Jak tančí duše?

Dokument Mluvit tancem nahlíží do pracovního i osobního života tří špičkových tanečníků baletu ND

Režisér Martin Kubala sledoval v průběhu jedné divadelní sezony tři oceňované tanečníky: Filipa Barankiewitze, Adama Zvonaře a Elenu Dombrowskou. Zjišťoval, v čem tkví podstata baletního mistrovství, jak se tanečníci potýkají s fyzicky extrémně náročnou profesí a co prožívají, když vstoupí na pódium. Dokumentární film Mluvit tancem uvedla Česká televize ve středu 11. 12. ve 20:15 na ČT art.

Když zhruba před dvěma lety započaly úvahy natočit s baletem Národního divadla společný dokument, mělo jít především o sondu do jednoho roku souboru. A já jsem rád, že nakonec vzniklo něco mnohem většího a hlubšího. Ano, podíváme se na představení a zkoušky tady v Praze, navštívíme Turín, Valencii, Stuttgart, a dokonce i exotický Omán. Ale především, a to je pro mě a, doufám, i pro naše diváky to nejzajímavější, uslyšíme vyznání velkých tanečních osobností z celého světa, co pro ně balet a tanec znamenají. Považuji tento dokument za jednu velkou poctu všem, kdo tanci a baletu zasvětili celý svůj život,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.

Režisér Martin Kubala natáčel se současným uměleckým ředitelem baletu ND a bývalým prvním sólistou Stuttgarter Ballett Filipem Barankiewiczem, prvním sólistou baletu ND Adamem Zvonařem a se začínající sboristkou Baletu ND Elenou Dombrowskou. V průběhu jedné divadelní sezony (2023/2024) zachycuje jejich každodenní život plný tréninků, zkoušek, večerních představení i emotivní momenty, které k baletní profesi patří.

„Všechny protagonisty spojuje jejich angažmá v baletu Národního divadla, ale každý zastává jinou roli a odráží jinou perspektivu – jako umělecký šéf, sólista a tanečnice. Dokument Mluvit tancem ukazuje především vlastnosti, které musí každý tanečník mít, chce-li se věnovat profesionálně tanci – vášeň, kázeň a ohromné nasazení. Tyto typické charakterové rysy poodhalí i duši našich protagonistů, která je hluboce oddaná právě tanci,“ říká o projektu kreativní producentka Veronika Slámová.

V dokumentu se objeví řada významných osobností baletu, jakými jsou choreografové Ronald Hynd, Mauro Bigonzetti, Krzysztof Pastor či Jiří Kylián, primabaleríny Márcia Haydée, Daria Klimentová, Tereza Podařilová nebo Nikola Márová, a mnozí další. Prozradí, co je v jejich náročné profesi nezbytné k tomu, aby uspěli – a aby si uchovali trvalou radost z tance.

Film vznikl ve spolupráci s Národním divadlem a byl slavnostně uveden na letošním 61. Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha.

Scénář, kamera a režie: Martin Kubala // výkonný producent: Petr Morávek // kreativní producentka: Veronika Slámová // účinkují: Filip Barankiewicz, Adam Zvonař, Elena Dombrowski, Jiří Kylián, Ronald Hynd, Mauro Bigonzetti, Krzysztof Pastor, Márcia Haydée, Daria Klimentová, Reid Anderson, Ivan Liška

Foto: Andrea Filíčková, Serghei Gherciu, ČT 

Vendula Krejčová                                                                                   

pro Taneční magazín

Mluvit tancem

Slavnostní premiéra dokumentu na festivalu Zlatá Praha

25. září 2024 v rámci festivalu Zlatá Praha měli diváci možnost vstoupit do světa tance v Obecním domě při premiéře filmu režiséra Martina Kubaly Mluvit tancem, na který byli nesmírně zvědaví i sami účinkující.

