Hodili PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET přes palubu?

Má složitá situace kolem dotační politiky pro jeden z doma i v zahraničí nejuznávanějších tanečních souborů dneška možnost uspokojivého řešení? Co na to nejen Ministerstvo kultury?

Ten soubor mám asi nadosmrti spojen s tehdy (již nefunkčním) pražským Komorním divadlem, kde dlouho v minulé době zkoušel a piloval svá krásná představení. Pražský komorní balet se mi nadlouho zaryl do paměti jako „dítě Pavla Šmoka“. Ale není to pravda. U jeho zrodu stál ještě legendární choreograf Luboš Ogoun a baletní teoretik, profesor a publicista Vladimír Vašut. Z tohoto triumvirátu nejprve odešel na věčnost Luboš Ogoun. Ne tak dávno zesnul i legendární Pavel Šmok a ke konci loňského roku v mělnické nemocnici dodýchal i Vladimír Vašut. Vypadá to, že je dlouho nepřežije ani samotný soubor – Pražský komorní balet…

Pavel Šmok na archivním snímku mezi svými tanečnicemi

Ač se to zdá neuvěřitelné, tento špičkový soubor, který obdivovali špičkoví tanečníci, ale i milióny televizních diváků, když pohostinsky vystupoval v recitálech Karla Gotta, stojí na prahu zániku!

Pan Luboš Ogoun (vlevo) přebírá státní vyznamenání od prezidenta Václava Havla

Pražský komorní balet (dále jen PKB) je pro českého, ale též zahraničního, diváka již více než čtyři desítky let známým a tradičním českým tanečním souborem. Předchůdce PKB „Studio BALET PRAHA“, založené v roce 1964 právě Lubošem Ogounem, Vladimírem Vašutem a zejména Pavlem Šmokem, mu dalo jisté základy. Zrovna v letošním roce si připomínáme 55. výročí vzniku „Studia Balet Praha“, a také právě v tomto roce eskaluje několikaletý problém systémového financování tohoto jediného českého nezávislého tanečního souboru, který nabízí stálá angažmá profesionálním tanečníkům a absolventům tanečních konzervatoří.

Vladimír Vašut, další z trojice zakladatelů, tatínek Marka Vašuta, se špatných konců svého“ souboru krátce nedožil také…

PKB dnes nemá k dispozici vlastní zázemí pro uměleckou činnost a za poslední roky dosahuje jeho veřejná finanční podpora necelých třicet procent ročního rozpočtu. Pro profesionální taneční divadlo s 23 členným cestovním souborem s denním pracovním režimem je stávající celková veřejná podpora ve výši necelých 3,5 mil. Kč ročně naprosto nedostatečná při aktuálním celkovém rozpočtu ve výši 14,9 mil. Kč. PKB má přitom srovnatelné výkonové ukazatele s baletně tanečními soubory kamenných divadel, co se týká návštěvnosti i počtu představení.

Na tiskové konferenci zleva Ing. Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře a gymnázia, člen Tanečního sdružení ČR, Mgr. Petr Zuska, choreograf a režisér, Mgr. Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu (Balet Praha o. p. s.), Mgr. Linda Svidró, baletní mistr, pověřený vedením Pražského komorního baletu

PKB v rámci své zájezdové činnosti zajišťuje dostupnost tanečního umění ve všech českých regionech a významná je též prezentace tanečního umění v zahraničí. Jeho představitelé se na tiskové konferenci v Malostranské besedě, konkrétně v jejím Trick Baru, vyjádřili, jak je složité komplexně připravit scénu třeba v sokolovně menšího města anebo naopak v aréně pro tisíce diváků.

Vedoucí souboru Ladislava Jandová situaci zdůvodňuje: „V letošním roce obdržel Pražský komorní balet dotaci ve výši pouhých 2 milionů Kč od MK ČR v rámci Programu profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů. S ohledem na navýšení celkového rozpočtu uvedeného dotačního programu MK ze 160 milionů Kč na 220 milionů Kč v roce 2019 jsme očekávali nárůst dotace i pro PKB s přihlédnutím na četná jednání s MK ČR. Programová rada MK ČR však PKB, jako jedinému subjektu z celkových 41 hodnocených, navrhla dotaci snížit i přes hodnocené ukazatele. PKB je navíc, oproti ostatním hodnoceným subjektům znevýhodněn skutečností, že se jedná o hlavní veřejnou finanční podporu na kontinuální činnost. A nikoli pouze ,doplňkovou´ finanční podporu nad rámec základního příspěvku zřizovatele. Tak jako je tomu zpravidla u ostatních podpořených subjektů v uvedeném dotačním programu.“

Během tiskové konference vystoupila s vehementní podporou PKB také odborná taneční kritička a dlouholetá šéfredaktorka Tanečních listů Jana Hošková. K ní se připojil i baletní mistr Igor Vejsada.

Zleva Petr Zuska ani Ladislava Jandová či Linda Svidró moc optimisticky do budoucnosti nehledí

Vedoucí souboru PKB Ladislava Jandová mimo jiné uvedla: „S vedením Ministerstva kultury (ministrem Antonínem Staňkem) proběhlo od podzimu 2018 několik neúspěšných jednání. Na podporu ,zachování činnosti PKB´ vznikla také petice, kterou podepsalo téměř pět tisíc osob. Současně jsme získali desítky podporujících dopisů od význačných osobností a představitelů české kultury, kteří se jednoznačně vyjádřili pro zachování kontinuální činnosti PKB, např. od Jiřího Kyliána, Ondřeje Kepky, Ilji Racka, Mária Radačovského, Lukáše Slavického, prof. Ivanky Kubicové, prof. Václava Janečka, doc. Igora Františáka, Vlastimila Harapese a mnoha dalších.“

Choreograf a režisér Mgr. Petr Zuska

Choreograf Petr Zuska se, s jistým stínem v hlasu, zmínil, že předcházející ministr kultury Ilja Šmíd slíbil (nejen) pro PKB „taneční dům“. Uvažovalo se o prostoru nevyužité stavby na pražském Klárově blízko Strakovy akademie, dnešního sídla předsednictva vlády. Dříve tam bývaly tělocvičny a bazén. S nástupem nového ministra však tento návrh tak nějak „zmizel v propadlišti“. Já jsem si vzpomněl, že v době takzvané „perestrojky“, konkrétně ve druhé polovině osmdesátých let minulého století, bylo vážně uvažováno o společném sídle Pražského komorního baletu a Černého divadla Jiřího Srnce. Měl jim být věnován celý vnitroblok na pomezí Smíchova a Malé Strany u Plaské ulice. Vzpomínám, jak nadšeně mi na nástěnce v Komorním divadle Pavel Šmok ukazoval již v první fázi rozpracovaný projekt!

Zdá se, že odchod Ilji Šmída nadlouho uzavřel i možnost tanečního domu na Klárově… Snad nikoli opět na třicet let?

Nejzajímavější pasáže diskusních příspěvku Petra Zusky a Antonína Schneidera  zachytila Eva Smolíková i ve videoreportáži:

Otázkou zůstává, jaký osud budou mít tanečníci i další kmenoví spolupracovníci PKB? Sáhne po nich konkurence? Ta ovšem tak zcela identicky vyhraněna není. Nevyjdou z kondice, když vypadnou z pravidelného tréninkového drilu? To vše nám zřejmě napoví blízká budoucnost…

Samotná konference neměla, jako většina dětské literatury, šťastný a úsměvný konec. Tím, že se konala blízko sídla Parlamentu České republiky však možná zasvítilo světélko naděje na konci tunelu?

Situace je vážná. TANEČNÍ MAGAZÍN i jeho mnozí čtenáři ještě pevně doufají, že nedopadne úplně zoufale.

Zeptali jsme se

Mgr. Igora Vejsady

baletního mistra s mezinárodními zkušenostmi i renomé,

který v PKB zastával pozici baletního mistra od roku 2016

Baletní mistr Mgr. Igor Vejsada (vlevo)

Na konferenci jste mluvil o PKB v minulém čase, to již jste nad jeho existencí zlomil hůl? Myslíte, že je situace neřešitelná?

Určitě ne. Myslím, že takové prestižní těleso, které má – nejen pro mne – téměř zásadní význam, musí přežít. Pokud si uvědomíme, co by tím současná česká taneční kultura ztratila, tak je to pro mne naprosto nemyslitelné! Z druhé strany nevím, jaké kroky udělá ministerstvo kultury? A ministr, který jde na nějaký muzikál, místo účasti na udílení významné a prestižní francouzské ceny českému tanečníkovi – Jiřímu Kyliánovi?“

Foto: Eva Smolíková a archiv

Video: Eva Smolíková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Divadlo Na Jezerce má další nominaci na Cenu Thálie

Herec Ondřej Kavan získal nominaci za mimořádný výkon v roli Adolfa Hitlera

Už podruhé v krátké době se dočkalo Divadlo Na Jezerce prestižního ocenění. Herec Ondřej Kavan získal širší nominaci v Cenách Thálie 2017 za mimořádný výkon v roli Adolfa Hitlera v tragikomedii Už je tady zas!  Thálii za mužský herecký výkon roku 2016 získal loni v březnu zase Milan Kňažko za strhující výkon v hlavní roli hry Shylock, která patří k vyhledávaným titulům nuselské scény.

„Nominaci beru jako pochvalu za mou systematickou a někdy až perfekcionistickou přípravu při studiu a následovném ztvárnění role Adolfa Hitlera. Děkuji také Honzovi Hrušínskému, že mi hodil tu rukavici, kterou jsem okamžitě zvedl,“ říká Ondřej Kavan. „Vzhledem ke konkurenci, jaká v tomto oboru na zdejších jevištích existuje a také vzhledem k počtu premiér během minulého období Cen Thálie jde o významné ocenění vaší tvůrčí práce,“ sdělil mu Ondřej Kepka, prezident Herecké asociace, která ceny pořádá.  „Gratuluji Ondrovi Kavanovi, režiséru Matěji Balcarovi a všem na Jezerce děkuji. Mám radost!“ vyznává se herec a principál divadla Jan Hrušínský.

Syn mi dává radost a sílu

Ondřej Kavan exceluje coby Adolf Hitler v inscenaci Už je tady zas! Co by se dělo, kdyby se vůdce nacistů v těchto dnech probudil živý a zdravý? Kdyby se ocitl ve své válečné uniformě v některém z berlínských parků?  Hra Už je tady zas! podle stejnojmenného bestselleru Timura Vermese měla na Jezerce premiéru minulý rok symbolicky v březnových dnech 78. výročí německé okupace Československa.

„Pochopit chování či uvažování Hitlera asi nejde zcela do důsledku. V každém případě ve hře samotné jsou obrovské paralely se současnými politiky a to mě na ní nesmírně baví,“ říká Ondřej Kavan.

Letos slaví Ondřej Kavan čtyřicáté narozeniny. Nedávno se mu narodil syn, jehož matkou je Kavanova partnerka Pepina Nálepková, dcera Světlany Nálepkové. „A syn je má současná největší radost, která mi dává sílu a zároveň mi nedovoluje stárnout. Takže teď teprve začínám žít, uzavírá herec.

 

Jana Bryndová

Foto: Ivan Kahun

Taneční magazín

Festivalové pondělí přineslo návštěvníkům workshop Ondřeje Kepky a soutěžní film Dvojníci

Festival Novoměstský hrnec smíchu hostil už v brzkých ranních hodinách více než stovku diváků

 

Festivalové pondělí přineslo návštěvníkům workshop Ondřeje Kepky a soutěžní film Dvojníci

V Kině 70 se už v brzkých ranních hodinách sešlo více než sto zájemců z řad dětí, které shlédli Pata a Mata ve filmu v režii Marka Beneše. Jednalo se o celovečerní film pro celou rodinu. Zájemcům o filmové zákulisí byl v odpoledních hodinách k dispozici workshop Ondřeje Kepky, který se uskutečnil v prostorách místní knihovny. Jednalo se o třetí workshop, který vlastně dle slov Ondřeje Kepky, nemá nikdy předem jasně danou koncepci. Témata se rozvíjí dle zájmu a orientace posluchačů. „Je obtížné předvídat, jaký okruh lidí se na workshopu sejde. Když máte polovinu lidí odborníků a polovinu amatérů, nezavděčíte se a hlavně obě strany budou vždy chtít slyšet něco jiného. Pak je další okolnost a tou jsou generační rozdíly. Malé děti jsou nadšené technikou a chtějí znát filmové triky. Starší už se více rozvíjí do hloubky problematiky filmu,“ komentuje Ondřej Kepka a současně dodává: „Na jeden workshop přišlo i sto padesát lidí a nemyslím, že to bylo lepší. Tam jsem postrádal osobní kontakt a měl pocit, že si musím vystačit sám se sebou. Díky fotbalovému zápasu jsem letos měl účast na workshopu menší, ovšem kontakt byl osobnější a každý měl možnost oslovit mě s tím, co ho zajímalo. V náročnosti to jiné není.“

Hrnec_2__0004

Na večerní promítání filmu Dvojníci, dorazil také režisér Jiří Chlumský, který je známý spíše jako seriálový režisér (pozn. redakce: Místo v životě, Ošklivka Katka, Kriminálka Anděl, Doktoři z Počátků, Ohnivé kuře a další), komentuje rozličnost práce na seriálech a filmech se slovy: „Je to zcela odlišná práce. Určitě otázka nabí ;dky a poptávky to v první řadě. Filmy dělám jednou za čas pro radost a ano, je to jiný žánr, velký rozdíl. Televize je rychlejší, občas jednodušší. Film je více vizuální záležitost, záběrová a sekvenční technologie a dá mnohem více zabrat ve všech směrech.“ Otázka problematiky scénáře byla ne festivalu často zmiňována a to ve smyslu, že právě nedotažený scénář bývá často kamenem úrazu. Což nebyla otázka promítaného filmu Dvojníci, o které režisér Chlumský tvrdí, že právě na tomto díle byl scénář dotažený už šest let. Film je v podstatě věnován původnímu režisérovi, který tra gicky zemřel. Úplně na počátku stála velmi úspěšná divadelní hra, která se hrála v plzeňském divadle. O hlavní postavě měl Jiří Chlumský jasno již před šesti lety. „První herec, se kterým jsme jednali o obsazení hlavní role, byl Jiří Macháček. Produkční společnost se s ním ovšem nedohodla a obdobně to probíhalo i ve spolupráci s druhou produkční společností. Nakonec jsme začali uvažovat o úplně jiném herci. Ondra Sokol se role chopil výborně a proměnil ji přesně, jak jsem si to představoval, tedy že role je uvěřitelná,“ dodává režisér.

Hrnec_2__0007

„Obecně ke scénářům bych řekl, že motivace nechybí, určitě ho scénárista ani nepodceňuje, protože se pod něj podepisuje a každý se snažíme odvádět tu nejlepší práci,“ dodává k problematice scénářů Petr Hudský, který má na festivalu filmových a televizních komedií rovnou dva snímky, na kterých jako scénárista spolupracoval. Dvojníci a Celebrity s.r.o. „Do Dvojníků se mě zezačátku nechtělo, protože to je nejprovařenější téma, ale pak chytily ty absurdní situace,“ s úsměvem komentuje scénárista.

Hrnec_2__0008

Herec Marek Lambora debutoval ve své první roli, která měla negativní charakter. Absolvoval výběrové řízení a dle slov režiséra Chlumského, nadějný jednadvacetiletý herec svoji příležitost proměnil skvěle. „Na natáčení to bylo moc pěkný, takže nervozita nepanovala. Hrát grázla je podle mě lepší, než hrát hodnýho chlapce. Těším se na nové výzvy a rád bych si zkusil různ&ea cute; polohy herectví, tak uvidím, co mě přinese život.“

Hrnec_2__0009

Hlavní základnou festivalu jsou prostory novoměstského Kina 70. Program festivalu je ovšem sestaven tak, že festivalové vůně a chutě se šíří okolím kina i novoměstskými ulicemi a prostranstvími, kde je možné absolvovat celou řadu doprovodných akcí – koncertů, výstav, besed, tanečních vystoupení, jako třeba na terase Kina 70, kde se uskutečnil koncert novoměstské kapely Jana Krále TheAcoustics, která zahrála taktéž při zahájení výstavy na zámku. Festival trvá do soboty 18.  ervna.

Hrnec_2__0013

Během festivalu probíhá prodej vstupenek 2 hodiny před začátkem představení. Promítané snímky jsou uvedeny v kvalitě a formátu 2D Cinemas. Přesné časy představení, kompletní výčet prezentovaných snímků a detailní program včetně dalších doplňujících informací získáte na internetové adrese www.hrnecsmichu.cz.  Pořadateli  jsou Městský klub Nové Město nad Metují a město Nové Město nad Metují.

Hrnec_2__0015

 

Zdroj: www.hrnecsmichu.cz

Foto: hrnecsmichu.cz

Autor: Michaela Lejsková

Taneční magazín

„U amatéra je výhodou uvolněnost“ říká Ondřej Kepka

Festival Hrnec smíchu vrcholí, režisér a herec Ondřej Kepka podpořil filmaře svým workshopem

Zeptali jsme se….

Ondřej Kepka – herec, režisér, organizátor festivalového workshopu pro
amatérské filmaře

Dá se objevit na amatérském workshopu osobnost, která bude v budoucnu
například „novým Hřebejkem“?

🙂 Na takovémhle workshopu asi „nového Hřebejka“ neobjevím,
to bych musel být čaroděj, Dobroděj… Ale řekl bych, že začínající filmaři,
(používám s oblibou označení amatéři, protože to označení vzniklo z
latinského  amare – milovat a neznamená to vůbec něco jako diletant, kam se
to označení někdy dostává), že ti v dobrém slova smyslu amatéři se hodně
zabývají technologií.  Technologie je přetěžují a berou jim čas. Řeší
karty, převody formátů apod. Takových devadesát procent času věnují těmto
otázkám. Forma tak vítězí nad obsahem. Používanou technikou se svět amatérů
přiblížil profesionálům. HD kamera je dnes každá kamera. Problém je v
tom, že se zaměňuje profesionální vybavení s profesionálně zpracovaným
obrazovým sdělením.

Ale řekl bych, že za poslední rok či  dva roky  se situace trochu změnila.
Některé amatérské filmy ve festivalovém projektu „Rozesmátá kamera“ tak byly i
lepší, než ty takříkajíc profesionální. U amatéra je výhodou uvolněnost. Amatér
nemusí… Když se film  nepovede, tak se nic neděje, nikdo nikomu nevypoví
smlouvu, neplatí penále, nikdo není zdrcen, že nedostane novou práci,
protože tu momentální zkazil.“

Když se řekne filmová komedie, jaká věta se vám vybaví?

„Jen věta? V komedii Svatý rok říká na závěr Jean Gabin nezapomenutelnou větu,
která je pro mě nepřekonaným gagem a vůbec koncem filmu. Gabin hraje
zloděje, který zakopal svůj lup. Jeho peníze však objeví vesničané a
považují nález peněz za zázrak a Boží znamení. Když Gabin přijede na místo a
vše zjistí, přitočí se k němu vesničan s kasičkou a požádá jej o příspěvek
na stavbu kostela. Gabin pronese: „Já už jsem přispěl“…

KepkaHRNEC__0014HRNEC__0006Hrnec_4_0011HRNEC_01__0006

Zdroj: festival hrnec smíchu

Taneční magazín