Talent nemůže být ničím nahrazen

Moderní technologie pronikají do současného světa, ale…

Moderní technologie talent nahradit neumí

Pro mladé tvůrce ale mohou být vítaným pomocníkem

Upravovat nebo skládat hudbu umožňují budoucím muzikantům nové technologie, které vtrhly jak divoká voda do všech uměleckých oborů. Přesto ale neumí vše a talent je stále to, co činí člověka jedinečným. Své by o tom mohla říci pedagožka Hana Švajdová, která mladé hudebníky vede už 30 let. Letos se již potřetí zapojila se svým studentem do stipendijního programu Akademie MenART pro nadané žáky, který jejich talent pomáhá rozvíjet díky zkušeným umělcům.

Přestože speciální programy umožňují mladým umělcům nahrávat i upravovat hudbu, a vytvářet tak jedinečné skladby i nalézat inspiraci v mnohých on-line výukových programech, osobní kontakt mezi žákem a učitelem je podle odborníků při výuce hudby potřeba a moderními technologiemi nahradit nelze. „Z použití nových technologií v hudbě prosperují především pokročilejší žáci, kteří tak mohou doplňovat a kombinovat dosažené znalosti. V počátečním stadiu výuky na nástroj je nutné k dětem přistupovat individuálně, předat jim pevné základy, aby si do budoucna nevytvořily špatné návyky. Potřeby žáků se navíc rychle mění a je třeba na ně pružně reagovat, což zvládne jen pedagog v osobním kontaktu se žákem. Na internetu jsou dostupná výuková videa s návody, které je možno použít jako doplněk výuky, ale je nutná zpětná vazba a osobní přístup učitele, který by měl žákům umožnit emocionální prožitek z hudby – ten k ní neodmyslitelně patří,“ vysvětluje Hana Švajdová. Výuková videa jsou podle ní proto vhodná spíše pro začátečníky z řad dospělých, kteří nemají možnost absolvovat lekce s učitelem a chtějí se naučit hrát jen tak pro radost. „Jinou kapitolou jsou moderní technologické postupy při tvorbě hudby jako notové či aranžovací programy, které mohou práci s hudbou výrazně urychlit a zpřístupnit. Ale i tady platí, že technika talent nenahradí,“ dodává Hana Švajdová.

Moderní technologie, k nimž by při běžném studiu neměli přístup, využívají také žáci, kteří jsou součástí programu Akademie MenART pro nadané děti. „Mentoři z řad profesionálních umělců sdílí svou zkušenost a osobní doporučení a zároveň žáky učí, jak se orientovat ve zdrojích a on-line nástrojích, kterých je nyní takřka neomezené množství,“ popisuje ředitelka MenARTu Dana Syrová. „Každopádně platí, že základem je znalost teorie a ovládnutí techniky, na tento aspekt kladou důraz všichni mentoři bez výjimky. Moderní technologie jsou následně v některých oborech velmi vítaným pomocníkem, který celý proces tvorby usnadňuje nahrát, předávat a dále na díle pracovat,“ dodává Syrová.

PhDr. Hana Švajdová pochází z hudební rodiny, hru na klavír studovala na konzervatoři v Kroměříži a Ostravské univerzitě. Na Základní umělecké škole „Žerotín“ v Olomouci učí již 24 let. „Na společné ‚muzicírování‘ s rodinou moc ráda vzpomínám. Proto se snažím podobné společné zážitky připravit i mým žákům a jejich rodinám, tak aby si spolu mohli zahrát doma i na koncertech. A najednou láska proudí beze slov,“ říká s úsměvem Švajdová.

Kromě klasické hry na klavír vyučuje také autorskou tvorbu. „Improvizaci jsem se začala postupně věnovat teprve před patnácti lety. Do té doby mi přišlo nemyslitelné jen tak si sednout ke klavíru a zahrát si pro radost. Improvizace a skládání vlastní hudby je ovšem pro umělce velice osvobozující. Nyní se v tom snažím podporovat i své studenty a dopřát jim radost z vlastní spontánní kreativity,“ říká Švajdová.

Inspiraci čerpá od stejně zaměřených kolegů i profesionálních umělců, se kterými pravidelně spolupracuje v rámci ročního stipendijního programu Akademie MenART. V klasické sekci se svým žákem Viktorem Skýpalou, který dnes už studuje na konzervatoři v Brně, zvyšovali svou profesionální i uměleckou úroveň pod dohledem pianisty Ivo Kahánka. Improvizátor David Vlček zase mohl těžit ze zkušeností saxofonisty a skladatele Marcela Bárty ve skupině volné tvorby. A letos čerpají kreativní inspiraci spolu s Danielem Hodgkinsem, čerstvě přijatým studentem oboru zvuková tvorba na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze (HAMU), ve třídě skladatelky a klavíristky Beaty Hlavenkové. „Každý z mentorů dětem předává něco jiného, ovšem každý se jim věnuje maximálně individuálně a snaží se povznést jejich talent na nejvyšší možnou úroveň z pozice svých profesionálních i osobních zkušeností. Tak intenzivní práce s výjimečnými osobnostmi svého oboru by v normální praxi ZUŠ nebyla možná, a proto je stipendijní program Akademie MenART tak mimořádný počin,“ dodává Švajdová. Poznatky z MenARTu promítá do své každodenní výuky a je v úzkém kontaktu s dalšími kolegy, kteří se programu účastní.

„Motivovaní a erudovaní pedagogové jsou tahouny celého oboru uměleckého vzdělávání. V naší Akademii jsou neodmyslitelnou součástí celého procesu, jejich práci shrnujeme v jednom z našich mott za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog‘. Právě naši mentoři často s láskou vzpomínají na své pedagogy, kteří je ovlivnili. Tím se celý kruh krásně uzavírá,“ podotýká Syrová.

Moderní technologie a internet silně pronikají do uměleckého světa

Je s nimi však třeba zacházet kriticky, říkají odborníci

Pod rukama jí prošly desítky budoucích architektů, ilustrátorů a restaurátorů – na Základní umělecké škole Slavičín učí Petra Ponczová děti kreslit už 17 let. Spolupracuje s umělci z dalších kulturních oblastí a do výuky stále častěji promítá moderní technologie. Se svými žáky hledá Petra inspiraci také na internetu, ale zároveň varuje před nekvalitními zdroji a šablonovitostí moderních kreseb podle návodu. S těmi nejnadanějšími studenty se pravidelně zapojuje do stipendijního programu Akademie MenART, kde se dětem věnují kromě učitelů také mentoři z řad slavných výtvarníků, sochařů či designérů.

Moderní technologie hrají obecně ve výuce uměleckých předmětů čím dál výraznější roli. „Snažíme se dětem nabídnout co nejširší škálu výrazových prostředků. Přestože jsme malá škola, hledáme pro naše studenty ty nejvhodnější technologie pro podporu jejich výtvarného záměru. V rámci programu MenART jsme například se studentkou pod vedením Richarda Loskota vytvořily v 3D programu sochu v nadživotní velikosti a následně nám ji pomohla vyřezat místní firma profesionální frézou,“ pochvaluje si Petra Ponczová. Moderní trendy a nová média zařazuje svého programu, který se věnuje podpoře talentu mladých lidí a inspiraci pedagogů, také Akademie MenART a podle jeho ředitelky Dany Syrové spolupracuje například s umělci pracujícími s novými médii. „Letos studenti výtvarné sekce tvoří pod vedením audiovizuálního umělce Pavla Mrkuse, který digitální prvky propojuje s prostorem. Nová média nejsou cizí ani Milanovi Caisovi či uznávané ilustrátorce Galině Miklínové, oba je využívají jako vhodné pomocníky. V minulém ročníku studenty pro práci ve 3D nadchl sochař Michal Gabriel či pro specifickou práci se světlem Richard Loskot,“ popisuje.

Jak učitelé, tak odborníci z MenART ale zároveň upozorňují na fakt, že moderní technologie nenahradí proces výuky a kontakt s pedagogem. Je třeba se dobře zorientovat v dostupné nabídce a vybírat tu, která je kvalitním pomocníkem. Ve výtvarné oblasti jsou typickým příkladem různá návodná videa, jak nakreslit zvíře, oko nebo třeba krajinu. Návody však mají různou kvalitu a z jejich napodobování si řada dětí odnáší vadné návyky, které následně s pedagogy korigují. „Kresbě portrétu nebo figury v hodinách vždy předchází výuka anatomie – postavení kostry a svalstva. Základem je poctivá konstrukční kresba a pochopení výrazových možností linie. Dalším problémem návodných videí na internetu je jejich šablonovitost. Děti kopírují věci, a přestože je to technicky slušně zpracované, tak to nemá žádný obsah a žádnou přidanou hodnotu,“ vysvětluje Petra Ponczová. O inspiraci na internetu a sociálních sítích se svými žáky diskutuje a snaží se je vést k tomu, aby byli schopní moderní technologie ve své tvorbě kriticky využívat.

Petra Ponczová vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu Uherské Hradiště a poté volnou textilní tvorbu na Univerzitě Hradci Králové. „Pocházím z výtvarného prostředí. K tvorbě nás se sestrou od malička vedla maminka, která hodně šila. Sestra je grafická designérka a často úzce spolupracujeme,“ vypráví Petra. Už při studiu na vysoké škole začala na ZUŠ v rodném Slavičíně u slovenských hranic vyučovat kresbu. Práce s dětmi se jí natolik zalíbila, že u ní zůstala i po dokončení studia. „Učím děti od prvního stupně základní školy až po přípravu k talentovým zkouškám, takže jim musím umět poskytnout kvalitní základy pro studium architektury, ilustrace nebo designu,“ popisuje Petra. Se svými žáky se snaží kreativně pracovat a inspirovat je. Do výuky si proto pravidelně zve umělce z řad výtvarníků, sochařů či básníků. Již potřetí se také zapojila do ročního stipendijního programu MenART pro nadané děti. Žáci v něm mají prostor úzce spolupracovat s profesionálními umělci. „Dva studenti měli jako mentora výtvarníka Milana Caise, v dalším z ročníků dvě studentky spolupracovaly s multimediálním umělcem Richardem Loskotem a v letošním ročníku má ve své skupině naši studentku opět Milan Cais. Mentoři děti motivují a inspirují je,“ vysvětluje Petra Ponczová a dodává: „Pouští se do náročných projektů a často musí čelit překážkám, se kterými by se v ZUŠ nesetkaly. Díky MenARTu ale dostanou příležitost problém vyřešit například s podporou odborníka z Masarykovy univerzity v Brně, a tím získají nejen cennou zkušenost, ale i sebevědomí.“ Spolupráce s umělci neobohacuje pouze mladé výtvarníky, ale také jejich kantory. Samotnou Petru Ponczovou například čas strávený s Milanem Caisem motivoval k vlastní tvorbě. Vytváří ilustrace a v současnosti také pracuje na vlastní oděvní značce. Setkávání s umělci i jinými pedagogy, kteří jsou součástí projektu Akademie MenART, jí také přináší nové impulzy, které následně promítá do své výuky.

„Motivovaní a erudovaní pedagogové jsou tahouny celého oboru uměleckého vzdělávání. V naší Akademii jsou neodmyslitelnou součástí celého procesu, jejich práci shrnujeme v jednom z našich mott ‚za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog‘. Právě naši mentoři často s láskou vzpomínají na své pedagogy, kteří je ovlivnili. Tím se celý kruh krásně uzavírá,“ dodává Dana Syrová.

V posledních pěti letech prošlo programem 777 stipendistů z více než 200 ZUŠ z celé ČR. Pro rok 2023/24 otevírá své třídy 16 mentorů, například klavírní virtuos Ivo Kahánek, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, oceňovaná skladatelka Beata Hlavenková, divadelník a děkan HAMU Karel František Tománek, jedna z nejvyhledávanějších fotografek Štěpánka Stein a další. Uzavírka přihlášek pro letošní ročník je 31. března 2023. Podrobnosti najdou zájemci na www.menart.cz.