Martin Kubala se ve svém snímku snaží  rozkrýt smysl a podstatu tohoto  nejstaršího umění.  Pokouší se odhalit také zejména přes životní příběh současného uměleckého ředitele Baletu ND a bývalého prvního sólisty Stuttgarter Ballett Filip Barankiewicze,  jak se vyvíjel balet, tato divadelní forma s přesnými pravidly, považovaná za vrchol tanečního mistrovství. Jak jsme se dozvěděli od hlavních protagonistů, současný český balet je na vysoké úrovni, dokáže jednoznačně konkurovat všem evropským baletním představením.

Film Mluvit tancem sleduje jednu sezonu (2023/2024) Baletu Národního divadla, tedy předního evropského souboru, který spolupracuje s nejlepšími světovými choreografy a tanečníky a vystupuje na prestižních světových scénách.

Dalším protagonistou je Adam Zvonař, současný první sólista Baletu ND, kterého Martin Kubala zachycuje nejen na jevišti, ale i v jeho civilním životě, například v sauně atd.

Třetí z protagonistů je Elena Dombrowski, začínající sboristka, která má celý umělecký život před sebou. I její příběh je propleten záběry ze zkoušek, prvními divadelními příležitostmi, představeními i momenty každodenního života.

Poutavé je i vyprávění Johany Mravcové, která po zranění svoji taneční kariéru musela ukončit. Štěstí prostě nestálo na její straně. I tak to často chodí.

V dokumentu promluvili také  významné ikony baletu, které svůj umělecký život dotáhly k samotnému vrcholu.  O své zkušenosti a myšlenky se podělili choreografové Jiří Kylián, Ronald Hynd, Mauro Bigonzetti, Krzysztof Pastor, primabaleríny Márcia Haydée, Daria Klimentová a také Reid Anderson, Ivan Liška a další osobnosti.

Daria Klimentová říká: „Když se ohlédnu za svým životem, tak si říkám, jestli mi ta dřina za to stála. Ale asi ano.“

Sledujeme každodenní rutinu tanečníků plnou tréninků, zkoušek, večerních představení a momenty, které k jejich životu patří.

Snímek má vysokou uměleckou hodnotu,  divákovo oko plesá nad nádhernými záběry, taneční ukázky z vystoupení Adama Zvonaře a jeho taneční partnerky jsou až nadpozemsky krásné a povznášející.

Po skončení promítání se sešli hlavní protagonisté a také producentka Veronika Slámová na jevišti. Adam Zvonař přiznal, že je nadšený z dokumentu, je pro něj inspirující. Prý někdy toho člověk chce všeho nechat, už ztrácí inspiraci, ale zřejmě se pak na film podívá a zase půjde dál.

Filip Barankiewicz řekl, že  byla vidět krásná představení, i to, co není krásné, ale chybělo mu více přiblížit divákovi situaci, kdy představení je krásné, ale tanečníci jsou „uf,uf“ (názorně předvedl a všechny pobavil).  Toto je také můj názor. Trošku mi v dokumentu chyběly pocity samotných tanečníků těsně po vystoupení. Neboť vím, že mnohdy tančí i zranění, při vystoupení bolest necítí, ale potom….

Inu, když se opona rozevře, rozevře se i srdce tanečníka, praví přísloví.

Celkově dokument  přináší zajímavé okamžiky a postřehy těch, kteří tomuto vrcholovému umění zasvětili svůj život.  Martinu Kubalovi gratulujeme.

Foto: Andrea Filičková, Eva Smolíková

Eva Smolíková

Taneční magazín

 

Nejpřitažlivější taneční dokumenty Zlaté Prahy 2022

Nikola Márová a Jiří Kylián tanečními hvězdami Zlaté Prahy 2022

Skončil 59. ročník televizního festivalu Zlatá Praha. 16 filmů se týkalo tance či pohybového umění, celkově pak festival nabídl divákům  88 soutěžních filmů a 2 nesoutěžní.  Český křišťál  získal  balet Alenka z Opéra national du Rhin,  choreografie  Amir Hosseinpour a Jonathan Lunn. Zřejmě největším lákadlem pro milovníky tance, až už z profesionálních řad nebo z řad laiků,  byly dva  dokumenty, které jsme si ani my nemohli nechat ujít. Však také v hledišti  nebylo místečko volné, někteří dokonce seděli na schodech.  Příběh jednoho milovaného divadla vypráví dokument  Divadelní dějství v produkci Jiřího Kyliána a Portrét Nikoly  Márové nám zprostředkoval režisér Martin Kubala. 

