Klimatická krize à la UFFTENŽIVOT

V paláci Akropolis již v půli prosince. Tentokrát na pódiu bez Jiřího Šimka! Inspirace Alejandrem Jodorowskym. Jevištní duo dvou performerek jménem Sára. Dojde i na bublifuk!

Na začátku třetího týdne posledního měsíce roku 2019,  konkrétně v pondělí 16. prosince, se v žižkovském Paláci Akropolis uskuteční divadelní premiéra souboru Ufftenživot. Ten, jako svůj druhý projekt v tomto roce, uvede inscenaci „What’s happening“. Vznikl jako vyústění autorské spolupráce performerek Sáry Märc a Sáry Arnstein. V inscenaci, jež se pohybuje na hraně forem i žánrů, autorky – pomocí imaginativní hry – podněcují divákovu fantazii v přemýšlení nad klimatickou krizí a k zaujmutí vlastní osobní odpovědnosti.

Autorský projekt Sáry Märc a Sáry Arnstein balancuje na hraně divadelní a objektové performance, na hraně ozdravného rituálu. Snaží se působit ve jménu celého ekosystému a na hraně absolutního chaosu. Skrze otevřenou polo-improvizovanou hru vytváří performerky na jevišti obrazy, do nichž se stylizují a kontinuálně přetváří jejich počáteční význam. Inspirovány Alejandrem Jodorowskym volně putují napříč různými symboly k rozechvění divácké imaginace i osobní reakce. „Dokáže tanec, text, jevištní obraz a upřímnost zachránit svět? My bychom byly rády, ale občas nám nezbývá nic jiného než oči pro pláč a vlastní tělo jako zdroj moudrosti i útěchy, jako střelka v moři sociálně-ekologicko-kulturních témat,“ dodávají obě autorky.

Ze zkoušek v Paláci Akropolis

V inscenaci „What’s happening“ obě interpretky i autorky zároveň do sebe skládají situace, nálady, atmosféry a příběhy. Co má společného kult těla a oteplování, bublifuk a vědecká práce, včely a tanec? Kam nás může dovést hledání souvislostí? Jsme ve svém světě v bezpečí, nebo je konec světa blízko? A co když vám na vaše otázky nikdo neodpoví?

Inscenace se volným plutím asociací, hrou a přirozenou úzkostí snaží apelovat na důležitost nejen upřímné diskuze, ale i nutné přímé akce v době klimatické krize.

Projekt vznikl pod hlavičkou malého, originálního souboru Ufftenživot, který si ve svých inscenacích klade velké otázky, protože mu nic jiného nezbývá.

»What’s happening«

Tvůrkyně/interpretky: Sára Šimek Arnstein a Sára Jan Märc

Dramaturgie: Jiří Šimek

Scénografická spolupráce: Natálie Rajnišová

Hudební spolupráce: Pavel Jan

Světelná spolupráce: Katarína Ďuricová, Jiří Šmirk

Vizuál, fotografie: Marek Bartoš

Partneři projektu: Kredance, Buranteatr, ACUD Theater (Berlín), rezi.dance Komařice, Palác Akropolis, Studio ALTA, Punctum

Finanční podpora projektu: Nadace život umělce, Ministerstvo kultury, MHMP

Kateřina Sochací

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

LENKA VAGNEROVÁ a její »PANOPTIKUM«

Představení, které má i svého dramaturga iluzí. Premiéra se blíží! Den „D“ = sobota 7. prosince 2019 v 19.30 až 21.00! Kde? V Divadle KOMEDIE, v Jungmanově ulici 1 v 110 00 Praze 1. Vstupenky již v předprodejích.

Panoptikum je o strachu z cizího a neznámého, o tom, co vše jsme schopní prodat a za jakou cenu, o hranicích a morálních hodnotách stojících na zisku a finančním profitu, o zábavě bez zábavy, o osamělosti, ale i o smíchu, odvaze, snech, lidské důstojnosti, kouzelníkovi a reflektorech.

Panoptika, nebo také freakshow, byly putovní společnosti, cestující od města k městu a vystavujících na obdiv kuriózní předměty, dovednosti a především lidi. Tak zvané „velmi zvláštní lidi“. V dobách, kdy Panoptika zažívala svou největší slávu, byla jediným možným útočištěm těchto osobností, které společnost zavrhovala a odmítala ze strachu z neznámého, jiného, odlišného.

A vystavovat ty, kteří neměli kam jít, bylo vydatným zdrojem příjmů pro majitele, tedy impresária. Ve společnosti hladové po lidském utrpení, kterým se může královsky bavit celá rodina, se před pokladnami panoptik táhly fronty ctihodných občanů, kteří chtěli být udiveni, pobaveni, zděšeni. Ženy se znechuceně odvracely od lidských abnormalit, děti si zakrývaly oči hrůzou a muži pohrdavě hleděli do očí stvůrám, které si sotva zaslouží být nazývány lidmi. Bytosti, ponížené na exponáty, bez osudu, snů a nadějí. A přitom lidé, kteří snili a toužili a chtěli žít a často byli lidštější než ti, kteří na ně hleděli užaslýma očima. Lidé s osudy, které by nikdo z nás nechtěl prožít a stejně hrdí a odvážní, milující a plní snů o budoucnosti, která nikdy nepřijde.

Ale co když slavná show přestává být atraktivní, putování po odlehlých místech přináší menší zisky a lhostejnější publikum? Co když už není účinkující předmětem výnosného podnikání, stává se břemenem a je potřeba se jej zbavit?

V jakých situacích ztrácí lidská duše pro druhého člověka hodnotu a kdy si naopak člověk zachová důstojnost a šlechetnost bez známky cynismu a zášti, bez pocitu křivdy vůči krutému okolí?

»PANOPTIKUM«

Choreografie a režie: Lenka Vagnerová

Hudba: Ivan Acher

Scénografie: Jakub Kopecký

Kostýmy: Simona Rybáková, Jakub Kopecký

Účinkují: Andrea Opavská, Monika Částková, Zuzana Veselá, Michela Kadlčíková, Patrik Čermák, Michal Heriban, Filip Martinský

Dramaturg iluzí: Jiří Marek

Light design: Michal Kříž

Producent: Lenka Vagnerová & Company

Představení vzniklo v koprodukci Městských divadel pražských a Eisfabrik.

Představení vzniklo za podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva Kultury.

Foto: Lenka Vagnerová & Company

TANEČNÍ MAGAZÍN

Nechť žijí »GARSONKY«!

Do bývalého Divadla E. F. Buriana, nyní divadla ARCHA na premiéru. Předposlední žáříjovou neděli a v předposlední pondělí.

Rituály každodenního života. Pohyby prováděné rychle, úsporně, bezmyšlenkovitě. Nejsou krásné ani výjimečné. Nepořádáme v nich žádná mistrovství, přestože položit sklenici na stůl lze snad tisíci různými způsoby. Vypreparovali jsme je z kontextu domácnosti a vytvořili z nich vysoce koncentrovanou jevištní substanci prožitou v každém momentu „teď“ pro potřeby praktického každodenního života v komplikovaném světě plném krutosti i něhy, nereálných podmínek i reálných hrozeb, ve světě plném paradoxů.

TANEČNÍ MAGAZÍN již dříve na představení zveřejnil recenzi:

htps://www.tanecnimagazin.cz/2019/05/29/mijeni-a-neobyce…cajoveho-pytliku

SOUTĚŽ O VSTUPENKY NA bit.ly/GarsonkySOUTEZ

»GARSONKY«

Choreografie: Veronika Knytlová, Martin Talaga, Jindřiška Křivánková
Režie:
Jiří Havelka
Tančí:
Veronika Knytlová, Martin Talaga
Scénografie:
Dragan Stojčevski
Light-design:
Karlos Šimek
Hudba:
Martin Tvrdý
Produkce:
Radmila Krásenská/Mind Move, Divadlo Archa

Za podpory Ministerstva kultury, Magistrátu hlavního města Prahy a Nadace Život umělce.

Foto: Jakub Hrab

MICHAL STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN

Ministr ANTONÍN STANĚK: „Více než 100 miliónů do živé kultury!“

Ministr kultury Antonín Staněk představil nové finanční injekce do živé kultury. Kam budou směřovat milióny?

Celkem 114,15 miliónů Kč si nově rozdělí programy na podporu živé kultury. Celkový schválený rozpočet se tak navýší o 15 % a na celkovou částku ze 743 miliónů. Kč na 857 miliónů Kč. Rozpočtové navýšení představil 6. 2. 2019 ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).

Největší část, 60 miliónů Kč, půjde do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Jsem rád, že můžeme alespoň částečně uspokojit požadavky obcí a měst na zvýšení prostředků na platy pro zaměstnance v oblasti kultury, například členy orchestrů nebo sborů, které vychází z rozhodnutí vlády o zvýšení platů. V současné době fond disponuje částkou ve výši 160 miliónů korun, nově to bude 220 miliónů,komentuje rozpočtové změny ministr kultury Antonín Staněk. Na navýšení se podílí Ministerstvo kultury 9 milióny Kč, 51 miliónů Kč jde z rozpočtu Ministerstva financí.

Zbylých 54 miliónů Kč bude rozděleno do programů na podporu velkých festivalů (Program státní podpory festivalů profesionálního umění – 40 miliónů Kč), 14,1 miliónů Kč půjde do programů kulturních aktivit, kde největší část je určena na Program na podporu vydávání české literatury v překladu – 8,5 miliónů Kč. Chci, aby finance byly rozděleny systémově a transparentně, proto jsem zvolil formu programů, ve kterých je jasné komu a na jaké účely peníze směřují, říká ministr Staněk.

Navýšení rozpočtů pro tyto programy je v souladu s naplňováním strategického cíle postupného navyšování rozpočtu rezortu tak, aby v roce 2021 odpovídal 1% podílu na celkových výdajích státního rozpočtu. 

Ministr kultury Antonín Staněk (sedící vpravo) s hercem a moderátorem Vladimírem Hrabalem (představitelem prezidenta republiky Ludvíka Svobody v filmu DUBČEK) na besedě v Olomouci

I přesto, že jsem do vyjednávání o státním rozpočtu, respektive rozpočtu pro rezort kultury, vstoupil již v době, kdy byla navržena jeho podoba, podařilo se nám vyjednat navýšení rozpočtu na rok 2019 o 13,5 %. Pro příští rok budeme usilovat o další navýšení o 16 % oproti letošku,“ představil své cíle Antonín Staněk.

V roce 2019 se podařilo prosadit schválení výdajů kapitoly Ministerstva kultury ve výši 14,783 miliard Kč. Ve srovnání se schváleným rozpočtem roku 2019 bude Ministerstvo kultury požadovat pro rok 2020 navýšení rozpočtu o 2,376 miliard Kč na celkovou částku 17,160 miliard Kč. 

Rezort kultury vyžaduje řadu systémových změn, které stabilizují jeho financování. Jedná se nejen o platy a systém odměňování, ale také například o Státní fond kultury, který potřebuje transformaci. Můžeme se podívat například k našim sousedům na Slovensko, jak tam financování funguje. Čeká nás kolem toho ještě hodně debat, ale plán je, že ještě v letošním roce by měl vzniknout věcný záměr, v příštím roce by zákon mohla schválit sněmovna a v roce 2021 by vešel v platnost, přibližuje záměry ministr Staněk.

Cílem zákona o Státním fondu kultury je zabezpečit dlouhodobé financování živé kultury. Fond by měl pod sebou celou dotační a grantovou politiku a fungoval by nezávisle na ministerstvu, stejně tak jako je to dnes v případě Státního fondu kinematografie. 

V letošním roce ministerstvo také připravuje nový investiční program na výstavbu nové kulturní infrastruktury. Program bude připraven do června tohoto roku a předpokládám, že jej do konce roku schválí také vláda. Rozjet by se pak měl tedy od roku 2020. Bude založen na vícezdrojovém financování a bude určen na výstavbu koncertních sálů, divadel, knihoven, muzeí atd. Věřím, že se nám díky tomuto programu podaří obnovit kulturní služby tam, kde například v minulosti zanikly anebo stále chybí tak, aby k nim mělo přístup co nejvíce lidí, uzavírá ministr Staněk.

Věřme, že dost financí bude zbývat i na taneční projekty. 

TANEČNÍ MAGAZÍN