostů dokonce tančily servírky (rekrutující se z místní chráněné dílny) v neratovské hospodě!
Trochu jako v Hollywoodu
Festival vznikl za podpory: Ministerstva kultury ČR, Královéhradeckého kraje, Akademie múzických umění v Praze, Sdružení Neratov, Pivovaru Neratov, Divadla DISK a veškerých přátel festivalu.
Souboj divadel Praha vyhrál jednoznačně český humor
V pátek 15. března 2019 proběhl závěrečný galavečer Roztančeného jeviště – Souboj divadel Praha, tedy autorského projektu Terezy Řípové a Martina Šimka. Diváci zhlédli opravdu skvělou show, vtipné taneční scénky, radost a dobrá nálada tryskala z každičkého pohybu, kostýmy byly vtipné i slušivé a nálada ve Švandově divadle fantastická.
Večer zahájili svým vystoupením Miroslav Hrabě a Zuzana Šťastná, která říká: „Jsem šťastná, že zahajuji večer, je to jedinečná příležitost být první!“
Adéla Gondíková po svém výkonu řekla: „Tančilo se mi perfektně. Co Vy na to?“
Večerem provázeli Tereza Kostková, která k tanečním soutěžím neodmyslitelně patří, s moderátorem Petrem Hříbalem.
V porotě zasedli např. vítěz loňského ročníku, David Gránský, který symbolicky předal cenu letošnímu vítězi, Veronika Arichteva, soutěžící na podzim 2018 ve StarDance (taneční partner Michal Necpál), zpěvák Pavel Callta, hokejista Ondřej Pavelec a další osobnosti.
Na konci večera byl vydražen Kalendář nazvaný ‚Síla ženské křehkosti‘, ve kterém tanečnice a herečky zapózovaly a výtěžek z prodeje půjde na pomoc obětem domácího násilí. Cena kalendáře se nakonec vyšplhala až na nečekaných 24 000,- Kč.
Diváci rovněž hlasovali (skutečný košík s hlasovacími lístky, žádná elektronika) a rozhodovali tak o vítězi večera. Protože největším bavičem byl Vladimír Polívka a jeho komediální talent ocenil i David Gránský, měl své vítězství v soutěži jasné, český divák opravdu miluje humor.
Však David Gránský pronesl: „Zamiloval jsem se do Vladimíra Polívky! Je skvělý komediant a navíc skvěle odtančil!“
Ale i u jiných párů, například Ivany Chýlkové s Františkem Kopeckým, jsem zaznamenala hurónský smích, který otřásal sálem.
Nezbývá než dodat, že letos všichni sršeli optimismem, energií, dobrou náladou, sál tu a tam doslova burácel smíchy. Domnívám se, že Tereza s Martinem připravili divákům krásný umělecký zážitek.
Gratulujeme!
Páry nakonec nastoupily v tomto složení:
Adéla Gondíková + Martin Šimek
Berenika Kohoutová + Jakub Necpál – třetí místo Souboje divadel Praha
Ivana Chýlková + František Kopecký
Sara Sandeva + Adam Havel – druhé místo Souboje divadel Praha
Karel Heřmánek ml. + Tereza Řípová
Petr Pecha + Petra Stehnová
Miroslav Hrabě + Zuzana Šťastná
Vladimír Polívka + Dita Tuháčková – vítěz letošního Souboje divadel Praha
Tedy ještě jednou:
Letošní vítězové:
Vladimír Polívka + Dita Tuháčková
Sara Sandeva + Adam Havel
Berenika Kohoutová + Jakub Necpál
Gratulujeme!
Zeptali jsme se ….
Martin Šimek a Tereza Řípová, organizátoři Roztančeného jeviště – Souboj divadel Praha 2019
Jaké změny provázely letošní ročník Souboje divadel Praha?
Tereza: „Tak nejdříve mého tanečního partnera Honzu Hájka vystřídal Karel Heřmánek ml., ale nakonec jsem za tu změnu byla ráda, protože jsme si užili ‚strašně moc srandy‘, tréninky byly skvělé, myslím si, že je to navíc skvělý tanečník. Proběhla i změna v moderátorovi večera, místo Libora Boučka nastoupil Petr Hříbal a jsme mu vděčni.“
Martin: „Což o to, Honza Hájek dostal nabídku na natáčení, to se stane, co je ale vtipnější – s Petrou Stehnovou měl původně tančit Pepa Polášek za Divadlo na Fidlovačce, ale on si asi tak den po tiskovce zlomil ruku a léčení bylo zdlouhavé … Takže proběhla výměna a nastoupil Petr Pecha. To je velká muzikálová star, takže i tady jsme byli potěšeni. Hovoříme-li ale o novinkách, vzhledem k tomu, že minulý rok jsme celé divadlo vyprodali, nabídli jsme divákům, kteří se nedostali na letošní galavečer, tzv. generálku, tedy taneční předvečer. A divadlo bylo plné také. Potěšilo nás, že jsme naplnili prostory Švandova divadla po dva večery po sobě! Během galavečera se jen navíc vyhlásili vítězové soutěže.“
Jak probíhaly letošní tréninky ?
Tereza: „Tentokrát se sešla opravdu talentovaná skupina účastníků. Úroveň soutěže se tím zase posune výš. Pro divákabude určitě letošní taneční výkon zajímavější. I minulé ročníky byly silné, ale měli jsme celkově více tréninků než letos.“
Čím to je? Náhoda? Nebo se všeobecně více tančí?
Martin: „Spíše náhoda, prostě se to tak sešlo.“
Tereza: „Jsou šikovní,no“.
V čem byli herci nejvíce nespokojeni sami se sebou?
Martin: „Na každém tréninku slyšíte to samé: ‚Ale prosím Vás já se doprava nemůžu točit, nemám rozsahy, nechci dělat to a to‘, taková omezení si herci dávají, nakonec je ale vůbec nemají. Jde spíše o to, co každému člověku vyhovuje a nevyhovuje a dále je to už na tanečníkovi , jak se s hercem dohodne, aby show vypadala co nejlépe a ukázala určité kvality. Také se setkáváme s velikou sebekritikou. Nejhorší je u dam. Všechny si přijdou velmi tlusté, staré, i když je jim dvacet let, žádná nechce latinskoamerické šaty, protože odhaluje moc. „Ale jim tak velice sluší!“, dodává Tereza. Myslím, že i podle fotek diváci zjistí, že žádná dáma se nemusí stydět za svoji krásnou postavu, zakončuje Martin.“
Vy vlastně coby pořadatelé ale také soutěžíte a jdete tedy proti sobě. Chcete vyhrát?
Tereza: „My jsme především pořadatelé projektu, takže tu samotnou soutěž tak neprožíváme, ale samozřejmě, že také chceme vyhrát, nechceme vyloženě prohrát. Cílem projektu je soutěž, kromě toho, že je to divadelní akce, která ukazuje tanec v příběhové, tedy vyprávěcí podobě. A to je na tom to pěkné. Tanečníci jsou na to zvyklí, ale herci až postupně získají ‚soutěžního ducha‘ a všichni chtějí ukázat nejlepší show, zkrátka vydat to nejlepší ze sebe“.
A co vy dva? Škádlíte se mezi sebou, kdo vyhraje?
Tereza: „Samozřejmě, srandu si děláme. Ale skutečná rivalita to není, o tom není ani řeč. Od počátku projektu si vzájemně přejeme a doplňujeme se. Každý z nás přináší něco a kriticky sledujeme všechna čísla. Tady není rivalita a touha po vítězství vůbec na místě.“
A jak byste letošní show celkově zhodnotili?
Martin: „Všechna show jsou tento rok osobitá, každé má jistý příběh, vyjadřuje něco, co je buď vtipné nebo smutné“.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně zdaru v dalším roce!