V sále Nové scény Národního divadla  jsme zhlédli dokument  Jiřího Kyliána Divadelní dějství, který vyprávěl o  35 –ti  letech  života divadelní budovy předního nizozemského souboru současného tance NDT. Jak nám prozradila Nataša Novotná, která na tiskové konferenci zastupovala Jiřího Kyliána, jednalo se o nesmírně zajímavou taneční éru. Film je vlastně  rozhovor  choreografa Jiřího Kyliána s  Remem Koolhaasem, architektem  tohoto prvního světového divadla navrženého výhradně  pro tanec. Dalo by se říci, že dokument je vlastně vytvořen coby poslední vzpomínka a rozloučení se s divadlem, které bylo jednoho dne nemilosrdně zbořeno.   Jiří Kylián a Rem  Koolhaas se vraceli do 80. let, kdy  divadlo vznikalo, vzpomínali na  problémy,  ale i veselé příhody, které začátky  provázely, i na manažera Carla Birnieho, který si toto divadlo svým svérázným způsobem prosadil.

Během filmu se dozvídáme úsměvné historky ze života Jiřího Kyliána. Ale je patrné, že v sobě nese bolest nad ztrátou milovaného divadla,  i když uznává, že divadlo by nemělo být muzeem a život jde neustále vpřed.  Musíme připomenout slova Nataši Novotné, která potvrdila, že divadlo bylo pro potřeby tanečníků dokonalé, bezchybně  navrženo, vše fungovalo, nic nebylo zbytečné. Ve filmu se nerozebírá důvod zbourání divadla, na jehož místě vyrostl nový multifunkční moderní komplex, ale dozvěděli jsme se ať už během tiskové konference nebo po skončení dokumentu od Jiřího Kyliána, který ten den přijel do Prahy, že se jednalo čistě o  rozhodnutí politiků či radních. Jiří Kylián to komentoval s úsměvem, že tito lidé zřejmě chtěli, aby po nich zbylo něco, třeba nová budova a zapsali se tak do historie…Inu, kdo ví.

Ostatně i sám architekt Koolhas nepřistupoval ke zbourání budovy s nějakým přílišným sentimentem.  Možná mezi přecitlivělými umělci a prakticky založenými staviteli je rozdíl. Cítí-li divák s umělcem, možná mu přeci jen během dokumentu ukápla slzička.

Chvíli na to, co skončil jeden dokument a diváci se nemohli nabažit focení s Jiřím Kyliánem,  navázal další, doslova trhák.  Portrét  primabaleríny Baletu Národního divadla Nikoly Márové.  Kameraman a režisér Martin Kubala tvořil dokument během  sezony 2021/2022. Sama Nikola Márová nazvala tuto dobu jako turbulentní.  A taky se tam věci děly! Vysněná role Julie z baletu  Romeo a Julie Nikole celý život poněkud unikala. Teď se konečně jevilo, že ji má „v kapse“, jenže ouvej…. Jednou covid, podruhé zranění, pak zase zdravotní komplikace  partnera… divák se nestačil divit, jak může život s kartami zamíchat.

Film přiblížil divákovi život primabaleríny, všechny úskalí kariéry, kterým musí čelit, obavy ze zranění, i z věku, protože přibývající roky obvykle taneční dráhy nemilosrdně ukončí. Navíc jsme nahlédli i do soukromého života Nikoly, což bylo pro diváka osvěžující. Nikola při všem tom zběsilém tempu vychovává syna Maxe, s manželem Alexandrem Katsapovem se rozešli, protože oba se shodli na tom, že trávit spolu veškeré okamžiky, ať už v práci nebo doma, přineslo zkrátka „ponorkovou nemoc.“ Nikola se ale vdala znovu, úplně tajně, ale se svým druhým manželem, který přijal její příjmení, Janem Márou,  prozradili, že svatbu netajili. Jen o ní zkrátka nikomu neřekli…

Během dokumentu se na plátně objevila další slavná jména, jako Daria Klimentová, Tereza Podařilová, Jaroslav Slavický a opět Jiří Kylián, který řekl, že by Nikolka nikdy neměla přestat tančit.

Diváci také měli příležitost nahlédnout do okamžiků, kdy Nikola budovala již své vlastní taneční studio s Michalem Štípou, oba tvořili dlouho taneční pár a jaksi k sobě neodmyslitelně patřili. Někteří lidé byli dokonce přesvědčeni, že jsou manželé, ale tak to nebylo, opravila fakta  s úsměvem Nikola.

Největším napětím během filmu  pro diváka bylo, zda nakonec Nikola roli Julie tančila či ne. Nabízelo by se, že jí to určitě vyšlo, aspoň konec dokumentu skončí „happyendem.“

Jenže – jaké překvapení! Ne, nevyšlo to. Nikola statečně zakončila tuto etapu života slovy, že je jí už 42 let, natrápila se dost a dost a hroutit se z toho nebude. Je prý vděčná za všechno, co jí vyšlo a hotovo.

Po skončení filmu se primabalerína objevila na jevišti za bouřlivého potlesku a ke všem překvapením se diváci dozvěděli, že roli Julie bude tančit 8. října 2022! Ale prý svým přátelům říká, ať si lístky zatím nekupují….

Role Julie nakonec přišla,  jistě také zásluhou šéfa Filipa Barankiewicze, který s Nikolou soucítil, protože, jak pravil, je obdivuhodné, že Nikola ve 42 letech ještě může tančit roli mladé dívky, to nebývá tak běžné.

Češi mají být na koho hrdí a doufejme, že tentokrát to Nikole už konečně  vyjde! Ovšem samotnému  filmu tyto životní peripetie  prospěly, protože  dokument tak věrohodně zachytil, jak nelehký je život primabaleríny.

 

Foto: Archiv České televize (s laskavým svolením)

Eva Smolíková

Taneční magazín

„Zlatá Praha“ se stovkou soutěžních snímků

Festival zahájí tenor Pavel Černoch, slavnostní zakončení proběhne on-line. I ceny se letos budou předávat na dálku.

Sedmapadesátý ročník festivalu Zlatá Praha zahájí ve středu 23. září tenor Pavel Černoch. Společně s jeho hosty přivítá návštěvníky a diváky slavnostním koncertem z Nové scény Národního divadla. Ten v přímém přenosu uvede od 20.15 hodin kulturní kanál ČT art. Kromě dvou představení nabídne letošní program také čtyři filmové premiéry.

Slavnostní zakončení a předávání nejvyšších festivalových cen proběhne on-line v sobotu večer 26. září.

Když jsme letos na jaře otevírali soutěž pro tuzemské i zahraniční producenty, nedělali jsme si velké iluze o tom, kolik z nich na to v téhle nezvyklé době vůbec zareaguje. Opak se stal pravdou. Sto filmů v soutěži je nejvyšší číslo za poslední ročníky Zlaté Prahy a svědčí to o dvou věcech: o obrovské vůli lidí z televizního umění nepodvolit se zlým časům. A také o důležité roli, jakou festival v mezinárodním kontextu hraje,“ říká ředitel festivalu Zlatá Praha a výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. „Diváci mohou tradičně všechny filmy zdarma zhlédnout ve videotéce umístěné na Nové scéně Národního divadla, stejně jako se osobně zúčastnit projekcí či festival částečně prožít prostřednictvím ČT art nebo webu. Právě na internetu odvysíláme slavnostní zakončení, na kterém vítězům symbolicky předáme ceny na dálku ze studia. Bohužel, cestování ze zahraničí je pro naše vzácné hosty v současnosti komplikované, takže pořádat tradiční ceremoniál na Nové scéně bez těch, o kom to celé má být, nedává smysl.“

Operní pěvec Pavel Černoch

Jeden z letošních hostů festivalu, světově proslulý operní tenor Pavel Černoch, je i hlavním protagonistou biografického snímku v režii Olgy Malířové Špátové„Pavla jsem začala sledovat v říjnu 2018, při stavbě jeho domu nedaleko Prahy. A končila jeho kolaudací skoro za dva roky. Od prvního momentu mě fascinovala jeho opravdovost, přímost a upřímnost. Odvaha, s jakou mě pustil k vrcholným momentům své kariéry, ale i k citlivým chvílím svého osobního života. Nadchla mě vzácná kombinace nádherného zpěvu s jeho přátelskou a laskavou povahou,“ říká ke vzniku dokumentu režisérka.

Svého portrétu se na festivalu dočká také bývalá primabalerína Národního divadla v Praze Tereza Podařilová. „Společnost, bohužel, nevěnuje baletu tak intenzivní pozornost, jako tomu bylo před patnácti lety. Proto jsem rád za jakýkoli dokument nebo portrét, který se věnuje osobnostem, jako je Daria Klimentová nebo Tereza Podařilová. A dámy se tak dostanou do povědomí široké veřejnosti,“ říká ke svému novému filmu režisér Martin Kubala. Vedle snímku „Tereza Podařilová, čas primabaleríny“ představí Kubala na Zlaté Praze také dokument připomínající pětasedmdesáté výročí založení Taneční konzervatoře hlavního města Prahy.

Ze stovky soutěžních snímků už vybrala pětičlenná porota finálových sedmadvacet, které se v druhém kole utkají o hlavní ceny. „Letošní festivalový ročník se určitě zapíše do dějin této události. Nejen mimořádnými okolnostmi roku 2020, ale i velkým počtem přihlášených pořadů a – mluvím za sebe – vysokou kvalitou produkcí s převahou dokumentů. Je vždy hodně zajímavé sledovat obsahové trendy roku – kromě očekávaných témat Beethovena a salcburského festivalu soutěž již zachytila nástup korony a bylo překvapivé, jak různé byly jednotlivé přístupy. Těším se na kolegy z poroty a na naši určitě velmi živou debatu ve finálním kole, byť již teď vím, že se s některými nepotkám v Praze tváří v tvář. Ale i to patří k letošnímu výjimečnému ročníku,“ říká česká zástupkyně poroty Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno.

O vítězi sedmapadesátého ročníku bude rozhodnuto na dálku, a stejně tak i k předání cen dojde online formou. Slavnostní zakončení mohou diváci sledovat v sobotu 26. září večer na webu Zlaté Prahy (www.festivalzlatapraha.cz), na webu ČT art (www.ctart.cz) či na stránkách ČT24 (www.ct24.cz/kultura). Čas přenosu bude upřesněn na webových stránkách a na facebooku Zlaté Prahy.

Zlatá Praha 2020:

  • 100 filmů, které soutěží o tituly Grand Prix Golden Prague, Český křišťál, Cena České televize, Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin nebo Cena Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97

  • Z toho 52 dokumenty26 z koncertní kategorie a 22 záznamy inscenačního umění

  • 179 minut má nejdelší soutěžní film „Lady Macbeth“

  • 15 minut má naopak letošní nejkratší soutěžní film „Vivaldis“

  • 7 059 minut je délka všech současných soutěžních filmů

  • 54 televizní a filmové produkce přihlásily na festival své filmy

  • 27 filmů bylo přihlášeno z Německa, mezi zeměmi má tak největší zastoupení

  • 17 zemí přihlásilo své filmy

  • 11 snímků reprezentuje Českou televizi


Mgr. Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN