ZLATÁ PRAHA 2018 – jak vše dopadlo?

Co zaujalo festivalovou porotu? A co zaujalo TANEČNÍ MAGAZÍN? Jak probíhal závěrečný festivalový gala-večer? A co na to Mistr Harapes?

Závěrečný večer 55. festivalu MTF ZLATÁ PRAHA – v přímém televizním přenosu na ČT ART v sobotu 22. září od 20.20 hodin – tvořil již pomalu tradičně průřez mnoha styly a žánry. Přinesl moderní i tradiční současnou hudební a taneční tvorbou. Ostatně, jako již po dlouhou dobu „zlatý pražský“ festival samotný.

Mezinárodní porota festivalu společně s ředitelem MTF ZLATÁ PRAHA (a současně výkonným ředitelem kulturního kanálu ČT ART) PhDr. Tomášem Motlem (uprostřed)

Večer zahájil Balet Národního divadla s číslem „Aspects“ v choreografii Katarzyny Kozielské na hudbu Abela Korzeniovského. Mezi tančícími sólistkami se zde objevila i Alina Nanu, která byla i jednou z hrdinek krátkého snímku Terezy Bílé a Igora Zacharova „Na špičkách“ na právě vyhodnocovaném MTF ZLATÁ PRAHA.

Následovala múza hudební. Nedávný držitel rakouské prestižní ceny Musiktheaterpreis 2018, zvané „rakouský hudební Oscar“, tenorista Aleš Briscein poté brilantně zazpíval árii vévody z Verdiho „Rigoletta“.

Následoval opět tanec. Tentokrát v podání Taneční konzervatoře hlavního města Prahy a Bohemia baletu. Jednalo se o fragment z baletu „Paquita“ na hudbu Ludwiga Minkuse. Nezklamal, ale nikterak neodvázal…

Vrcholem večera mělo být další taneční číslo „D.R.E.A.M.“ v choreografii Šimona Kubáně. Interpretovali ji Kristýna Němečková, Iveta Krmelová a Patrik Čermák. Choreografie sršela nápady. Dalo by se jí vytknout jediné, že nebyla patrně koncipována pro velké jeviště Nové scény. Televizní diváci, kteří toto dílo viděli i detailním pohledem kamer z pódia, měli jistě zážitek hlubší a emotivnější.

A opět hudba. Mladé dechové kvarteto Cantaria Clarinete svižně interpretovalo „Libretango“ Astora Piazzoly.

Na expresivní a pulsující hudbu Ivy Bittové bylo připraveno baletní číslo „Prolínání“ v interpretaci Pražského komorního baletu v choreografii Lukáše Timuláka. Zde se již podruhé za večer objevil na pódiu Patrik Čermák.

Prague Cello Quartet má blízko k parafrázi i hudebnímu vtipu

Milým bonbónkem byl nadhledově pojatý „Montiho čardáš“ v úchvatném – až varietně vystavěném čísle – Prague Cello Quartetu. Petru Špačkovi, Ivanu Vokáčovi, Janu Zemenovi i Janu Zvěřinovi patřil opravdu dlouhatánský potlesk.

A následovala již novocirkusová tečka za podařeným večerem. Kouzelná artistická show „Contra Weight Company“ na hudbu populární Christiny Aquilery. Zuzana Havrlantová s Jonášem Janků a Tomášem Pintérem byli tím nejlepším „kasa-punktem“ na závěr.

Zuzana Havrlantová mezi Jonášem Janků a Tomášem Pintérem čili CONTRA WEIGHT COMPANY, tedy skupina, která udělala tečku za závěrečným večerem ZLATÉ PRAHY 2018

A kdo získal festivalové vavříny?

Hlavní cenu 55. ročníku televizního festivalu ZLATÁ PRAHA 2018 získal německý televizní dokument režiséra Thomas von Steinaeckera „Leonard Bernstein – rozpolcený génius“, natočený v koprodukci stanic ZDF a ARTE. Tento film o stopáži čtyřiapadesáti minut se snaží postihnout konflikt autora jednoho z nejslavnějších muzikálů světa a mezinárodně uznávaného dirigenta v jedné osobě. „Vítězný snímek vypráví dosud neznámý příběh Leonarda Bernsteina, tohoto světoznámého vynikajícího dirigenta, charismatického moderátora a autora muzikálu West Side Story. Tento intimní dokument mapuje Bernsteinovy osobní vzestupy i pády, jeho touhu být uznávaným skladatelem, ale přibližuje i umělcův život poznamenaný tragickými událostmi. Hluboký vhled do rozporuplné osobnosti hudebního génia nám kromě řady pamětníků zprostředkují Bernsteinovy děti Jamie, Nina a Alexander,“ zdůvodňuje svůj téměř jednohlasný výběr festivalová porota.

