»LOCKWOOD« má premiéru v Kasárnách!

A studio Rubín dělá pomyslnou tečku za kulturní krizí. Uvede  filmový seriál o osmi dílech.

Konec deprese, začátek nové divadelní recese. V tomto duchu se nese uvedení filmového seriálu s názvem „Lockwood: Konečný krizový štáb A studia Rubín“. Má osm pokračování. Ústředním motivem projektu je zasedání divadelního krizového štábu, který má vybudovat plán na záchranu divadla. Jde o značně ironizující a absurdní divadelně-filmovou sebereflexi umělců, kteří se ocitají v bezvýchodné situaci. Divadelní režií projekt zaštítili Jan Frič a Jiří Ondra, filmovou režií studenti FAMU Kryštof Zvolánek a Jan Šolc. Členy krizového štábu hraje Nataša Bednářová, Radovan Klučka, Šimon Krupa, Ondřej Pavelka, Natálie Řehořová a Marta Vítů. Premiéra všech osmi dílů se uskuteční 29. května ve 20.30 hod. v letním kině Kasáren Karlín. Jednotlivé díly poté budou postupně k dispozici on-line na webových stránkách divadla.

Prostřednictvím ,Lockwoodu´ sebeironicky reagujeme na situaci umělců v současné ,divadelní krizi‘. Inspirovaly nás ale i praktiky v mnohem vyšších kruzích, než jsou ty umělecké. Snažíme se to dělat nesentimentálně, s rubínovským nadhledem a ‚bez fňukání‘ nad nevlídným a kritickým stavem v uměleckém prostředí. V seriálu také reflektujeme (ne)možnost nahradit divadlo jakýmkoli jiným médiem. Pozastavujeme se nad příznačným a neoddiskutovatelným faktem, že každé divadlo dnes točí film,“ shrnuje námět seriálu jeden z režisérů Jiří Ondra.

Jednotlivé díly filmového seriálu „Lockwood: Konečný krizový štáb“ jsou koncipovány jako ucelené vypointované situace. Zatímco první polovina zachycuje snahu týmu „logicky“ řešit krizovou divadelní situaci, druhá překlápí děj do významně „filmovější“ a výtvarně stylizovanější roviny. Stává se žánrově absurdním podobenstvím o neutěšeném stavu divadla, herecké duše, ale i obyčejných herců-občanů, kteří se snaží vyznat ve stávajícím chaosu nařízení a neztrácet naději v dosud bezvýchodné profesní i osobní situaci.

Tímto projektem jsme navázali na naši dlouholetou a tradiční spolupráci se začínajícími tvůrci napříč uměleckými obory a školami. Filmový štáb tvořili převážně studenti FAMU. Ti měli na starosti i celkovou postprodukci seriálu,“ přibližuje umělecká šéfka divadla Dagmar Fričová. A dodává „Autorkou námětu je naše produkční Barbora Kunstovná a textovou inspiraci napsal Ondřej Šulc, kterého jsme oslovili na základě jeho účasti v prvním ročníku našeho projektu Autor v domě.“ Samotný filmový seriál vznikl během jediného týdne, kdy se natáčelo ve všech prostorách A studia Rubín.

Základní situace ukazuje divadelní krizový štáb, který tvoří herci Nataša Bednářová, Radovan Klučka, Šimon Krupa, Natálie Řehořová a Marta Vítů. Jejich předsedu, který je ze záhadného důvodu první čtyři díly pouze on-line, hraje rubínovská stálice Ondřej Pavelka. V několika dílech se objeví i speciální hosté. Jako největší krize krizového štábu se ukazuje fakt, že se jeho členového neumí domluvit. Místo toho, aby konali, se neustále radí, dohadují, nebo odbíhají od tématu, což vede ke vzniku mnoha absurdních situací nápadně připomínajících skutečnost. Herci měli k dispozici záchytné body scénáře, které sami dál v akcích rozvíjeli. Většina scén tak vznikla metodou řízené improvizace.

Živá premiéra se díky rozvolnění odehraje 29. května ve 20.30 hodin v letním kině Kasáren Karlín za dodržení aktuálních vládních nařízení. Diváci se mohou těšit na promítnutí všech osmi dílů a komentovaný úvod za účasti všech herců a tvůrčího týmu.

Od 30. května budou díly také postupně zveřejňovány on-line na všech komunikačních kanálech divadla A studio Rubín. Více informací je možné získat na www.lockwood.cz, kde si mohou diváci zakoupit i exkluzivní přístup k jednotlivým dílům a podpořit tak vznik tohoto jedinečného projektu.

Foto: A studio Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kam o prázdninách a dovolených?

Na letní divadelní a taneční školu Benoni 2021

Kurz je určen pro české i zahraniční studenty (česky mluvící) středních i vysokých škol, kteří se připravují ke studiu na uměleckých školách, ke studiu na fakultách AMU, ale i pro širší veřejnost v různých věkových kategoriích.

V jednotlivých lekcích si účastníci mohou vyzkoušet zapojení do tvůrčího studijního procesu, prohloubit své znalosti a dovednosti v různých disciplínách.

Místo konání: Hudební a taneční fakulta AMU,Galerie, Malostranské nám. 13, Praha 1

Termíny: 20.–29. 8. 2021, 9.00–11.00/11.00–13.00/14.00–16.00

POZOR! Počet míst v kurzu omezen (15 účastníků)!

Cena kurzu: 9 000 Kč


Herectví – lektor:

Mgr. TOMÁŠ PAVELKA

divadelní herec a pedagog DAMU

  • základy herecké techniky a dramatického myšlení, imaginace, motivace, komunikace, herecké a pohybové etudy a improvizace, cvičení k objevování a rozvíjení herecké představivosti, hledání pravdivého hereckého výrazu, vnímání dramatické situace

Současný tanec a jevištní pohyb – lektorka:

doc. Mgr. MARCELA BENONIOVÁ

choreografka a pedagog Pražské konzervatoře, HAMU, taneční publicistka

  • současné taneční techniky a jejich aplikace k hereckému projevu, krokové a rytmické variace, orientace v prostoru, prostorové cítění, vytváření tanečních frází a struktur v prostoru

Hlasová technika a jevištní řeč – lektorka:

MgA. EVA SPOUSTOVÁ

dabingová režisérka, pedagog DAMU

  • dechová technika, emoce a energie, cvičení pro kultivaci hlasu a hlasového projevu, rozdílné způsoby mluvení a čtení textu

Tanec, rytmus a improvizace – lektorka:

MgA. MONIKA DIATTA REBCOVÁ

bubenice, choreografka a pedagog HAMU

  • základy afrických tanců a rytmu – přirozená koordinace, spontánnost projevu, postupy taneční a kontaktní improvizace, svoboda pohybového projevu a myšlení

V případě zájmu o účast v tomto kurzu pošlete závaznou přihlášku na e-mail: marcela.benoni@seznam.cz

Sdílet

Telefonní kontakt: Marcela Benoniová, ředitelka Letní školy, 775 929 389

 

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kdo má klíče od „JEZERA“?

V A Studiu RUBÍN aktuálně, objevně i hluboce lidsky. █ Zrcadlící „Jezero“. █ Herecké hvězdy televizního seriálu „Ulice“ v daleko závažnějších úlohách. █ Režisérka s citem i erudicí. █

V malostranském sklepení historického domu „U tří korun“ se hraje nové, autorské a progresívní divadlo již déle než padesát let. U jeho zrodu zde stál legendární režisér Radim Vašinka se souborem Orfeus. Později zde na dlouhá léta zakotvil vynikající režisér a inscenátor Zdeněk Potužil. Pod vlajkou svého tehdejšího Divadla na okraji. A v něm se sešla skvělá parta herců. V čele s Ondřejem Pavelkou, Zdeňkem Duškem, Evou Salzmannovou, Lubošem Veselým, Lenkou Machoninovou, Ivou Hűttnerovou a Radkou Fiedlerovou či Ladislavem Matějčkem a písničkářem a skladatelskou oporou Miki Jelínkem. Nezapomenutelná z té doby je mužská role Hrabalova „Pepina“, v podání hostující Zdeny Hadrbolcové. Na tomto místě také začínal proslulý recitátor Mirek Kovářík s pořady mladých básníků „Zelené peří“. V novém miléniu pak toto divadlo ovládl humor. Byla zde inscenována populární komedie Petra Čtvrtníčka s Jiřím Lábusem „Ivánku, kamaráde“, o fotbalových rozhodčích a jejich uplácení. Úspěch v tomto divadelním sklepení sklidila i tehdy aktuální satira o někdejší političce Kristýně Kočí a jejich kabelkách. Ve stejně nastaveném trendu pak pokračoval dramatik, scenárista a režisér Petr Kolečko, který se zde vydal cestou svých nadlehčených autorských inscenací. Bez zajímavosti není, že v Rubínu také původně působili Michal Dočekal a Daniel Špinar, pozdější režiséři pražského Národního divadla. Nyní se tato komorní divadelní scéna vrací – pomyslným obloukem – opět k vážným tématům.

Anita Krausová, Vojtěch Hrabák a Jakub Gottwald v přestávkovém intermezzu v baru

Úvodem přiznám, že jsem – trochu záměrně – předem nečetl podklad dramatizace, oceňovaný román Biancy Bellové „Jezero“. Chtěl jsem se nechat, bez ovlivnění původním textem, uchopit a manipulovat režijní taktovkou režisérky Lucie Ferenzové.

Když jsem šel do Rubínu, vzpomínal jsem na dávné šansonové představení slovenské herečky a zpěvačky Emílie Došekové. Odehrávalo se pod poněkud dlouhým názvem: „Nepýtaj sa, moje dcéra, kto má klúče od jazera?“. Sice tehdy nebylo v Rubínu, ale v podobném úzkém a pospolitém divadelním prostoru tehdejšího Divadla Ateliér (dnes sídle „Ypsilonky“). Vnější tematika byla poněkud jiná. Jak jsem po půldruhé hodině zjistil, předem jsem se tímto dávným večerem motivoval dobře. Nejen směrem na východ… Obě představení – i když je dělí téměř pět desítek let – měla však velmi společné a silné noty. Civilnost, řešení jen zdánlivě banálních problémů, i problematiku daleko závažnější – ekologickou. A hlavně, ono niterné člověčenství. A toho všeho se režijně Lucie Ferenzová zhostila s nesmírným citem i zkušeností. Že by, jako v úvodu zmínění její zdejší předchůdci Dočekal a Špinar, také tato tvůrkyně mířila vstříc bráně „Zlaté kapličky“?

Jakub Gottwald jako stará dáma. V pozadí Vojtěch Hrabák a Jiří Štrébl.

Tematika z Ruska také skýtala možnost poprat se a konfrontovat s tradiční ruskou divadelní tradicí. Tedy ne, že bych přímo očekával nějaké čechovovské variace…

Jezero se však na jevišti (i v baru) Rubínu stává nejen symbolem, mýtickým pojmem, ale současně něčím, co máme všichni na dosah. Co se nám zdá vzdálené, ale přesto se nás týká mnohem aktuálněji, než si myslíme.

Režisérka i dramatizátorka v jedné osobě má zkušenosti z Divadla Komedie, divadla Na Zábradlí a je také zakladatelkou tohoto divadelního seskupení jménem Kolonie. Lucie Ferencová je navíc nyní v A studiu Rubín vedena jako umělecká šéfka. Nakolik měla volnou ruku? Při dramaturgii i vlastní režijní práci?

Osobně jsem během představení cítil, že je v něm Ferencová daleko silnější jako inscenátorka a režisérka. Jako autorka dramatizace místy sklouzávala v dialozích i monolozích k poněkud efektnějším slovním spojením a divácky oceňovaným „fórkům“. Snad v duchu minulé „Ivánkovské“, „kabelkové“ i Kolečkovy éry Rubínu?  Ale bez znalosti původního textu předem, nejsem nezaujatě schopen  toto  hodnotit objektivníma očima.

Vojtěch Hrabák jako Nami  a  předseda v podání Jiřího Štrébla

V komorním prostoru Rubínu, kde jsou nám herci na dosah, neunikne žádná nejistota, přešlap či přeřeknutí. Divák má vše z první ruky. Doslova jako na dlani…

Mezi herci mile překvapil mladý, talentovaný Vojtěch Hrabák. Jediný zde nebyl zatížen rolemi několika Ustál obdivuhodně tíhu hlavní role. I přes to, že jeho úloha Namiho nebyla lineárně jednoduchá. Nevím, zda je synem tragicky zemřelého dramatika, dramaturga a divadelního kritika Martina Hrabáka? Ale každopádně má skvělý herecký potenciál. Tradičně nezklamal Jiří Štrébl. A to v několika, absolutně odlišných, rolích. Rovněž Jakub Gottwald potvrdil, také hned ve více postavách, že nezahanbí jméno jihočeského hereckého barda, spisovatele a publicisty Vladimíra T. Gottwalda (rovněž nevím, zda jsou spjati příbuzensky). A Anita Krausová obstála ve všech svých ženských hereckých úlohách v „Jezeru“ se ctí, elegancí (a v několika případech) i potřebným nadhledem.

Anita Krausová a Vojtěch Hrabák

Možná je dobře, že se v „Jezeru“ setkáváme převážně s herci z masově sledovaného nekonečného televizního seriálu TV Nova „Ulice“. Alespoň  tedy pro ty, kteří nejsou každodenními návštěvníky divadel. Hrabák zde ukazuje, že umí výrazově odstínit daleko více, než mladého, vyplašeného vyděrače. Štrébl, že není oním šablonovitým zedníkem-alkoholikem a Jakub Gottwald  naopak nikoli černobílým, schematickým ekologickým aktivistou.

Nikoli závěrem musím vyzdvihnout citlivou scénickou muziku Markéty Ptáčníkové.

Jakub Gottwald a Vojtěch Hrabák (zády), v pozadí Anita Krausová (opět v baru)

Viděl jsem druhou reprízu představení. Bylo vidět, že zřejmě oproti premiéře, vyzrálejší a patrně i usazenější.

Soubor Kolonie se v inscenaci „Jezero“ ukázal jako silný tým. Nejen herecky. A režisérka Lucie Ferenzová jako citlivá a kreativní tvůrkyně. A to není málo.

Přestávková část představení se odehrává i v baru divadla. Zde opět Jiří Štrébl v roli předsedy.

»Jezero«

REŽIE: Lucie Ferenzová

VÝPRAVA: Andrijana Trpković a Tomáš Bukáček

HUDBA: Markéta Ptáčníková

HRAJÍ: Vojtěch Hrabák, Jakub Gottwald, Jiří Štrébl a Anita Krausová

Doba představení: 105 minut

1 přestávka

Foto: Dita Havránková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN