Národní divadlo se zahalí do smutku

Poslední rozloučení s emeritním sólistou a bývalým šéfem Baletu Národního divadla Vlastimilem Harapesem

Poslední rozloučení s emeritním sólistou a bývalým šéfem Baletu Národního divadla Vlastimilem Harapesem vypraví Národní divadlo v pondělí 27. května 2024 ve 12:00 z jeviště historické budovy.

Divadlo bude pro veřejnost otevřeno od 11:20, aby smuteční hosté mohli položit květiny a poklonit se u rakve.

Vlastimil Harapes  –  biografie

“Ve všech jeho rolích se projevovala sugestivní žízeň po životě, hledání nepoznaného, víra v to, že kdesi, v čemsi je něco, za co stojí žít a života oslavovat.“ Petr Weigl, režisér

Emeritní sólista a šéf Baletu Národního divadla Vlastimil Harapes, laureát Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet, nositel titulů zasloužilý a národní umělec i řady dalších ocenění, patří mezi legendy Národního divadla. Třebaže působil v jiných uměleckých žánrech jako herec, zpěvák, moderátor a taneční pedagog, jeho jméno je trvalým synonymem Baletu Národního divadla.

Jako tanečník oplýval pohybovou elegancí, vytříbenou kulturou, muzikalitou projevu i hereckou suverenitou, oslňoval technickou bravurou s klidnou a neokázalou jistotou. Svým tanečním mistrovstvím a charizmatickým jevištním projevem se trvale zapsal do srdcí několika diváckých generací. Díky velké šíři uměleckého záběru a talentu přispěl k popularizaci oboru, nejen za to mu patří velké poděkování.

Narodil se v roce 1946 v Chomutově. Absolvoval Taneční konzervatoř v Praze (1965), od roku 1966 byl členem a od roku 1971 sólistou Baletu Národního divadla. Absolvoval stáž v Choreografickém učilišti A. J. Vaganovové v Petrohradě (1968). Svou pohybovou spontánnost formoval do kultivované jevištní formy zejména bezchybnou gramatikou klasického tanečního tvarosloví.

V letech 1987–1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterny magiky. Od roku 1990-2002 působil ve funkci uměleckého šéfa Baletu Národního divadla. Během své více než dvacetileté aktivní činnosti tančil stěžejní mužské role prakticky ve všech titulech repertoáru Národního divadla. Za všechny jmenujme Prince v Labutím jezeřeSpící krasaviciLouskáčkovi Popelce, titulní role v MacbethoviFaustoviFaunově odpoledniSpartakoviHoffmannových povídkách a Odysseovi, Oriona v Sylvii, Alberta v Giselle, Colina v Marné opatrnosti, Basila v Donu Quijotovi, Ivana Careviče v Ptáku Ohnivákovi, Adama ve Stvoření světa nebo Escamilla i dona Josého ve Vášni.

Skutečným milníkem v jeho kariéře bylo ztvárnění rolí Merkucia a poté i Romea v baletu Romeo a Julie (režie Petr Weigl, choreografie Miroslav Kůra) v Národním divadle roku 1971.

Mezinárodní prestižní cena Prix d’Italia 1972, udělená filmovému záznamu inscenace vyzdvihovala vedle objevné dramaturgie, režie, choreografie, také přesvědčivý taneční výkon Vlastimila Harapese. Tento mimořádný ohlas mu otevřel cestu k hostování na mnoha baletních scénách světa.

Byl stálým hostem Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu (Labutí jezeroOrfeusKalevalaDuch růžeSfinx aj.). Hostoval též ve Frankfurtu, ve Skotském královském baletu, v římské Akademii tance i tamní Opeře, v Tokyo City Ballet, dále ve Francii, Belgii, Holandsku, Rakousku, Finsku, Španělsku, Švýcarsku, Řecku, na Kubě, v Austrálii i v dalších zemích.

Jeho umělecký zájem zahrnoval jak balet, tak filmové, později divadelní herectví. Z propojení vysoké baletní stylizace a civilního hereckého projevu si postupně vytvořil svůj osobitý interpretační styl, který se proměňoval podle stylu inscenace a její obsahové výpovědi.

Stal se úspěšným filmovým a divadelním hercem. Ztvárnil hlavní role v takových filmech jako Markéta LazarováDen pro mou láskuPanna a netvorOperace mé dceryWolfgang A. Mozart a Bolero. Vystupoval v divadelních hrách Bouře a Maškaráda a objevil se i v televizních inscenacích Jak vytrhnout velrybě stoličkuJak dostat tatínka do polepšovnyDary hadího králeAnynka a Čert a v řadě dalších pořadů. V letech 1984–1986 zvítězil v televizní divácké soutěži o nejlepšího tanečníka roku, v roce 1985 byl mezi všemi soutěžními obory absolutním vítězem. V Národním divadle se podílel na choreografii a režii baletu Popelka (1994), Labutí jezero (1996), Někdo to rád… (1994) a Mauglí (1996). Je spoluautorem libreta dětského baletu Broučci (1992). Působil jako baletní mistr Baletu ND, Státního divadla v Košicích a jako hostující pedagog na Akademii tance v Římě.

Kromě jiného se stále věnoval práci činoherce (J. Murrell – Poslední léto, J. B. Poquelin-Molière – Škola pro ženy, P. Mérimée – Kočár nejsvětější svátosti, Gustav Skála – Nevidím to černě). V roce 1998 získal čestné členství a čestný řád Ruské akademie uměnovědné a hudební interpretace, v roce 2000 mu Evropská unie umění udělila Evropskou cenu G. Mahlera za baletní výkony. Jeho pracovní poměr v Národním divadle skončil v roce 2009. V roce 2012 získal Cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství. 26. srpna 2016 u příležitosti svých 70. narozenin byl uveden do Síně slávy Národního divadla.

Vlastimil Harapes zemřel 15. května 2024.

„Říká se, že k úspěchu v umění je zapotřebí padesát procent talentu a padesát procent píle. Ale já jsem v průběhu let dospěl k názoru, že by snad stačilo dvacet pět procent talentu, dvacet pět procent píle, ale padesát procent inteligence. Když člověk nemá hlavu, aby věděl, proč co dělá, není schopen vnímat hudbu, přemýšlet o věcech a učit se od zkušenějších; je to jen promarněný čas a úsilí.“

Vlastimil Harapes ve své autobiografii (Vlastimil Harapes, Pluto 1997).

Foto: Lenka Hatašová, Jaromír svoboda

Alice Titzová

pro Taneční magazín

Kdo zatančí v jedenácté řadě StarDance?

Oblíbená soutěž odstartuje na podzim!

ČT odhaluje kompletní sestavu!

Moderátoři zůstávají, ale hlavní choreograf se mění. A také zůstávají koronavirová opatření!

Jeden z nejslavnějších pohádkových princů, farářka, tenistka, krasobruslař, známí herci i hvězdy populární hudby!

To je desítka osobností, která zasvětí půl roku života nejsledovanější taneční soutěži v Česku. Po tanečním parketu je, pod vedením choreografa Marka Zelinky, provedou profesionálové známí z předchozích desíti řad. A to včetně vítězů prvního i zatím posledního ročníku. Moderátorského mikrofonu se opět ujme dvojice Tereza Kostková a Marek Eben.

Po obvyklé roční pauze se StarDance vydává do své druhé dekády. Kromě soutěžních párů a tematických novinek ji čekají i další velké výzvy – koronavirová opatření. „Když jsme se při posledním finále loučili s diváky a vyhlásili roční pauzu, nečekali jsme, v jak složité době budeme vstupovat do jedenácté řady. Nyní existuje hned několik scénářů, jak bude nový ročník probíhat. Sledujeme i situaci v zahraničí, například v BBC se soutěž loni konala bez diváků, změny se týkaly moderace i poroty. My ale stále doufáme v živé publikum, byť samozřejmě budeme postupovat dle platných bezpečnostních opatření. Co mohu slíbit je, že opět vytvoříme neopakovatelnou atmosféru, jakou oplývá každý ročník,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.

V desítce osobností budou mít převahu známí herci, jako Simona BabčákováPavel TrávníčekZdeněk GodlaJan Cina nebo Marika Šoposká, hudební scénu budou reprezentovat Tereza Černochová a Mirai Navrátil. Nové profese, které mezi ně zavítají, jsou farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká, tenistka Andrea Sestini Hlaváčková a krasobruslař Tomáš Verner. Tanečním parketem je provedou vítězové předchozích řad Kristýna CoufalováVeronika LálováLenka Nora NávorkováDominik Vodička, finalisté Marek DědíkMichal Necpál a Tereza Prucková Bufková i nováčci posledních řad Adriana MaškováRobin Ondráček a Martin Prágr. Jako odborný poradce a hlavní choreograf je podpoří Marek Zelinka, který vyhrál s Marií Doležalovou v roce 2015.

Dvacet účastníků prozatím netuší, v jaké dvojici na podzim vystoupí. Páry se až na konci června dozví, s kým je čeká série perných tréninků i přímých přenosů. Novinky ale diváci mohou sledovat již nyní na sociálních sítích České televize.

Populární moderátorská dvojice

Facebook StarDance: https://www.facebook.com/stardancecz

Instagram StarDance: https://www.instagram.com/stardancecz/?hl=cs

 

Karolína Blinková, tisková mluvčí České televize

pro TANEČNÍ MAGAZÍN