Mgr. Dominika Cardová

pro Taneční magazín

Pod křídly a patronací MAGDALENY KOŽENÉ

Stipendijní akademie MenART pro nadané žáky ZUŠ a jejich učitele prodlužuje odevzdání přihlášek do 30. dubna

Stipendijní akademie MenART pro nadané žáky základních uměleckých škol a jejich pedagogy posouvá o měsíc uzávěrku přihlášek do III. ročníku. Klíčová aktivita Nadačního fondu Magdaleny Kožené tak reaguje na současnou situaci a chce dávat prostor žákům v klidu si vše připravit. Nově tedy mohou své přihlášky posílat až do 30. dubna. Unikátní projekt mentoringu uměleckého vzdělávání již třetím rokem nabízí možnost intenzivního tvořivého pracovního setkání s předními osobnostmi české umělecké scény.

Ve školním roce 2020/2021 přijalo role mentorů 11 špičkových umělců různých oborů. Pro oblast klasické hudby v mentoringu pokračují pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, houslista Jan Fišer a nově také flétnista Jan Ostrý. Muzikálovému a modernímu zpěvu se bude věnovat zpěvačka Radka Fišarová, saxofon a skladbu bude letos mít v premiéře na starosti Marcel Bárta. Novým oborem je také souborová hra, které se bude věnovat výsostný muzikant, dirigent a umělec širokého záběru Radek Baborák. S výtvarníky bude pracovat Tomáš Císařovský a Richard Loskot a mentorem pro tanec bude již podruhé choreograf a tanečník Jan Kodet. Soubor v literárně dramatickém oboru letos poprvé bude vést dramaturgyně a režisérka Dominika Špalková ve spolupráci s Divadlem Drak, která stipendistům umožní vhled do divadelní praxe a vzniku představení.

MenART je klíčovou součástí činnosti Nadačního fondu Magdaleny Kožené. Kromě celostátního happeningu ZUŠ Open, ve kterém upozorňuje širokou veřejnost na význam uměleckého vzdělávání, se tak zaměřuje přímo na podporu a rozvoj mladých talentů a inspiraci jejich pedagogů. „Cílem MenARTu je otevírat debatu o moderních přístupech k uměleckému vzdělávání v prostředí základních uměleckých škol formou Best practice. ZUŠky jsou výjimečným prostředím pro zachycení talentů a zároveň ovlivňují ve velké míře přístup široké společnosti k umění,“ objasňuje Dana Syrová, zakladatelka tohoto programu. Ještě dodává: „Stejně jako podpora mladých talentů je jeho důležitou částí debata a sdílení s pedagogy, kteří ve své každodenní práci vedou mnohé další. Roční délka programu nám umožňuje pracovat v měřítku s hlubším dopadem, než přináší krátkodobá intenzivní setkání a semináře.” MenART tak zdůrazňuje zásadní význam dvou klíčových prvků v životě mladého umělce, kterými jsou možnost inspirativního setkání se silnými tvůrčími osobnostmi a dlouhodobá spolupráce s kvalitním pedagogem.

Práce v taneční skupině Jana Kodeta

Stipendijní akademie MenART je otevřená pro žáky ZUŠ z celé ČR. Jednotliví mentoři si stanovili vhodné věkové hranice. Celoroční program je pro žáky i pedagogy zdarma. Přihlášky lze podávat do 30. dubna 2020. První několikadenní pracovní setkání se má uskutečnit na konci srpna 2020 v Kroměříži a dále budou následovat tři intenzivní celodenní setkání skupin ve dvouměsíčních intervalech. Výsledky společné práce jsou prezentovány ve spolupráci s velkými renomovanými festivaly MHF Pražské jaro a Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2020. Tyto šance tak dávají najevo, že líheň a podpora talentů jsou důležitou součástí uměleckého prostředí. Detailní informace jsou pro veškeré zájemce připraveny na www.menart.cz. Vlastní stipendijní akademie MenART by se nemohla konat bez podpory patrona, kterým je společnost RSJ.

Stipendijní akademie Nadačního fondu Magdaleny Kožené MenART propojuje uměleckou praxi a vzdělávání. Inspiruje k výměně zkušeností a navázání vazeb nesmírně důležitých pro další tvůrčí činnost v rámci moderních přístupů k uměleckému vzdělávání talentovaných žáků a škol, které usilují o podporu jejich talentů. Právě vlastní pozitivní zkušenosti z přístupu pedagogů vedli umělce rozhodnutí stát se pro následující rok mentory. S vděčností vzpomínají i na setkání a rady starších, zkušených  profesionálů, které měli na jejich uměleckou dráhu zásadní vliv. „Mé zařazení do něčeho tak velkého, jako je MenART, pro mne moc znamená. Nejenže mi dal možnost několikrát se setkat s těmi nejlepšími mentory, jež nám po celou dobu programu předávali vlastní drahocenné zkušenosti a rady. Dodávali nám vždy živou energii, svůj zápal a vedli nás tím k profesionalitě,“ hodnotí jedna z účastnic prvního ročníku.

Přihlášky může podávat vždy žák základní umělecké školy, společně se svým pedagogem, ke konkrétnímu mentorovi. Povinnou součástí přihlášky je vždy motivační dopis, vyjádření pedagoga ZUŠ a ukázka práce. Vlastní výběr a zveřejnění stipendistů proběhne do konce května 2020. Přihlášky hodnotí poradní tým nadačního fondu, výsledný výběr účastníků stipendijního programu podléhá osobnímu rozhodnutí daného mentora. Dvojice pedagog – student se zavazuje absolvovat program v celé šíři. Prvního ročníku akademie MenArt se zúčastnilo 140 stipendistů z celé ČR, druhého ročníku 142 stipendisti.

Z výtvarných dílen mladých talentů

Nadační fond Magdaleny Kožené

Mezzosopranistka Magdalena Kožená iniciovala podporu základních uměleckých škol, jako světově jedinečného konceptu uměleckého vzdělávání založením nadačního fondu na začátku roku 2016. Členem správní rady fondu a spolupatronem akce je také generální ředitel České filharmonie David Mareček. „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat,“ říká světoznámá mezzosopranistka Magdalena Kožená.

V České republice je podle posledních údajů 496 ZUŠ, ve kterých studuje více než čtvrt milionu žáků. O jejich vzdělávání se stará na cca 13 000 pedagogů. Zájem o umělecké vzdělávání a počet žáků ve školách neustále narůstá – za posledních 10 let vzrostl o 12 %. Žáci se průběžně vzdělávají ve 4 oborech: v hudebním (65 % žáků), ve výtvarném (20 % žáků), v tanečním (11 % žáků) a v literárně-dramatickém (4 % žáků). Novinkou posledních let je multimediální obor a oddělení nových médií, kterým disponuje několik desítek škol.

Posláním fondu je cílená podpora budování pozice ZUŠ jako prestižního a unikátního systému moderního uměleckého vzdělávání.

Více podrobností o aktivitách fondu na www.nfkozena.cz.

ZUŠ Open

Nadační fond Magdaleny Kožené pořádá také celostátní happening základních uměleckých škol ZUŠ Open, který se v letošním roce uskuteční od 12. do 16. května po celé České republice, a opět nabídne stovky koncertů, výstav, tanečních či divadelních představení ve veřejném prostoru. V loňském roce se do něj zapojilo rekordních 420 ZUŠ a stal se tak nejrozsáhlejší kulturní událostí u nás. ZUŠ Open je dnem oslav, sdílené radosti a respektu k systému uměleckého vzdělávání. Vytváří prostor pro setkání nejen pedagogů, žáků škol a jejich rodičů, nýbrž i všech, kteří mají zájem o umění a kultivaci nejmladší generace. Je příležitostí představit práci ZUŠ v celé její šíři – hudbu, výtvarné umění, divadlo i tanec. ZUŠ Open navíc nabízí myšlenku společných projektů a setkání uměleckých škol, která podporuje nejen vzájemné vazby a tvořivost, ale zároveň prezentuje pestrost uměleckých oborů a života škol v rámci regionů.

Více na: www.zusopen.cz

www.menart.cz

Anna Vašátková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Electra – průlet vesmírem

Vezmeme diváky na vesmírnou pouť, kde vládnou nové zákony, kde zrají čiré plody, kde designová móda a geometrická architektura vytváří scénu budoucnosti. Tanečnice Jana Vrána a vycházející hvězdy české umělecké scény se spojují v tanečním projektu s tématem vesmír.

 

15. května, Praha – Vycházející hvězdy české umělecké scény se spojují v projektu, jehož tématem je vesmír. Ve čtvrtek 12. června uvede Experimentální prostor NoD tragikomický tanečně – audiovizuální projekt Electra. Autorkou konceptu komponovaného večera je tanečnice Jana Vrána a na jeho tvorbě se dále podílí na příklad hudebník Lukáš Bayer, šperkařka Dana Bezděková, studio Lunchmeat nebo výtvarník Richard Loskot. Jevištní plochu tak vyplní tanec, zpěv, mluvené slovo, projekce, instalace, audio, vizuál i ticho.

10

Odkud jsme přišli? Jak vznikl vesmír? Co je to život? Existuje osud? Tyto a podobné otázky si kladou autoři projektu Electra, jehož hlavním tématem je kosmos. Cílem představení je podle tvůrců prozkoumat to, co nemůžeme vidět, na co si nemůžeme sáhnout a na co neznáme odpověď. Středobodem programu je vesmírná bytost Electra. „Na počátku stál nápad ztvárnit bytost, která pochází z jiné galaxie. Bylo jisté, že využiji tanec, kostým a hudbu – cítila jsem ale potřebu představení rozšířit také o jiné žánry, a proto jsem přizvala další umělce. Každý z nás pracuje se sobě vlastním nástrojem, ať je to tělo, mluvené slovo, hudba nebo projekce. Všechny tyto složky se vedle sebe na jevišti nenásilně propojují,“ popisuje vznik konceptu představení jeho autorka, choreografka, tanečnice a performerka Jan a Vrána.

V Electře se tak setkává hned několik dramatických prvků. Základ večera tvoří performance Jany Vrány a hudba Lukáše Bayera. Taneční choreografie nalézá inspiraci v přesných a jasných geometrických liniích, hudební doprovod je kombinací elektronického playbacku s živou hrou na baskytaru a modulací hlasu. Důležitou roli v performance hraje také futuristický kostým tanečnice od návrhářky Aleny Skupinové a technické šperky z dílny Dany Bezděkové. Působivou vizuální složku Electry doplňují instalace výtvarníka Richarda Loskota, nominovaného na Cenu Jindřicha Chalupeckého 2012 a 2014. Další součástí představení jsou videoprojekce Jana Hladila, člena skupiny Lunchmeat – ten na scéně vytvoří atmosférické struktury, meteority, trpasličí hvězdy i černé díry. S tragikomickou naučnou přednáškou o vesmíru vystoupí ta ké herec, performer a režisér Jiří Císler alias Stephen Hawking.

11

Podoba komponovaného večera, která bude k vidění v divadelním sále Experimentálního prostoru NoD, vznikala s přestávkami v procesu tvorby dva roky. Přestože Electru v její kratší verzi bylo možné již několikrát spatřit, až v červnu bude podle autorů uveden její finální tvar. Ten se od předchozích představení liší především tím, že v rozmanitém industriálním prostoru se poprvé sejdou všechny umělecké složky pod jednou střechou.

„Vezmeme diváky na vesmírnou pouť, kde vládnou nové zákony, kde zrají čiré plody, kde designová móda a geometrická architektura vytváří scénu budoucnosti,“ zve na představení Vrána. „Pestrost programu zaručuje, že stejně jako ve vesmíru, ani tady nebude vnímán plynoucí čas.“

Vstupenky na představení v ceně 150 Kč a 100 Kč pro studenty, seniory a držitele ZTP a ZTP/P je možné zakoupit již nyní prostřednictvím služby SMS Ticket. Lze využít i předprodej v Experimentálním prostoru NoD každý všední den od 16 do 20 hodin.

Pozn. Autoři:
Tanec: Jana Vrána
Hudba: Lukáš Bayer
Šperk: Dana Bezděková
Kostým: Alena Skupinová
Přednáška: Jiří Císler
Projekce: Jan Hladil (Lunchmeat)
Instalace: Richard Loskot

 

Taneční magazín