Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Kliknutím na “Povolit vše” povolíte všechny cookie.
Customise Consent Preferences
We use cookies to help you navigate efficiently and perform certain functions. You will find detailed information about all cookies under each consent category below.
The cookies that are categorised as "Necessary" are stored on your browser as they are essential for enabling the basic functionalities of the site. ...
Always Active
Necessary cookies are required to enable the basic features of this site, such as providing secure log-in or adjusting your consent preferences. These cookies do not store any personally identifiable data.
Functional cookies help perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collecting feedback, and other third-party features.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics such as the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Performance cookies are used to understand and analyse the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Advertisement cookies are used to provide visitors with customised advertisements based on the pages you visited previously and to analyse the effectiveness of the ad campaigns.
Původní českou hrou „Hadry, kosti, kůže“, vyprávějící o herci Janu Werichovi a básníku Vladimíru Holanovi, kteří byli dvacet let sousedy ve stejné vile na pražském ostrově Kampa, otevírá novou sezónu pražské Švandovo divadlo. Přímo pro smíchovskou scénu ji napsal Pavel Jurda, režíruje ji nový umělecký šéf divadla Martin Františák. S Miroslavem Hanušem v roli Jana Wericha a Lubošem Veselým v úloze Vladimíra Holana budou mít„Hadry, kosti, kůže“ premiéru 21. září 2019 v komorním prostoru podzemního Studia.
Werich a Holan. Jeden proslul jako „národní klaun“ a „národní rabín“, který se neobešel bez přízně publika, druhý byl známý jako asketický básník a „černý anděl poezie“, který ve svém přízemním bytě rozmlouval s mrtvými a po nocích tkal ze tmy a hvězd své geniální verše. Těžko hledat výraznější protipóly. Oba se ale narodili a zemřeli ve stejném roce, oba měli dcery se smutným osudem, oba byli národem vyzdviženi i zavrženi. A také žili dvacet let na stejné adrese ve vile na Kampě, známé nyní jako Werichova vila. I následujících dvanáct let pak bydleli prakticky v těsném sousedství.
Dva trosečníci uprostřed Prahy
„O soužití Wericha a Holana se traduje několik téměř anekdotických historek, ale pochopitelně vše je vždy mnohem složitější; tím spíše, že šlo o tak výrazné osobnosti a komplikované povahy,“ říká dramaturgyně Martina Kinská. A režisér Martin Františák k tomu dodává: „Hra zachycující období let 1948 – 1980 je obrazem soužití těchto dvou osobností pod jednou střechou. Byli tak výrazně jiní, přesto je mnohé až osudově spojovalo. Oba také čelili podobným životním výzvám, které před ně stavěla nesvobodná doba, očekávání národa i jejich vlastní svědomí. Žili od sebe vzdáleni jen pár metrů na výšku, občas ale jako dva trosečníci na ostrově uprostřed Prahy.“
Režisér Martin Františák
Pozoruhodný příběh, do něhož se promítá i magie staré Prahy, umocňuje silné herecké obsazení. Role Jana Wericha se ujme Vladimír Hanuš, ve Vladimíra Holana se promění Luboš Veselý. Básníkovu manželku Věru Holanovou ztvární Bohdana Pavlíková, Zdenu Werichovou hraje Andrea Buršová, Voskovce Matěj Anděl, Dceru Denisa Barešová. V úloze Firjubina, představitele tehdejší nevyzpytatelné moci, uvidíme Jana Grundmana, novou posilu hereckého souboru. Posla hraje Jan Mansfeld.
A proč se hra jmenuje „Hadry, kosti, kůže?“„Jde o nápad autora adaptace Pavla Jurdy,“ vysvětluje Martin Františák. „Z dětství si ještě oba pamatujeme výkupčího králičích kůží a kostí: bylo v tom něco neznámého a děsivého, ale také obyčejného a všednodenního. Zároveň jde o název jedné z Holanových básnických sbírek. Myslím, že tohle zvolání rezonuje s úzkostí dnešního člověka: málo oděného před námrazou světa a patřičně čelícího strachu,“ uzavírá režisér.Premiéra hry „Hadry, kosti kůže“ bude 21. září ve Studiu Švandova divadla; nejbližší reprízy se odehrají 23. září a poté 15. a 29. října.
Sezóna 2019/2020 ve Švandově divadle pod novým uměleckým vedením Martina Františáka!
Sezóna 2019/2020 bude první etapou pod vedením nového uměleckého šéfa Martina Františáka. Ten zde po osmi letech vystřídá Dodo Gombára. Švandovo divadlo chystá celkem šest nových inscenací, z toho tři ve Velkém sále a tři ve Studiu. Režie dvou titulů – hry Hadry, kosti, kůže a Na Větrné hůrce – se ujme sám Martin Františák, respektovaný divadelní tvůrce. Ten Švandovo divadlo otevře dalším výrazným režisérům jako je David Jařab, Jiří Pokorný, Jan Holec či Adam Svozil s Kristýnou Kosovou. Herecký soubor rozšíří Anna Stropnická, Jan Grundman a Matěj Anděl, jako hosté na Smíchově vystoupí Miroslav Hanuš a Matěj Nechvátal.
Jak uvádí dramaturg David Košťák, který je další posilou smíchovské scény, novinky ve Velkém sále spojuje téma velkých emocí: vášní, potýkání se s tím, co je a není hřích, i provinění – proti ustanoveným konvencím, ale také proti svému srdci. „Díky tomu všechny tři tituly v sobě nesou velmi silný příběh se zcela fundamentálním konfliktem rozumu a citu,“ říká David Košťák.
Společným jmenovatelem dvou nových studiových inscenací je pak téma soužití, tolerance a empatie – a to v různých variacích. „Dvě silné osobnosti v jediném domě a společnou zahradou; dvě rozdílné kultury, a tím i přístupy k životu v podobě uzavřené komunity maloměsta, do níž vpadne cizinec s patřičně horkým, jižanským temperamentem,“ naznačuje dramaturg a dodává: „Výběr třetího a posledního komorního titulu necháváme zatím otevřený, neboť jím chceme bezprostředně reagovat na aktuální dění.“
Werich kontra Holan
Sezónu otevře 21. září 2019 premiéra studiové inscenace Hadry, kosti, kůže v režii Martina Františáka. Všedně poetická, nevšedně groteskní i temně vtipná hra autora Pavla Jurdy zachycuje nelehké soužití herce Jana Wericha s básníkem Vladimírem Holanem. Dva protikladní sousedé letech 1948-1968 obývali stejný dům na pražském ostrově Kampa, který je dnes známý jako Werichova vila. „Těžko si lze představit paradoxnější a pro tu dobu zároveň příznačnější situaci, než bylo sousedství ´národního klauna´ Jana Wericha, hlučného nájemníka v prvním patře vily, s tichou domácností básníka Vladimíra Holana, který v bytě pod ním sepisoval svoje geniální verše a ´rozmlouval s mrtvými´ – vzdálenost z jednoho pólu české kultury na druhý byla zhruba tři metry na výšku,” říká Martin Františák. Zjitřené sousedství obou mužů provázely každodenní střety, geniální malichernosti, ale i opatrně vyjadřovaná úcta, která trvala až do jejich smrti v roce 1980. V inscenaci přibližující – podobně jako např. Pankrác´45 – významné okamžiky se objeví i nový stálý host Miroslav Hanuš.
Ve vichru vášně
V pořadí druhou novinkou sezóny bude hra Na Větrné hůrce, adaptace slavného románu Emily Brönte, příběhu o letitých poryvech milostného citu, svazovaném společenskými pravidly i složitou povahou obou protějšků. Autorkou nové, pro herce Švandova divadla na míru ušité dramatizace, je Marie Nováková. Od režiséra Martina Františáka lze opět očekávat důraz na silné osobní příběhy, výrazné režijní gesto i precizní práci s herci. Kromě obou stěžejních figur – tajuplného Heathcliffa a temperamentní Kateřiny – nabízí nové pojetí i výrazné herecké příležitosti pro členy celého smíchovského souboru. Premiéra bude 23. listopadu 2019 ve Velkém sále.
Kočkožrout a zákon smečky
První premiérou roku 2020 bude Kočkožrout, dramatizace brilantního textu filmového režiséra a dramatika Rainera Wernera Fassbindera. Hru zasazenou do prostředí maloměstské periférie uvede Švandovo divadlo v české premiéře 21. ledna 2020 ve Studiu. Kumpáni z mokré čtvrti zabíjejí čas posedáváním, popíjením, příležitostným sexem, hovory o ničem a sněním o nových začátcích jinde a jinak. Stojaté vody rozčeří příchod cizince s jižní krví… Kočkožrout navazuje na vydařené angažované inscenace (např. Srdce patří za mříže či Ztracenou čest Kateřiny Blumové), ve Švandově divadle pravidelně uváděné na studiové scéně. Zároveň jde o další z řady spoluprací s mladým, k dnešku se vyjadřujícím tvůrcem. Tím je režisér Jan Holec, jenž u Švandů dosud působil pod značkou hostujícího Divadla Spektákl.
Lady Macbeth z pražského Újezdu
Pohnutý příběh, osudová láska i tragická hrdinka, která se z nešťastného manželství pokusí uniknout vraždou. To vše nabídne hra Lady Macbeth z Újezda autora a režiséra Davida Jařaba, jehož originální text inspirovala novela Lady Macbeth Mcenského újezdu ruského autora Nikolaje Semjonoviče Leskova. Jařab přesadil děj do Prahy druhé poloviny 19. století a dodal mu až nečekaně současný náboj: v dobovém rámu se tak objevuje obraz dnešní společnosti, která se stále dělí na tak jiné světy mužů a žen… „Lady Macbeth z Újezda je dramatem nešťastné lásky a vášně, jež člověka ženou až k nejkrajnějším činům. V Jařabově podání jde i o důmyslnou studii toho, jak si společnost umí vychovat své vlastní oběti a zločince,“ říká dramaturg David Košťák.
Nové posily hereckého souboru Anna Stropnická a Jan Grundman
Adamova jablka: komedie, jakou jste neviděli
Na konec dubna příštího roku se chystá premiéra černočerné komedie Adamova jablka v pojetí jednoho z nejbouřlivějších režisérů střední generace Jiřího Pokorného. Divadelní adaptace stejnojmenného filmu, který v roce 2005 podle vlastního scénáře natočil Anderse Thomase Jensen, navazuje ve Švandově divadle na velmi úspěšnou linii severských inscenací Kdo je tady ředitel?, Kurz negativního myšlení, Řemeslníci ad. Podle autorky divadelní adaptace a zároveň dramaturgyně Švandova divadla Martiny Kinské půjde zřejmě o nejostřejší komedii, jakou kdy diváci na Smíchově viděli. Hrdinou je farář Ivan, který ve všem hledá jen to dobré. Na své venkovské faře tak rád přijímá i alkoholika a teroristu, aby si zde odpykali alternativní tresty. Jenže se objeví nový host, Adam. A ten se coby zavilý neonacista rozhodne, že faráři ukáže tu pravou realitu: „skutečný svět“ zla, kde Bůh lidi určitě nemiluje. Jestli farář převychová neonacistu nebo neonacista na svoji „víru“ obrátí faráře, uvidí publikum poprvé 25. dubna 2020 ve Velkém sále Švandova divadla.
Reflexe aktuálního dění ve výrazné režii
V polovině června 2020 se jako poslední titul sezóny 2019/2020 ve Studiu představí inscenace Adama Svozila a Kristýny Kosové; dvojice, která patří k nejzajímavějším tvůrcům nejmladší divadelní generace a poutá pozornost osobitým inscenačním přístupem. „Komorní titul bude bezprostředně reagovat na aktuální dění a bude reflektovat některou z politických kauz či palčivých společenských témat,“ uvádí dramaturgyně Martina Kinská.
Výhledy na sezónu 2020/2021
V listopadu 2020 bude mít ve Velkém sále premiéru hra na motivy života a odkazu činů Sira Nicholase Wintona, kterou pro Švandovo divadlo napíše Kateřina Tučková – autorka divadelní adaptace románu Bratr spánku, uvedené ve Švandově divadle v prosinci 2018. „Prokazatelný talent autorky Žítkovských bohyní či Vyhnání Gerty Schnirch vyprávět velké příběhy dopomůže ke vzniku hry, která se zaměřuje nejen na historické události, ale zároveň v nich nalézá paralely ke stavu současné ; Evropy,“ věří David Košták.
Ve studiové scéně poté spojí soubor Švandova divadla své síly s Petrem Boháčem a Miřenkou Čechovou, vůdčími osobnostmi Spitfire Company, jednoho z nejvýraznějších uskupení fyzického a experimentálního divadla u nás. Inscenace kombinující postupy činoherního a pohybového divadla se zaměří na život a dílo dnes již pozapomenutého filosofa přelomu minulého století Otty Weiningera. „Jeho misogynské názory jsou z pohledu dnešní západní společnosti doslova zavrženíhodné, zvláště s ohledem na kauzu #MeToo. Ale co když na nich přeci jen něco je?!,“ uzavírá Martina Kinská.
Novým uměleckým šéfem Švandova divadla se od ledna 2019 stává významný český režisér, dramatik a básník Martin Františák. V téže funkci působil nejprve v brněnském divadle Polárka a v ostravském Divadle Petra Bezruče. Poté byl uměleckým šéfem činohry Národního divadla Brno, kterou dovedl k mnoha výrazným výkonům a oceněním. Ve Švandově divadle střídá Doda Gombára, který smícho vskou scénu umělecky řídil od roku 2010. A přebírá ji ve výborné kondici: divadlu v posledních letech stále stoupá návštěvnost. Ta v roce 2017 dosáhla skoro 92 % a v roce 2018 už téměř 96 %.
„Příběh, herci, vyprávění, napětí a cesta – to jsou ve zkratce pojmy, které mě zajímají a chci je ve Švandově divadle rozvíjet,“ říká Martin Františák, zkušený divadelník a také uznávaný umělecký manager. Svou úlohu vidí jasně: „Umělecký šéf je v divadle proto, aby se staral o hru. Vybírá hru, pečuje o hráče, navrhuje trenéry a celý doprovodný tým, který herce v průběhu vzniku inscenace masíruje. A to vše z jediného důvodu: pro touhu najít radost ze hry a přenášet ji na diváky. A to i v těch nejkrutějších možnostech, která témata hry nabízejí,“ dodává Martin Františák, jenž má za sebou už přes šedesát vlastních režií.
Noví tvůrci, nové tváře
Františákova silná osobnost, jasná vize a originální poetika vždy přitahovala jak publikum, tak výrazné divadelní tvůrce. K těm by měli u Švandů v budoucnu patřit například režiséři David Jařab, Jiří Pokorný, Anna Klimešová a Jan Holec. Spolupráce je rozjednána i s J. A. Pitínským či Janem Fričem. „Martin Františák by rád přivedl i zahraniční tvůrce. První takovou vlaštovkou je přizvání režisérky nizozemského původu Alize Zandwijk působící v Theater Bremen,“ vysvětluje dramaturg a dramatik David Košťák, který do divadla také nově nastupuje.
Herecký soubor rozšíří Filip Březina, talentovaný absolvent DAMU, známý z filmu Zlatý podraz či z televizní trilogie Zahradnictví. Na pražský Smíchov se z ND Brno vydají Jan Grundman a Anna Stropnická. S divadlem bude spolupracovat i herec Miroslav Hanuš, známý z Divadla v Dlouhé. „Mirek Hanuš se tak zařadí k osobnostem, které ve Švandově divadle sice nejsou ve stálém angažmá, jsou s ním však však pevně spjati: k těm patří a dál patřit bude třeba Michal Dlouhý, Kamil Halbich, Eva Josefíková a Klára Cibulková,“ říká David Košťák.
Martin Františák
Plán hravého liberála: Winton, Werich, Holan i Carr
„Etika, estetika a brutalita jako triáda spojená se současnou krizí humanity. Napínavý vztah mezi mužským a ženským principem. Pevné dramatické texty. Autorský přístup. A také severská tradice, která je u Švandů trvale přítomná,“ naznačuje svoji vizi Martin Františák. Sám sebe přitom s mírnou nadsázkou označuje jako „hravého liberála“. A upozorňuje, že pootočení kormidla a následnou změnu kurzu divák výrazněji zaznamená asi až v sezóně 2019-2020, na novém repertoáru, který naváže na silnou tradici inscenování původních her českých i zahraniční ;ch autorů však už teď pilně pracuje.
Spisovatelka Kateřina Tučková píše pro Švandovo divadlo původní české drama zachycující život a osobnost „skutečného hrdiny“, Sira Nicholase Wintona: premiéra hry v režii Martina Františáka bude ve Velkém sále koncem listopadu 2019. Ještě před tím, v září 2019 a rovněž ve Františákově režii, bude ve Studiu uvedena hra Hadry, kosti, kůže vyprávějící o nelehkém soužití tří svérázných sousedů z nedalekého pražského ostrova Kampa: herce Jana Wericha, básníka Vladimíra Holana a výtvarníka < strong>Jiřího Trnky. K chystaným novinkám bude patřit i inscenace vycházející z povídek Tennesseeho Williamse v režii Davida Jařaba: premiéra je plánována v dubnu 2020. „Přímo pro Martina Františáka napíše novou hru oceňovaná irská autorka Marina Carr, známá například titulem U kočičí bažiny, jejíž hry pravidelně plní divadla londýnského West Endu,“ uvádí David Košťák.
Magie z druhého břehu
„Hledám to, co je živé,“ říká Martin Františák. „Hledám podstatu, a pokud je to možné, tak i návaznost: právě zpřetrhání kontinuity a upřednostnění vlastního Já mimochodem vidím jako neblahé dědictví komunismu. I proto mě zajímají kořeny Švandova divadla, kde je přítomen HenrikIbsen, jehož dramata tu odvážně uvedli jako vůbec první u nás. Je tu ale i éra modernismu, jisté období ´realistů´, kontinuelní uvádění současného českého dramatu a také silné období mého předchůdce Doda Gombára. Po něm teď štafetu uměleckého vedení přebírám a moc rád bych ho sem znovu pozval jako hostujícího režiséra,“ uvádí Františák.
A v čem je podle něj Švandovo divadlo jedinečné? „Myslím, že je divadlo s charizmatem. Divadlo, které stojí na místě, které je dělá magickým. Divadlo tak řečeno „na druhém břehu“, ačkoli nikdo pořádně neví, jaký je ten břeh první. Divadlo v jistém smyslu postavené i na lidské vzájemnosti, kterou tu chci zachovat,“ uzavírá nový umělecký šéf. S ním teď Švandovo divadlo zahajuje další kapitolu ve své už 137 let trvající existenci.
Švandovo divadlo přináší premiéru hry Úklady a láska
Čas lásky a úkladů propukne v květnu ve Švandově divadle
Na květen, měsíc lásky, smíchovský soubor načasoval dlouho očekávanou premiéru slavné hry Úklady a láska německého klasika Friedricha Schillera. Strhující příběh mladých milenců, kteří svedou osudový boj s vlastní nezkušeností i se zvůlí a intrikami mocných, tu diváci uvidí ve svěží režii Martina Františáka. Drama nabité city, napětím i nečekaným humorem ve stylu filmů Quentina Tarantina má premiéru 26. května 2018 ve Velkém sále Švandova divadla.
Ona (Denisa Barešová) je dcerou obyčejného hudebníka a má se provdat za tajemníka. On (Tomáš Červinek) je synem vysoce postaveného kancléře a svatbu mu naplánovali s nejvlivnější ženou vévodství (Klára Cibulková). Ale ti dva se do sebe zamilují a postaví se proti celé mu světu. Čistá láska dvou teenagerů, Luisy a Ferdinanda, tak stojí proti chladné vypočítavosti a prohnaným úskokům těch, kteří sledují své vlastní cíle. Kdo v téhle bitvě zvítězí? A kdo v ní ztratí srdce, iluze a možná i život? Schillerova stále živá hra, zpracovaná u Švandů neklasickým způsobem, nabídne publiku drama lásky a nevinnosti v dnešním světě.
Divadelní trhák s filmovým nádechem
Teprve pětadvacetiletý Friedrich Schiller dopsal Úklady a lásku v roce 1784 po svém překotném útěku před tyranskou vládou württemberského vévody Karla Evžena. Rozhněvaný autor chtěl vytvořit pro divadlo „geniální trhák“. Což se mu povedlo. Jeho nekompromisní, mladou energií nabitá hra o milencích ze dvou znesvářených, společensky nerovných rodin ne náhodou připomíná věčný příběh Romea a Julie. I po více než 200 letech od svého vzniku tak Úklady a lásky nedají vydechnout divákům ani hercům…
Režisér Martin Františák sáhl po novém překladu Martina Sládečka, který vznikl přímo pro Švandovo divadlo. „Příběh Luisy a Ferdinanda je příběhem nevinnosti v tomto světě. Láska dvou mladých lidí, kterou jsme někdy jako ´tu první´ zažili všichni, je tu lakmusovým papírkem společnosti, v níž se odehrává. V našem případě je to společnost cynická, založená na bohatství a korupci, společnost ostrých loktů a rychlých řešení. S důsledky, které ti mocnější a protřelejší často už nejsou schopni dohlédnout,“ říká režisér Martin Františák.
A dramaturgyně Martina Kinská k tomu dodává: „Když Úklady a lásku čtete, nemůžete se ubránit dojmu, že kdyby žil Schiller dnes, psal by nejspíš pro Hollywood. I proto nám půjde o svižný příběh s rysy filmů Quentina Tarantina – příběh plný napětí, ostrých střihů a nečekaného humoru.“
Pohnutí bez hnutí
Ústřední milenecký pár ztvární Denisa Barešová, čerstvá absolventka pražské DAMU, a stálý člen hereckého souboru smíchovské scény Tomáš Červinek. V dalších úlohách uvidíme Kláru Cibulkovou v úloze protřelé a svůdné Lady Milfordové, Bohdanu Pavlíkovou coby paní Millerovou a Marii Štípkovou jako Sofii. Pánskou část obsazení tvoří Martin Dohnal, Miroslav Hruška, Hynek Chmelař, David Punčochář a Jiří Weiner. Inscenaci podtrhne živá hudba v podání skladatele a herce Martina Dohnala. A objeví se i loutky Báry Čechové.
„Stále jsou místa, kde stačí zůstat sedět, aby byl člověk pohnut. Divadlo takovým místem je – a Schiller to věděl,“ láká na novou inscenaci překladatel hry Martin Sládeček.
Premiéra inscenace Úklady a láska bude v sobotu 26. května, další reprízy jsou na programu 29. května a 2. a 13. června.