 Ředitel vývoje pořadů a programových formátů České televize Jan Maxa (vpravo) předává vítězný šek reprezentantům štábu filmu „Leonard Bernstein – rozpolcený génius

Přihlášené snímky – konkrétně jich bylo v soutěžní sekci 84 a mimo soutěž se promítalo šest filmů od téměř čtyřiceti producentů a televizních společností z celého světa – se utkaly i v dalších dvou velkých kategoriích.

Tu Český křišťál – Dokumenty o hudbě, tanci a divadle, vyhrál netradiční kanadský hudební dokument „Snění o židovských Vánocích“. V něm režisér Larry Weinstein vypráví netradiční příběh skupiny židovských písničkářů. Představuje civilně přirozenou formou kanadské přistěhovalce, kteří – navzdory svým dávným tradicím – slaví vánoce třeba i v čínském bistru!

Producent kanadského filmu „Snění o židovských Vánocích“  (úplně vpravo, nejblíže objektivu) zastupoval na vyhlášení cen režiséra Larry Weinsteina. Přiletěl do Prahy na poslední chvíli a byl velmi potěšen

V kategorii Český křišťál – Performing Arts, zahrnující hudební a taneční pořady včetně záznamů koncertů, zvítězilo cenami ověnčené taneční divadlo ve snímku britského režiséra Jeffa Tudora Zděšení“, které vychází z životní zkušenosti herce Jonathona Younga. A to ze zkušenosti nadmíru tvrdé. Jeho dcera, neteř i synovec totiž zemřeli při tragickém požáru. Tento snímek je multižánrový. Kombinuje klasický dokument s filmovými dotáčkami, tancem (převážně stepem a salsou) a loutkovými pasážemi.

Na slavnostním večeru bylo uděleno i několik dalších speciálních cen. 

Ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových „Vize 97“ si v sobotu večer odnesl německý snímek dua režisérek Marii Stodtmeierové a Isy Willingerové Hudba a moc“, který zkoumá různé historické pohledy na politické aspekty hudby. Prakticky od roku 1914, tedy od doby první světové války.

Jedna z německých tvůrkyň filmu Hudba a moc“, který si odnesl Ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 (úplně vlevo), uprostřed tým vítězného díla celého festivalu o Leonardu Bernsteinovi a vpravo opět producent oceněného kanadského snímku s tematikou židovských vánoc

Cenu České televize získal německý snímek o známém choreografovi Nižinský – Balet Johna Neumeiera“ režiséra Thomase Grimma. Tento snímek, který trvá dvě hodiny a patnáct minut představuje netradičně světového tanečníka i choreografa.

Speciální uznání za mimořádný umělecký počin si odneslo české televizní zpracování opery Bohuslava Martinů „Čím lidé žijí“ osvědčeného divadelního i televizního režiséra Jiřího Nekvasila se skvělou kamerou Miroslava Gábora.

Společný snímek laureátů letošního MTF ZLATÁ PRAHA

Náš TANEČNÍ MAGAZÍN ze soutěžní sekce zaujaly ještě další filmy.

Tak kupříkladu „Klavírní recitál Lukáše Vondráčka“ české režisérky Petry Všelichové. Doslova nás unesl výtečný dokument o tanečníku a choreografovi Petru Zuskovi „Chvění“ od režiséra i kameramana v jedné osobě Martina Kubaly. Anebo dílo režiséra Jana Brichcína a kameramana Vladimíra Holomka o českém mimovi mezinárodního věhlasu „RADIM VIZVÁRY – Sólo“. Výtečný spád měl i televizní film Pavla Jiráska „KAFKA BAND“ o koncertu této kapely v brněnském Sono centru. Ze sedadel doslova zvedal šestadvacet minut trvající německý snímek „Hýbej se!“ režisérky Leny Kupatzové. Velmi podnětná byla i švédská „Hra“ Tommy Pascala o choreografovi Alexanderu Ekmanovi. Anebo za české koprodukce vzniklá „Malá mořská víla“ režiséra Pascala Lauzeho. Hned dvakrát zde bylo reflektované téma Carmen – „Mytologická CARMEN“ německého režiséra a producenta Axela Brűggemanna a „CARMEN“ z Litvy, natočená pod režijní taktovkou Jirise Sejanse. Příjemný byl i titul „Sound-treková Evropa“ německého režiséra Michaela Giehmanna o cestě soulové muzikantky Joy Denalaeové po Rakousku, za kořeny folklórní hudby. Zde šlo o pilotní díl připravovaného seriálu. Zaujal i „Nový evropský zpěvník“ rakouských režisérek Madlene Feyerové a Stephanie Holzschusterové anebo bulharský snímek „Bulharské děti jsou báječné“ Stanislava Terzieva. Na pomyslnou nejvyšší příčku by TANEČNÍ MAGAZÍN však postavil dokument britské televizní společnosti Stanza Media Limited „FRANCO ZEFFIRELLI – z režisérova života“. Režisérem snímku o proslulém filmovém i operním režisérovi byl Chris Hunt.

Skvělý mim Radim Vizváry zaujal  i v soutěžním snímku režiséra Jana Brichcína

Z nesoutěžní sekce TANEČNÍ MAGAZÍN bezesporu zaujal desetiminutový český snímek Terezy Bílé a Igora Zacharova „Život na špičkách“, pojednávající o baletních sólistkách pražského Národního divadla – Nikole Márové, Alině Nanuové, Tereze Podařilové, Miho Ogimotové a Andree Kramešové. Rovněž televizní film Rozálie Kohoutové „Tančit svůj život“ o folklórním souboru Vycpálkovci ukázal, že festivalové dílo nemusí být bezvýhradně maratónské. Trval pouhých devětadvacet minut a řekl více, než jiné dvouhodinové filmy!

Po vyhlášení vítězů se ocenění i představitelé a sličné představitelky organizačního štábu společně odebrali na následnou recepci

A co řekli po vyhlášení cen?

Vlastimil Harapes, tanečník, choreograf, pedagog, herec i zpěvák:

Právě jsem se vrátil z dovolené. Samotný program se mi líbil. Ne vše jsem viděl, neboť  jako jeden z předávajících cen, jsem se musel chvíli připravovat v zákulisí. Již se těším nejen na podzimní sezonu v Semaforu.“

Jiří Nekvasil, divadelní a filmový režisér, držitel Speciálního uznání MTF Zlatá Praha 2018 za film „Čím lidé žijí“:

Cítím se spíš divadelním režisérem. Jsem rád, že mi Česká televize i Nadace Bohuslava Martinů daly příležitost filmové práce, kde mohu přece jenom pracovat s bohatšími i rozmanitějšími výrazovými prostředky.“

Foto: Eva Smolíková a archiv MTF ZLATÁ PRAHA a  TANEČNÍHO MAGAZÍNU

Text: Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Pocta Darie Klimentové

Daria Klimentová je jednou z hvězd 53. ročníku festivalu Zlatá Praha, který pořádá Česká televize. Daria proslavila Českou republiku a dokázala ve svém životě opravdu mnoho

 

 

 

V rámci letošního 53. mezinárodního televizního  festivalu Zlatá Praha  zavítala do Prahy primabalerína, která sice již ukončila svoji taneční kariéru, ale  pro milovníky tance zůstane navždy velkým jménem. Nelze opomenout, že v minulých letech mnohý Čech, aniž by byl nějakým znalcem tance,  s pýchou hovořil o úspěšné české tanečnici, která reprezentuje Českou republiku v zahraničí. Daria Klimentová!

_mg_6878

Češka, která byla téměř 20 let primabalerínou Anglického národního baletu, odešla sice mimo jeviště  a začala nový život, ale pro milovníky tance zůstane nezapomenutelná. Jejím velkým koníčkem je fotografování, kterému se věnuje přes 10 let.  Nafotila několik kalendářů a  pořádala  i výstavy svých děl. Daria uchvátila nejen milovníky baletu, ale i módní návrháře. Roli modelky si vyzkoušela pro takové módní domy jako Versace nebo Giorgio Armani.

_mg_6900

_mg_6920

30. září proběhla ve Velkém sále Nové scény ‚Pocta Darie Klimentové‘. Návštěvníci 53.  mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha  zhlédli jeden díl nové série České televize pod názvem Baletní příběhy Darii Klimentové (režie Martin Kubala) a také dokument Loučení Darii Klimentové.

_mg_6932_mg_6939_mg_6975

Poté se hvězda objevila na scéně a se svou srdečností a upřímností prozradila některé detaily ze svého života. Usměvavá Daria přiznala, že se jako dítě vůbec neuměla smát. Maminka ji to musela učit!

Připustila také, že si námahou zničila kolena, má za sebou tři operace, ale přesto i po ukončení své kariéry denně cvičí, prý musí. Fyzické potíže se zastavit nedají.

Daria v současné době učí už druhým rokem Master classes, podle  jejích  vlastních slov je to vyčerpávající a těžké. Tanečníci jsou vesměs prý sobečtí, ale učitel musí dávat a dávat a dávat.  Na druhé straně, pokud vidí Daria výsledky, má ten nejblaženější pocit.

_mg_7003_mg_7010

Jak vzpomíná Daria na své začátky? 

Daria: „Když jsem stála poprvé na špičkách, měla  jsem nohy úplně zkrvavené,  ani jsem si je nezalepila, protože to mi  nikdo neřekl…, ale později už jsem si je lepila pokaždé, tohle jsem nechtěla zažít znovu.“

Daria prozradila, že  netouží po tom, aby její dcera byla slavná tanečnice  a nechává jí svobodnou volbu, pokud jde o její kariéru.

Daria během slavnostního večera bavila publikum, zavzpomínala na časy, kdy se zápalem  trénovala  hru na klavír a  maminka jí  říkala, že jejich soused proto zemřel.

S vtipem sobě vlastním  komentovala svou znalost cizího jazyka: „Mám pocit, že zapomínám česky  a anglicky ještě pořádně neumím.“  A v jakém jazyce přemýšlí dnes? Daria: „Já nevím, jestli někdy vůbec přemýšlím…“

Pokud jde o  dokumenty, které byly natočeny o jejím životě, Daria přiznala, že byla doslova posedlá touhou všechno vidět a kontrolovat, ale po půl hodině své úsilí vzdala, protože sledovat dokument ji nebavilo a nechala úplně všechno na režisérovi Martinu Kubalovi.

_mg_7038

Nelze nezmínit,  že Daria je jedním z mála Čechů, který se přátelil s Lady Di. Jak na ni vzpomíná?

Daria: „Princezna byla patronkou anglického baletu a pravidelně chodila na naše představení i  zkoušky. Když měla některá tanečnice narozeniny, přinesla dort, slavila s námi, byla úplně normální člověk, nic z toho, co se psalo, nebyla pravda. Byla úžasná.“

Jaký si nese  nejsilnější zážitek ze svého tanečního života? 

Daria: „Tančit s Vadimem Muntagirovem byl můj nejkrásnější zážitek, ale asi to bylo  tím, že jsem už dokázala všechno, už mi o nic nešlo. Když přišel  talentovaný Vadim, tanec jsem si jen  užívala  a on mě inspiroval. Hravě točil piruety a já jsem měla pocit, že to přece dokážu také, tak jsem točila a skákala…. bylo to pro mě úžasné.“

_mg_7049

 

 

Daria exkluzivně  jen pro Taneční magazín:

Zeptali jsme se….

Proč nemáte ráda novináře? 

„Jsem plachá a stydlivá. Když tančím, musím si kolem sebe udělat jakýsi kruh, kde nikdo není. Diváci mě znervózňují“.

V tanci jste si své sny splnila. Jaká máte další  přání a plány?

„Mám jich mnoho, ale neprozradím je nikomu. Proč bych měla?“

Podařilo se Vám zhlédnout něco z letošního festivalu? 

„Bohužel ne, přijela jsem do Prahy jen na dva dny a byla jsem moc ráda, že mě sem vůbec pustili. Hned zase odjíždím.“

Co Vás čeká? 

„Tréninky. Ale vraťme se k mým plánům,  ráda bych udělala knihu o Vadimovi  Muntagirovi. Také plánuji své Master classes v Tokiu, uvidím.“

Děkujeme za rozhovor 

Hodně štěstí, Dario!

_mg_7055_mg_7066

_mg_7090

Jedna z nejúspěšnějších českých baletek si za čtvrt století dlouhou kariéru zatančila spoustu krásných rolí, odtančila přes 1000  představení a mezi všemi těmi krásnými pohyby se stihla vdát za světelného designéra Iana Comera a porodit dceru Sabinu. 

 

Eva Smolíková

Foto: Česká televize

Taneční magazín