Martin Kumžák – Taneční magazín

„Živím se tím, co mě baví“ říká Janek Ledecký v novém dokumentu

Unikátní pohled do jinak přísně střeženého soukromí zpěváka a skladatele Janka Ledeckého

„Živím se tím, co mě baví. A úžasná rodina, to je bonus,“ říká v novém dokumentu Janek Ledecký

Unikátní pohled do jinak přísně střeženého soukromí zpěváka a skladatele Janka Ledeckého a jeho rodiny nabízí nový dokument České televize. Hlavního protagonistu snímek ukazuje nejen jako všestranného umělce, ale i jako otce, který neortodoxním pojetím výchovy předurčil úspěchy svých dětí. Film Janek Ledecký – Všechno bude fajn uvede ČT1 v sobotu 8. února ve 21:20.

„Dostat se na vrchol pop music je těžké, držet se na něm desítky let se podaří jen málokomu – Janek Ledecký, muž mnoha profesí a zájmů, to dokázal. Je náročný na sebe i okolí, propojuje talent s vůlí a nadšením. Dokument diváky provede jeho hudební kariérou, nahlédne do soukromí, poodhalí tajemství úspěchu celého klanu rodiny Ledeckých – včetně dětí Ester a Jonáše,“ popisuje kreativní producentka ostravského studia České televize a dramaturgyně Lenka Poláková.

Dokument mapuje hudební kariéru Janka Ledeckého od počátků, kdy na mejdanech začal hrát skladby Boba Dylana a Rolling Stones a poprvé si z ciziny přivezl jejich alba, což mu – jak říká – změnilo život.

Vyrůstal v Praze, v rodině se odjakživa zpívalo a hrálo. „První akordy na kytaru mě naučila moje máma. To mně bylo asi šest,“ říká Ledecký ve filmu. Vystudoval gymnázium a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1982 se objevil jako zpěvák kapely Žentour, později v 90. letech přešel na sólovou dráhu. Dodnes vydal na dvě desítky autorských desek a písně jako Právě teď, Pěkná, pěkná, pěkná… nebo Sliby se maj plnit o Vánocích zlidověly. Uspěl i na poli muzikálu. Jeho Hamleta hráli na Broadwayi, v Jižní Koreji či v Japonsku.

„S Jankem se známe přes třicet let. Před časem řekl: „Nechci se rouhat, ale bůh musí mít mě a mou rodinu hodně rád.“ Těmi slovy se pro mě otevřela cesta, jak uchopit jeho životní a uměleckou dráhu zcela jinak. Není to jen příběh Janka jako umělce a zpěváka, ale i příběh otce a manžela, a tím i celé rodiny. Jeden bez druhého by totiž nikdy nedokázali dosáhnout toho, čeho dosáhli,“ říká režisér Jindřich Procházka.

Film obsahuje unikátní záběry z rodinného a zpěvákova soukromého archivu zachycující muzikantská setkání ze 70. let v pražském hostinci U Tyšerů, jeho počátky v kapele Žentour, první zkušenosti jeho dětí na lyžích v Krkonoších nebo třeba malou Ester při windsurfingu v Řecku. Ze zpěvákových přátel a kolegů ve filmu vystupují David Koller, Richard Tesařík, Ivan Hlas, Martin Kumžák, Šimon Caban nebo například zpěvačka Dasha.

scénář: Jindřich Procházka // režie: Jindřich Procházka // kreativní producentka: Lenka Poláková // dramaturgové: Lenka Poláková, Jakub Slomiany // kamera: Petr Kožušník // střih: Jaromír Vašek // vedoucí produkce: Hana Bílá // výkonná producentka: Olga Grossmannová

Foto: Archiv Čt

Vendula Krejčová, Čt

pro Taneční magazín

13. řada StarDance na podzim 2024

Podzimní program Čt představí život Bedřicha Smetany, minisérii Docent II i StarDance

Podzimní program České televize představí život Bedřicha Smetany, pokračování minisérie Docent i třináctou řadu StarDance

Nové seriály, oceněné filmy, řada dokumentů, pořady pro děti, online projekty nejen pro mladé i osvědčená zábava na sobotní rodinné večery v podobě StarDance – to vše Česká televize chystá v nadcházejícím období. Podzimní schéma zahájí minisérie Docent II hned v neděli 1. září od 20:10 na ČT1.

„Je to právě různorodost, díky které je Česká televize pro tuzemského diváka unikátní. Snažíme se ji totiž tvořit pro každého a diváci tuto snahu řádně oceňují. Za první pololetí tohoto roku jsme se stali znovu leaderem televizního trhu a věřím, že v tomto trendu budeme pokračovat i nadále. Událostí podzimu se bezesporu stane třináctá řada StarDance, dále Česká televize uvede také zajímavou dramatickou i dokumentární tvorbu, která se zajisté dotkne mnoha aktuálních společenských témat. Neopomenu ani tu filmovou, jež díky svým koprodukčním aktivitám pomáhá stabilně budovat tuzemský kinematografický fond. Děkuji divákům za přízeň a těšme se společně na podzim,“ shrnuje generální ředitel ČT Jan Souček.

Léto, voda, dovolená a pro deset tanečních párů také prázdniny s intenzivními tréninky ve zkušebnách na Kavčích horách. Přípravy na letošní třináctý ročník StarDance, variantu celosvětově úspěšného pořadu britské veřejnoprávní BBC, začínají pomalu, ale jistě nabírat na obrátkách. Oblíbený televizní a divadelní herec Filip Blažek se první kroky latinskoamerických a standardních tanců učí pod dohledem Adriany Maškové, herečku a spisovatelku Martu Dancingerovou instruuje Martin Prágr, spisovatele a režiséra Patrika Hartla se pokouší rozesmát a roztančit Tereza Prucková, herce Oskara Hese nejen zvedačkami trápí Kateřina Bartuněk Hrstková, paralympionik Jiří Ježek do tanečních tréninků nastupuje s Lenkou Norou Návorkovou, herečku Janu Paulovou po parketu vede Robin Ondráček, mistryně světa v bojových sportech Martina Ptáčková bojuje s tancem pod vedením Dominika Vodičky, zpěvák Ondřej Ruml zaujímá taneční postoj po boku Andrey Třeštikové, kuchařka Chili Ta koření svým temperamentem společná vystoupení s Jakubem Mazůchem a herečka a zpěvačka Lucie Vondráčková tvoří taneční pár s Lukášem Bartuňkem. První přímý přenos třináctého ročníku StarDance odvysílá ČT1 v sobotu 12. října ve 20:10 hodin. Nového krále a královnu tanečního parketu budeme znát 14. prosince. režie: Jan Fronc kreativní producentka: Lucie Kapounová výkonný producent: Vojtěch Svoboda vedoucí projektu: Barbora Suchařípová manažer realizace: Viktor Průša vedoucí produkce: Cyril Hirsch dramaturgie: Matěj Randár, Kristýna Mazánková hudební dramaturgie: Jan Tengler scénář: Barbora Suchařípová a Marek Eben odborní poradci: Martin Kolda, Ivana Hannichová hudební aranže: Martin Kumžák kostýmní výtvarník: Roman Šolc líčení – supervize: Pavel Bauer účesy – supervize: Blanka Hašková moderátoři: Tereza Kostková, Marek Eben porota: Tatiana Drexler, Richard Genzer, Jan Tománek

Osud světoznámého českého skladatele prožije Václav Neužil v dobovém dramatu Smetana. Po boku mu bude stát Sarah Haváčová v roli Betty Smetanové. „Dnes Bedřicha Smetanu považujeme za nezpochybnitelný symbol české hudby, ale za svého života musel čelit docela intenzivní kritice a o svou pozici musel bojovat. Snažíme se ho vykreslit jako živelného, senzitivního člověka plného emocí i jako sebevědomého hudebního génia,“ říká režisér Marek Najbrt. Hraný film doplní také dokument Tajemství života Bedřicha Smetany, ve kterém titulní roli ztvárňuje Petr Lněnička.

Ivan Trojan, Tereza Ramba a Ondřej Vetchý se znovu sejdou při vyšetřování kriminálních případů v minisérii Docent II. „Posun v příbězích je v tom, že charaktery vystavíme novým krizovým situacím a v nich je poznáme zase o kousek hlouběji a důvěrněji. Kdybychom zásadně měnili povahy postav, diváka možná zklameme, protože čeká na svoje známé postavy a chce se k nim vrátit. A možná je bude mít zase o kousek raději,“ odhaluje režisér Jiří Strach a slibuje, že i nové díly zůstanou co nejvíce realistické.

Z filmového plátna se na televizní obrazovky přesunou oceněné snímky Bod obnovy, Úsvit, Služka, Přišla v noci či dokument Tady Havel, slyšíte mě?

Exkluzivně v iVysílání

Sondu do dnešních vztahů ovlivněných sociálními sítěmi poskytne seriál iVysílání Vlastně se nic nestalo v hlavních rolích s Elizavetou Maximovou a Denisou Barešovou. Režisér Jan Vejnar otevře kontroverzní otázky o prodeji intimity, nastavení si vlastních hranic i propastech v partnerské komunikaci. „Naším záměrem bylo prozkoumat pojetí lásky v prostředí vratkých vztahů dnešních mileniálů a GenZ, do nichž čím dál více prostupují takové nástrahy jako jsou sociální sítě, které člověka na každém kroku pronásledují,“ popisuje kreativní producent Jakub Mahler. V podobě dvou epizod bude série uvedena také na ČT1.

Módní inspiraci snoubící se s udržitelností nabídne reality soutěž Show z druhý ruky, v níž dají mladí amatérští designéři šanci použitým kouskům a složí z nich oslňující outfity.

Premiérové dokumenty a cykly na ČT2

Dokumentární tvorba již tradičně zaplní program ČT2. V premiéře bude uveden snímek Tělo v mé hlavě. „Je to první dokument v České republice, který otevírá téma nepřijetí, sebelásky a body shamingu, tedy specifické šikany mířené především na vzhled člověka. Cílem projektu je přinést poselství o tom, že se tyto věci dějí, ale hlavně, že se dají přežít a překonat,“ podotýká režisérka Dagmar Smržová.

Problematiku struktur zvířecích překupníků a množíren nastíní dokument Továrna na psí prachy. Na diváky čeká také nová řada cestopisu Bedekr z Velké Británie nebo gastronomická výprava s další sérií Manu a Matěj na cestě podél Apenin. Do minulých století se vydají snímky Žižka – hrdlořez i boží bojovník či Blýskání pod Tatrami.

Art a Déčko

Podzimní dny zpříjemní také nové dokumentární cykly na ČT art. Hledáčkem kamery budou mít diváci možnost poznat práci nejvýznamnějších tuzemských kameramanů v šestidílném seriálu Vidět filmem, Ikony českého designu připomenou předměty minulého století patřící do každé domácnosti, David Vávra se vydá po Šumných stopách ve Švýcarsku a ukáže tamní stavby českých architektů.

ČT představí dětem oblasti, ve kterých jako národ vynikáme a jsou pro nás typické, a to prostřednictvím seriálu My se máme! s moderátorem Danielem Stachem. Důležitost mezigeneračních vztahů i zajímavosti o přírodě vyzdvihne pořad Můj dědeček zálesák. Návod na samostatné zvládání praktických dovedností ze života nabídne série Hravě to zvládneme, a jak nejlépe udržovat vztahy se spolužáky, vyučujícími i rodiči, poradí Elin supertajný deník.

Foto: L. Oujeský, Baráková, Smolíková

Vendula Krejčová, Česká televize

pro Taneční magazín

Petr Kotvald, jak ho neznáme

Recitál na Maninách proběhl v poklidnějším duchu, i když hity ani vtipy nechyběly

Dlouho očekávaný koncert Petra Kotvalda s názvem Recitál proběhl 6. října v divadle na Maninách. (Původně byl koncert plánován již na léto).

Na koncertě nechyběly vtipné momenty ani největší hity, ale první polovina probíhala spíše v poklidném duchu.

Na začátku za velkého potlesku spustila kapela Petrův nesmrtelný hit Milujem se čím dál víc, jenže v ten moment začala jedna z divaček vyrušovat, že si nemá kam sednout. Petr Kotvald se lehce rozzlobil, nechal zastavit hudbu a začal řešit, co se to děje. Ženě prý zasedli místo, a tak by si ráda někam sedla, „třeba na klín nějakému hezkému pánovi“. Diváci jí nabízeli místa, která byla ještě vzadu volná, ale to se ženě nelíbilo. Prý jí ujela tramvaj, v práci se pohádala se šéfem a navíc tam nechala nabíječku. Těšila se na koncert a nemá místo, protože jí je někdo zasedl. Petr Kotvald ztrácel trpělivost. „To tady není nějaká ochranka, někdo, kdo by to vyřešil? Já tady řeším tento problém a přitom mám problém daleko větší“ (mezitím mu odešla totiž kapela z jeviště). „No, to se nám ještě nestalo!“, zlobil se Petr. Využil ale této zoufalé situace k tomu, aby vysvětlil, co je to vlastně Recitál. Totiž koncert jednoho sólisty.

Petr Kotvald s bratrem Bohumilem a rodinou

A to už divákům docházelo, že tento výstup byl předem domluvený, nejde o žádnou nevychovanou drzou osobu a koncert začal trošku netradičně. (Drzou vyrušitelku sehrála Lucie Sinková, moderátorkaJ. )

Kapela se vrátila, Petr konečně všechny problémy vyřešil sám, divačka se usadila a Milujem se čím dál víc se rozjelo na plné pecky.

První polovinu (možná i dvě třetiny koncertu) tu byl Petr Kotvald, jak ho neznáme. Místo krále diskotékových hitů to byl spíše romantický chlapec, zněly balady, pomalé písně např. Stevieho Wondera, ale i českých autorů. Např. známou skladbu „Tyrkys v očích mám“ složil Martin Kumžák a otextoval Pavel Cmíral.

Ve druhé části koncertu už zněly novější hity jako Brejle, Je mi šedesát a koncert završil populární Mumuland, diváci již zpívali a tančili a nechtěli Petra pustit domů. Mumuland pro Petra složil Jindřich Parma a otextoval Pavel Cmíral, oba jsou autory většiny Petrových hitů.

Během koncertu Petr také bavil obecenstvo různými vtipy, či příhodami a zavzpomínal na své začátky. Diváky pobavila vzpomínka, jak došlo k jeho první profesionální nahrávce – Včerejší sběrač míčků. V roce 1980 volala na vysokoškolskou kolej maminka studenta Kotvalda. „Přišel Ti telegram. Mohu to otevřít?“, ptala se. Petr souhlasil a v telegramu stálo, že ho dramaturg Vítězslav Hádl zve na soutěž Děčínská kotva. A Petr Kotvald získal druhé místo.

Petr Kotvald se svou kapelou

Kariéra Petra Kotvalda začala v 80. letech, při písničce Holky z naší školky (z roku 1982), kterou nazpíval se Stanislavem Hložkem, jásalo téměř každé dívčí srdce. Jednalo se o nejprodávanější píseň té doby. Dlouhodobě spolupracoval s Hankou Zagorovou a Karlem Vágnerem.

V současné době Petr Kotvald pracuje na dalším albu. Zatím se přesně neví, zda vyrazí s Recitálem na turné po České republice. A pokud ano, nenechte si ho ujít, stojí za to!!!

Foto, video, text: Eva Smolíková

Taneční magazín

StarDance: začal biatlon – končí KOUKALOVÁ

Právě v sobotu 30. listopadu 2019 začala biatlonová sezóna Světového poháru 2019/2020. A zrovna v ten večer se loučila v přímém televizním přenosu se StarDance – bývalá biatlonová šampiónka! Jaká to ironie… A kde zůstala galantnost a genderové vyváženost? Zač je toho loket? Vrátilo Impérium úder?

Již osmý večer desátého cyklu populárního a nosného programu veřejnoprávní ČT začala krátkou reminiscencí na minulé charitativní pokračování StarDance. To sice nebylo vyřazovací, ale jeho body se zohledňovaly v hodnocení tohoto dílu sledované soutěže. A na programu nyní byla hned dvě soutěžní kola. V tom prvním si účastníci vybírali mezi valčíkem a rumbou. A druhé kolo pak dalo volnost jejich kreativitě ve volném, výrazovém scénickém tanci.

Již tradičně zasedly v hledišti páry vyřazené v předešlých kolech. Mezi nimi i soutěžící z mnoha předešlých ročníků, dále kulturní, manažerské i podnikatelské osobnosti… A samozřejmě příbuzní i přátelé vystupujících. Prostě, vhodná sousta pro zvídavé televizní kamery.

Moderátoři mají poněkud rozdělené úlohy, ale protentokrát pěkně pospolu

Bez mučení se přiznám, že nesleduji StarDance pravidelně. A tak, po několikaleté(!) přestávce, musím uznat, že se inovuje. Moderátoři sice zůstávají stejní, ale jejich „pracovní místa“ se proměnila. Marek Eben zůstává tím hlavním průvodcem na pódiu a Tereza Kostková je pasována spíše do zákulisní reportérky, sběratelky aktuálních dojmů. Ale k hlavnímu posunu došlo v choreografiích tanců a jejich výrazovém pojetí. Jsou nápaditější, progresívněji pojaté i s použitím dalších rekvizit. Prostě, necítíte se zde jako na soutěži „latiny“, ale na skutečném představení, gala podívané.

Orchestr Martina Kumžáka Moondance Orchestra je, se svými zpěváky, připraven. Diváci patřičně nažhaveni. A tak již k vlastní soutěži.

Vídeňský valčík nebo vídeňský ležák?

Marek Eben úvodem soucítil s únavou a enormním tréninkovým zápřahem soutěžících. Jejich jízdu soutěží přirovnal ke starému Trabantu, který ani nevěděl, kolik má v nádrži benzínu. A často musel jezdit na rezervu.

Gabriela Koukalová – Martin Prágr (rumba)

Na počátku Eben prezentoval Gabrielu Koukalovou (dříve za svobodna Soukalovou) jako neomylnou střelkyni. Což vtipně ilustroval přiložením repliky biatlonového terče na čelo porotce Chlopčíka. Projevilo se i toto pak na jeho nejnižším hodnocení?

Rumba této dvojice, na zmodernizovaně aranžovaný hit Bangles „Eternal Flame“, byla svým způsobem i trošku živočišná. A nezapřela perné hodiny tréninku. Na ten je ostatně asi Gabriela zvyklá…

Gabriela Koukalová s Martinem Prágrem měli hodně nevděčnou roli začínajícího páru

Ve slovním hodnocení uvedl Genzer, že tato jízda určitě nebyla Trabantem. Drexlerové vadil zase malý tlak na parket. Čili, že se sálem nesunuli, nýbrž spíše poskakovali. Porota se zdála býti přísnou, ale nakonec toto byla nejlépe hodnocená rumba celého večera.

(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 33)

Matouš Ruml – Natálie Otáhalová (valčík)

Samotný divadelní úvod ukazoval, že tanečníci půjdou po výrazu. Já tedy osobně miluji spíše pivo vídeňský ležák, než vídeňský valčík. Nicméně mne nepřipadlo vystoupení slabší toho předešlého. I když, srovnávat rumbu a valčík?

Natálie Otáhalová si dala záležet s valčíkem i se svým partnerem Matějem Rumlem

Jiného názoru byla porota. Tatiana Drexler vytýkala především Rumlovi, že tak trochu předháněl hudbu. Téměř niť suchou na populárním mladém herci nenechal ani Jan Tománek, ale pak ukázal vcelku solidní sedmičku. To jsou paradoxy!

(Body: Richard Genzer: 8, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 6. Součet: 28 )

Jakub Vágner – Michaela Nováková (rumba)

Zase jsme se dočkali, tentokrát na hudbu Stinga, až teatrálního zahájení. Jakub Vágner seděl před stolkem s fotkou své partnerky. Následný tanec spíš dokumentoval tréninkový dril. Prostě hodiny potu a krve ve zkušebně. Já ani porota jsme v projevu necítili uvolnění.

Jakub Vágner se sice cítí lépe s rybářským prutem u vody, ale i zde se však nechtěl nechat zahanbit

Zdeněk Chlopčík byl lapidární: „Jakube, nejlepší jste byl, když jste seděl.“ I tak byl, pak v bodování, ještě vcelku milosrdný. Richard Genzer Vágnerovy pohyby pánví komentoval: „Ta pánev byla, Jakube, jako když Horst Fuchs v teleshopingu předvádí pánev.“ Porota se tentokrát výjimečně bodově shodla.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 28 )

Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička (valčík)

Tentokrát opět jiné pojetí valčíku. Provázanější a rytmičtější. Paní Kheková na parketu nezapřela, že je manželkou divadelního režiséra. Působila, že si celé číslo náležitě užívá. A její taneční partner byl tím mužským elementem, který dodal celku potřebný nadhled, eleganci i muzikální vyznění.

Jan Tománek vypíchl divadelnost celého tance. Genzer to shrnul výstižně: „Když vás pozoruju, tak mě zas začínají bolet kyčle.“ Porota se tentokrát v bodovém hodnocení tak trochu „rozpůlila“.

Porota zde, po tanci Veroniky a Dominika, reprezentovala dva shodné názorové tábory. Je vidět, že byla i správně rozsazena.

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 38 )

Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková (rumba)

Tentokrát jaksi v opačném gardu, vyzval Eben na úvod internetového mága „Kovyho“, aby zhodnotil instagramové účty porotců. Diváky si nejvíce získal charakteristikou účtu Richarda Genzera: „To je taková koprovka s vejcem.“

Jak se vyjádřit již ke třetí rumbě večera? Dá se říci, že v tanci samém Kovář již tak vtipně a s nadhledem nepůsobil… A moc mu nepomohla ani partnerka, která je spíše menší a sporé postavy. Prostě, žádná typická dlouhonohá tanečnice. Tanec tím pádem vyzníval trochu strojeně, až koženě.

Výstižný snímek dvojice Karel Kovář a Veronika Lišková při rumbě

„Kovy“ očekával reakci na kritiku internetových prezentací poroty se slovy: „To bude jako ,Impérium vrací úder´.“ Překvapivě jej však „potrestal“ bodově nejvíce Tománek, který od Kováře předem nesklidil zas až takovou kritiku.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 6, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 28 )

Volně a inovativně

Již při vyhlášení této „volné disciplíny“ jsem si trochu povzdechl, kde je loňský porotce Václav Kuneš. Ten by – jako „frontman“ moderního souboru 420PEOPLE – asi tentokrát nejerudovaněji hodnotil. A možná i radil? Je však možné, že radil předem při výběru a choreografii čísel samotných? V televizních titulcích byl totiž uveden jako jeden ze supervizorů.

Jak se dalo předem čekat, téměř všechny dvojice preferovaly spíše epický příběh.Prožitek i vnitřní svět interpretů zůstávaly poněkud na druhé koleji. Je to i pochopitelné, pokud se chcete zaměřit na výraz, musíte mít zažitou choreografii. A na to je tady zatraceně málo času.

Ještě malá poznámka k jinak tradičně kultivovanému a galantnímu Marku Ebenovi. Nejen já osobně tanec považuji i za výraz vystupování na veřejnosti, chování se galantně vůči ženám. A oslovování Natálie Liškové před celým televizním národem „Liško“ nepovažuji za vhodné. Ani genderově vyvážené. Není to nikde v uřvané koncertní či sportovní aréně. A proč tedy neoslovoval Eben například třeba Dominika Vodičku „Vodo“?

S Karlem „Kovym“ Kovářem vpravo Natálie Lišková, oslovovaná moderátorem rozverně jako „Liška“

Tím nechci výborného Marka Ebena nikterak shazovat, jedná se však pouze o zdánlivě malý detail. I proto na něj upozorňuji.

Gabriela Koukalová – Martin Prágr

Oba tanečníci se představili v bílém. Měli, jako v této disciplíně i jejich následovníci, mnoho scén u země. Vleže, sedící i posouvající se. Celkové vyznění bylo, pro mne, tak trochu spíše atletické. Určitě však lehce lehkoatletické.

Tak trochu bílý sníh, který byl Gabriele Koukalové vlastní, připomínaly kostýmy první taneční dvojice

Jan Tománek ve slovním hodnocení parafrázoval Gabrielu a její popis jedné figury: „Ten ,opilý námořník´neměl chybu. V tom ostatním jich bylo dost.“ Richard Genzer to shrnul: „Moderní tanec prostě není legrace.“ Již podruhé (a naposledy) za večer vzácná bodová shoda arbitrů.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 28)

Matouš Ruml – Natálie Otáhalová

Opět se, tak trochu jako vojáci v zákopech, hodně operovalo u země. Tentokrát se však jednalo o předem pečlivě vystavěný výstup se závěrečnou pointou. Matouš Ruml se zde, jako herec, cítil jako ryba ve Vltavě.

Při volném tanci měla většina soutěžících mnoho scén při zemi, jako zde Matěj Ruml s Natálií Otáhalovou

Porota byla nadšena. Její rýsující se absolutorium pokazil tradiční „zlý muž“ – Chlopčík. Richard Genzer dokonce vysekl Matoušovi poklonu: „Být to před lety, tak bych Tě po takovém výkonu angažoval do naší skupiny UNO.“

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 8. Součet: 38 )

Jakub Vágner – Michaela Nováková

Jakub nezapřel syna významného kapelníka, muzikanta, aranžéra, podnikatele i zaníceného sportovce Karla Vágnera. Vybral si totiž za hudbu „tutovku“ Morriconeho filmový megahit ze snímku „Tenkrát na západě“. Na jejich tanci byla – oproti první části – cítit uvolněnost i větší hravost.

Jakubu Vágnerovi porota vytýká křečovitost. Zde bych to nazval spíše patosem.

Tatiana Drexler hodnotila především jevištní vyváženost i kreativitu přípravy. Jan Tománek si neopomenul rýpnout do Jakuba Vágnera, že vše je moc křečovité a snaživé, což se projevuje na výsledném dojmu. V bodování se zase tradičně projevil Zdeněk Chlopčík.

(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 33)

Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička

Velmi dobrý nápad. Jevištní detektivka se Sherlockem Holmesem. Vše dobře připraveno, včetně kostýmů. Pouze někdy musel divák také detektivně pátrat, co tím chtěli tančící vyjádřit.

Veronika Khek Kubařová s Dominikem Vodičkou jako v detektivce

Drexlerová se mírně kriticky navezla do celkové dynamiky projevu. Chlopčík zase do synchronizace dvojice. Však porota jako celek vše vzala málem „i s chlupama“. Jediný proti absolutnímu hodnocení byl… Kdo jiný, než Chlopčík!

Bezmála vrcholným číslem večera bylo, když se porotce Richard Genzer dokázal vtěsnat do malého nákresu „pro vraždu“, určeném pro štíhlounkou Veroniku Khek Kubařovou

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 39)

Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková

Je vidět, že „Kovy“ Kovář je na internetu „v obraze s duchem doby“ A především s mladými. Velmi kontaktní až agresívní tanec. Oba interpreti se vyřádili. Veronika Lišková nezapřela temperament i energii.

Veronika Lišková se s Karlem Kovářem pohybovali také nízko u země. To však neznamená, že by jejich choreografie byla v něčem přízemní.

Porota byla vcelku skoupá na body. Proč? Janu Tománkovi vadilo až přespříliš energie. Drexlerové malá muzikálnost. Zdeněk Chlopčík: „Emoce nejsou všechno.“ Pouze Richard Genzer to vystihl: „Připomínalo mi to mé předešlé vztahy.“ Možná proto dal jenom sedmičku?

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 29)

Kdo hodnotí koho a co?

Tanečníky jsem si vzal na paškál. Ještě proprat porotu. Před samým závěrem musím objektivně podotknout, že jediný Zdeněk Chlopčík hodnotil soustavně „týmový výkon“. Nikoli, na rozdíl od zbylého tria porotců, pouze tanec té které osobnosti. A tanec je určitě výsledkem týmové práce dvojice. Tak by tomu mělo být i zde. Přece jeden, na vteřinku o pár centimetrů vyvýšený, loket nemusí úplně zkazit celkový dojem a vyznění…

Odborníci by možná viděli raději na odchodu tuto dvojici Natálii Otáhalovou s Matějem Rumlem. Anebo Karla „Kovy“ Kováře s Veronikou Liškovou? Diváci však rozhodli jinak…

A pak již dvojice moderátorů, která se závěrem opět sešla pospolu, tak trochu tradičně (jako týden starou žvýkačku v puse), natahovala okamžik vyhlášení vítězů. Začala tou dvojicí, jíž mnozí již před tímto dílem pasovali na outsidery – napjatým Matoušem Rumlem a nervózní Natálií Otáhalovou. Prošli! To byla úleva. A vše směřovalo ke krutému rozuzlení. Kdo tentokrát půjde z kola ven?

Konečně verdikt. Tedy nakonec, ačkoli aritmetický bodový součet od poroty by poslal do pekel „Kovyho“ Kováře se sympatickou Liškovou, končí úsměvy rozdávající Gabriela a její galantní partner Prágr. Jako sportovkyně to vzala sportovně. Vousatý spolutanečník neskrýval dojetí.

Tak takto společně s ostatními se představili Gabriela Koukalová s Martinem Prágrem naposledy

Následoval již tradičně obligátní finálový společný tanec a rozlučka.

Jak hodnotit tento díl? Určitě jako letos nejkreativnější. Což, samozřejmě, již předem předurčoval volný moderní scénický tanec. A co říci o vyřazeném páru? Budu lakonický. Bulvární noviny a časopisy v něm ztrácí své velké téma. A na závěr jsem si pod vousy, s dávným hitem Petra Spáleného, prozpěvoval: „Kdybych já byl kovářem.“, tentokrát však s velkým „K“.

Foto: archiv České televize

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN