Grand Prix získal finský dokument

Udělování cen na festivalu Zlatá Praha 2024 je za námi

Slavnostní předávání cen 61. ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha proběhlo  letos v honosném prostředí Obecního domu, který se stává staronovým domovem tohoto prestižního festivalu. Nádherná secesní budova v srdci Prahy, milovaná turisty z celého světa,  poskytla  festivalu působivý  prostor pro nezapomenutelný večer, který odvysílala Česká televize, Čt art.


Z bezmála devadesáti snímků producentů a televizních společností z celého světa vybrala  pětičlenná mezinárodní porota ty nejlepší.

Kromě hlavní ceny Grand Prix byly  uděleny  také České křišťály ve třech kategoriích a několik speciálních cen, mezi nimi Cena České televize, Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin a Ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

Hlavní cenu Grand Prix na televizním festivalu Zlatá Praha získal finský dokument, který zpracoval  ‚Svěcení jara‘ orchestru Aurora.  ‚Svěcení jara‘ režiséra Ilmari Aho přináší  klasickou hudbu  a dostává se do podvědomí široké veřejnosti.  Soubor  Orchestr Aurora je přitažlivý i tím, že  všichni hudebníci hrají zpaměti. Je vidět, že dovednosti umělců  se stále zdokonalují.

Vítěze hlavní ceny, tří Českých křišťálů a držitele Zvláštního uznání vybírala mezinárodní pětičlenná porota pod vedením norského producenta a viceprezidenta Hudebního a mediálního centra (IMZ) Arilda Erikstada.

Ocenění od Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 obdrželi tvůrci filmu G. F. Händel – ‚Mesiáš‘, jehož koproducentem byla Česká televize, režie Ondřej Havelka. Původně toto představení probíhalo na otáčivém hledišti v Českém Krumlově.  (Jedno z představení se neuskutečnilo kvůli ničivé bouřce.)

Cenu České televize získal film John Neumeier – ‚Život zasvěcený tanci‘, který vypráví o životě  jednoho z nejvýznamnějších světových tanečníků, choreografů a baletních tvůrců.  Snímek osloví běžného diváka i náročného diváka.

Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin získala  Švédská královská opera – ‚Karlsson: Melancholie.‘ Filmové zpracování opery,  podle  poroty,  spojuje náročnou hudbu s volnou formou, právě tato kombinace působí magicky na  nové a mladé publikum.

Cena Český křišťál byla udělená celkem ve třech kategoriích: kategorii Záznamy inscenačních umění získalo  ‚Bovaryová‘  – taneční drama Christiana Spucka podle Flaubertova románu, i tak dramatický příběh spojený s tancem osloví nejedno lidské srdce.

Vítězný film v kategorii Záznamy inscenačního umění patří snímku Orfeus a Eurydika, který zaujal svou energií a  mladými  talenty.

V kategorii Dokumenty o hudbě, tanci a divadle zvítězil dokument  ‚Říkejte mi tanečník‘, jednoduše životní cesta  mladého člověka, který zasvětí svůj život tanci a zpočátku mu nikdo moc nevěří.

Kanadský režisér Larry Weinstein obdržel Cenu Evropské vysílací unie (EBU) a IMZ za mimořádné dílo. Na festivalu zároveň ministr kultury Martin Baxa (ODS) udělil medaili Artis Bohemiae Amicis německému producentovi a režisérovi Reineru Moritzovi, který se věnuje české hudbě a jejím autorům.

Slavnostním večerem diváky hudebně provedl Ivo Kahánek, jeden z nejuznávanějších českých pianistů.  Jeho interpretace hudebních skladeb byla  působivá   a v prostorách Obecního domu opravdu povznášející.

Během večera  ředitel festivalu a výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl přiznal:  „Nikdy mě nepřestává udivovat, kolik výjimečných hudebních a tanečních pořadů každý rok na světě vzniká, není to jednoduché  v konkurenci jiných žánrů, komerčních televizí a streamovacích služeb.  Není to samozřejmost.  Už tím, že letos se do soutěže přihlásilo 89 snímků z celého světa a porota opět měla ten těžký úkol vybrat ty nejlepší, považuji už teď 61. ročník Zlaté Prahy za úspěšný, bez ohledu na to, kolik návštěvníků ještě přijde.“

Zlatá Praha není jen o tradičních cenách  a výjimečných uznáních. Význam tohoto nejstaršího tanečního a hudebního festivalu v Evropě spočívá v jeho přínosu jako platformy pro světově uznávané tvůrce.

Po skončení přímého přenosu byl  pro hosty připraven slavnostní raut ve foyer Obecního domu.

Milovníci StarDance mohli obdivovat kostýmy na figurínách tanečníků, které neodmyslitelně patří k tomuto nejsledovanějšímu pořadu České televize.

Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

ZLATÁ PRAHA 2018 – jak vše dopadlo?

Co zaujalo festivalovou porotu? A co zaujalo TANEČNÍ MAGAZÍN? Jak probíhal závěrečný festivalový gala-večer? A co na to Mistr Harapes?

Závěrečný večer 55. festivalu MTF ZLATÁ PRAHA – v přímém televizním přenosu na ČT ART v sobotu 22. září od 20.20 hodin – tvořil již pomalu tradičně průřez mnoha styly a žánry. Přinesl moderní i tradiční současnou hudební a taneční tvorbou. Ostatně, jako již po dlouhou dobu „zlatý pražský“ festival samotný.

Mezinárodní porota festivalu společně s ředitelem MTF ZLATÁ PRAHA (a současně výkonným ředitelem kulturního kanálu ČT ART) PhDr. Tomášem Motlem (uprostřed)

Večer zahájil Balet Národního divadla s číslem „Aspects“ v choreografii Katarzyny Kozielské na hudbu Abela Korzeniovského. Mezi tančícími sólistkami se zde objevila i Alina Nanu, která byla i jednou z hrdinek krátkého snímku Terezy Bílé a Igora Zacharova „Na špičkách“ na právě vyhodnocovaném MTF ZLATÁ PRAHA.

Následovala múza hudební. Nedávný držitel rakouské prestižní ceny Musiktheaterpreis 2018, zvané „rakouský hudební Oscar“, tenorista Aleš Briscein poté brilantně zazpíval árii vévody z Verdiho „Rigoletta“.

Následoval opět tanec. Tentokrát v podání Taneční konzervatoře hlavního města Prahy a Bohemia baletu. Jednalo se o fragment z baletu „Paquita“ na hudbu Ludwiga Minkuse. Nezklamal, ale nikterak neodvázal…

Vrcholem večera mělo být další taneční číslo „D.R.E.A.M.“ v choreografii Šimona Kubáně. Interpretovali ji Kristýna Němečková, Iveta Krmelová a Patrik Čermák. Choreografie sršela nápady. Dalo by se jí vytknout jediné, že nebyla patrně koncipována pro velké jeviště Nové scény. Televizní diváci, kteří toto dílo viděli i detailním pohledem kamer z pódia, měli jistě zážitek hlubší a emotivnější.

A opět hudba. Mladé dechové kvarteto Cantaria Clarinete svižně interpretovalo „Libretango“ Astora Piazzoly.

Na expresivní a pulsující hudbu Ivy Bittové bylo připraveno baletní číslo „Prolínání“ v interpretaci Pražského komorního baletu v choreografii Lukáše Timuláka. Zde se již podruhé za večer objevil na pódiu Patrik Čermák.

Prague Cello Quartet má blízko k parafrázi i hudebnímu vtipu

Milým bonbónkem byl nadhledově pojatý „Montiho čardáš“ v úchvatném – až varietně vystavěném čísle – Prague Cello Quartetu. Petru Špačkovi, Ivanu Vokáčovi, Janu Zemenovi i Janu Zvěřinovi patřil opravdu dlouhatánský potlesk.

A následovala již novocirkusová tečka za podařeným večerem. Kouzelná artistická show „Contra Weight Company“ na hudbu populární Christiny Aquilery. Zuzana Havrlantová s Jonášem Janků a Tomášem Pintérem byli tím nejlepším „kasa-punktem“ na závěr.

Zuzana Havrlantová mezi Jonášem Janků a Tomášem Pintérem čili CONTRA WEIGHT COMPANY, tedy skupina, která udělala tečku za závěrečným večerem ZLATÉ PRAHY 2018

A kdo získal festivalové vavříny?

Hlavní cenu 55. ročníku televizního festivalu ZLATÁ PRAHA 2018 získal německý televizní dokument režiséra Thomas von Steinaeckera „Leonard Bernstein – rozpolcený génius“, natočený v koprodukci stanic ZDF a ARTE. Tento film o stopáži čtyřiapadesáti minut se snaží postihnout konflikt autora jednoho z nejslavnějších muzikálů světa a mezinárodně uznávaného dirigenta v jedné osobě. „Vítězný snímek vypráví dosud neznámý příběh Leonarda Bernsteina, tohoto světoznámého vynikajícího dirigenta, charismatického moderátora a autora muzikálu West Side Story. Tento intimní dokument mapuje Bernsteinovy osobní vzestupy i pády, jeho touhu být uznávaným skladatelem, ale přibližuje i umělcův život poznamenaný tragickými událostmi. Hluboký vhled do rozporuplné osobnosti hudebního génia nám kromě řady pamětníků zprostředkují Bernsteinovy děti Jamie, Nina a Alexander,“ zdůvodňuje svůj téměř jednohlasný výběr festivalová porota.

 Ředitel vývoje pořadů a programových formátů České televize Jan Maxa (vpravo) předává vítězný šek reprezentantům štábu filmu „Leonard Bernstein – rozpolcený génius

Přihlášené snímky – konkrétně jich bylo v soutěžní sekci 84 a mimo soutěž se promítalo šest filmů od téměř čtyřiceti producentů a televizních společností z celého světa – se utkaly i v dalších dvou velkých kategoriích.

Tu Český křišťál – Dokumenty o hudbě, tanci a divadle, vyhrál netradiční kanadský hudební dokument „Snění o židovských Vánocích“. V něm režisér Larry Weinstein vypráví netradiční příběh skupiny židovských písničkářů. Představuje civilně přirozenou formou kanadské přistěhovalce, kteří – navzdory svým dávným tradicím – slaví vánoce třeba i v čínském bistru!

Producent kanadského filmu „Snění o židovských Vánocích“  (úplně vpravo, nejblíže objektivu) zastupoval na vyhlášení cen režiséra Larry Weinsteina. Přiletěl do Prahy na poslední chvíli a byl velmi potěšen

V kategorii Český křišťál – Performing Arts, zahrnující hudební a taneční pořady včetně záznamů koncertů, zvítězilo cenami ověnčené taneční divadlo ve snímku britského režiséra Jeffa Tudora Zděšení“, které vychází z životní zkušenosti herce Jonathona Younga. A to ze zkušenosti nadmíru tvrdé. Jeho dcera, neteř i synovec totiž zemřeli při tragickém požáru. Tento snímek je multižánrový. Kombinuje klasický dokument s filmovými dotáčkami, tancem (převážně stepem a salsou) a loutkovými pasážemi.

Na slavnostním večeru bylo uděleno i několik dalších speciálních cen. 

Ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových „Vize 97“ si v sobotu večer odnesl německý snímek dua režisérek Marii Stodtmeierové a Isy Willingerové Hudba a moc“, který zkoumá různé historické pohledy na politické aspekty hudby. Prakticky od roku 1914, tedy od doby první světové války.

Jedna z německých tvůrkyň filmu Hudba a moc“, který si odnesl Ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 (úplně vlevo), uprostřed tým vítězného díla celého festivalu o Leonardu Bernsteinovi a vpravo opět producent oceněného kanadského snímku s tematikou židovských vánoc

Cenu České televize získal německý snímek o známém choreografovi Nižinský – Balet Johna Neumeiera“ režiséra Thomase Grimma. Tento snímek, který trvá dvě hodiny a patnáct minut představuje netradičně světového tanečníka i choreografa.

Speciální uznání za mimořádný umělecký počin si odneslo české televizní zpracování opery Bohuslava Martinů „Čím lidé žijí“ osvědčeného divadelního i televizního režiséra Jiřího Nekvasila se skvělou kamerou Miroslava Gábora.

Společný snímek laureátů letošního MTF ZLATÁ PRAHA

Náš TANEČNÍ MAGAZÍN ze soutěžní sekce zaujaly ještě další filmy.

Tak kupříkladu „Klavírní recitál Lukáše Vondráčka“ české režisérky Petry Všelichové. Doslova nás unesl výtečný dokument o tanečníku a choreografovi Petru Zuskovi „Chvění“ od režiséra i kameramana v jedné osobě Martina Kubaly. Anebo dílo režiséra Jana Brichcína a kameramana Vladimíra Holomka o českém mimovi mezinárodního věhlasu „RADIM VIZVÁRY – Sólo“. Výtečný spád měl i televizní film Pavla Jiráska „KAFKA BAND“ o koncertu této kapely v brněnském Sono centru. Ze sedadel doslova zvedal šestadvacet minut trvající německý snímek „Hýbej se!“ režisérky Leny Kupatzové. Velmi podnětná byla i švédská „Hra“ Tommy Pascala o choreografovi Alexanderu Ekmanovi. Anebo za české koprodukce vzniklá „Malá mořská víla“ režiséra Pascala Lauzeho. Hned dvakrát zde bylo reflektované téma Carmen – „Mytologická CARMEN“ německého režiséra a producenta Axela Brűggemanna a „CARMEN“ z Litvy, natočená pod režijní taktovkou Jirise Sejanse. Příjemný byl i titul „Sound-treková Evropa“ německého režiséra Michaela Giehmanna o cestě soulové muzikantky Joy Denalaeové po Rakousku, za kořeny folklórní hudby. Zde šlo o pilotní díl připravovaného seriálu. Zaujal i „Nový evropský zpěvník“ rakouských režisérek Madlene Feyerové a Stephanie Holzschusterové anebo bulharský snímek „Bulharské děti jsou báječné“ Stanislava Terzieva. Na pomyslnou nejvyšší příčku by TANEČNÍ MAGAZÍN však postavil dokument britské televizní společnosti Stanza Media Limited „FRANCO ZEFFIRELLI – z režisérova života“. Režisérem snímku o proslulém filmovém i operním režisérovi byl Chris Hunt.

Skvělý mim Radim Vizváry zaujal  i v soutěžním snímku režiséra Jana Brichcína

Z nesoutěžní sekce TANEČNÍ MAGAZÍN bezesporu zaujal desetiminutový český snímek Terezy Bílé a Igora Zacharova „Život na špičkách“, pojednávající o baletních sólistkách pražského Národního divadla – Nikole Márové, Alině Nanuové, Tereze Podařilové, Miho Ogimotové a Andree Kramešové. Rovněž televizní film Rozálie Kohoutové „Tančit svůj život“ o folklórním souboru Vycpálkovci ukázal, že festivalové dílo nemusí být bezvýhradně maratónské. Trval pouhých devětadvacet minut a řekl více, než jiné dvouhodinové filmy!

Po vyhlášení vítězů se ocenění i představitelé a sličné představitelky organizačního štábu společně odebrali na následnou recepci

A co řekli po vyhlášení cen?

Vlastimil Harapes, tanečník, choreograf, pedagog, herec i zpěvák:

Právě jsem se vrátil z dovolené. Samotný program se mi líbil. Ne vše jsem viděl, neboť  jako jeden z předávajících cen, jsem se musel chvíli připravovat v zákulisí. Již se těším nejen na podzimní sezonu v Semaforu.“

Jiří Nekvasil, divadelní a filmový režisér, držitel Speciálního uznání MTF Zlatá Praha 2018 za film „Čím lidé žijí“:

Cítím se spíš divadelním režisérem. Jsem rád, že mi Česká televize i Nadace Bohuslava Martinů daly příležitost filmové práce, kde mohu přece jenom pracovat s bohatšími i rozmanitějšími výrazovými prostředky.“

Foto: Eva Smolíková a archiv MTF ZLATÁ PRAHA a  TANEČNÍHO MAGAZÍNU

Text: Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN