Divoká kachna

Nejdivočejší hra ve Švandově divadle

Robert Jašków, Luboš Veselý, Jacob Erftemeijer, Tomáš Petřík, Marie Štípková, Bohdana Pavlíková, Barbora Křupková a další členky a členové Švandova divadla se potkají v nové inscenaci Divoká kachna v režii Martina Františáka, uměleckého šéfa smíchovské scény. Slavné drama Henrika Ibsena (1828-1906) nabídne divákům silné herecké obsazení i napínavou podívanou plnou kontrastů. „Divoká kachna je asi nejdivočejší a nejvtipnější Ibsenovou hrou,“ říká Františák, který se režiím děl norského dramatika dlouhodobě věnuje. V překladu Františka Fröhlicha s původní hudbou Matěje Kroupy a výpravou Marka Cpina se Divoká kachna ve Švandově divadle poprvé představí 12. dubna ve Velkém sále Švandova divadla.  


Gregers Werle (Jacob Erftemeijer) se po letech vrací do domu svého otce, továrníka Werleho (Robert Jašków). Potkává tu svého dávného známého Hjalmara Ekdala (Tomáš Petřík), syna Starého Ekdala (Luboš Veselý). Starý pán byl původně Werleho obchodním společníkem. Po uvěznění za finanční machinace, z nichž Werle obratně vyklouzl, je teď pan Ekdal zcela závislý na továrníkově blahovůli. Většinu času tráví v ústraní na půdě, kde chová i divokou kachnu – nevinného tvora, jehož Werle zmrzačil při lovu… Gregers navíc zjišťuje, že jeho otec ochromil a zmanipuloval i život Hjalmara a jeho ženy Giny (Marie Štípková). A že ve tmě nevědomosti tápe také jejich dcera Hedvika (Barbora Křupková), dívka trpící stejně jako továrník Werle nevyléčitelnou oční chorobou. Rozhořčený Gregers nejprve vmete otci do tváře všechny jeho zlé skutky. A pak se rozhodne, že půjde s pravdou ven. Otevře lidem oči, aby konečně spatřili věci tak, jaké ve skutečnosti jsou. Jak ale Ekdalovi takové „dobrodiní“ unesou? A je vůbec možné je unést?


Pravda a lež, slepota a prozření

„Zásadní otázkou Ibsenovy hry je, jestli je dobré lidi zbavovat jejich životních lží – a pokud ano, do jaké míry to dělat,“ říká režisér Martin Františák. Podle něj je Divoká kachna napínavým dramatem složeným z ostrých kontrastů. „Souboje o své životy a duše tu svádějí rodiče i jejich děti. Pere se tu pravda a lež, světlo a tma, vznešenost a vulgarita, slepota a prozření,“ líčí Františák.

Za velké téma inscenace považuje režisér také divokost a její ztrátu. „Jejím symbolem je samozřejmě ona postřelená kachna, z níž si Hedvika udělá svého mazlíčka,“ upozorňuje režisér. A dodává, že svět mužů je ve hře vylíčen jako svět lovců, kořistí a pastí. „Mužskou umíněnost a dravost vyvažují v Ibsenově geniálně napsané hře sympaticky zemité ženské figury,“ míní Františák.

Otcové, synové, ženy

V novince Švandova divadla se lze rozhodně těšit na silnou hereckou sestavu. Továrníka Werleho, cynického pragmatika vítězícího nad svými bližními úskoky i hrubou silou, hraje Robert Jašków. „Řekl bych, že továrník Werle dobrým otcem asi nikdy nebyl a asi ani nikdy nebude,“ říká Jašków. „Pokud jde o jeho otcovství nebo celkové vnímání života, myslím, že pro něj je hlavní on sám a jeho firma,“ míní herec, který je trojnásobným otcem a k péči o své potomky se vždy hrdě hlásil.

Protipólem Werleho je slabý a poddajný Starý Ekdal v podání Luboše Veselého. „Ekdalovy postoje a činy jsou sebeobranné. To, co se mu nehodilo nebo nehodí, jakoby nebylo. Utíká od přítomnosti i od minulosti. A k těmto útěkům mu pomáhá i alkohol,“ uvádí Luboš Veselý. „Už během zkoušení mě těšily výkony mých kolegů a kolegyň. Myslím, že na to by diváci mohli být zvědaví,“ zve na inscenaci Veselý. A přidává ještě jeden postřeh: „Při přípravě inscenace jsem si uvědomil, že nejenom Hedvika, ale i ostatní postavy jsou vlastně takovou postřelenou divokou kachnou, která táhne jedno křídlo po zemi. A co s tím? I to je otázka, která by mohla diváky zajímat.“

Dvojici patriarchů doplňují jejich neméně zajímaví synové. Mužem vystaveným osudové zkoušce je mírný a poddajný Hjalmar Ekdal (Tomáš Petřík), Hedvikou zbožňovaný tatínek žijící dosud v příjemném sebeklamu. „Hjalmar Ekdal je Ibsenova jízlivost. Je nutné hledat důvod, proč ho mít rád! Je to postava tragická i zábavná,“ říká Tomáš Petřík. Na otázku, jakou úlohu by si třeba někdy příště chtěl v této hře zahrát, odpovídá Petřík jednoznačně:  „Teď jsem tak ohromen postavou Hjalmara, že o jiné bych snad ani neuvažoval.“

Hjalmarovo pohodlí přichází rozmetat umanutý Gregers Werle (Jacob Erftemeijer). Inteligentní muž činu je přesvědčen, že všechny dokonale „prokoukl“ a své „vize“ jim chce vnutit doslova za každou cenu. „Myslím, že Gregers může být pro diváky přitažlivý svým způsobem přemýšlení. Dovede svému okolí nastavovat zrcadlo a pokládat velmi přímé otázky, kterými ostatní vyvádí z rovnováhy,“ popisuje Erftemeijer. A jakou postavu by si – třeba někdy příště – v Divoké kachně chtěl zahrát on? „Rád bych si zahrál samotnou divokou kachnu… Protože má své korýtko,“ prozradil herec.

Jako doktora Rellinga, největšího Gregersova oponenta, uvidíme Jakuba Tvrdíka. Trpělivou Hjalmarovu manželku Ginu hraje Marie Štípková, Paní Sørbyovou Bohdana Pavlíková. V úloze dospívající Hedviky se představí Barbora Křupková. Bývalého teologa Molvika ztělesní Jan Mansfeld, továrníkova sluhu Pettersena hraje Miroslav Hruška. Další postavy ztvární členové rezidenčního souboru Peškovky – kreativní scény, která je se Švandovým divadlem úzce spojena – Ductus Deferens.

Účinek dramatu podtrhuje původní hudba skladatele Matěje Kroupy. Výpravu navrhl Marek Cpin, který do scény a kostýmů promítl i „lovecký“ charakter předlohy.

 

Vina, stud a troll

Jak připomíná dramaturgyně Johana Součková NěmcováDivokou kachnou pokračuje Švandovo divadlo v uvádění výrazných skandinávských titulů. K nim aktuálně patří i dánská komedie Chlast v režii Thomase Zielinského. „Ibsen ovšem patří k dramatické klasice,“ dodává dramaturgyně.

„Ibsenova dílem realistická, dílem symbolistní hra je mimo jiné varováním, jaké zlo může vzejít z lidské hlouposti, omezenosti a pokrytectví,“ říká dále Součková Němcová.

„Pod Ibsenovými moderními, divácky stále velmi přitažlivými dramaty o lidských povahách a vztazích teče vždy temný proud nevyřčených sil a vášní. V jeho hrách je tak prý vždy ukryt troll, nevyzpytatelná přírodní bytost známá ze severské mytologie. V Divoké kachně ho teď chceme najít,“ uzavírá režisér Martin Františák.

Magdalena Bičíková, Richard Moučka 

pro Taneční magazín

Divoká kachna

Švandovo divadlo uvede drama o rodinných lžích

Robert Jašków, Luboš Veselý, Jacob Erftemeijer, Tomáš Petřík, Marie Štípková, Bohdana Pavlíková, Barbora Křupková a další členky a členové Švandova divadla se potkají v nové inscenaci Divoká kachna v režii Martina Františáka, uměleckého šéfa smíchovské scény. Slavné drama Henrika Ibsena (1828-1906) nabídne divákům silné herecké obsazení i napínavou podívanou plnou kontrastů. „Divoká kachna je asi nejdivočejší a nejvtipnější Ibsenovou hrou,“ říká Františák, který se režiím děl norského dramatika dlouhodobě věnuje. V překladu Františka Fröhlicha s původní hudbou Matěje Kroupy a výpravou Marka Cpina se Divoká kachna ve Švandově divadle poprvé představí 12. dubna ve Velkém sále Švandova divadla.  

Gregers Werle (Jacob Erftemeijer) se po letech vrací do domu svého otce, továrníka Werleho (Robert Jašków). Potkává tu svého dávného známého Hjalmara Ekdala (Tomáš Petřík), syna Starého Ekdala (Luboš Veselý). Starý pán byl původně Werleho obchodním společníkem. Po uvěznění za finanční machinace, z nichž Werle obratně vyklouzl, je teď pan Ekdal zcela závislý na továrníkově blahovůli. Většinu času tráví v ústraní na půdě, kde chová i divokou kachnu – nevinného tvora, jehož Werle zmrzačil při lovu… Gregers navíc zjišťuje, že jeho otec ochromil a zmanipuloval i život Hjalmara a jeho ženy Giny (Marie Štípková). A že ve tmě nevědomosti tápe také jejich dcera Hedvika (Barbora Křupková), dívka trpící stejně jako továrník Werle nevyléčitelnou oční chorobou. Rozhořčený Gregers nejprve vmete otci do tváře všechny jeho zlé skutky. A pak se rozhodne, že půjde s pravdou ven. Otevře lidem oči, aby konečně spatřili věci tak, jaké ve skutečnosti jsou. Jak ale Ekdalovi takové „dobrodiní“ unesou? A je vůbec možné je unést?

Pravda a lež, slepota a prozření

„Zásadní otázkou Ibsenovy hry je, jestli je dobré lidi zbavovat jejich životních lží – a pokud ano, do jaké míry to dělat,“ říká režisér Martin Františák. Podle něj je Divoká kachna napínavým dramatem složeným z ostrých kontrastů. „Souboje o své životy a duše tu svádějí rodiče i jejich děti. Pere se tu pravda a lež, světlo a tma, vznešenost a vulgarita, slepota a prozření,“ líčí Františák.

Za velké téma inscenace považuje režisér také divokost a její ztrátu. „Jejím symbolem je samozřejmě ona postřelená kachna, z níž si Hedvika udělá svého mazlíčka,“ upozorňuje režisér. A dodává, že svět mužů je ve hře vylíčen jako svět lovců, kořistí a pastí. „Mužskou umíněnost a dravost vyvažují v Ibsenově geniálně napsané hře sympaticky zemité ženské figury,“ míní Františák.

Otcové, synové, ženy

V novince Švandova divadla se lze rozhodně těšit na silnou hereckou sestavu. Továrníka Werleho, cynického pragmatika vítězícího nad svými bližními úskoky i hrubou silou, hraje Robert Jašków. Jeho protipólem je slabý a poddajný Starý Ekdal v podání Luboše Veselého.

Dvojici patriarchů doplňují jejich neméně zajímaví synové. Mužem vystaveným osudové zkoušce je mírný a poddajný Hjalmar Ekdal (Tomáš Petřík), Hedvikou zbožňovaný tatínek žijící dosud v příjemném sebeklamu. Ten hodlá rozmetat umanutý Gregers Werle (Jacob Erftemeijer). Inteligentní muž činu je přesvědčen, že všechny dokonale prokoukl a své „vize“ jim chce vnutit doslova za každou cenu.

„Všichni takové lidi známe, ať už ze svého okolí nebo z politiky: některé z těchto rolí v různé míře zaujímají třeba Elon Musk, Donald Trump a mnozí další,“ upozorňuje na aktuální momenty Ibsenovy 141 let staré hry Martin Františák.

Jako doktora Rellinga uvidíme Jakuba Tvrdíka. Ginu Ekdalovou hraje Marie Štípková, Paní Sørbyovou Bohdana Pavlíková. V úloze dospívající Hedviky se představí Barbora Křupková. Zběhlého teologa Molvika ztělesní Jan Mansfeld, továrníkova sluhu Pettersena hraje Miroslav Hruška. Další postavy ztvární členové rezidenčního souboru Peškovky – kreativní scény, která je se Švandovým divadlem úzce spojena – Ductus Deferens.

Účinek dramatu podtrhuje původní hudba skladatele Matěje Kroupy. Výpravu navrhl Marek Cpin, který do scény a kostýmů promítl i „lovecký“ charakter předlohy.

Vina, stud a troll

Jak připomíná dramaturgyně Johana Součková NěmcováDivokou kachnou pokračuje Švandovo divadlo v uvádění výrazných skandinávských titulů. K nim aktuálně patří i dánská komedie Chlast v režii Thomase Zielinského. „Ibsen ovšem patří k dramatické klasice,“ dodává dramaturgyně.

„Ibsenova dílem realistická, dílem symbolistní hra je mimo jiné varováním, jaké zlo může vzejít z lidské hlouposti, omezenosti a pokrytectví,“ říká dále Součková Němcová.

„Pod Ibsenovými moderními, divácky stále velmi přitažlivými dramaty o lidských povahách a vztazích teče vždy temný proud nevyřčených sil a vášní. V jeho hrách je tak prý vždy ukryt troll, nevyzpytatelná přírodní bytost známá ze severské mytologie. V Divoké kachně ho teď chceme najít,“ uzavírá režisér Martin Františák.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Den otevřených dveří ve Švandově divadle

Bude ve znamení inscenace Kabaret Winton

Tradiční a oblíbený Den otevřených dveří ve Švandově divadle na Smíchově se letos uskuteční v sobotu 16. září od 10.30 do 18 hodin. Zájemce zde čekají prohlídky známých i neznámých prostor divadla pod vedením hereček a herců smíchovské scény. Program nabídne i ukázky z inscenace Kabaret Winton v režii Martina Františáka. Chybět nebudou soutěže o vstupenky a další odměny. Ve Studiu na příchozí čekají zábavné skeče hostujícího souboru Ductus Deferens. Letošní novinkou bude možnost podívat se i do blízkého Tvůrčího domu Elišky Peškové, o jehož vznik se Švandovo divadlo významně zasadilo. Čerstvě zrekonstruovaná budova s multifunkčním sálem, zkušebnami, dílnami, klubovnou a příjemným venkovním prostorem se právě tento den poprvé otevře veřejnosti.


Prohlídky Švandova divadla, které se pyšní pozoruhodnou architekturou s labyrintem chodeb a skrytých místností, se budou konat v každou celou hodinu. Vstup je zdarma a rezervace míst předem není nutná. Rolí průvodců se i tentokrát ujmou členové hereckého souboru. Prohlídkový okruh tak povede třeba Robert Jašków, Jacob Erftemeijer nebo Jan Mansfeld a také dva známé herecké páry: Luboš Veselý s Bohdanou Pavlíkovou a manželé Anna a Jan Grundmanovi. Roli průvodce si tento rok nenechá ujít ani sám ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek.


Kabaret Winton a další lákadla v nové sezóně

Velký sál nabídne příchozím ukázky z inscenace Kabaret Winton v režii uměleckého šéfa Švandova divadla Martina Františáka. Napínavý, dojemný i kabaretně dravý příběh vypráví o dvou sestrách, z nichž jedna v roce 1939 unikla z Protektorátu díky odvážné akci Nicholase Wintona.

Námět dodala divadlu spisovatelka Kateřina Tučková. Téma záchrany židovských dětí však nahlédla ze zcela jiného úhlu, než bývá zvykem. Inscenace vyniká navíc výbornými hereckými výkony, které v ní vedle kmenových hereček a herců Švandova divadla podávají také hostující umělci Miroslav Hanuš či Dana Syslová.

Kabaret Winton se v sezóně 2023/2024 opět vrací na repertoár a rozhodně patří k atrakcím podzimního programu. K těm se od 7. října připojí také premiéra světově úspěšného „justičního“ monodramatu Na první pohled v režii Lucie Ferenzové. Hlavní roli bystré obhájkyně, která soudní proces jednoho dne nečekaně nahlédne z hlediska oběti, v něm ztvární hvězda své herecké generace Marie Štípková.

Další novinkou bude od 4. listopadu drama Anna Karenina, adaptace slavného románu o ženě, která pro lásku opustí pohodlný život a riskuje tak trvalé ztráty. Roli Anny svěřil režisér Martin Františák Haně Briešťanské z ND Brno, která u Švandů nyní začíná pravidelně hostovat. Jako Nikolaj Levin se představí Jakub Tvrdík, od září nový stálý člen smíchovského souboru. Do Prahy přichází z Klicperova divadla Hradec Králové.

V aktuální sezóně bude mít ve Velkém sále premiéru také komedie Klec bláznů (24. 2. 2024) v režii Daniela Hrbka a poté písničkový retro muzikál Návrat Krále (25. 5. 2024, režie Jakub Čermák). Ve Studiu se může publikum těšit od 27. 3. 2024 na novou českou hru autorky a režisérky Martiny Kinské vyprávějící o soužití malířky Toyen, výtvarníka Jindřicha Štyrského a básníka Jindřicha Heislera.

Nejen do Švanďáku, ale i k Elišce Peškové

Den otevřených dveří zavede tentokrát návštěvníky ještě jinam než do tradiční divadelní budovy ve Štefánikově ulici. Své brány poprvé otevře i blízko stojící Tvůrčí dům Elišky Peškové v ulici Elišky Peškové č. 7.

Budovu se povedlo zrekonstruovat a uvést do provozu díky spolupráci Švandova divadla s MČ Prahy 5. A právě v sobotu 16. září Tvůrčí dům pod vedením Vojtěcha Nejedlého slavnostně zahájí svou první uměleckou sezónu.

Uplatní se zde například amatérské a studentské divadelní, hudební a výtvarné spolky. Součástí domu jsou i sdílené dílny. První návštěvníky přivítá 16. září také multifunkční sál, klubovna a krásně opravený dvůr – prostory určené jak pro tvůrčí projekty, tak pro neformální sousedská setkávání.

V rámci slavnostního otevření zde v 15 hodin vystoupí členové Dětského divadelního souboru Švandova divadla s ukázkou ze svého představení. Tvůrčí dům si bude možné prohlédnout od 12 do 18 hodin.

www.svandovodivadlo.cz

 

Víte, že…

… Den otevřených dveří bude opět propojen se sousedskými slavnostmi ZAŽÍT MĚSTO JINAK, které se budou konat na blízkém Arbesově náměstí?

… Smíchov ožije tento den také 17. ročníkem festivalu Buchty a loutky dětem? Divadelní soubor, jenž je u Švandů už mnoho let stálým hostem, bude hrát v Kinského zahradě nacházející se jen pár kroků od divadla.

… na diváky čekají ve Švandově divadle během podzimu vedle dvou premiér i dvě derniéry? Dne 30. 11. se uskuteční poslední představení dramatu Na Větrné hůrce. Do konce letošního roku se s publikem rozloučí i komedie CRY BABY CRY.

… Tvůrčí dům Elišky Peškové nese jméno herečky, překladatelky, dramatičky a v roce 1881 rovněž spouzakladatelky Švandova divadla?

Magdalena Bičíková      

pro Taneční magazín                   

Trójanky

O ženách zasažených válkou

Švandovo divadlo uvede Trójanky, inscenaci o ženách zasažených válkou. Původní českou hru inspirovanou antickou předlohou nastudují ukrajinské divadelnice

Inscenaci Trójanky inspirovanou antickými motivy i skutečnými osudy současných žen uvede 27. května v premiéře Studio pražského Švandova divadla. Novou českou hru Davida Košťáka vyprávějící o třech hrdinkách z města Trója, které kvůli válce ztratily domov, nastudovaly ve Švandově divadle ukrajinské divadelnice v čele s režisérkou Annou Turlo. Ta v roce 2021 obdržela grant prezidenta Ukrajiny určený mladým uměleckým talentům. Tři hrdinky s různými povahami i osudy ztvárňuje Anežka Šťastná, Anna Grundmanová a Marie Štípková. Mužský prvek v podobě vítězného řeckého vojáka i boha Dia, vládce Olympu, ztělesňuje Jan Grundman.

Deset let obléhaná Trója je v troskách, její hradby jsou rozbořené. Všichni muži i synové jsou mrtví. Zbyly jen ženy, které odteď musí žít mezi bývalými nepřáteli. První z nich (Anežka Šťastná) je mladá a dychtí po možnostech, které jí může nový svět nabídnout. Druhá (Anna Grundmanová) se stala válečnou kořistí řeckého dobyvatele (Jan Grundman), vraha jejího manžela. Při životě ji drží naděje, že snad jednou znovu spatří svoji odvlečenou dceru. A ta třetí (Marie Štípková) je všem trnem v oku. Není zkroušená ani zbídačená a ranec, jenž tak žárlivě střeží, má dle mínění ostatních plný cenností. Na scénu ale vstupují i bohyně a bohové řeckého Pantheonu. Trpkost střídá dojetí, smutek rozpouští naděje, ale i žert a vtip…

„Když začala v únoru 2022 ruská invaze na Ukrajinu, otevřel jsem Eurípidovy Trojánky. Jenže toto řecké drama vypráví o urozených dámách z královských rodin. Já ale chtěl nechat zaznít hlasy obyčejných žen, jejichž životy válka bezprostředně zasáhla. Odložil jsem proto Eurípida a dal se do psaní vlastního textu,“ říká autor hry a dramaturg Švandova divadla David Košťák. A dodává, že právě Trójankami divadlo jasně vyjadřuje svůj občanský postoj k aktuální válečné agresi.

Díky spolupráci s ukrajinskou režisérkou Annou Turlo pak autor propojil antickou předlohu s osudy reálných žen, které nezávisí na časovém ukotvení. Text pak vystavěl na kontrastu starého a současného světa, což do něj vnáší humor a vtip. „V jednom obraze tak například Trójanky vzpomínají na to, jak krásná Helena Trojská, kvůli níž pak konflikt propukl, vyhrála Miss World a přála si světový mír,“ přibližuje dramatik, který podobnými odkazy a zcizeními téma posunul a odlehčil.

„Osudy tří ženských hrdinek reflektují časté výhrady a předsudky většinové společnosti vůči příchozím obětem války. My se těchto povrchních nálepek snažíme zbavit a nahlédnout za nimi skutečné lidi, s jejichž osudy se může ztotožnit každý z nás,“ doplňuje Košták.

Ženský hlas a pohled z Ukrajiny

V inscenaci zazní v živém podání hereček písně Zuzany Navarové. „Poslouchal jsem tuto hudbu při psaní a měl pocit, že emoci, kterou zprostředkovává, lépe vyjádřit nedovedu. Jsem proto rád, že jsem měl v Zuzaně Navarové – jako muž, který poněkud troufale píše hru o ženském údělu – skrze tyto písně i další spoluautorku,“ říká David Košťák.

Důležité podněty – například motiv mateřství spojený s touhou ochránit své děti – vnesla do Košťákova textu i režisérka Anna Turlo. Pro úspěšnou ukrajinskou divadelnici, jde o její první režii v českém jazyce. „Ráda bych, aby Trojánky promlouvaly o lidskosti. O tom, že jsme všichni silnější, než si myslíme. A že ať jsme jakkoli silní, je dobré mít vedle sebe lidi, kteří nás budou chápat a podporovat i v těch nejtěžších časech,“ říká Anna Turlo, která byla v roce 2019 ve své vlasti nominována také na cenu Kyiv Pectoral za nejlepší režijní debut.

„Velmi stručně řečeno: naše Trójanky jsou ženy postižené válkou, které musí najít způsob, jak nepřestat žít,“ uvádí režisérka. Do Česka přišla měsíc po napadení své vlasti ruskou armádou. Inscenaci tak vnímá i jako příležitost k zamyšlení se nad vlastní zkušeností a k hledání způsobu, jak ji zprostředkovat publiku. „Důležitým momentem je zde pospolitost – vzájemná podpora a pochopení, které různým ženám s podobnou životní zkušeností pomáhá najít i v cizím prostředí ztracený kus jejich domova,“ říká Anna Turlo.

Starý a nový svět  

Režisérka a kulturní manažerka Anna Turlo ke spolupráci přizvala i další talentované divadelnice z Ukrajiny. Všechny tak společně v Trójankách navazují na tradici inscenování antické tragédie a zároveň k publiku promlouvají jazykem současného divadla.

Napětí a současně i propojení mezi starým a novým světem odráží i nadčasová scénografie Ruslany Basenko. Ta zahrnuje i „pískoviště“ – prostor vyplněný hlínou. „Vše ze země vyrůstá a vše se do ní zase vrací. Pískovištěm tak odkazujeme k cykličnosti dějin, ale i k archeologii a ke snaze hrdinek vyhrabat alespoň nějaké pozůstatky ze svého starého života,“ říká Basenko. Oporu v novém prostředí symbolizují dřevěné pilíře se změtí kabelů. Jejich rozplétání je pak podle scénografky v souladu s tím, jak k sobě jednotlivé hrdinky hledají cestu.

Mnohovrstevnaté kostýmy Oleny Zahrebiny jsou inspirovány mimo jiné zdravotnickými a vojenskými materiály, včetně maskovacích sítí. Každá z žen si tak obléká i kus své osobní historie a jejich šaty se proměňují – od brnění až po korzet. „Hlavní složkou kostýmů jsou vzájemně kombinované sítě a lana, které odkazují na pocit z prolínajících se časů a z nekonečného propojení minulých i přítomných událostí,“ vysvětluje Zahrebina. Ta oblečení doplnila výztuhami a ortézami, které si Trójanky hrdě připínají jako vzácné šperky…

Hudbu k inscenaci vytvořil a vybral skladatel a scénograf Martin Šimek. Také on ve svých skladbách kombinuje odkazy na tradiční, lidovou hudbu s industriálními motivy.

Premiéra Trójanek je 27. května, nejbližší volné reprízy jsou 9. a 23. června. Inscenace bude na programu i v nové sezóně od září tohoto roku.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…

… David Košťák zapojil do textu i řecké mýty, které události líčily z pohledu žen? Osudy jeho hrdinek tak mohou připomenout například královnu Andromaché, jíž nepřátelé vyrvali syna z náruče. Anebo příběh urozené Bríseovny, konkubíny hrdiny Achilla, který zabil jejího muže. Trójanky jsou však především současnou hrou o ženách s těžko přenositelnou zkušeností války. Košťák je i autorem hry Srdce patří za mříže uváděné ve Studiu Švandova divadla v letech 2017-2021; také zde se věnoval lidským právům a důstojnosti člověka.

… Anna Turlo (31 let) působí i jako manažerka projektu ukrajinského divadla v Praze? Narodila se v Kyjevě a před studiem fakulty divadelních umění na Národní filmové, divadelní a televizní univerzitě absolvovala Národní leteckou univerzitu a ukrajinský Institut pro turismus. Její nejnovější inscenace pro divadlo v Kyjevě, kterou zde uvedla díky grantu prezidenta Ukrajiny určeného pro mladé umělce, se věnovala tématu manipulace vedoucí k volbě diktátora.

… Jan Grundman ztělesňující v Trójankách mužský element účinkoval i v seriálu o kyberšikaně, který získal v roce 2020 mezinárodní cenu Emmy známou jako televizní Oscar? Herec zde vytvořil roli otce, který postupně rozkrývá události vedoucí ke smrti jeho syna.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín