FUK

Pohled do světa kreativního učení přinese Festival umění a kreativity ve vzdělávání v Praze i na desítkách míst v Česku

13. dubna se v Centru současného umění DOX v Praze 7 sešli významní představitelé, kteří připravují nový koncept vzdělávání.

 

Hlavní lídři a mluvčí na tiskové konferenci byli:

Mgr. Ondřej Chrást, náměstek člena vlády, Ministerstvo kultury
Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství
MgA. Katarína Kalivodová ArtD, ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání
MgA. Tereza Dobiášová Krejčí, předsedkyně platformy uMĚNÍM, manažerka Hands On! – International Association of Children in Museums
MgA. Tamara Pomoriški, divadelní režisérka, umělecká vedoucí Divadla Paměti národa, které je součástí organizace Post Bellum
Mgr. Jakub Korda, Ph.D., business developer, Inovační centrum Olomouckého kraje (implementace kreativního vzdělávání v Ol. kraji)
MgA. Eva Nečasová, zakladatelka organizace AI dětem, designérka

Mgr. Ondřej Chrást

Mgr. Jan Mašuta

MgA. Katarína Kalivodová ArtD

MgA. Tereza Dobiášová Krejčí

Mgr. Jakub Korda, Ph.D.

MgA. Eva Nečasová

MgA. Tamara Pomoriški

Tisková konference se zaměřila především na téma kreativního vzdělávání v rámci Národního plánu obnovy jako jediného systémového nástroje pro kreativní vzdělávání. Dále na regionální kulturní politiku a podporu kreativního myšlení, řešily se otázky, co změní PISA 22 a srovnání českých žáků s ostatními ze zemí OECD ve schopnosti kreativně myslet?
Důležitým prvkem v naší současnosti se stala umělá inteligence. Příležitost i výzva. Ale jak s ní doopravdy naložit, aby byla užitečná a nepřinesla více problémů než užitku???

Bylo také zdůrazněno, že kreativita a umění jsou nástroj společenské změny. Tato forma vzdělávání mladých vede k uvědomění si identity národa, podporuje kritické myšlení a činí společnost lepší. Své nezastupitelné místo mají muzea a kulturní prostory jako vzdělávací místa pro vzdělávání v 21. století.

Tvůrčí tým

Na tiskovou konferenci plynule navázalo samotné zahájení festivalu FUK.  Večerem provázela  Marie Švestková, která řekla, že je sice spíše herečkou, ale zajímá se o vzdělávání mladistvých.  O hudební produkci se postarala  hudební dvojice Albert Romanutti a Jan Foukal. V rámci zahájení proběhlo krátké  představení toho nejlepšího, co návštěvníky v nadcházejících dnech na festivalu, který právě probíhá,  čeká.

Opening festivalu FUK

 

Zeptali jsme se…..

Mgr. Ondřej Chrást

TM: Tvoříte nový vzdělávací program. V této formě vzdělávání by měl být zahrnut tanec, film, hudební výchova… Ale mnozí žáci právě na kreativní předměty a různé výchovy nevzpomínají rádi. Cítili se frustrovaní, pokud neměli dost talentu a něco neuměli jako ti druzí. Jak na to, aby nové předměty děti nedemotivovaly?

Mgr. Ondřej Chrást, náměstek člena vlády, Ministerstvo kultury

„Rozumím. Náš vzdělávací program směřuje k tomu, že dítě má být centrem vzdělávání, jak tady už na konferenci  zaznělo. Nejde  o výkon, není důležité, kdo bude lepší, nakreslí hezčí obrázek, zahraje lépe, ale jde především o kreativitu. Dítě  by se mělo naučit  kulturu vnímat, poslouchat. Tedy  vnímat obrazy, audiovizi, film a není nutné, aby ono samo umělo všechno skvěle. Ale  důležité je mít  přehled, co je kultura. Co je důležité. A jakým způsobem kultura „ doslova působí na lidstvo“, když to řeknu tak trochu nadneseně.  Není tu řeč jen o samotných uměleckých aktivitách, např. výtvarná či hudební výchova, ale záleží nám i na paměťových  institucích,  které patří také do oblasti kultury.  Každé  dítě by se mělo naučit  vnímat  identitu  národa. Ta se přenáší například tradicí, ale i paměťovými institucemi, jako jsou muzea, zvláště Národní muzeum, památníky písemnictví a jiné. Já rozumím traumatům z hudební výchovy, výtvarné,  to se samozřejmě žákům stalo. A vlastně upřímně –  já už si  ani nepamatuji, co jsme v těch hodinách dělali.

TM: Tedy raději ty předměty neznámkovat a neprohlubovat hrůzu z toho, že na něco prostě nemám talent?

„Ano. K tomuto to spěje,  celý náš  vzdělávací program. U uměleckých předmětů se nedá rozlišit, přesně, co je dobře či špatně. Není to tak jasné, jako tvrdé nebo  měkké i/y.

Celý program spěje ke slovnímu  hodnocení nebo hodnocení mimo známky. To se netýká samozřejmě všech předmětů ve škole, ale těch, kde je důležitý zejména talent.  Tam je vhodné opravdu neznámkovat.“

TM: Mnozí rodiče si také stěžují,  že děti mají už tak na ZŠ  příliš mnoho předmětů, jsou unavené a ztrácí dětství. Dá se tento program rozdělit do více let a ročníků?

„No, to je  právě náš koncept. Nemohu  zatím říci, že je to přijatý koncept, je to všechno v diskusích, a to zdůrazňuji. Protože právě v této době se  vytváří,  nechci říci přímo dezinformace, ale mnoho  faktů běží prostorem,  tedy „co bude, takhle to nechceme“, což je předčasné. Ministerstvo  kultury a jeho pracovní skupina pod mým vedením navrhuje koncept tzv. kulturní výchovy. Hovoříme tedy o společném základu.  Společný základ  byl  tvořil film, audiovize, drama, tanec,  hudební výchova a výtvarná. Dále je to už  na ředitelích škol, ti dále vytváří  školní vzdělávací programy, ŠVP.“

Děkujeme. Nezbývá než si přát, aby Váš záměr vyšel a výsledkem bylo vzdělání v umělecké oblasti, které „činí člověka lepším“, jak se o umění říká.

 

Foto: Eva Smolíková

Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

 

 

České EXPO

PQ představuje reprezentaci ČR v hlavních výstavách 15. ročníku 2023

Pražské Quadriennale představuje reprezentaci České republiky v hlavních výstavách 15. ročníku 2023

Klíčovým heslem 15. ročníku Pražského Quadriennale, který se odehraje 8.-18. června 2023 v Pražské tržnici, je RARE, ve smyslu unikátních přístupů a vzácných uměleckých zkušeností. Na základě odborného výběru komise byly pro českou reprezentaci na PQ2023 vybrány dva umělecké subjekty. (Komise zasedala ve složení: MgA. Jan Bažant, Ph.D., Mgr. Pavla Beranová, doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D., MgA. Ewan McLaren, MgA. Martin Pošta, M.A. Simona Rybáková, Ph.D. a Mgr. Tereza Sieglová.)

Českou republiku ve Výstavě zemí a regionů zastoupí vizuální umělec David Možný s instalací Limbo Hardware, která představuje fragmenty interiérů, kde je nesnadné se pohybovat a těžké dýchat. Každý slot je scéna z filmu, který je zastavený na jednom snímku. Autor videí a videoinstalací, působící také jako VJ a tvůrce projekcí pro divadelní představení a scénická čtení, svým tématem nejlépe reflektuje pandemickou situaci, jež postihla společnost i umělecký svět a mění setkání návštěvníka s důvěrně známým prostředím v silný a emotivní zážitek ze zcela nevídané perspektivy.

David Možný ve spolupráci s kurátorem Pavlem Švecem poskytuje vhled do svého pojetí práce: „Téměř všudypřítomný filmový narativ se postupně stává pouhou indicií a fragmentem vyzývajícím k divákově aktivní participaci. Jako by to byl právě divák, kdo se stává hlavním hrdinou sledovaného díla a jediným, kdo může rozplést všechny jeho metafyzicky tajuplné zápletky protkané pocitem tísně, prázdnoty a bezúčelnosti.”

V rámci Studentské výstavy se představí studenti DAMU s projektem Dopisové divadlo, který pracuje s konceptem korespondenčních inscenací, vyzývajících diváka k aktivní participaci na tvůrčím procesu. Umělci tak reagují na stěžejní otázky PQ2023: lidský kontakt, digitální média, možnost tvořit navzdory osobní izolaci. „Pošta je v tomto ohledu pozoruhodnou institucí: k tomu, aby byl lidský dotek na papíře přenesen, je už dnes samozřejmě zapotřebí mnoha digitalizovaných systémů, nakonec ale dopis do schránky při jeho odeslání i doručení vhazuje lidská ruka.”

Expozice bude v prostoru festivalu fungovat jako poštovní přepážka, kde si návštěvník bude moci zakoupit inscenaci v podobě dopisu, prohlédnout si ji, vyzkoušet, vybrat a následně ji obsluha pošle daným adresátům. Na projektu se podílí studenti Tereza Havlová, Anna Prstková, Jakub Šulík, Johana Bártová a Adam Pánik.

Foto: David Možný

Štěpán Pařízek

pro Taneční magazín

 

 

Lidé Antropocénu

Dočasná Company uvádí nový projekt choreografky Natálie Vackové s názvem Lidé Antropocénu / OUR LAND WE PLANT. Premiéra se uskuteční dne 6. 5. 2022 ve 20:00 v tanečním divadle PONEC. Jedná se o celovečerní debutní inscenaci mladé autorky, ve kterém uvidíte čtyři interpety využívající jazyk tanečního a fyzického divadla. Unikátnost představení spočívá také v práci s materiálem, který je v průběhu inscenace přetvářen a formován a který metaforicky zachycuje náladu aktuální, nejen environmentální tématiky.

Taneční inscenace se zabývá nově vymezeným označením současné doby „Antropocén“. Sledujeme období, kdy lidstvo svou činností dlouhodobě globálně ovlivňuje a přetěžuje zemský ekosystém. Toto aktuální, nejen environmentální téma, se zásadně dotýká naší generace a nachází hranici mezi minulostí a budoucností na této planetě. Klademe si otázku jak o tomto tématu komunikovat, když je přitom tolik těžké si ho vůbec připustit. Co všechno Antropocén znamená? Jaké pocity v nás vyvolává? Nejistotu? Vinu? Bezmoc? Strach či lhostejnost?

Our land we plant a nebo je to jinak? Our land we planned? Our land is plain?

Inspirací je mimo jiné kniha Antropocén, ve které si tento pojem autoři definují například jako: „Svět balancující na hraně ekologické krize vyzrazuje devastující způsob naší přítomnosti ve světě a denaturační povahu kultury, která přece měla životy a přírodu kultivovat.“ – POKORNÝ, STORCH a kol.: Antropocén

Autorka se tímto tématem zabývá dlouhodobě. Minulý rok zpracovala podobné téma ve svém tanečním filmu s názvem Dissolution, na kterém spolupracovala s kameramankou Zdenou Sýkorovou. Snímek ve svých obrazech zachycoval různé prostředí spjaté s vodou a přírodou. Pracovalo se v něm i s tématem znečištění vod a na ledové soše se abstraktně vyobrazoval čas. V návaznosti na tento projekt vytvořila taneční site-specific představení s názvem “Tání” ve spolupráci s choreografem Janem Razimou pro letní hudebně-divadelní festival Kukokli, pořádaný v červenci roku 2021.

 

Lidé Antropocénu / OUR LAND WE PLANT

 

Jsem nepřímou součástí toho, ​​

kde jsme

a protékám v rukou celku

řádu.

Mířím kupředu

mezi prsty cítím propast

už to neudržím.

 

Jak dlouho ještě?

Změní se potom ještě to potom?

Jak to skončí?

 

 

Tvůrčí tým:

koncept a choreografie: Natálie Vacková

dramaturgická konzultace: Jakub Vaverka, Jana Stárková

odborná konzultace: Mgr. Jan Kodet, MgA. Bohumíra Eliášová, Ph.D.

scénografie: Alžběta Uhlíková

zvuková produkce: Anna Kolářová, Ondřej Rozum

světelný design: Filip Horn

produkce: Eliška Dědečková

interpretace: Jana Maroušková, Anna Kroupová, Vanda Hejnová, Josef Veselý

Work in progress: OUR LAND WE PLANT – 29. 4. 2022 od 19:30, KD Mlejn

Premiéra: Lidé Antropocénu / OUR LAND WE PLANT – 6. 5. 2022 od 20:00, PONEC

Eliška Dědečková

pro Taneční magazín

RADIM VIZVÁRY novým uměleckým šéfem Laterny magiky

A jaké tam nastanou změny?

Laterna magika, čtvrtý soubor Národního divadla, má od ledna letošního roku nového uměleckého šéfa. Stává se jím mezinárodně uznávaný představitel mimického umění, režisér, pedagog i držitel Ceny Thálie, Radim Vizváry.

Vedení Národního divadla jej s nabídkou oslovilo před půl rokem. Radim Vizváry plánuje rozvíjet odkaz Laterny magiky jako multižánrového divadla, využít své tuzemské i zahraniční kontakty pro získání nových tvůrců. Anebo podpořit větší využití nových technologií. Bohatší bude i edukativní činnost a doprovodné programy.

Laterna magika: multimediální i multižánrové divadlo

Radim Vizváry plánuje otevřít Laternu magiku novým uměleckým výzvám a spolupracím i novým typům projektů. „Laterna magika prošla za svou existenci mnoha proměnami, hledala své nové podoby a snažila se držet krok s rozvojem divadla i audiovizuálních technologií. Dnes se neobejde bez progresivnějšího využití nových technologií a silnějších impulzů směřujících k multižánrovosti. Vážím si odkazu Josefa Svobody a Alfréda Radoka a věřím, že jejich nadčasové myšlenky budeme nejlépe naplňovat právě tím, když se stane Laterna magika prostorem experimentu,“ uvádí ke své nové koncepci.

Otevírají se nové obzory

Využití nových technologií by měla pomoci spolupráce s vědci i studenty technických oborů, stejně tak jako s digitálními umělci a dalšími profesemi, jež nemusí být nutně divadelní. „Národní divadlo má v tuto chvíli jedinečnou možnost vytvořit platformu pro plnohodnotný čtvrtý žánr,“ komentuje Radim Vizváry. „Máme příležitost propojit umělecké styly, směry a obory, které doposud jen sloužily, nebo byly podřízenou součástí historicky zakořeněných tradičních žánrů. Mám na mysli například současný tanec, fyzické divadlo, pantomimu, akrobacii, loutkové divadlo nebo nový cirkus. Zaslouží si svůj vlastní prostor, ve kterém by se mohly stát plnohodnotným reprezentantem současného divadelního umění.“

Laterna magika by měla využívat nejen již existující prostředky, ale technologie vytvořené na míru pro její potřeby. „Z již vytvořených technologií by tvůrci inscenací měli využívat takové, které se na divadelních jevištích objevují jen výjimečně anebo se neobjevují vůbec. Měli bychom zkoumat a využívat nové materiály a nové postupy v práci,“ zdůrazňuje nový umělecký šéf. „Na každý projekt plánuji pozvat jiného režiséra, z tuzemska nebo zahraničí, s tím, že mu budu doporučovat další umělce ke spolupráci. Dovolím si také jednu zásadní věc, a to hlídat tvůrce, aby se neodklonili od poetiky, kterou chci pro Laternu vytvořit,“ dodává Vizváry.

Laterna magika bude otevřenou platformou pro tvůrce i interprety, bude podporovat mladé talenty a dávat prostor zkušeným tvůrcům i mladé generaci. Workshopy, site-specific intervence i mezinárodní spolupráce. Pro soubor Laterny magiky budou pořádány pravidelné workshopy různých divadelních žánrů, aby interpreti pravidelně získávali nové zkušenosti a dovednosti, zejména když bude nyní kladen větší důraz na multižánrovost. Stejně tak se rozšíří i činnost tanečního studia, jehož činnost bude obnovena, až to dovolí protipandemická opatření, nově pod názvem Studio Laterny magiky.

Projekty mimo domovskou scénu

Laterna magika se vydá i cestou site-specific projektů mimo Novou scénu ND, aby se svým divákům více přiblížila a umožnila jim zažít divadlo i jinak, v neobvyklých lokalitách nebo ve veřejném prostoru. Zaměří se také na tvorbu takových produkcí, které budou vhodné pro zájezdovou činnost, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Laterna magika by měla více využívat i možností, které skýtají mezinárodní dotační programy, zejména International Visegrad Fung a další. Mezinárodní spolupráci pak podpoří také vlastním festivalem, který bude probíhat jako bienále multižánrového a multimediálního divadla. Měl by se stát místem setkávání umělců, jimž jsou poetika Laterny magiky a propojování žánrů blízkou formou. Pilotní ročník proběhne v červnu roku 2022.

Dramaturgie Laterny magiky bude vyváženější ve vztahu k dětskému publiku, jež je třeba citlivě formovat. Po rekonstrukci Nové scény ND bude uvádět každý rok dvě premiéry, z toho jednu celovečerní produkci a jednu inscenaci vytvořenou cíleně pro rodinné publikum.

Premiéra rodinné inscenace již na jaře

První premiéra, kterou Laterna magika pod vedením Radima Vizváryho uvede, je již v procesu zkoušení. Inscenace s názvem „Zázrak (s)tvoření“, kterou Vizváry sám režíruje, bude určena pro rodinné publikum.

Hlavním poselstvím autorského díla, které bude kombinovat současný tanec, nový cirkus, loutkohru a ruční animace, je prostá myšlenka, že svět bude vždy takový, jaký si jej vytvoříme sami.

Hrdinou je chlapec, který tváří v tvář nicotě vytváří svůj svět z fantazie a prostého materiálu, bílého papíru. Zažije různá dobrodružství a naučí se mnoho o sobě i o tom, co je potřeba udělat, aby o křehký svět, který si vytvořil, nepřišel,“ přibližuje Radim Vizváry téma inscenace.

Režie se ujal Matyáš Ramba, člen Losers Cirque Company, hudbu skládá Ivo Sedláček, animace a projekce vytváří Maria Procházková, která v Laterně magice režírovala inscenaci „Vidím nevidím“, a jako light designér bude spolupracovat Karel Šimek. Premiéry jsou naplánovány na 11. a 12. březen 2021, pokud to dovolí aktuální koronavirová protipandemická opatření.

Laterna magika na odloženém „Expu 2020“

Na Světové výstavě „Expo 2020“, která bude probíhat dodatečně od října 2021 do března 2022, nebude chybět ani Laterna magika. Radim Vizváry uvede již jako její umělecký šéf svou autorskou inscenaci „Robot Radius“. Kanceláří generálního komisaře pro účast ČR na Všeobecné světové výstavě Expo byl osloven před dvěma lety, aby vytvořil inscenaci na téma dramatu Karla Čapka „R.U.R“. Tato významná divadelní hra slaví v letošním roce 100 let od prvního uvedení a Vizváry se v tomto svém sólovém projektu inspiroval jednou z jejích postav. Již předtím, než dostal nabídku Národního divadla na šéfovský post, uvažovalo komisařství o propojení tohoto projektu právě s Laternou magikou, která jako divadelní fenomén vznikla na Světové výstavě Expo 58 a slavila úspěchy i při účasti v letech 1968 a 1970.

Nyní je spolupráce již oficiálně stvrzena. Česká premiéra proběhne 10. a 11. září 2021 na Nové scéně ND a světová premiéra v říjnu v Dubaji. Na tvorbě úzce spolupracuje skladatel a kytarista Michal Pavlíček, který bude v inscenaci vystupovat živě na každé repríze. Režie se ujme další výrazná osobnost českého nonverbálního divadla, Miřenka Čechová.

Radim Vizváry ve hře „Sólo“

Kdo je RADIM VIZVÁRY?

Radim Vizváry je mim, autor, režisér, choreograf a pedagog. Patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě.

Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl nejvyššího, doktorského vzdělání, titulu Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 v kategorii „Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr“ za herecký výkon v představení „Sólo“. Na jubilejním 70. ročníku světového divadelního festivalu v čínském městě Haikou obdržel v listopadu 2018 výroční medaili ITI (International Theatre Institute – World Organization for the Performing Arts) za dlouhodobé vynikající výsledky v divadelním umění. Je nositelem mnoha dalších ocenění u nás, v Evropě nebo USA.

Od roku 2014 je zařazen mezi významné osobnosti Oxford Encyclopedia. Jako autor, režisér nebo choreograf má na svém kontě stovku představení a jako interpret představil svou uměleckou práci téměř v celé Evropě nebo v USA, Asii a Africe.

Ve své vlastní tvorbě se nejvíce specializuje na pantomimu, rozvíjí ji do současné podoby a řeší problematiku nonverbálního divadla, a to i ve sféře pedagogické a teoretické. Je uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague, spoluzakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu MIME FEST a uměleckým šéfem mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře „Komedianti v ulicích“.

Vizváry spolupracoval s mnoha prestižními institucemi, kupříkladu: NDT/ Korzo Theatre v Haagu, University of Arts Helsinki a mnoha dalšími. V Národním divadle v Praze potom vytvářel třeba choreografie k inscenacím „Z mrtvého domu“, „Juliette (Snář)“, „Sen čarovné noci“, „Billy Budd“ a režii operní grotesky „Poprask v opeře“ nebo opery „Láska ke třem pomerančům“. V současné době společně s uskupením Losers Cirque Company vytváří novou scénu nového cirkusu a pantomimy „Divadlo BRAVO!“, které nyní hraje v bývalém „Branickém divadle“.

 

 

Foto: archiv LM a TM

Lucie Kocourková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN