Lucie Roznětínská – Taneční magazín

Město světla

Ze střední Evropy do pralesa

března 2025 uvede Divadlo X10 premiéru inscenace Město světla, která vznikla podle románu španělsko-argentinského autora Andrése Barby. Režie se ujal slovenský režisér Pavol Viecha, který v českém prostředí debutuje. Reprízy proběhnou 17. a 31. března.

Děj se odehrává v devadesátých letech v městečku na hranici pralesa, kde zdánlivý řád zajišťují tradiční středostavovské rodiny. Jejich klid naruší skupina bezprizorních dětí, které nikdo nezná, nerozumí jejich jazyku ani jejich nehierarchickému způsobu organizace. Strach se mění v hon.

O třicet let později se do města vrací bývalý ředitel odboru sociálních věcí. Spolu s ním sestupujeme do vzpomínek, v nichž se prolíná konformismus, odpovědnost a otázky viny. Kde se hranice mezi civilizací a divočinou vlastně nachází? A co zůstává ukryto v pralese vlastní duše?

Režie se ujal Pavol Viecha, současný slovenský režisér a pedagog Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Pracuje s nezávislými soubory i kamennými divadly, ale věnuje se také ochotnickému divadlu.

„Zaujal nás jako režisér autorského projektu Budete mať luft! o pogromu na Romy v obci Pobedim, který jsme viděli v činohře Slovenského národného divadla,“ říká dramaturg Ondřej Novotný. „Oslovili jsme ho ke spolupráci a dlouho hledali titul. Nechtěli jsme jít po očekávatelném česko-slovenském tématu, ale spíše nahlédnout na naši vlastní realitu skrze kulturní a geografický odstup.“

Slovenský tým doplňuje scénografka Magdaléna Vrábová a kostýmní výtvarnice Dáša Kinik. Na jevišti se objeví kmenoví herci a herečka Divadla X10, inscenace staví na činoherním pojetí, důvěře v text a koncentrované herecké práci.

ANDRÉS BARBA: MĚSTO SVĚTLA

Nebezpečná výprava. Z bezpečí obýváku.

PŘEKLAD Anežka Charvátová

REŽIE Pavol Viecha (SK)

DRAMATURGIE, DRAMATIZACE Ondřej Novotný

HUDBA Matěj Šíma

SCÉNA Magdaléna Vrábová (SK)

KOSTÝMY Dáša Kinik (SK)

PLAKÁT Terezie Chlíbcová

HRAJÍ Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Hynek Chmelař, Václav Marhold, Matěj Šíma

PREMIÉRA 14. 3. 2025

„… děti… přišly na návštěvu, ale staly se parazity; vypadaly slabé, ale byly schopné zničit trpělivou práci mnoha staletí.“

Městečko San Cristóbal zažívá počátkem 90. let ekonomický rozkvět. Nová nábřežní promenáda, solidní domy a sportovní auta. Přesto se skupina dětí rozhodne na okraji pralesa vytvořit zcela odlišné „město světla“. Bez hierarchie, s vlastním jazykem a hodnotami. Už jen svou existencí podrývají stávající řád.

Bývalý ředitel odboru sociálních věcí se snaží rekonstruovat průběh událostí, které se odehrály před třiceti lety. Z mlhavého vzpomínání nekompromisně sestupujeme do hlubších a hlubších vrstev vědomí k otázkám vlastní zodpovědnosti. Společně pátráme v pralese vlastní duše.

Inscenace inspirovaná oceňovaným románem španělsko-argentinského spisovatele Andrése Barby předvádí podobu konfliktů mezi většinou a menšinou, mezi řádem a anarchií, mezi dospělými a dětmi. Jak se vypořádat s odlišným chápáním světa, aniž bychom se museli stát jeho zarytými nepřáteli? A nejsme už po generace na úplně špatné cestě?

Foto: Petra Kupcová

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Člověk se objevuje v holocénu

Divadlo roku 2023 otevírá novou sezónu

Divadlo X10 uvede 18. října premiéru „Člověk se objevuje v holocénu“. Režie a adaptace jedné z posledních próz Maxe Frische se ujal mladý tvůrčí kolektiv Justina Grecová, Jana Vaverková a Jan Doležel. Hlavní hrdina tohoto díla útržkovitě hromadí své vědomosti a aktuální postřehy uprostřed zdánlivě nekonečného deště, aby před nás položil naléhavou otázku, v jakém poměru je paměť člověka a paměť krajiny. „Vyšli jsme ze společného ohledávání jednotlivých témat. Rekonstrukce života člověka se skládá z rozpomínání a kolektivního uvažování o tom, kam v současnosti ukládáme své znalosti a vzpomínky,” dodává Jana Vaverková.

