Je za námi již třiapadesátý ročník mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha. Taková doba trvání mezinárodní televizní soutěže je příležitostí k reminiscenci. A nikoli pouze k ohlédnutí za festivalem samotným, jeho současným ročníkem, festivaly minulými, ale vůbec za spojením „všelidové“ České televize a baletu, tance, popřípadě i moderních tanečních forem.
Vlastní televizní festival Zlatá Praha mám rád. Před lety jsem na něm byl několikrát akreditován jako novinář. Miloval jsem atmosféru nabitého „Pakulu“, jak se Paláci kultury tenkrát již samozřejmě říkalo. A hlavně – tu možnost vybrat si z desítek projekcí. Potkat neformálně i pracovně stovky lidí z televize i filmové branže.
Vybavuji si zajímavé a produkčně náročné setkání v roce 1988, kdy se na jednom pódiu střetli představitelé televizních detektivů. Všem vévodil Yver Renniér jako komisař Moulin. Byl tu německý Derick, tedy jeho představitel Horst Tappert a také Mark McManus interpret anglického detektiva Taggarta. A samozřejmě, že nechyběl „český hlas“ populárního komisaře Moulina v osobní přítomnosti Miroslava Moravce!
Na prvním porevolučním, konkrétně sedmadvacátém, ročníku MTF Zlatá Praha 1990 připravil a moderoval autor článku besedu se slavnou operní zpěvačkou Jarmilou Novotnou. Na snímku zleva autor článku, hvězda Metropolitní opery a La Scaly paní Jarmila Novotná a tehdejší moderátor Televizních novin Československé televize Michal Urválek.
Je zajímavé, že mne to odjakživa táhlo – i když byla přepestrá nabídka dramatických či dokumentárních inscenací – k hudebním či tanečním dílům. Roku 1987 mne například velmi zaujal dokument nizozemské společnosti NOS „Fotbalet“, který porovnával přípravu tehdy špičkového fot balisty Marco van Bastena a tanečníka Clinta Farhy. I jejich trenéra legendárního držitele Zlatého míče Johana Cruyffa a choreografa Rudi van Dantziga.
Když se ledy pohnuly, účastnil jsem se Zlaté Prahy i aktivně. Na jejím sedmadvacátém ročníku jsem jednak režíroval vnitřní televizní okruh v Paláci kultury a ještě jsem si navíc pro festival připravil a spoluodmoderoval jednu besedu. A ne ledasjakou! Na Zlatou Prahu jsem tenkrát, díky tomu, že jsem o ni složitě publikoval již za totality, přivedl legendární operní zpěvačku, hvězdu světové velikosti a léta „první dámu“ newyorské Metropolitní opery Jarmilu Novotnou.
Na piazzettě Národního divadla a Nové scény to žilo! Představil se tam třeba Bollywoodský tanec anebo oblíbený taneční moderátor České televize (a autor pohádkové knížky) Jan Onder.
Že bych se stal prorokem a nějak instinktivně předpověděl, že se později Zlatá Praha zaměří výhradně na hudbu a tanec? Stalo se tomu tak vzápětí – roku 1993.
Od té doby jsem na festivalu paradoxně nepůsobil. Sledoval jsem zpovzdálí výměny jeho ředitelů či stěhování z Vyšehradu na Malou Stranu a pak na Žofín a potom ještě přes půl rameno Vltavy do Národního divadla.
Letos mne na Zlaté Praze zaujala, mezi jiným i spolupráce s nadací zámku Liteň. Právě toho zámku, na němž žila se svým manželem Jiřím Daubkem legendární operní zpěvačka Jarmila Novotná, již jsem osobně krátce před její smrtí († 1994) propojil se Zlatou Prahou.
Třiapadesátá Zlatá Praha je i impulsem k závěrečnému zamyšlením nad propojením veřejnoprávní České televize s tanečním děním u nás. I jeho proporcionalitou. Pokud si pouze zběžně prolistujeme televizní program, tak zjistíme, že na ČT ART se objevují desítky záznamů tanečních inscenací, rozhovory s předními osobnostmi taneční, respektive baletní scény, reportáže, dokumenty o českých i světových osobnostech tanečního nebe. Zejména v „Událostech v kultuře“ bývají zastoupeny i menší taneční žánry. Čas od času se na veřejnoprávní obrazovce objeví i mažoretky. Významné taneční události se také objevují i na kanále ČT 2. A nakonec taneční soutěže v rytmu rokenrolu či breakdance se pravidelně objevují i na kanále ČT SPORT. Česká televize vskutku není k tanečnímu umění macešská!
