Jedinou premiéru v letní sezóně 2023 před Otáčivým hledištěm představí soubor baletu Jihočeského divadla v termínu od 5. do 13. srpna.
Pod strhující inscenací Egon Schiele – Autoportrét je podepsáno režisérské duo SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) a choreograf Jan Kodet.
Ústředním tématem je tvorba a život expresionistického génia Egona Schieleho. „Rozhodně musím začít výjimečnou choreografií Jana Kodeta a souborem všech tanečníků, kterým moderní tanec padne jako ulitý. Atmosférou místa, kde Schiele nalezl svůj výtvarný jazyk. Ta inscenace má svou magickou atmosféru, která vtahuje. I díky mimořádným kostýmům, scénografii a hudbě,“ komentuje za režisérské duo Lukáš Trpišovský. Zvučná jména zaznívají v celém inscenačním týmu: hudba Petr Kaláb, scénografie Martin Chocholoušek, světelný design Karel Šimek, kostýmy Simona Rybáková. Taneční inscenace inspirovaná detaily z kreseb, obrazů, básní, dopisů i života kontroverzního rakouského malíře Egona Schieleho, slibuje návrat jeho ducha zpět do Českého Krumlova. Odtud pocházela jeho matka a on sám zde strávil část života. Klíčovou inspirací tvůrčímu týmu byla fotografie Schieleho před svým ateliérovým zrcadlem z roku 1915. Umělec sledující sám sebe, vstupující skrze odraz do jiné reality, umělec, který hledá hranice přirozenosti, konvencí, života a smrti. Přestože ho dnes vnímáme jako jednoho ze tří předních představitelů expresionismu, společně s Gustavem Klimtem a Oskarem Kokoschkou, jeho dílo dosáhlo patřičného ocenění až dlouhá desetiletí po jeho smrti.
Premiérou Egon Schiele – Autoportrét soubor baletu Jihočeského divadla Otáčivé hlediště v Českém Krumlově neopouští. V okouzlujících barokních kostýmech jej můžete vidět i ve scénickém provedení Händelova oratoria Mesiáš pod taktovkou šéfdirigenta JD Davida Švece. Režie se ujal umělecký šéf opery Tomáš Ondřej Pilař, který k inscenaci dodává: „Mesiáš je můj splněný sen. Händelova partitura je jako bonboniéra toho nejlepšího, co lze z barokní hudby ochutnat a zámecký park zaplněný 150 postavami v nádherných dobových kostýmech mě při každé repríze přenese doprostřed zahradní slavnosti vrcholného baroka. V této inscenaci se pro mě potkává omračující krása 300 let staré hudby a katarze ze spirituálně hlubokého příběhu.” Tento magický příběh si můžete vychutnat od 17. do 27. srpna.
Těšte se na celé moře speciálních programů a zahraničních hostů, mezi nimi třeba DEKKADANCERS, Rosťu Nováka mladšího, late night show, Kundru, Barboru Polákovou, „Amerikánku“, také na přísun zahraničních souborů, rezidence, ale i na „Nesnesitelnou tekutost bytí“ Víta Neznala. A toť vše v nové sezóně čeká v prostoru bývalých městských jatek!
Rekonstrukce za chodu
Divadlo JATKA78 do své letošní páté sezóny vstupuje slavnostně. Přesně 5. listopadu 2019 totiž uplyne (na den přesně) pět let od doby, kdy se uskutečnila první inscenace „Mše za duše“. Tím byl prakticky spuštěn zkušební provoz nové divadelní scény v Pražské tržnici a někdejších jatkách, podle nichž také získala jméno.
Ta postupně ožila pravidelnou divadelní produkcí, která nabízí nejen nový cirkus, ale také současný tanec, činohru a pravidelný dětský program. Za pětiletí své existence Jatka78 navštívilo více než 250 000 diváků. Nejen ti sledovali přeměnu nové alternativní scény v divadlo s celoevropskou působností.
Haly 7 a 8 v Pražské tržnici jsou již pátým rokem domovem akrobatů, herců či tanečníků. Prostory umožňují maximální využití velkolepé výšky i hloubky jeviště, což je pro umělce inspirující. I památkově chráněný objekt bývalých jatek, které divadelní platforma Jatka78 využívá. A to na základě smlouvy o výpůjčce s vlastníkem, Magistrátem hlavního města Prahy. To je sice výborná možnost, která však na straně druhé přináší také řadu nesnází: „Nacházíme se v procesu rekolaudace Jatek78. Je třeba, aby prostor ve všech ohledech odpovídal současným normám, a tak paralelně děláme divadlo a zároveň si hrajeme na stavební firmu. Bylo potřeba snížit kapacitu hlediště a čeká nás ještě celá řada úprav. Pokusíme se je udělat tak, aby nenarušily provoz a hlavně hrací plán. Držte nám palce!,“ vzkazuje ředitel Jatek Štěpán Kubišta.
Sezónní premiéry
Pátou sezónu Jatek78 i oslavy 10. výročí založení Cirku La Putyka měla 1. října odstartovat premiéra společného projektu Cirku La Putyka a STK Theatre Concept „Don’t Quijote“. Ze zdravotních důvodů musela být však premiéra přesunuta na únor 2020.
„Člověk si vysní, jak tohle jubileum oslavit – premiérou nového projektu s lidmi, se kterými jsem se deset let pracovně nepotkal. Se svým nejlepším kamarádem. Bohužel tělo si řeklo stop a potřebuje po deseti letech čas na restart, klid, odpočinek a očistu,” vysvětluje Rosťa Novák, toho jména mladší.
Ze zkoušek „Don´t Qijote“
Diváci však nezůstanou o nic ochuzeni, vstupenky jsou totiž již nyní vpředprodeji na GoOut.cz. Režie „Don´t Qijote“ se ujal osvědčený režisérský tandem SKUTR (čili Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka). V hlavních rolích se představí kmenové osobnosti Cirku La Putyka Rostislav Novák junior a Jiří Kohout.
více informací na:
http://www.jatka78.cz/cs/inscenace/don-t-quijote
Druhá jateční premiéra na sebe nenechá dlouho čekat. 8. října 2019 režisérka Petra Tejnorová se svým týmem Temporary Collective uvede nový live cinema projekt „Putinovi agenti“. Přestože v představení podle knižní předlohy novináře Ondřeje Kundry vystupuje jediný herec Petr Vančura, diváci se mohou těšit na náročnou výpravu a neopakovatelný zážitek na hranici divadla a filmu.
Velký návrat chystají Jatka78 v roce 2020. Na scénu se zde vrátí taneční soubor Spitfire Company. Nové představení se bude jmenovat „Prezidementi“. Jatka78 jej uvedou v dubnu 2020.
Zahraniční hosté
Od začátku působení si Jatka78 jako jednu ze svých dramaturgických misí stanovila, že českému divákovi budou pravidelně představovat to nejlepší ze zahraniční scény. Jatka78 tak do Prahy pravidelně přivážejí opravdové hvězdy nového cirkusu a fyzického divadla.
Ještě letos na Jatkách78 vystoupí Barely Methodical Troupe. Vycházející hvězdy britské akrobacie již 29. a 30. listopadu 2019 předvedou své nejznámější představení „Bromace“. Soubor kombinuje silovou akrobacii, cyr wheel, pouliční parkour a breakdance. Představení bylo v roce 2014 na edinburském festivalu Fringe oceněno Total Theatre & Jacksons Lane Award for Circus.
více informací na:
http://www.jatka78.cz/cs/inscenace/bromance
Na zahraniční hostování bude bohatý také rok 2020. Na základě svých předchozích rezidencí na Jatkách78 v lednu německý soubor Strapmania uvede světovou premiéru nového představení. Uskupení se zaměřuje na vzdušnou akrobacii.
Rovněž v příštím kalendářním roce, v březnu 2020, se na Jatka78 vrátí další rezidentka, tentokrát Manda Ryman. Ta je českému publiku známá ze souboru Analog. Diváci Analogu si budou Mandu pamatovat jako špičkovou všestrannou akrobatku. Ve své samostatné premiéře k tomu všemu ale ještě přidá obrovský komediální talent.
Bromace
O měsíc později, v dubnu 2020 do Prahy zavítá belgickýCollectif Malunés, který si pro svoji světovou premiéru na Jatkách78 vybral netradiční prostor Skleněnky, ve které bylo k minulosti ke zhlédnutí například představení „Nesnesitelná tekutost bytí“ režiséra Víta Neznala. Soubor kombinuje královské disciplíny nového cirkusu jako je teeter board, cyr wheel, trampolína, pozemní či závěsná akrobacie.
Květen 2020 bude patřit nejvíce oceňovanému představení letošního Fringe v Edinburghu. „Knot“ od dvojce akrobatů Nikki HYPERLINK &HYPERLINK JD na letošním prestižním festivalu získal Total Theatre and Jacksons Lane Award for Circus. Hostování se nám naštěstí podařilo domluvit ještě před udělováním závěrečných cen.
A konečně v červnu 2020 se – po třech vyprodaných představeních z jara letošního roku – na Jatka78 vrátí renomovaný kanadský soubor Barcode Circus Company se svojí inscenací „Sweat & Ink“, která vznikla v koprodukci našeho divadla.
Tematické večery Rosti Nováka
Pětileté výročí Jatek78 vyvrcholí přesně na den 5. listopadu, kdy proběhne „Mše za duše vol. 3“. Bude se jednat o velkolepou oslavu umělců podílejících se na programu Jatek78. Poblahopřát Jatkům78 k výročí na scéně přijde hned několik souborů.
V režii Rosti Nováka juniora proběhnou také letošní „Mikulášská jatka“. Velkou novinkou dvou večerů, které proběhnou 5. a 6. prosince 2019 je, že letos si čerti budou brousit zuby také na dospělé. V pozdějších hodinách totiž Jatka78 poprvé připraví také „Mikulášskou coby late night show“ se vstupem diváků od 18 let.
Stálice repertoáru se změnami!
Jatka78 v sezóně 2018 – 2019 pokračují ve spolupráci se satirickou Vosto5, nezávislým divadlem 6-16či sDEKKADANCERS, kteří na listopad chystají 3. ročník benefičního představení pro Lékaře bez hranic. Chybět na repertoáru nebudou ani Bratři v tricku, kteří si při příležitosti svých 10. narozenin připravili výroční představení „Sezóna X“. Nového nastudování a rozšířeného obsazení se dočká také úspěšná inscenace „Amerikánka“ režiséra Viktora Tauše. Kromě Elišky Křenkové v ní vystoupí například Klára Melíšková, Stanislav Majer, David Novotný, Anna Fialová a snad i Tereza Ramba.
Na repertoáru Jatek78 zůstává také hra íránského režiséra Nassima Soleimanpoura „White Rabbit Red Rabbit“. Do konce roku se jejím prostřednictvím představí David Novotný, Klára Melíšková, Martin Hofmann a Barbora Poláková.
Když vás nějaký divadelní kus uspí, tak to většinou bývá pro divadlo jako takové nepříliš lichotivé. Když se však na pódiu hraje o spánku, narkolepsii i legendární mýtické postavičce „Sandmanovi“, tak ke spánku máte blízko – i přes vysokou kvalitu a uměleckou úroveň představení.
Přesná polovina května přinesla v experimentálním divadelním prostoru NoD při klubu Roxy premiéru Lindy Duškové a jejího kolektivu pod názvem „Sandman“. Šlo vskutku o pozoruhodné představení. Námětem i formou.
Kdo to je Sandman? Jeho kořeny bychom nalezli v romantické povídce Ernesta Theodora Amadea Hoffmanna „Der Sandmann“. Je v ní popisován jako zlověstná postavička písečného mužíka. Jeho určité charakteristické motivy si vypůjčil i legendární dánský pohádkář Hans Christian Andersen. V jeho dílech se však jedná o kladnou postavičku skřítka Oleho. V českých překladech jeho děl nazvanou „Ole Zavřiočka“. Ten pomocí kouzelného písku uspává děti a těm hodným, které nezlobily, přináší příjemné sny. Naopak ty zlobivé nechává spát dlouho a tvrdě, aby nerušily rodiče.
V novodobější historii na Hoffmanna a Andersena navázal v roce 1959 východoněmecký loutkář a animátor Gerhard Behrend. Ten vytvořil figurku s bradkou, zdrobněle nazývanou „Unser Sandmännchen“. Ta uváděla dětské pořady ve východoněmecké televizi. Obdobně jako český „Večerníček“. Pro velký ohlas si pak tyto pořady převzala do repertoáru i západoněmecká televizní stanice ARD. Titulní melodie tohoto seriálu byla použita v českém filmu Tomáše Vorla „Pražská pětka“ , konkrétně u povídky „Skřítek“.
V moderní historii se „Sandman“ objevuje v hraných filmech „Sandman – Muž z pohádky“ režiséra Nico Hofmana, ale i hraných filmech Petera Liusiho. Vznikly i dva animované filmy pod totožným názvem „The Sandman“. Ten starší natočil Paul Berry roku 1991 a ten modernější bratři Qayové v roce 2000. Tato mýtická postavička je však stále legendární díky komiksové sérii Neila Gaimana a Stana Leeho. V českých pohádkách v televizi a rozhlase se jeho vzor zobrazoval prostřednictvím televizního „Hajáska“ a rádiového „Hajaji“, který měl dokonce v Kodani svého strýčka „Ole Zavřiočka“.
Linda Dušková při svém režijním uchopení Sandmana vycházela spíše z komiksové polohy. Linda však byla, kromě režie, navíc scenáristkou celého nezvyklého představení, které diváky nejen vtáhlo do světa snů, představ a úniků, ale i nabudilo k přemýšlení. Z celé autorské inscenace vyčníval, vtip, nadhled, ale zároveň i nenásilná touha převést diváka někam jinam. Do světa fantazie, nadhledu i pohádkových rozměrů. K tomu velice citlivě napomáhala dramaturgie Natálie Preslové, ale rovněž spíše jednoduší (avšak úderná) scéna Adriany Černé, světelný design Lukáše Jíry a hudební dramaturgie Vojtěcha Vávry. Za zvláštní zmínku stojí pohybová spolupráce Pavola Kršiaka. Pro diváka je na první pohled markantní, že k jejímu zrodu docházelo v symbióze s režisérkou Lindou Duškovou.
Herecké výkony bych v tomto případě hodnotil spíše jako týmovou práci. Nechci tím ani omylem naznačit uniformní šeď, či nevýraznost. Naopak, promyšlenou režijní práci, kde každá postava pečlivě zapadala do soukolí celé inscenace. Kateřina Dvořáková s Hedvikou Řezáčovou, stejně jako jejich mužské protějšky Pavel Neškudla a Valentin Verdure vytvořili sdělný, kompaktní tým, který měl tah na branku. A uměl i branky vsítit! Místy vynikala Hedvika Řezáčová, ale nikdy ne na úkor celkového dojmu. Ačkoli nešlo o ryze taneční produkci, herci se zde ukázali jako pohybově zdatní. A chvílemi až akrobatickým směrem.
I když někdy býváme k autorským projektům zdrženliví či kritičtí, „Sandman“ Lindy Duškové si zaslouží pouze chválu. Režisérka prokázala, že byla osobitou i vnímavou žačkou Lukáše Trpišovského a Martina Kukučky a že ne nadarmo uspěla i na velice náročné divadelní scéně ve Francii.