Inscenace navazuje na site-specific projekty, které Divadlo X10 pravidelně uvádělo ještě ve svém strašnickém působišti. První část proběhne v klasickém divadelním prostředí rozděleném na jeviště a hlediště, ale posléze budou diváci vyzváni, aby se zúčastnili jedné ze tří divadelních procházek v okolí divadla. Národní třída se díky hereckým průvodcům promění např. v alpskou scenérii nebo centrum švýcarské Basileje. Každá za tří skupin prožije trochu jiný divácký trip. Závěrečná část se odehraje opět v prostoru X10, ale již v nově uspořádaném prostoru, ve změněné divácké perspektivě.

Generační divadlo?

Se studenty a studentkami nebo čerstvými absolventy a absolventkami uměleckých škol spolupracuje Divadlo X10 průběžně a cíleně. Poskytuje jim prostor, sehraný herecký tým nebo produkční i dramaturgickou podporu pro formulování vlastních témat a poetiky. „A recipročně tak Divadlo X10 vstřebává inspirativní impulsy od nastupující umělecké generace a získává potenciální budoucí spolupracovníky,“ dodává dramaturg Ondřej Novotný.

Kromě režijního tria (Justina Grecová je zároveň autorkou výpravy) se jako nová posila X10 představí herečka Aicha Roubíčková a doplní tak kmenový herecký tým ve složení Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Hynek Chmelař a Matěj Šíma, který je zároveň autorem hudby. Součástí tvůrčího týmu je také autorka ilustrací, které jsou nedílnou součástí scénografického gesta, Františka Iblová.

„Příroda nepotřebuje žádná jména. Horniny nepotřebují paměť.“

Hory, krajina, ledovce nebo kaštanové stromy jsou podrobovány proměnám. Svahy se sesouvají, počasí je nejisté a dinosauři už dávno vymřeli. Caduta di massi! Tiché zelené údolí švýcarských Alp rozhodně není mrtvým údolím. Alespoň to tvrdí pan Geiser. Pan Geiser je člověk a člověk se objevuje v krajině. Objevuje se v zeleném údolí švýcarských Alp a má svůj svět plný výstřižků z encyklopedií, přírodovědných vědeckých knih, grafů a informací. Jak funguje zlatý řez? Romány, ty pro pana Geisera nejsou, naopak obrázky vymřelých obojživelníků ano. Svahy se sesouvají a pan Geiser to ví. Tuší. Paměť není jistá. Člověk žijící v samotě, odloučený od rodiny, uzavřený ve výškách alpských vrchů, oddělen od civilizace. Zelené údolí opravdu ještě nevymřelo. Věci v domě pana Geisera si žijí vlastním životem. Zjevují se a zase mizí. Zahradní zídka i pagoda z Knäckebrotu padá. Svahy se sesouvají. Objevil pan Geiser mloka skvrnitého v koupelně nebo v obývacím pokoji? Zapomíná na to, kam si před chvílí odložil svůj klobouk, ale moc dobře si pamatuje, co přesně se stalo kdysi na výpravě do hor. Ale ani to už není jisté. Člověk je pouhým nespolehlivým fragmentem celku. Stejně tak je jeho paměť fragmentární a roztříštěná. Mlok skvrnitý se nápadně podobá dinosaurovi. Je pan Geiser člověkem, nebo obojživelníkem? Člověk se objevuje v holocénu.

Inscenace je volnou adaptací jedné z posledních próz Maxe Frische Člověk se objevuje v holocénu (1979). Režijně-dramaturgický kolektiv vychází ze společného ohledávání jednotlivých témat. Rekonstrukce života člověka se skládá z rozpomínání a kolektivního uvažování o tom, kam v současnosti ukládáme své znalosti a vzpomínky. Digitální prostory ve fyzickém světě divadla. Inscenace pracuje s charakteristickými znaky prostoru Divadla X10, ale zároveň spolu s diváky vychází ven do ulic, do prostoru veřejného. Diváci mají jedinečnou možnost vydat se na horskou túru nebo prohlídku po švýcarské Basileji a prozkoumat spolu s herci okolí Národní třídy z jiné perspektivy.

MAX FRISCH: Člověk se objevuje v holocénu

Rekonstrukce paměti. Teatrální.

PŘEKLAD Ivana Führmann Vízdalová

REŽIE A ADAPTACE Jan Doležel, Justina Grecová a Jana Vaverková

DRAMATURGIE Ondřej Novotný

VÝPRAVA Justina Grecová

ILUSTRACE Františka Iblová

HUDBA Matěj Šíma

HRAJÍ Hynek Chmelař, Antonie Rašilovová, Aicha Roubíčková, Lucie Roznětínská, Matěj Šíma

PREMIÉRA 18. 10. 2024

Foto: Divadlo X-10

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Filoktétés

Současné české drama v Divadle X10

V režii uměleckého šéfa Ondřeje Štefaňáka proběhne 22. 3. v Divadle X10 premiéra původní české hry Filoktétés. Last Minute. Antický příběh o zapomenutém hrdinovi se zázračným lukem je aktualizován a převeden do sebevědomé současné verze. Autorem hry je dramaturg a kmenový autor X10 Ondřej Novotný. Ve vyrovnaných partech se představí úzký okruh herců a hereček Divadla X10: Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař a Václav Marhold. Šestice herců a hereček zpřítomňuje na jevišti tři hlavní postavy hry, představuje jejich různé podoby a aspekty. Stejný princip využil Ondřej Štefaňák v předchozí úspěšné inscenaci Destrukce.

Filoktétův příběh je v českém prostředí téměř neznámý. Když se Filoktétés plavil do trojské války, byl svými spolubojovníky vyložen na ostrově Lémnos kvůli zapáchající a bolestivé ráně na noze. Po deseti letech se pro něj však Odysseus společně s Achilleovým synem Neoptolemem vrací, protože podle věštby nezvítězí nad Trójou, dokud nezískají na svou stranu zrazeného Filoktéta i s jeho zázračným lukem. Ve verzi Divadla X10 je zobrazen svět sužovaný nejrůznějšími druhy krizí, ekologickými i válečnými, kde se hledají rychlá a účinná řešení. Lež a manipulace jsou považovány za legitimní politický prostředek, jistoty se hroutí, prognózy budoucnosti vypadají katastrofálně. Vyostřuje se střet mezi nadějnou, idealistickou i naivní mladou generací a pragmatickými konzervativními postupy a názory patriarchálních politických špiček.

„Antika je pro nás inspirativní především propojením intimní a společenské sféry, vědomím prostupnosti mezi osobním a politickým, a také tématem zodpovědnosti za svoji rodinu, stát i svět, jehož jsme součástí. Naše špatná rozhodnutí budou pronásledovat ještě naše vnuky a vnučky.“ říká dramatik a dramaturg X10 Ondřej Novotný.

Antické inspirační zdroje se v Divadle X10 objevily už v roce 2018, kdy byla uvedena hra Ondřeje Novotného Teritorium, která získala 2. místo v dramatické soutěži agentury Aura-Pont a v rámci ankety Ceny divadelní kritiky byla označena za jednu z pěti nejlepších inscenovaných českých her v roce 2018. V roce 2022 pak následovala hra Gorgó česko-rakouského básníka, překladatele a filologa Ondřeje Cikána.

Inscenace vzniká v koprodukci s festivalem Divadelní svět Brno.

Premiéra: 22. 3. 2024 / 19:30

Reprízy: 26. 3. a 5. 4. 2024 / 19:30

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Vyhnanství

Nová inscenace o naději v Divadle X10

Divadlo X10 uvede 21. 4. 2023 premiéru inscenace Vyhnanství v režii Kamily Polívkové. Vyhnanství je závěrečným dílem volné románové trilogie Čekárna od Liona Feuchtwangera, kterou Divadlo X10 uvádí v letech 2021–2023 jako konzistentní velký činoherní projekt. Premiéra první části Úspěch se uskutečnila v říjnu 2021 v režii uměleckého šéfa Divadla X10 Ondřeje Štefaňáka, druhá část Oppermannovi měla premiéru v dubnu 2022 v režii Terezy Říhové. Jednotlivé části mapují různé fáze vývoje meziválečné německé společnosti. Lze je vnímat jako samostatné příběhy i jako celkový, bohatě koncipovaný obraz postupného nástupu totality. Pražské reprízy Vyhnanství se uskuteční 26. 4. a 3. 5. Všechny tři části pak budou uvedeny souhrnně 13. a 14. 5. v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

Vyhnanství – současná perspektiva

Dějištěm románu je Paříž roku 1935, kde se shromažďuje antifašistická německá emigrace. Jednotlivé dobové kontexty jsou v inscenačním gestu upozaděny ve prospěch nenásilných aktuálních reminiscencí, které souvisí především se situací ukrajinských případně běloruských uprchlíků. Divadlo X10 dlouhodobě poskytuje prostor umělcům z těchto zemí formou rezidencí nebo účastí na Divadelním festivalu Kutná Hora, kterého je Divadlo X10 producentem. „Vedle politického přesahu je však Vyhnanství i univerzálním obrazem rozpadu jedné rodiny, která je donucena opustit domov a v pasti provizoria se potýká se stále zhoršujícími se podmínkami,” dodává dramaturg X10 Ondřej Novotný. V kontextu tehdejší i současné válečné hrozby vyjadřuje inscenace Vyhnanství přesvědčení o potřebě pevně ukotvených demokratických systémů, mezinárodní solidarity i společenské poptávky po náročném a kvalitním umění.

Trilogie Čekárna

První část trilogie Úspěch mapuje první polovinu dvacátých let 20. století v bavorském Mnichově, končí neúspěšným Hitlerovým “Pivním pučem”. Druhá část trilogie Oppermannovi se odehrává v předvečer Hitlerova nástupu k moci a období krátce poté, sleduje tedy první týdny a měsíce nacistické vlády. Trilogie je završena Vyhnanstvím, jehož tématem je osud německých emigrantů v Paříži. Feuchtwanger s neuvěřitelnou hloubkou zachytil vznik nacismu, přičemž tato téměř dokumentární práce odhaluje tendence doby i konkrétní lidské motivace. Čekárna vznikla mezi lety 1930 až 1940 a patří mezi nejsilnější protinacistická literární díla.

Plánované uvedení celé trilogie v jednom celku bude završením několikaleté práce, kterým Divadlo X10 korunuje deset let své existence. Divadlo X10 tímto ambiciózním projektem poukazuje na možnosti velké činohry s výrazným inscenačním a společenským gestem v nezávislém divadelním sektoru. Divadlo X10 potvrzuje svoji důvěru v obsah a sdělení, ve vyprávění příběhu. Jeho dramaturgická vize byla oceněna i v anketě Ceny divadelní kritiky 2022, ve které se Divadlo X10 umístilo na druhém místě.

„Já nemám nic, nic, nic!“

Závěr volné románové trilogie Čekárna zasadil Lion Feuchtwanger do Paříže roku 1935. Početná a různorodá německá emigrace tráví čas v politických debatách, obstarávání potřebných povolení, publicistické protinacistické činnosti i malicherných osobních sporech. Hudební skladatel Sepp Trautwein věnuje svou tvůrčí energii žurnalistické práci, aby díky mezinárodnímu tlaku docílil osvobození svého kolegy z nacistického zajetí. Na hudbu nezbývá čas. Anně Trautweinové se život drolí do tisíce drobných každodenních překážek a schází jí tak potřebná síla, aby mohla správně odhadnout, zda “tento přechod do As dur je opravdu Seppovým vlastnictvím nebo zda je závislý na Mahlerovi”. Na hudbu nezbývá čas. Jejich syn Hans se kdovíproč učí rusky a vůbec nechápe, proč někdo hudbou vůbec ztrácí čas. Všechny postavy jsou zachyceny v pasti provizoria. Zbývá boj o vysoké ideály i obyčejnou lidskou důstojnost, o právo na práci a domov, který se zdá marný v konfrontaci s obludnou silou diktatury, úřednickým aparátem hostitelské země i vlastním životním vyčerpáním. A tak poměry zabíjí lásku.

Čekárna není jen názvem celé románové trilogie, ale také názvem nové symfonie Seppa Trautweina. Její prostor je plný hemžení, hluků a ruchů, útržků civilních dialogů i mediálních státnických projevů, volně přecházejících z intimní do veřejné sféry a zpět. V jejích tónech zazní zvuky všech odkloněných, zmeškaných a opožděných vlaků i hlasy lidí, kteří na ně čekají se svými neforemnými taškami a těžkými kufry, zplihlými vlasy a propadlými doklady. A také s nadějí, že jednou přijede ten správný vlak, který odveze čekající do bezpečí.

Inscenace vznikla v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

VYHNANSTVÍ

Symfonie o naději. Trilogie Čekárna.

https://www.divadlox10.cz/cs/repertoar/vyhnanstvi

PŘEKLAD Valter Feldstein

DRAMATIZACE Ondřej Novotný

REŽIE Kamila Polívková

DRAMATURGIE Ondřej Novotný, Lenka Havlíková

HUDBA Ivan Acher

VÝPRAVA Jana Hauskrechtová

ASISTENTKA VÝPRAVY Magdaléna Vrábová

ASISTENT REŽIE Marek Linhart

PLAKÁT Terezie Chlíbcová

HRAJÍ Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Marie Švestková, Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Ondřej Jiráček, Václav Marhold, Matěj Šíma

PREMIÉRA 21. 4. 2023

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín