Otevřený dopis pracovníků Institutu umění- Divadelního ústavu

Návrh na zrušení Institutu umění- Divadelního ústavu, který má excelentní výsledky

Otevřený dopis pracovníků Institutu umění – Divadelního ústavu ministru kultury ČR Mgr. Martinu Baxovi ve věci návrhu na zrušení Institutu umění – Divadelního ústavu


Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás jako pracovníci Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) s hlubokým znepokojením nad Vaším záměrem vydat v následujících dvou týdnech rozhodnutí o zániku naší instituce a převedení jejích aktivit pod NIPOS, a to již k 30. červnu tohoto roku. O tomto záměru nás informovalo vedení IDU na mimořádné poradě.

Toto rozhodnutí nás zaskočilo jak svou nenadálostí, tak obsahem. Nemáme jasné informace o strategii, z níž Ministerstvo kultury vychází, ani o důvodech, které k tomuto rozhodnutí vedou. Celý proces se nám jeví jako nedostatečně naplánovaný a překotný, což vyvolává nejistotu a obavy. U tak složité záležitosti, jako je transformace dvou různorodých institucí s vlastní, desítky let budovanou identitou, je jediným nám známým bodem termín zrušení jedné z nich. Postrádáme jakýkoli harmonogram a koncepci.

Doposud byly naše výsledky hodnoceny domácími expertními panely i mezinárodní odbornou veřejností jako excelentní. Pokud důvodem změny nejsou finanční úspory ani kvalita naší práce, ptáme se: Proč má IDU zaniknout? Jaké jsou cíle a přínosy tohoto kroku? Kdo a jak bude garantovat podmínky pro zachování odborné, analytické činnosti a mezinárodní spolupráce, kterou IDU dlouhodobě rozvíjí? Jakým způsobem bude zaručena kontinuita výzkumu?

Vážený pane ministře, je-li vůbec zvažovaný krok nutný a může-li být přínosný, žádáme Vás o jeho transparentní, odborně garantovanou a dobře komunikovanou přípravu v adekvátním časovém horizontu, včetně diskuse a zohlednění expertiz odborníků.

S pozdravem

Andrle, Jan

Bahníková, Zdenka

Benešová, Irena

Čepcová, Lucie

Čermák Zbuzková, Andrea

Černá, Kamila

Černá, Markéta

Černík, Zbyněk

Černý, Milan

Danzer, Matouš

Debnár, Viktor

Dolníčková, Markéta

Drexler, Otto

Dudek, Adam

Frančáková, Erika

Fučíková, Alena

Hajšman, Vladimír

Hanoušek, Martin

Hantáková, Helena

Hrádková, Alena

Honsová, Petra

Chlíbcová, Anna

Ježková, Petra

Kadlecová, Klára

Klementová, Monika

Kraus, Pavel

Koubková, Lenka

Kubart, Tomáš

Landovská, Andrea

Lukáš, Miroslav

Mansfieldová, Markéta

Mikulka, Vladimír

Musílková, Eva

Müllerová, Magdalena

Návratová, Jana

Novotná, Barbora

Pecková, Júlia

Petrmichlová, Radka

Poláková, Anna

Příhodová, Barbora

Rezková, Jana

Slaběňáková, Barbora

Součková, Alena

Svatoňová, Pavlína

Svoboda, Adam

Šanda, Michal

Ševčíková, Lucie

Šteflová, Květa

Štičková, Anna

Štorek, Pavel

Šťastná, Denisa

Trávníčková, Markéta

Vašek, Roman

Vedralová, Kateřina

Velemanová, Věra

Zahálka, Michal

Zemančíková, Kateřina

Zemanová, Berenika

IDU, Taneční magazín

Pozn. : Redakce Tanečního magazínu vždy a jakýmkoliv způsobem podporuje umělecké aktivity.  Stojíme při Vás. 

Trojstranná dohoda mezi MK ČR, NPÚ a Policií České republiky

Zrychlení navracení odcizených kulturních předmětů k jejich zákonným vlastníkům

Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a Policie České republiky společně pro další zlepšení spolupráce při navracení nezákonně vyvezených kulturních statků

Ministerstvo kultury České republiky, Národní památkový ústav a Policie České republiky uzavřely dohodu, která má za cíl výrazně zrychlit a zjednodušit proces navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Tento dokument stanovuje pravidla pro výměnu informací, společné postupy a úkoly jednotlivých složek Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví České republiky, což usnadní boj proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím.

Dohoda formalizuje dlouhodobě využívaný úspěšný model ochrany národního kulturního dědictví, díky kterému má Česká republika v oblasti navracení nezákonně vyvezených kulturních statků dlouhodobě nejlepší výsledky v rámci Evropské unie.  Podepsaný dokument poslouží jako inspirace a vzor pro zahraniční subjekty, partnerské organizace Ministerstva kultury v boji proti nezákonnému nakládání s kulturním dědictvím.

Jana Malíková, tisková mluvčí, Martin Baxa, ministr kultury, Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ a Martin Vondrášek, policejní prezident 

 radostné úsměvy po podepsání vzájemné spolupráce 

V roce 2022 došlo na území České republiky celkem k 166 případům krádeží starožitných a uměleckých předmětů, přičemž navráceno bylo 12. Nejčastěji byly postiženy soukromé objekty – byty, rodinné domy a rekreační objekty. Umělecké předměty mizely také v církevních objektech, kdy byly předmětem zájmu pachatelů šperky, obrazy, hodiny, sochy a sbírkové mince.

Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví nedávno oslavil již třicet let své existence. Původně vznikl v reakci na rostoucí počet krádeží kulturního dědictví v 90. letech 20. století a postupem času se proměnil na celosvětově unikátní komplexní program spojující
v sobě navzájem se doplňující legislativní, finanční a systémové složky.

Dohoda uzavřená 7. prosince 2023, jako součást systémové složky Integrovaného systému ochrany, stanoví pravidla pro spolupráci a koordinaci mezi třemi klíčovými institucemi, což výrazně zlepší účinnost vymáhání práva a ochrany kulturního dědictví v České republice, ale zejména zrychlí navracení odcizených předmětů zpět jejich zákonným vlastníkům.

Každá z institucí má jednotlivé specifické úkoly, přičemž se vhodným způsobem, s ohledem na svou působnost a odbornou způsobilost, doplňují. Ministerstvo kultury je například odpovědné za podání žádosti o vyhledání kulturního statku, zahájení řízení k jeho navrácení a spolupráci s členskými státy.

„Spolupráce s NPÚ a PČR je pro nás všechny zásadníTyto postupy prakticky fungují na bázi nepsaných pravidel. Je skvělé, že dnešním podpisem dohody vše formalizujeme,“ říká Martin Baxa, ministr kultury. „Uvedu jeden konkrétní příklad. V roce 2002 byly dvě dřevořezby soch andílků odcizené z oltáře sv. Anny v kostele Nejsvětější Trojice v obci Pernink. Po několik let trvajícím soudním sporu byl rakouským soudem uznán nárok České republiky na navrácení těchto kulturních statků a oba andílci tak mohli být slavnostně předáni na půdě Ministerstva kultury 19. 7. 2021 zástupci poškozeného vlastníka Římskokatolické farnosti Ostrov. Při strhávání plastik z oltáře sv. Anny pachatelé vylomili každé ze soch křídlo, a tato křídla zůstala upevněná na oltářním nástavci po dobu následujících téměř dvaceti let jako smutné memento řádění band vykrádajících církevní stavby v pohraničí.“

Národní památkový ústav provádí vyhledávání nezákonně vyvezených kulturních statků v příslušných databázích a poskytuje odborná stanoviska, která jsou pochopitelně klíčovými podklady pro každý jednotlivý případ. NPÚ také zajišťuje školení pracovníků v oboru, což zvyšuje kapacity pro ochranu kulturního dědictví.

„Dohoda je završením dlouhodobě probíhající praktické spolupráce mezi MK, PČR a NPÚ při ochraně movitých památek naší země. Již nyní tato spolupráce funguje na nadstandardní úrovni a jsme rádi, že v ní můžeme i nadále pokračovat. Dokladem toho, že to má smysl, je řada nalezených nezákonně vyvezených uměleckých děl a jejich navrácení původním vlastníkům,“ uvedla Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Policie České republiky spravuje informační systém PSEUD (portál systému evidence uměleckých děl) a spolupracuje s mezinárodními policejními orgány. Důležitým aspektem její činnosti je také koordinace interních databází a systémů s moderními mezinárodními nástroji k uchovávání informací a vyhledávání odcizených uměleckých děl a dalších kulturních statků, například PSYCHE INTERPOLu, kde v roce 2022 bylo celkem 1091 českých záznamů.

„Odcizené kulturní statky na rozdíl od věcí běžné denní potřeby v čase neztrácí hodnotu, spíše naopak.  Jsou proto cenným artiklem na černém trhu, přičemž je potřeba počítat nejen škody finanční, ale také společenské, historické a kulturní. I tímto pohledem se na problematiku díváme a jsem si jistý, že ačkoliv naše spolupráce funguje, její formalizací v podobě podpisu trojstranné dohody přispějeme k návratu cenného dědictví i v budoucnu,“ uvedl policejní prezident Martin Vondrášek.

Zeptali jsme se….

TM: Jak snadné  či obtížné je dopadnout pachatele v současné době, kdy je na letištích či hranicích mnoho různých kontrol?

Policejní prezident Martin Vondrášek  připustil, že pokud se jedná o vyvezení zboží přes hranice v Evropě, je to pro pachatele velmi jednoduché, protože je povolen volný pohyb zboží. O něco snadněji se dají vypátrat odcizené předměty při cestách do zemí třetího světa, či tam, kde byly znovu zavedeny kontroly na hraničních přechodech.  Ministr Kultury Martin Baxa i Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, pochválili práci České policie, která patří v hledání a navracení odcizených předmětů k těm nejúspěšnějším v Evropě.

Martin Baxa také poznamenal, že všichni tři, tedy on sám, Naděžda Goryczková i Martin Vondrášek  pochází z pohraničních oblastí a mnoho takových případů si osobně pamatují. O to větší radost prožívají, když se odcizené předměty  třeba i po mnoha letech vrátí původním vlastníkům.

Jako reprezentativní příklad úspěšných repatriací v posledních letech lze uvést několik kulturních statků, včetně rozměrného obrazu sv. Kateřiny Alexandrijské od významného malíře Josefa Führicha, dřevěné sochy klečícího anděla, dvou dřevořezeb soch andílků, dřevěné busty sv. Václava či dřevěné socha sv. Jana Nepomuckého. V neposlední řadě pak Venuše s tělem Adonise od autora Alessandra Turchiho. Ten byl odcizen z Zwingeru v roce 1945. Po letech bylo zjištěno, že obraz se nachází v prostorách pražské pobočky jedné z aukčních síní. Právě díky skvělé spolupráci všech zainteresovaných složek byl obraz zajištěn a čeká v současné době v ideálních bezpečnostních i environmentálních podmínkách v depozitáři Národní galerie Praha na definitivní rozhodnutí úřadů o jeho navrácení do Německa.

 spokojený Martin Baxa, ministr kultury ČR 

Text: Eva Sochorová, Ministerstvo kultury

Foto, rozhovor: Eva Smolíková

Taneční magazín

Ředitelem Památníku národního písemnictví bude Michal Stehlík

Ministr kultury Martin Baxa rozhodl o novém řediteli Památníku národního písemnictví/ Muzea literatury

Ministr kultury Martin Baxa rozhodl o novém řediteli Památníku národního písemnictví / Muzea literatury. Od ledna 2024 ho povede současný náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Národního muzea profesor Michal Stehlík. Vystřídá dlouholetého ředitele Zdeňka Freislebena.

Michal Stehlík po dvě funkční období zastával post děkana a vedl Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v současné době již desátým rokem působí ve funkci náměstka generálního ředitele Národního muzea. V rámci svých profesních pozic vedl nebo se přímo podílel na vedení velkých institucí. Byl také aktivní součástí týmů mnoha mezinárodních projektů a v zahraničí pravidelně přednáší. V posledních letech se intenzivně věnuje popularizaci dějin. Výběrovou komisi zaujal primárně svým Návrhem koncepce činnosti na rok 2024-2029 a dalšího rozvoje památníku, ve které mimo jiné hovoří o otevřené instituci, spolupráci s badateli a dalšími institucemi, aktivním přístupu, digitalizačním pracovišti či podpoře čtenářství.

 „Velmi rád bych poděkoval panu řediteli Zdeňku Freislebenovi za jeho vysoce profesionální dlouhodobou práci. Jeho působení v čele Památníku národního písemnictví je bezesporu výraznou etapou v historii památníku a přispělo k rozvoji české kultury. Jsem přesvědčen, že profesor Michal Stehlík na tuto práci úspěšně naváže. Věřím, že díky svým manažerským i intelektuálním dovednostem, ať už z akademického, muzejního či kulturního světa, bude vynikajícím ředitelem této vážené instituce,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Ministerstvo kultury v letošním roce obdrželo rezignaci ředitele Památníku národního písemnictví Zdeňka Freislebena. Díky jeho profesionalitě se dařilo chránit a úspěšně rozvíjet tradici této významné instituce. Pod jeho vedením se Památník národního písemnictví dočkal důstojného vlastního sídla, nových stálých expozic i depozitáře a úspěšného spuštění provozu Česko-francouzského kulturního centra v Petrkově. Sbírky se rozrostly o unikátní cenné předměty a dokumenty. Soutěž Nejkrásnější české knihy roku se stala prestižním oceněním, jejíž jméno každým rokem nabývá na významu a věhlasu.

 „Muzeum se mi podařilo přivést v plném slova smyslu mezi instituce 21. století, a to po několika desítkách let, kdy nemělo vlastní budovy, expozice ani depozitáře, bylo pouze v nájmech, a dokonce byla ohrožena i jeho samotná existence. Domnívám se, že je nyní správná doba, aby Památník národního písemnictví / Muzeum literatury vstoupil do dalšího období, s novou generací ve funkci ředitele,“ říká Zdeněk Freisleben a dodává, že je připraven s institucí v nějaké formě spolupracovat i nadále, aby mohly být využity jeho zkušenosti.

Výběrové řízení bylo vyhlášeno dne 1. 9. 2023 a proběhlo dle interního předpisu Ministerstva kultury. Konala se dvě kola, přičemž v prvním kole museli uchazeči splnit všechny povinné formální náležitosti přihlášky, druhé kolo pak bylo vedeno formou ústních pohovorů před komisí. Komise, jmenovaná ministrem kultury, sestávala ze třinácti členů. Členové komise jednohlasně doporučili ministrovi kultury jmenovat na pozici nového ředitele Památníku národního písemnictví / Muzea literatury pana profesora Michala Stehlíka

 „Ke své nové roli přistupuji opravdu s nejvyšší pokorou. Památník národního písemnictví prošel v posledních letech několika důležitými změnami. Mým cílem je na ně navázat, a především přispět k využití nesmírně cenného potenciálu, který v této instituci vidím. Těším se na spolupráci s kolegyněmi a kolegy, kteří v památníku působí a věřím, že využiji své zkušenosti z oblasti managementu, literatury, dějin, kultury a veřejného prostoru, které se prolínají celým mým profesním i osobním životem,“ komentuje jmenování Michal Stehlík.

Eva Sochorová 

Tiskové oddělení kabinetu ministra

Ministerstvo kultury České republiky

pro Taneční magazín

Zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport

Ministr kultury Martin Baxa se zúčastnil zasedání Rady ministrů kultury

Dne 24. listopadu 2023 se ministr kultury Martin Baxa zúčastnil řádného zasedání Rady ministrů kultury a audiovize v Bruselu. Jednání předsedal španělský ministr kultury Ernest Urtasun, Evropská komise byla zastoupena místopředsedkyní komise Věrou Jourovou a komisařkou pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Ilianou Ivanovou.

Ministři na svém jednání schválili závěry Rady o posílení kulturního a tvůrčího rozměru odvětví videoher v Evropě, a dále vedli politickou debatu na téma „Zlepšení pracovních podmínek umělců a kulturních profesionálů“.

„Jedním z hlavních témat bylo zlepšení pracovních podmínek umělců a kulturních profesionálů. Jsem velmi rád, neboť jde o důležité a nanejvýš aktuální téma, které ještě zdůraznila pandemie Covid. Moderní a rozvinutá společnost je připravena oblasti kultury, umění a kreativity systematicky podporovat, hodnota umění a kreativity totiž dalece překračuje ekonomické benefity,“ říká ministr Martin Baxa.

Ministr kultury ČR ve svém vystoupení hovořil o opatřeních, která se v České republice na podporu kulturního a kreativního sektoru podařila nastolit. Informoval o iniciativě s názvem „Status umělce a umělkyně“ v Národním plánu obnovy, zahrnující sérii dotačních výzev, jejichž společným cílem je podpora rozvoje kompetencí a zvyšování konkurenceschopnosti pracovníků Kulturního a kreativního sektoru na mezinárodní scéně.

Na závěr svého vystoupení připomněl loňské české předsednictví, kdy se úspěšné podařilo dokončit Pracovní plán EU pro kulturu na léta 2023–2026, jehož významná část se tématu statusu umělce věnuje a definuje konkrétní návrhy promyšlených opatření na evropské úrovni.

V rámci dalších bodů informovalo španělské předsednictví o hodnocení provádění závěrů Rady z roku 2021 o obnově, odolnosti a udržitelnosti kulturního a tvůrčího odvětví a dále se vyjádřilo k postupu v přípravě Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků. Slovinská delegace shrnula význam iniciativy s názvem „Lublaňský manifest o čtení“, který má za cíl podporovat literární gramotnost a čtení obecně v aktuálním digitálním světě.

Ministr kultury Martin Baxa také představil českého vítěze soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028, kterým jsou České Budějovice. Delegace Rakouska a Estonska představily program vítězných měst pro Evropská města kultury 2024, kterými jsou Bad Ischl Salzkammergut a Tartu. Francie a Německo informovaly o iniciativě na podporu zvýšení zájmu mladých lidí o kulturu s názvem „Kulturní pas“, italská delegace informovala o platformě na podporu obnovy kulturního dědictví Ukrajiny a na úplný závěr vystoupila delegace Belgie a seznámila přítomné ministry s plánovanými prioritami v oblasti kultury a audiovize svého nadcházejícího předsednictví.

Eva Sochorová

pro Taneční magazín