Musica Florea

For the Love of Dance

Barokní tanec ze současné perspektivy s živou hudbou

Andrea Miltnerová, soubor Musica Florea pod vedením Marka Štryncla a studentky z Duncan Centre (Praha) a školy Mind And Dance (Norimberk) společně představí work-in-progress nového tanečního projektu, který propojuje barokní tanec s energií mladé generace tanečníků. Představení se koná 1. listopadu ve Venuši ve Švehlovce.

Inspirována výmluvností barokního tance, energií hudby Antonína Reichenauera a krásou barokního sochařství vytváří britská tanečnice a choreografka českého původu Andrea Miltnerová novou choreografii jako oslavu mládí, tance a hudby s deseti studentkami tance z České republiky a Německa a renomovaným souborem Musica Florea pod vedením Marka Štryncla.

Projekt se zrodil z Andreiny touhy podělit se o svou vášeň a znalost barokního tance s novou generací tanečníků a tanečnic, z nichž mnozí neměli předchozí zkušenosti s tímto žánrem, ani základní povědomí o bohatém kulturním dědictví střední Evropy z období baroka. A také ukázat jim i veřejnosti, že barokní tanec není jen fascinující historickou taneční formou, která patří minulosti, ale že může být dnes stejně aktuální a silný jako jakýkoli současný taneční styl.

Projekt také představoval skvělou příležitost pro přeshraniční spolupráci. Z iniciativy producentky Šárky Pavelkové (ProFitArt) byli k účasti přizváni studentky z Prahy a Norimberku, aby navázaly a posílily kulturní a osobní vazby mezi regiony Čech a Bavorska, jejichž umělecké a hospodářské dějiny se po staletí tak úzce prolínaly. Premiéra celého projektu je plánovaná na konec léta léta 2025.

Andrea a Marek by také rádi upozornili na nádhernou hudbu Antonína Reichenauera (asi 1694–17. března 1730), skladatele působícího v Čechách na počátku 18. století.

Součástí večera bude koncert souboru Musica Florea:

Simphonie à 8 concertanti in A Minor (Jan Dismas Zelenka, 16. října 1679, Čechy – 23. prosince 1745, Drážďany)

Work-in-progress se koná 1. listopadu 2024 ve 20:00 ve Venuši ve Švehlovce. Vstupné je dobrovolné, rezervace na pr@profitart.cz.

Tvůrčí tým:

Choreografie: Andrea Miltnerová

Dirigent: Marek Štryncl

Hudba: Antonín Reichenauer:

Sonáta pro 2 trubky D dur: Allegro I.

Sonáta pro 2 trubky D dur: II. Adagio

Sonáta pro 2 trubky D dur: III. Fuga. Presto

Koncert pro hoboj B dur: II. Adagio

Ouvertura – Suita č. 2 B dur: III. Árie. Andante

Ouvertura – Suita č. 2 B dur: II. Bourrée

Ouvertura – Suita č. 2 B dur: I. Předehra

Tanečnice: Cosima Butz, Barbora Karvánková, Agáta Klímová, Anna Lechner, Karin Nishizawa, Juliane Ott, Dorota Příleská, Nela Šedová, Jessica Trenner, Barbora Zahrádková

Orchestr: Musica Florea

Producent: ProFitArt, z. s.

Partner: Venuše ve Švehlovce

Za podpory: Evropská unie (Národní plán obnovy)

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Čarovná girlanda

Florea Theatrum v létě ožije také dvojicí výpravných historických baletů

Hudební ansámbl Musica Florea a Helena Kazárová, přední historička, režisérka a choreografka, připravují pro letošní letní sezónu obnovenou premiéru dvou baletů z poloviny 18. století. Na prkna převozního barokního divadla Florea Theatrum na nádvoří Lichtenštejnského paláce, sídla Hudební a taneční fakulty AMU, se 15. července 2024 vrátí Čarovná girlanda Josepha Starzera a Don Juan aneb Kamenná hostina Christopha Willibalda Glucka. V inscenacích vystoupí tanečníci souborů Hartig Revival a Epochal Dances.

Pohádkový rokokový balet

Čarovná girlanda (La Guirlande enchantée) byla poprvé uvedena v roce 1757 v Burgtheatru ve Vídni v choreografii baletního mistra Franze Hilverdinga. Notový materiál se dochoval v hudebních archivu zámku v Českém Krumlově, dochovalo se i neobvyklé množství ikonografických a písemných materiálů. Čarovná girlanda spadá do období rokoka, v inscenační praxi tohoto díla se pracovalo s celou řadou divadelních efektů, které diváky přiváděly v úžas. Veškerá předepsaná jevištní kouzla Florea Theatrum sice nabídnout nemůže, avšak dramaturgie, choreografie a režie Heleny Kazárové, specialistky na baletní repertoár (nejen) 18. století, je zárukou barvité inscenace. Právě tak jako umělecké souznění s orchestrem Musica Florea vedeného Markem Štrynclem, s nímž profesorka Kazárová spolupracuje již téměř dvacet let. Taneční složka díla vychází z detailního studia barokního a rokokového pohybového materiálu, stylu a estetiky spolu s dobovou inscenační praxí.

„V předklasické době jevištní tanec rozvíjel spolu s dekorací a mašinerií divadelní obrazy, které nebylo možné slovně vyjádřit. Důraz byl kladen na hudební stránku díla a ‚bel composto‘. Takového druhu byly patrně i Hilverdingovy vrcholné rokokové baletní pantomimy. Tlumočení literárního obsahu nebylo ještě jejich hlavním záměrem,“ přibližuje Helena Kazárová.

Příběh Čarovné girlandy je relativně jednoduchý a rokokově pohádkový. Dvě pastýřky, Florina a Dorina, zabloudí v hlubokém, tajemném lese, kde spatří chýši a skalisko. Dorina, smělejší z nich, zaťuká na dveře, nikdo jí však neotvírá. U skaliska se objeví čaroděj, který dívkám představuje čarovnou girlandu a její moc splnit jakékoli přání a uspokojit každé srdce. Ale na to, jak příběh dopadne, se budete muset přijít podívat 15. července.

Vážnost klasicismu

Gluckův Don Juan je dílem jiného žánru. Premiéru měl v roce 1761 v choreografii Gaspara Angioliniho a byl již dítětem velké baletní reformy té doby. Jednalo se totiž o první balet s tragickým koncem, který předznamenal novou vlnu nastupující klasicistní formy tzv. ballet d’action. Gluck spolu s Angiolinim vytvořili příběh o nenapravitelném svůdníkovi plný soubojů, temperamentních tanců včetně španělského fandanga a závěrečné démonické hřbitovní scény, během které díky zjevujícím se fúriím běhá mráz po zádech.

„Don Juan je v baletní historii skutečně přelomovým titulem, o jeho původní jevištní podobě však máme jen velmi málo informací. Dochována je pouze krátká synopse,“ vysvětluje režisérka a choreografka Helena Kazárová výzvy, před kterými inscenátoři v tomto případě stojí.

s Helenou Kazárovou tento balet poprvé uvedli v roce 2021 (s tanečním souborem Hartig Ensemble). Ačkoliv je Gluckova hudba k Donu Juanovi občas uváděna koncertně, pro jevištní inscenaci bylo třeba se hlouběji zamyslet nad charakterem jednotlivých hudebních čísel, z nichž jsou některá určena k herecko-pantomimické akci, jiná k čistému tanci, další k obojímu. Don Juan byl totiž prvním baletem, ve kterém se jeho tvůrci, Gluck a Angiolini, opravdu snažili o plné prolnutí vyprávění příběhu s tancem.

Obnovená premiéra obou baletů se odehraje 15. července 2024 na nádvoří Lichtenštejnského paláce v Praze od 21:00, předcházet jí bude od 20:00 dramaturgický úvod prof. Heleny Kazárové, Ph.D. v Klubu HAMU.

Čarovná girlanda | Don Juan
na scéně barokního divadla FLOREA THEATRUM
Musica Florea, Hartig Revival, Epochal Dances

7. 2024 | 21:00, dramaturgický úvod 20:00

Vstupenky | FB událost

Vstupné:
650,- Kč základní
350,- Kč snížená (studenti, senioři, držitelé ZTP)
250,- Kč snížená (studenti a pedagogové hudebních škol)

Kde: Hudební a taneční fakulta AMU, Lichtenštejnský Palác – nádvoří, Malostranské náměstí 258/13

Představení se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy a Městské části Praha 1.

Čarovná girlanda (La Guirlande Enchantée)
Ballet-pantomime
Choreografie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl
Kostýmy: Roman Šolc
Scéna: Václav Krajc, Jiří Bláha
Asistentka choreografie: Michaela Bartlová

Osoby a obsazení:
Florina, Štědrá pastýřka: Blanka Ferjentsik Wernerová
Dorina, Chamtivá pastýřka: Veronika Rehbergerová
Čaroděj Dobroděj: Ondřej Dlohoš
Chamtivý Skot Gurn: Patrik Koller
Skot, poté Kavalír: Ota Frühauf
Zahradnice, Skotky, Tanečnice v Chrámu štěstí: Michaela Bartlová, Tereza Čechová, Silvia Němcová/Barbora Šímová, Anna Slaninová

Hraje: orchestr Musica Florea (umělecký vedoucí M. Štryncl)

Don Juan aneb Kamenná hostina
(Don Juan ou Le festin du pierre)
Ballo tragico pantomimo
Choreografie, dramaturgie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl
Kostýmy: Roman Šolc
Scéna: Václav Krajc, Jiří Bláha
Asistentka choreografie: Veronika Rehbergerová

Tančí: členové a členky Hartig Revival (umělecké vedoucí H. Kazárová) a Epochal Dances (umělecká vedoucí Veronika Rehbergerová)

Hraje: orchestr Musica Florea (umělecký vedoucí M. Štryncl)

Lucie Kocourková

pro Taneční magazín

Benda i Praupner, Vesnický trh a Kirké

Orchestr Musica Florea se připravuje na svou letní divadelní sezónu. Na jevišti unikátního přenosného barokního divadla Florea Theatrum, které vyroste na nádvoří Lichtenštejnského paláce HAMU na Malostranském náměstí, bude uvedena opera Vesnický trh a melodram Kirké

Dramaturgie letošního léta je rozmanitá. Nejprve Musica Florea uvede nové nastudování komické opery Vesnický trh skladatele Jiřího Antonína Bendy z roku 1775. Singspiel, k němuž libreto napsal Friedrich Gotter, se odehrává na jarmarku a sází na situační humor, karikované postavy i ústřední milostný motiv.

“Bendova kompozice je ukázkou naprostého skladatelského mistrovství, je rozmanitá, hudebně bohatá a nabízí rovněž vynikající pěvecké party, jako na příklad sopránový part Barušky včetně koloraturní árie v závěru,” přibližuje Marek Štryncl, umělecký vedoucí orchestru, který Vesnický trh nastudoval.

Režie se chopila zkušená operní režisérka Magdalena Švecová. V singspielech zpívané pasáže propojuje mluvené slovo, v českém uvedení Vesnického trhu díky tomu zazní dva jazyky – zpívaná němčina a mluvená čeština.

“Jiří Antonín Benda je výborným skladatelem, jehož díla však nejsou příliš často uváděna a neprávem upadají v zapomnění. Vzhledem k tomu, že si letos připomínáme 300 let od jeho narození, rozhodli jsme se sáhnout po jeho Vesnickém trhu a alespoň částečně splatit dluh, který k tomuto skladateli máme,” dodal Štryncl.

Pražské uvedení Vesnického trhu proběhne na jevišti Florea Theatrum 15. července 2022 od 21.00 hodin

Jen o tři dny později vystřídá humorný Vesnický trh dílo ze zcela opačného emočního spektra. Dramatický melodram Václava Praupnera Kirké, jenž se na jeviště Florea Theatrum vrací po třech letech. Představuje příběh kouzelnice Kirké lamentující nad odjezdem Odyssea a zcela unikátně propojuje expresivní herectví a tanec v rituálních výstupech sudiček a fúrií.

“Příliš často se ke starším inscenacím nevracíme, nicméně v případě Kirké jsme rádi učinili výjimku. Z hudebního hlediska je Praupnerova kompozice hotovým skvostem, který se vyrovná i dílům Beethovenovým,” vysvětluje Marek Štryncl důvod znovuuvední díla.

Inscenaci režijně a choreograficky nastudovala Helena Kazárová ve spolupráci s Věrou Šustíkovou, odbornicí na žánr melodramu, který ideálně propojuje hudbu, slovo a tanec.

“Nastudovat takový projekt jen pro jedno uvedení je neúměrné námaze všech zúčastněných. Jsem proto velmi ráda, že se můžeme k tomuto neobvyklému a vskutku divadelně jedinečnému dílu znovu vrátit a představit ho dalšími publiku. Je to náš příspěvek k poznání středoevropského osvícenského vidění světa na prahu moderní doby, kdy se v rozbouřených vodách společenských zvratů umělci držely kotvy, již představovalo jejich vidění antiky, ovšem ještě ovlivněné barokními afekty. Nicméně bez všeho pozlátka jednoduché líbivosti,” doplňuje autorka scénické realizace Helena Kazárová.

Kirké měla premiéru v roce 1789 v pražském Nosticově divadle a jednalo se tehdy o velmi moderní jevištní tvar, který spojil virtuozitu sólové herečky s až morbidními tanečními výstupy. Z této doby se dochovala rukopisná partitura včetně scénických poznámek i libreto a nové nastudování vychází ze znalosti dobové interpretační i inscenační praxe. Výsledkem je však zcela současné představení, které jako by navazovalo na postmoderní trendy estetiky ošklivosti se zachováním hloubky osvícenského obdivu k antice.

Kirké bude na HAMU na pražském Malostranském náměstí uvedena 18. července 2022 opět od 21.00 hodin. Od 20.00 hodin proběhne dramaturgický úvod v Klubu HAMU.

15. července 2022

Vesnický trh

Jiří Antonín Benda

režie: Magdaléna Švecová

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Doubravka Součková, Vincenc Ignác Novotný, Miloš Horák, Eliška Minářová, Čeněk Svoboda, Helena Kalambová, Justin Svoboda a Collegium Floreum

orchestr: Musica Florea

18. července 2022

Kirké

Václav Praupner

režie a choreografie: Helena Kazárová

dramaturgie: Věra Šustíková

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Kirké – Dita Hořínková Pluto – Filip Sychra, Sudičky a fúrie – Michaela Bartlová, Blanka Ferjenstik Wernerová, Veronika Rehbergerová, Ladislav Beneš, Ondřej Dlohoš, Václav Krajc, Miroslav Stehlík

orchestr: Musica Florea

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro Taneční magazín

DURST

Festival Dvořákova Olomouc

Světová operní premiéra v bytě? Dvořákova Olomouc dokazuje, že to jde!

19. května budou mít návštěvníci Dvořákovy Olomouce příležitost zažít mimořádnou událost, která obsahem, formou i místem konání zcela vybočuje z dramaturgie festivalu. Jde o světovou premiéru experimentální komorní operyDurst. Za dílem, které zkoumá temnější stránky lidské povahy a (ne)schopnost vypořádat se se základními emocemi, stojí mezinárodní kolektiv tvůrců. Stěžejní trojicí je autorka celkového konceptu a režisérka opery Linda Samaraweerová, skladatel Robert Jíša a spisovatelka Elke Laznia, jež je autorkou libreta. Pro uvedení díla zvolil pořadatel – Moravská filharmonie Olomouc – neotřelé prostory Telegraph Loftu, jenž se nachází v budově bývalé továrny na výrobu telegrafů.

Komorní opera Durst (Žízeň) s podtitulem Eine performative Oper über 6 Frequenzen má, jak už název napovídá, celkem šest částí. Poprvé byla uvedena v lednu tohoto roku ve vídeňském centru pro současnou choreografii a performativní umění Tanzquartier Wien, kvůli koronavirovým restrikcím však pouze online. Návštěvníci festivalu Dvořákova Olomouc tak mají jako první možnost vidět a poslechnout si toto dílo naživo. Tvůrci – včetně Laury Samaraweerové, jež stojí za návrhem videoinstalace a dramaturgií představení, a Violetty Ehnsperg s Karlem Karnerem, kteří navrhli kostýmy –, vytvářejí estetické, transdisciplinární experimentální prostředí, v němž jdou do hlubin lidského nitra s jeho iracionálními pohnutkami.

„Durst zpochybňuje normy a současná kulturní tabu, jež tím, že vedou jedince k popírání sebe samých, umožňují, aby nabyla vrchu jejich emocionální stránka – a rozum tak byl nahrazen emocemi. Inspirací pro operu bylo šest světů, tak jak je popisuje tibetský buddhismus. Jde o šest dimenzí bytí, z nichž každá souvisí s jinou ,negativní‘ emocí,“ říká Linda Samaraweerová.

Čechorakušanka Linda Samaraweerová studovala na taneční škole P.A.R.T.S. v Bruselu, známé svým progresivním přístupem. Vytváří choreografie pro divadla, muzea a galerie inspirované sochařstvím, instalacemi, performativním uměním, tancem, divadlem, videoartem a filmem. Spolupracuje s řadou uměleckých institucí a festivalů. S jejími projekty se mohli seznámit lidé v Rakousku, ČR, Francii, Rumunsku, Itálii, na Srí Lance, v Ázerbájdžánu, Gruzii, Německu a Švýcarsku. Opera Durst je její v pořadí už několikátou spoluprací s Robertem Jíšou.

Skladatel Robert Jíša absolvoval prestižní Berklee College of Music v Bostonu. Za svou tvorbu v oblasti filmové hudby získal několik ocenění, mimo jiné za symfonickou skladbu The Illumination Voices. Vedle čistě uměleckých a filmových projektů se věnuje také skládání a natáčení relaxační, meditační a terapeutické hudby, kterou využívají i profesionální psychiatři a psychologové.

Libreto k opeře vytvořila Elke Laznia, spisovatelka žijící v Salcburku, u jejíchž textů kritika dlouhodobě vyzdvihuje zvukovou stránku. Elke Laznia se více než na vyprávění zaměřuje na obrazy, dech a rytmus slov. Za svou práci získala několik knižních ocenění.

Pěveckých partů se zhostí brazilský barytonista André Angenendt, ruská sopranistka Liia Krasilovskaia, britsko-německý kontratenorista Jean-Max Lattemann, ukrajinská sopranistka Maria Mysachenko, německo-turecká mezzosopranistka Denise Seyhan a rakouská mezzosopranistka Johanna Zachhuber. Doprovodí je šestice hudebníků souboru Musica Florea včetně jeho uměleckého vedoucího a současně violoncellisty Marka Štryncla. V taneční improvizaci se divákům představí německá tanečnice Verena Herterich.

„Loft je pojat jako byt milovníka umění – při jeho navrhování architekti hledali inspiraci v bytových salonech minulého století, ve kterých se scházela intelektuální smetánka. Jsme tedy moc rádi, že se zde zhmotní a odehraje opera Durst. Věříme, že díky spojení designu tohoto prostoru, hudebního a performativního umění návštěvníci prožijí krásný a povznášející zážitek,“ dodává k unikátnímu projektu Alžběta Smejkalová z Telegraphu.

Představení začíná v 19.00 hodin. Informace o vstupenkách jsou k dispozici na webových stránkách festivalu www.dvorakovaolomouc.cz

Klára Mars

pro Taneční magazín