Příliš drahý jed

Švandovo divadlo uvede hru o smrti agenta Litviněnka

Příliš drahý jed, inscenaci o případu otravy Alexandra Litviněnka, agenta ruských i britských tajných služeb, uvede 6. listopadu ve Velkém sále pražské Švandovo divadlo. Hra britské dramatičky Lucy Prebble na motivy knihy Luka Hardinga měla světovou premiéru v srpnu 2019 v londýnském Old Vic Theatre v režii Johna Crowleyho a vzbudila zaslouženou pozornost. Čeští diváci ji uvidí v režii Thomase Zielinského, tvůrce úspěšně zavedeného na českých i německých scénách. Ten inscenaci pojatou jako divadelní rekonstrukci doplnil online projekcemi, umožňujícími publiku sledovat příběh kromě hlavního jeviště i z dalších prostor divadla. Litviněnka hraje hostující Petr Lněnička, jeho ženu Marinu ztvární Anna Stropnická, jako Vladimira Putina uvidíme Roberta Jaškówa. V dalších úlohách se představí téměř celý herecký soubor Švandova divadla.

Případ vraždy Alexandra Litviněnka byl podrobně popsán v médiích, která zveřejnila i ikonickou fotografii umírajícího muže, z jehož tváře zničené účinkem jedu zbyly jen oči a výrazné rty. Několik hodin poté Litviněnko, otrávený dvojicí ruských agentů radioaktivním poloniem rozpuštěném v čaji, zemřel,“ připomíná případ z roku 2006 česko-německý režisér Thomas Zielinski. Hra britské autorky však podle něj nabízí mnohem víc než jen převyprávění toho, co jsme už četli nebo viděli: text je sugestivním kaleidoskopem situací, střídají se tu žánry i časové roviny a postupně se vše skládá ve velmi silné drama.

„Klíčovou postavou tak není jen Litviněnko samotný, ale také jeho žena Marina v podání Anny Stropnické, bojující spolu s právním zástupcem za důsledné vyšetření celé kauzy, kterou chtěla britská diplomacie nejdřív zamést pod koberec. Výrazná je také dvojice vraždících ruských agentů Lugovoje a Kovtuna, hrozivých a někdy směšných zároveň – na ty se můžeme těšit v pojetí Tomáše Červinka a Matěje Anděla. A ve výčtu nesmí chybět ani postava Vladimira Putina, jenž pravděpodobně o akci věděl a dal k ní souhlas, na což nedávno poukázal i Evropský soud pro lidská práva – hraje ho Robert Jašków,“ říká režisér, který je i autorem scény.

Přímý přenos z místa činu

Jak dodává dramaturgyně Martina Kinská, inscenaci ozvláštňují on-line přenášené projekce, kdy diváci díky ručně vedené kameře uvidí i živý přenos dění mimo hlavní scénu. Zielinského inscenace se tak v reálném čase odehrává nejen na jevišti, ale i v dalších částech Švandova divadla. Bar ve foyer, boční jeviště nebo herecká pánská šatna se tak pomocí dekorací změní v interiér moskevského a londýnského bytu, v noční podnik nebo hotelový pokoj. „Inscenace je vlastně dokumentární rekonstrukcí, ukazující celý řetěz událostí vedoucí až k Litviněnkově vraždě. Bez snižování závažnosti případu v ní však nebude chybět absurdní humor předlohy, zazní tu také zpěv a herci v průběhu děje ze svých rolí občas i vystoupí,“ prozrazuje Kinská.

Zážitek z „tady a teď“ podtrhnou také civilní kostýmy Andrey Králové, vycházející z estetiky 90. let minulého století, kdy celý příběh začal. Hudbu složil Ivan Acher. Hru přeložila do češtiny Ester Žantovská. Autorská práva k dramatickému textu v České republice zastupuje Aura-Pont, s.r.o.. Nositele autorských práv k překladu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s.

Premiéru 6. listopadu budou následovat reprízy, které jsou naplánovány 8. a 24. listopadu a poté 10. a 21. prosince 2021.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…

Na osudy lidí v nedemokratických režimech poukazují tituly uváděné ve Švandově divadle pravidelně: inscenace Srdce patří za mříže upozornila na obchod s lidskými orgány čínských politických vězňů, drama Lámání chleba předložilo obraz moravského venkova v době komunistické diktatury. Vedle titulu Příliš drahý jed je na aktuálním repertoáru i drama Šoa věnované tématu holokaustu a Pankrác ´45 vyprávějící o pěti různých ženách, jejichž osud poznamenala válka a život v Protektorátu Čechy a Morava.

Alexandr Litviněnko, bývalý agent ruské KGB a poté nástupnické FSB, nezemřel hned proto, že se otráveného čaje napil málo? Žil ještě další tři týdny, během nichž coby bývalý detektiv stihl podat britským vyšetřovatelům přesný popis událostí. Ze své smrti obvinil ruské tajné služby a přímo i prezidenta Vladimira Putina.

Litviněnko emigroval v roce 2000 do Velké Británie poté, co byl ve své vlasti několikrát vyslýchán a vězněn? Na tiskové konferenci v Moskvě v listopadu 1998 se totiž rozhodl zveřejnit nezákonné praktiky ruských tajných služeb, s nimiž nesouhlasil. Šlo mj. o plánování vraždy oligarchy Borise Berezovského. Toho dostal Litviněnko za úkol zabít, rozkaz ale odmítl vykonat.

K vraždě Alexandra Litviněnka byl použit izotop 210 radioaktivního polonia? Jde o mimořádně zákeřný jed. Na světě se ho vyrobí jen asi 100 gramů ročně, z toho naprostá většina v Rusku. Polonium je jedním z nejsilnějších jedů vůbec, údajně je až 250 milionkrát toxičtější než kyanid. Je snadné ho propašovat: alfa záření, které vydává, neprojde ani listem papíru, stačí ho tedy jen pořádně zabalit. Po požití proti němu neexistuje obrana.

Velkou zásluhu na rozkrytí případu má Litviněnkova žena Marina a její právník, kteří trvali na veřejném vyšetřování? Britské úřady měly zprvu zato, že jde o ojedinělý případ a nechtěly riskovat poškození diplomatických vztahů s Ruskem. Velmi podobný scénář měl však i pokus o otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala jedem novičok v roce 2018. Vážnost situace potvrdil i později rozkrytý případ vyhozeného muničního skladu ve Vrběticích z roku 2014 v České republice. I tady jej vykonala dvojice ruských agentů, která svůj čin provedla na území jiného státu.

Foto: Alena Hrbková 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

HLADOVÁ ZEMĚ na Smíchově

Světová premiéra bude v březnu. Ve Švandově divadle uvedou „Hladovou zemi“, hru záhadnou, temnou i zároveň velmi vtipnou!

Mysteriózní hra mladého českého autora o generaci, která si vykopala vlastní budoucnost. Právě s tímto podtitulem připravují v pražském Švandově divadle novou inscenaci „Hladová země“. Původní hra dramatika Davida Košťáka (*1991) vznikla přímo pro smíchovskou scénu a její herce. Režisérem je Štěpán Pácl, tvůrce známý výraznou obrazivostí a smyslem pro detail. Hrají Andrea Buršová, David Punčochář, Tomáš Petřík, Denisa Barešová (v alternaci s Martinou Krátkou), Luboš Veselý, Marie Štípková, Bohdana Pavlíková a Petr Buchta. V inscenaci se objeví i čerstvá posila hereckého souboru Filip Březina, jako host vystoupí Samuel Toman. Premiéra bude 2. března ve Velkém sále Švandova divadla. 

Hladová země má být dramatem s prvky tragikomedie. Vypráví o lidech z důlního města, kteří si v touze po nekonečné hojnosti a bezpracném životě nechali podrýt základy svých domů. A své obavy, sny a někdy i své zločiny raději zasunuli kamsi dospod. Jenže nic netrvá věčně, ani oblíbené slavení v místní hospodě. Do města přichází podivný cizinec a z hlubin vyrabované země je slyšet hřmění…

Denisa Barešová a Marie Štípková

Hladová země je jako obraz lidské duše bez lásky,“ říká o chystané novince režisér Štěpán Pácl, v současnosti kmenový režisér ND Brno. „V Košťákově hře je cosi mýtického a živelného. Je v ní cosi záhadného ze skotských detektivek Petera Maye, cosi temného ze skandinávských legend a cosi česky vtipného. Vzniká nový příběh, kde v dunění země volá lidský hlas po lásce. Vyslyší ho ti na povrchu? Nebo se odváží sestoupit dolů, do nitra země zjistit, co zemi schází?,naznačuje režisér.

Strach z míst, odkud bereme

Autor hry David Košták k tomu uvádí: „Jako dítě jsem měl strach z neznáma, které se skrývalo pod postelí. Tenhle strach ve mně v různých formách přetrvává a přetavuje se i do hry – strach z věcí, jež se noří z minulosti, strach z prázdných míst, které zůstávají tam, odkud bereme…“ Podle něj je „Hladová země“ především o tom, čím se člověk liší od stromu. „To, co je pod povrchem a nad ním, máme tendenci oddělovat, takže ztrácíme svoje kořeny a hroutíme se při prvním poryvu větru,“ míní autor, který do Švandova divadla nyní nově nastoupil i jako dramaturg. Už v roce 2017 tu ale měla ve Studiu premiéru jeho hra „Srdce patří za mříže“; v příběhu o tom, jak snadné je v dnešní době ztratit lidské srdce, David Košťák důmyslně zachytil téma transplantační turistiky v Číně a také nebezpečí z příklonu k této velmoci.  

Režisér Štěpán Pácl s autorem Davidem Košťákem

Podle dramaturgyně hry Martiny Kinské je Hladová země mimo jiné působivým obrazem společnosti, která si zvykla žít na dluh a na úkor budoucích generací. „V téhle souvislosti se vynořuje i téma zamlčování nepříjemného, nevidění možných rizik, stejně jako vytěsnění a falešný výklad nepohodlné minulosti. Vše se děje pro blahobyt a pro bytí v iluzi ideálu a pohody za každou cenu,“ shrnuje Martina Kinská.

Košťákova „Hladová země“ je tak dalším z dramatických textů, které vznikly přímo na popud Švandova divadla – scény, jež v posledních letech usiluje o vytváření původních autorských divadelních her. K nim patří například „Lámání chleba“ Josefa Holcmana, „Pohřeb až zítra“ Natálie Kocábové či „Trollové mezi námi“ Barbory Hančilové.

Světová premiéra novinky od jednoho z nejvýraznějších současných mladých českých dramatiků je naplánována na sobotu 2. března ve Velkém sále, nejbližší reprízy jsou na programu 4. a 22. března.


Foto: Michal Hančovský

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Švandovo divadlo chystá pět premiér

V pestrém programu představí Švandovo divadlo světovou klasiku nahlédnutou z jiné perspektivy, původní autorské inscenace i malé české příběhy rozehrané na pozadí velkých diktatur

Novinky Švandova divadla v sezóně 2017/2018

Smíchovská scéna chystá od letošního září do června příštího roku pět premiér. V pestrém programu představí světovou klasiku nahlédnutou z jiné perspektivy, původní autorské inscenace i malé české příběhy rozehrané na pozadí velkých diktatur. Vedle Oscara Wildea, Friedricha Schillera nebo generace Husákových dětí se u Švandů zaměří také na média a teroristy, jak je už v 70. letech minulého století popsal Heinrich Böll. A posvítí si i na sporné okamžiky našich dějin. Podle tvůrců se diváci mohou těšit na silné příběhy v osobitém podání.

Dámskou část souboru rozšíří od září dvě nové posily. Herečka Marie Štípková, držitelka Ceny divadelní kritiky (dříve Ceny Alfréda Radoka) za rok 2015, přichází ke Švandům z volné nohy a diváci ji znají například ze scény Městského divadla Kladno. Z Klicperova divadla v Hradci Králové přestoupila Natálie Řehořová. Ta ve Švandově divadla zazářila už v premiéře hry Natálie Kocábové Pohřeb až zítra, kde ztvárnila prostořekou Andy. Dalším dramaturgem se stává Martin Sládeček, dříve dramaturg činohry Národního divadla Brno.

Bourat stereotypy

I v nadcházející nové divadelní sezóně bude Švandovo divadlo provázet společné téma. Jejím mottem je „uvidět jinak/uvidět nově“, a právě o to se smíchovská scéna chystanými inscenacemi pokusí. Jak vysvětluje kmenová dramaturgyně souboru Martina Kinská: „Nadále budeme bourat stereotypy. I na známé dílo či všudypřítomný fenomén chceme nahlédnout jinak, než je obvyklé,“ dodává Kinská, která je mimo jiné sama úspěšnou autorkou a režisérkou: její inscenace Pankrác ´45 patří u Švandů k divácky nejvyhledávanějším titulům.

Právě sporným okamžikům českých dějin i klasickým divadelním textům s přesahem do současnosti se chtějí divadelníci na Smíchově věnovat i po prázdninách. „Pokusíme se o výraznou interpretaci klasických děl a nabourání jejich interpretačních stereotypů, které mnohdy dané dílo umrtvují a dnešnímu divákovi oddalují. Sázíme na silné příběhy, které rezonují s námi i v nás“, říká režisér a umělecký šéf Švandova divadla Dodo Gombár. „Usilujeme o osobní i osobitý pohled,“ prozradil Gombár, sám zkušený divadelní autor a režisér.

Malé lidské tragédie v dobách velkých diktatur

Sezónu zahájí konfrontační drama s názvem Lámání chleba, které diváky provede domácími událostmi od poválečné doby až po Sametovou revoluci. Původní divadelní hra spisovatele Josefa Holcmana (známého např. jako autora románu Cena facky) vychází ze skutečných událostí na jižní Moravě a z její sebereflexe po roce 1989. Příběh přátelství, které se ocitalo v soukolí velkých dějin, bude mít premiéru ve Velkém sále 21. října 2017 v režii Doda Gombára. „Josef Holcman nás nechává velice otevřeným způsobem nahlédnout do rodinných kronik, abychom zase z nového úhlu zkoumali i svou vlastní minulost,“ uvádí Gombár a dodává: „Naše divadlo objevuje ve zkušeném autorovi – romanopisci poprvé také dramatika.“

Holcman svoji divadelní hru napsal přímo pro Švandovo divadlo. Po uznávané Petře Hůlové, která pro ŠD adaptovala Betonovou zahradu, se autorsky smíchovské scéně upsala například také Natálie Kocábová s čerstvou novinkou na repertoáru, komedií Pohřeb až zítra.

Právě Natálie Kocábová nyní pro Švandovo divadlo dopisuje další hru, která se možná objeví na repertoáru už v této sezóně. V listopadovém Scénickém rozhovoru, se jí ostatně i na toto zeptá moderátor David Hrbek, jelikož právě tato autorka bude hostem živého rozhovoru, který se uskuteční 15. listopadu ve Studiu Švandova divadla a jehož se mohou aktivně účastnit i diváci.

Hon za zážitkem

Další premiérou bude klasika Oscara Wildea o kráse a jejím stárnoucím odlesku Obraz Doriana Graye v režii Martiny Kinské. Tu na Wildeově předloze láká téma touhy po věčném mládí a nekonečně trvajících požitcích, ale i možnost překročit při ztvárnění příběhu rámec tradiční činohry. I proto se na konceptu inscenace bude podílet známá tanečnice a performerka Miřenka Čechová. „Být znamená pro většinu naší společnosti „zažívat“, opatřit si neustálý přísun podnětů a vzruchů. A tak vzniká závislost na lovení zážitků za jakoukoli cenu. Kde je ale hranice, za níž už bez následků nelze jít? “, ptá se režisérka inscenace, která ji v premiéře představí publiku 10. února 2018 ve Velkém sále.

 

Mládí a láska, dospělost a zisk

Třetí novinkou, uvedenou na velkém smíchovském jevišti, bude inscenace vrcholného díla německé klasiky Friedricha Schillera Úklady a láska. Režisér Martin Františák ji vidí jako střet síly čistého citu a děsivé deziluze coby nezbytné součásti dospění. Velmi současná hra o střetu generací vypráví o mladé lásce uvězněné do sítě vztahů, v nich tahá za nitky rozum a zisk. „Friedrichu Schillerovi bylo pětadvacet, když začal Úklady a lásku psát. Je to hra rozhněvaného mladého muže, odmítajícího se přizpůsobit nespravedlnosti světa „dospělých&ld quo;. Jednoznačný jazyk mládí v ní naráží na zkorumpovaný jazyk zkušenosti, idealismus se tříští o cynismus,“ říká překladatel a dramaturg Martin Sládeček. První uvedení se chystá 26. května 2018 ve Velkém sále.

 

Kdo je tady terorista?

Do komorního Studia ŠD se vrací jako režisér i jako spoluautor David Šiktanc. K dramatizaci si spolu s dramaturgem Vladimírem Čepkem vybral světoznámou novelu Ztracená čest Kateřiny Blumové dalšího německého velikána Heinricha Bölla. Příběh titulní hrdinky popisuje krutý mediální lynč, jemuž je vystavena, takže jí už téměř nikdo v jejím okolí nevěří. Články a reportáže jí přičítají všechno možné, včetně napojení na teroristickou organizaci. A vše se odehrává v kulisách karnevalu, kde se lidé převlékají za šejky a beduíny, zatímco pohřešovaný atentátník není k nalezení… „V situaci, kdy vicepremiér vlády fakticky vlastní mediální dům, kdy je členem senátu člověk zapojený do nejasného vlastnictví významného dezinformačního webu, kdy se vznik úřadu, který má bojovat s těmito dezinformacemi, jeví už jako holá nutnost, může příběh Kateřiny Blumové sloužit jako odrazový můstek k úvaze, co jsou informace a jakým způsobem nás ovlivňují,“ říká David Šiktanc. Premiéra je ve Studiu ŠD plánována na 11. listopadu 2017.

 

Po práci legraci aneb „Pelíšky“ se nekonaly

V návaznosti na inscenace Gottland a Země Lhostejnost, které reflektovaly různé etapy českých dějin, rozšíří v nové sezóně smíchovský repertoár autorská inscenace Daniela Hrbka a Pavla Holého nazvaná Husákovy děti. Osmdesátá léta minulého století: je to čas nostalgie, růžových vzpomínek, impuls k zúčtování s vlastní minulostí nebo snad od všeho trochu? Co všechno jsme to vlastně za zvuků normalizačních hitů a socialistických estrád zažili? Konaly se tehdy vůbec nějaké „Pelíšky“, nakolik se na n ás podepsala tehdejší „schizofrenie duše“ a jakou cenu dodnes platíme za zdánlivě neškodné slogany typu “Po práci legraci”? „To všechno jsou otázky, které mne zajímají, a protože v souboru našeho divadla je Husákových dětí hodně, máme potřebu o tom mluvit. Vždyť je to právě naše generace, která tvoří současný svět,“ říká Daniel Hrbek, režisér hry a ředitel Švandova divadla. Hudební doprovod inscenace vytvoří Pavel Holý, jeden ze zakládajících členů skupiny Dr. Max (LP Vaše tělo uletělo…). Publikum suterénního Studia uvidí Husákovy děti v premiéře 28. dubna 2018.

 

 

 

Magdalena Bičíková

Taneční magazín