Racek míří nahoru, LOSERS spíše dolů

Na Letní Letné proběhla premiéra inscenace „Vzduchem“ souboru  Losers Cirgue Company

Losers Cirque Company patří k našim nejlepším akrobatickým souborům.  Stalo se už pravidlem, že každý rok   přichází s   novou inscenací na festival  Letní Letná.  A přesně tak tomu  bylo i 23. srpna, kdy natěšení diváci mohli zhlédnout tanečně- akrobatickou inscenaci „Vzduchem“.

Předlohou k tomuto dílu byla kniha Richarda Bacha „Jonathan Livingston Racek“, kterou se hlavní tvůrce Matyáš Ramba inspiroval. Základní myšlenkou je překonávání hranic, a to jakýchkoli. Podle  autorů samotných, racek díky vášni pro let překonal své hranice, naučil se létat a tím inspiroval další racky. Únavou usíná ve stoje, překonává zlomené křídlo a dokonce i smrt…

To jsou jistě silné myšlenky.  Ale slabou stránkou inscenace je, že divák by musel knížku znát. Pokud ano, pak  samozřejmě  tyto  hluboké myšlenky, vyjádřené špičkovou akrobacií, vnímá. Ale nepředpokládám, že každý v hledišti tuto knihu nutně četl. Divák neznalý anotací či knížky  hledí poněkud  zmateně, cože se to na jevišti vlastně děje a příliš se neorientuje.

Typicky „loserovský“ humor  tu postrádáme, dokonce ani akrobacie, kterou diváci tolik žádají a vyhledávají, není zastoupena do té míry, jako v předchozích inscenacích. Vzpomínám na dobu, kdy po celé představení divák prakticky nevydechl a se zatajeným dechem sledoval akrobatické výkony. Představení byla dynamická, nabitá humorem a  hlavní myšlenka byla od začátku do konce velmi dobře čitelná. Uznávám, že v případě  „Kolapsu“ a „Vzduchem“,  není možné „naservírovat“ zcela jednoznačně všechny pocity a je čistě na divákovi, aby si je našel, ale Losers už jaksi nejsou takovými Losers, jak je divák poznal a zamiloval si. Petr Horníček  říká: „Nechtěli jsme se opakovat, bylo naším záměrem udělat zcela odlišné představení, než byla naše předchozí. Nebojíme se jít jiným směrem  a necháváme každého vybrat si, co se mu líbí. Jdeme si svou   vlastní cestou. A třeba zase příště uděláme něco humorného.“ 

Určitě nelze než s Horníčkovými slovy souhlasit, přesto ale hlavní téma loňské inscenace „Kolaps“ a inscenace „Vzduchem“ jsou si dost podobná.  Překonávání sebe sama, překonávání kolapsů. Opravdu se Losers neopakují?  A půjdu-li ještě dál, představení „Kolaps“ bylo pro diváka jistě čitelnější než „Vzduchem“. Petr Horníček říká: „Vzduchem“  je hlavně o pocitech, akrobacie je tu méně.“

A co nám vlastně „Vzduchem“ vypráví?  Muž na prázdné scéně skládá papírovou vlaštovku. Vyhodí ji do vzduchu a čtveřice akrobatů (tedy racků) víří kolem s pronikavými skřeky.  Muž je fascinovaně sleduje. Ale nedokáže se jim přiblížit. Možná  by rád nějakého chytil, ale jaksi se do provazů zamotává. Sítě, na kterých později akrobaté předvádí své kousky, můžeme chápat jako nástrahu, ale  i záchranu, pokud někdo padá.

Pětice akrobatů (jedna dívka a čtyři mladí muži) předvádí špičkovou akrobacii na tyčích, která se opravdu přibližuje ptačí lehkosti a samozřejmosti. Tyč je dost vratká pro jednoho člověka, natož pro dva, tři… Výstup artistky až ke stropu šapitó (a to bez jištění) se jeví jako velmi nebezpečný a diváci ani nehlesnou.

V pozadí  je živý hudební doprovod Vladimíra Mikláše, který  akrobaty doplňuje zvukem kytary a dalších hudebních nástrojů.  Je to také poprvé, co Petr Horníček na jevišti nevystupuje. Proč? Petr vysvětluje: „Inscenací máme  hodně, vystupujeme také v zahraničí a já opravdu nemohu být všude.“

Bezesporu stojí za to vyrazit na  Letní Letnou  na představení  „Vzduchem“. Mluvíme-li o akrobacii, zůstávají Losers jen těžko překonatelní.  Přesto  se ale nemohu zbavit dojmu, že pokud bych neznala  předchozí inscenace  „Loser(s)“, „Walls and Handbags“, „Beach Boys“ či  „Kolaps“, nepovažovala bych Losers Cirque Company za českou elitu a výjimečně dobrý  soubor,   ale jen za velmi dobrý soubor.

Inscenaci „Vzduchem“ můžete vidět na Letné do 2. září 2018.

Foto: archiv Letní Letná

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Losers Cirque Company na festivalu SIGNÁL

Od čtvrtka 12. října do neděle 15. 10. propukne v pražském kulturním centru Pragovka jedinečný audiovizuální festival SIGNÁL. Mezi jiným nabídne i představení „Kolaps“ od Losers Cirque Company. A to hned ve třech reprízách!

Festival světla SIGNAL rozšiřuje doprovodný program o nejnovější představení Kolaps akrobatické skupiny Losers Cirque Company. Inscenaci s unikátní audiovizuální scénou od studia Hyperbinary bude možné vidět od 13. do 15. října vždy od 18:30 v uměleckém centru Pragovka. Vstupenky jsou již nyní v prodeji na portálu GoOut.cz.

Návštěvníci SIGNAL festivalu letos budou moci zahájit večer v umělci rozzářené Praze na novocirkusovém představení populárních Losers Cirque Company. Tým akrobatické skupiny se poprvé při tvorbě nové inscenace spojil s uměleckým studiem Hyperbinary a ze spolupráce vzešlo představení Kolaps, které je charakteristické výraznou audiovizuální scénou. Za tou stojí právě Hyperbinary, konkrétně Amar Mulabegovič a Jan Šíma.

Studio i oba umělci jsou divákům SIGNALu dobře známí. Amar Mulabegovič patří k zakladatelům festivalu a je stejně jako Šíma tvůrcem několika instalací, které se objevily na jeho předchozích ročnících. Na loňském SIGNAL festivalu umělci představili již pod hlavičkou studia Hyperbinary instalaci Monolith.

Představení Kolaps budou moci diváci vidět v pátek 13. 10., v sobotu 14. 10. a v neděli 15. 10. vždy od 18:30 v uměleckém centru Pragovka ve Vysočanech. Vstupenky je možné zakoupit už nyní na GoOut.cz. Cena vstupenky je 550 Kč.

O SIGNAL festivalu

Světelný festival SIGNAL je největší kulturní událost v České republice, která díky jedinečnému propojení umění, městského prostoru a moderních technologií za svou čtyřletou existenci přilákala do kulis Prahy více než 1, 5 milionu diváků.

Festival v sobě jedinečným způsobem spojuje vizuálně atraktivní díla s náročnými instalacemi mezinárodní kvality. Svou koncepcí tak oslovuje jak širokou, tak odbornou veřejnost. Díky podpoře nových uměleckých děl je SIGNAL festival respektovanou platformou i v mezinárodním měřítku a vyhledávaným místem pro seznámení se s nejnovějšími projekty oboru.

Financování festivalu tvoří podpora dotačních programů, zejména Magistrátu hl. města Prahy, Ministerstva kultury a zapojených městských částí, dále partnerství s komerčními subjekty a výnosy z vedlejší činnosti festivalu.

5.ročník festivalu světla SIGNAL proběhne od 12. do 15. října.

 

Více informací na www.signalfestival.com

Facebook: www.facebook.com/SignalFestival

Instagram: www.instagram.com/signalfestival/

 

Foto: František Ortman

PR Festival SIGNÁL

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Letní Letnou zakončil Kolaps

Vystoupení akrobatů Losers Cirque Company odměnili diváci bouřlivým potleskem ve stoje

14. ročník festivalu Letní Letná zakončili opět Losers Cirque Company se svým nejnovějším projektem s názvem  Kolaps. Protože Losers patří k našim nejlepším souborům, o všech jejich představeních jsme čtenáře Tanečního magazínu informovali. Ani tentokrát nezklamali, opět překročili hranice možností lidského těla, porušovali zákony gravitace a naplnili všechna očekávání dychtivých diváků.

Losers Cirque Company, foto: František Ortmann

Nastoupili v posílené sestavě (Petr Horníček, Lukáš Macháček, Matyáš Ramba, Vítězslav Ramba, Jana Telcová, Kristýna Stránská, Martina Illichová, Nikola Kopáčová,  Ondřej Sochůrek, Jiří Bělka, Josefina Žampová, Vladimír Mikláš),  doplnily je dokonce čtyři ženské protějšky, které si s nimi v ničem nezadaly. Perfektní výkony jako vždycky, opět jsme ani nedýchali, v okamžicích, kdy akrobaté stáli na ramenou svého kolegy, zdáli  se naprosto srostlí s jeho tělem, jakoby stáli jen na pevné zemi.

Losers Cirque Company, foto: František Ortmann

Tato nejnovější inscenace nás vede nejrůznějšími variacemi životních kolapsů, od dětství, po partnerství, pracovní vztahy. Od narození až do smrti.  Inu, kolaps může být všude.  Jak se zachová jedinec? Jak se zachová společnost?  Využije slabosti, zneužije nebo pomůže?

Petr Horníček říká: „Kolaps je každodenní zkušenost, která ničí, bortí a drtí, ale také buduje, zoceluje, utužuje. Bez kolapsu  nelze posouvat své možnosti, nelze jít vpřed, nelze překročit svůj stín.“

Losers Cirque Company, foto: František Ortmann

Svůj typický humor Losers nezapřou, ale tento kus nepolechtá bránice diváka od začátku až do konce jako tomu bylo např. v Beach Boy(s). Petr Horníček říká: „Nechtěli jsme se opakovat, tentokrát jsme chtěli udělat něco jiného. Jsem rád, když si divák může vybrat z našich vystoupení to, které  se mu líbilo nejvíce.“

A je hluboká pravda, že tato rozdílnost jednotlivých inscenací přidává na kvalitě skupiny. Ale na druhé straně může být i typ diváka, který se domnívá, že se opět bude smát celou dobu a tentokrát je zklamaný. Kolaps  postrádá  příběh, namísto toho jsou zde  spíše  poskládány jednotlivé pohybové obrazy, představující různé životní situace.  V určitých momentech vyniká spíše akrobatická exhibice než samotný příběh. O to více je tu prostoru pro fantazii diváků.

Losers Cirque Company, foto: František Ortmann

Nejpůsobivější je jistě náročná vzdušná akrobacie, ženy i muži létají vysoko vzduchem.  V některých okamžicích diváci doslova nedýchají napětím, např. když z několikastupňové  pyramidy z lidských těl padá jeden z akrobatů dolů.

Když se na samém začátku objeví akrobaté, celí v bílém, srší z nich energie a síla, už sám příchod je působivý.  Podivná průsvitná blána, představující zrození, brzy zmizí a scéna zůstává zcela čistá.  Kromě malých batůžků, které mají někteří na zádech, představujících možná období školních let, nemají akrobaté žádné rekvizity ani pomůcky. Pouze audiovizuální efekty doplňují vystoupení a také živý pěvecký doprovod (Josefina Žampová a Vladimír Mikláš). Veselé okamžiky střídá napětí, hudba potemní a zvážní.

V „Kolapsu“ nás akrobaté provádí dětstvím, kdy se děti mezi sebou hádají, někdo spadne, ostatní se mu posmívají, či ho povzbudí, aby vstával. Běžný život, který zná každý z nás.

Za zmínku také stojí scéna, kdy se dva muži pošklebují a poplácávají dívku po zadku, až ona jednomu z nich vrací facku. Poté vylezou na její ramena a ona všechno, všechno vydrží, i takový tlak ustojí. Obdivuhodný výkon. Možná se také mnohé ženy cítí tak, že nesou na svých zádech podobnou tíhu, prožívají-li ne zrovna ideální  vztah s mužem.

Kouzelná je scéna, kdy jedné dívce všichni ve skupině pomáhají a ještě jí zvednou ruku do vítězného mávání. Ona pro svoji nejvyšší pozici ale neudělala vůbec nic.  Poté popadají všichni. Výstižné.

Jiná scéna by se zase dala nazvat „Kolikrát spadneš, tolikrát tě zvednu“. Zda jde o vztah, kdy se člověk nepoučí, nebo o vztah, kdy partner takto nekonečně a obětavě podporuje svou partnerku, je už na fantazii diváka.

Další výstižná scéna, kdy se diváci opravdu dobře a upřímně bavili, ukázala silného jedince, který zadupával každého, kdo by se vzepřel a chtěl by se byť i jen na chvilku zvednout. Akrobaté vyjádřili respekt k  silnějšímu jedinci kouzelným a neopakovatelným způsobem –  lehce třepali nožičkama… ručičkama….  Najednou se alespoň jednomu z podřízených podaří dostat se na vrchol, chvíli si užívá svou pozici, ale nakonec byl stejně shozen zase dolů do podřízené pozice.

Nemohu vynechat scénu, kdy jeden usilovně pomáhá ostatním, všechny dostane na vrchol, ale nakonec padá sám.

Představení končí jedním hromadným pádem a tma, zkrátka konečný kolaps.

Diváci řvou, šapitó se otřásá a všichni se loučí s akrobaty  bouřlivým potleskem ve stoje. Je vidět, že Losers Cirque Company  se nesmazatelně zapsali do srdcí diváků a svým posledním  vystoupením potvrdili, že dokáží být zábavní, vážní, tragičtí, ale vždycky výborní.

Eva Smolíková

Foto: František Ortmann

Taneční magazín