GALERIE BEZ HRANIC

Tanec a výtvarné umění jako jedno tělo

Tanec a výtvarné umění, dva odlišné světy, které však stále více lákají umělce k jejich propojení a vzájemné inspiraci. Americká choreografka, umělecká aktivistka a mentorka Sue Schroeder přichází do Čech s ojedinělým konceptem, ve kterém díla a myšlenky dávných i současných výtvarných mistrů ožívají v pohybech tanečníků. Projekt Galerie bez hranic bere návštěvníka na zážitkovou cestu napříč dvěma objekty Národní galerie v Praze – stálou expozicí ve Veletržním paláci 17961918: Umění dlouhého století a Sochařskou zahradou Anežského kláštera v Praze.

 

V rámci projektu dostalo příležitost pět vybraných tanečních tvůrců z České republiky a pět členů amerického souboru Core Dance pracovat intenzivně po dobu deseti dnů v prostorách Národní galerie Praha pod vedením Sue Schroeder. Společně připravují svá vystoupení přímo mezi návštěvníky. „Spíše než takový přístup k tvorbě, kdy by umělecká díla ‚inspirovala‘ moje taneční kreace, raději zkoumám a studuji záměr umělců a současně začleňuji do svého tanečního procesu řadu dalších uměleckých prostředků – malbu, kresbu, deníkové záznamy, perokresbu, sochařství atd. Protože vstupní bod většiny mých prací začíná improvizací, tyto alternativní tvůrčí procesy povzbuzují umělce k jedinečnému a v podstatě novému typu pohybu,“ říká Schroeder, autorka a mentorka projektu a současně umělecká ředitelka a spoluzakladatelka Core Dance.

Projekt vychází z dlouhodobého konceptu Centra choreografického rozvoje SE.S.TA Tanec v galerii, který je postaven na mezioborové spolupráci tance a výtvarného umění, vytváření vazeb mezi obory, hledání nových referencí a sdílení know-how.

 

Osobní setkání po roce tvorby on-line

Do projektu je zapojeno celkem pět úspěšných choreografů působících v Česku: Eva Urbanová, Barbora Látalová, Zdenka Brungot Svíteková, Johana Pocková a Roman Zotov-Mikshin, kteří měli možnost spolupracovat díky virtuálním přenosům s renomovanou zahraniční lektorkou a členy jejího souboru Core Dance (Walter Apps, Benjamin Laith Stevenson, Shawn Humlao Evangelista, Iman Siferllah-Grim) již od roku 2020 na stejném uměleckém konceptu.

 

Výtvarné a pohybové umění mluví stejným jazykem

Projekt Galerie bez hranic se vyznačuje jistým odklonem od tradičních představ o tanci, podporuje plodnou a velmi inspirativní debatu o výtvarném umění a současně umožňuje přistoupit k vyprávění „příběhu umění“ z kinestetického úhlu pohledu.

„Je to právě výměna know-how mezi obory tance a výtvarného umění, která na jedné straně umožňuje profesionálním umělcům uchopit jejich práci koncepčně a na straně druhé dává galerií prostor pro jiné vnímání dynamiky konceptů výstav.“ komentuje vzájemné působení oborů Marie Kinsky, ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA. a doplňuje: „Tanec v galerii přináší nové impulsy v tolik potřebné oblasti, jakou je práce s návštěvníkem či divákem. Nejde jen o jeho přilákání na netradiční zážitek, ale i o zprostředkování jiného způsobu vnímání a nového poznání.“

 

Nový pohled na umění: Spojité nádoby

Sue Schroeder reflektovala, jako obvykle při své práci, záměr kurátorů výstavy Veroniky Hulíkové a Otty M. Urbana. Výběr obrazů, který vytvořila pro performery, byl dramaturgicky seskupen do stejných celků jako výstava: Člověk, Svět a Ideje.

Schroeder vede taneční skupinu k vystavění společného slovníku, komunikačních metod a rozvoji choreografických notací (tzv. scores) spojených s konkrétními výtvarnými díly. Návštěvníci budou mít možnost vidět nejen závěrečné prezentace, ale také se setkávat s umělci přímo v průběhu zkoušek v období 3.–13. 10.  a být tak svědky kreativního procesu tvorby.

Závěrečná performance na dvou místech Národní galerie Praha

  • „Dance and the Moving Body as Installation“
  • 10. října 2021 od 14:00
  • Sochařská zahrada Kláštera sv. Anežky České

 

  • „19th Century (wo)Man: A Contemporary Intervention“
  • 13. října 2021 od 18:00
  • Veletržní palác NG Praha, stálá expozice: 1796–1918: Umění dlouhého století 

 

Nenechte si ujít neopakovatelný zážitek z umění, výtvarná díla i tanec pak budete vnímat zcela jinak, oba světy k vám začnou promlouvat a odhalíte nové dimenze toho, co se v nich ukrývá a co je spojuje.

Cyklus Tanec v galerii charakterizuje interdisciplinární spolupráce mezi tancem a výtvarným uměním, kdy má návštěvník příležitost nahlédnout na výtvarná díla nově a prostřednictvím nezvyklých výrazových prostředků. Dílčí projekty byly realizovány ve spolupráci s Národní galerií Praha a Galerií hlavního města Prahy od roku 2012, kdy pravidelně několikrát do roka přiváděly do aktuálních expozic performery a prostřednictvím pohybu otevíraly novou perspektivu a nové zážitky při vnímání konceptuálního či výtvarného díla.

Projekt Galerie bez hranic vznikl v letech 2020–2021 na základě koprodukce Centra choreografického rozvoje SE.S.TA s americkým studiem Core Dance ve spolupráci s Národní galerií Praha, za podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR.

Více informací na www.se-s-ta.cz

Barbora Laierová, Korespondance

pro Taneční magazín

Česká taneční platforma 2021

Umělecké počiny i osobnosti, které zaujaly Mezinárodní jury

Umělecké počiny i osobnosti, které zaujaly Mezinárodní jury, získaly Ceny České taneční platformy (ČTP) 2021. Jsou jimi POCKETART za inscenaci Treatment of Remembering autorské trojice Sabina Bočková, Johana Pocková a Inga Zotova-Mikshina, a Markéta Vacovská za své výjimečné výkony i autorské dílo Odloučení s odvážným tématem a dokonalou souhrou s Never Sol. 

U diváků pak získala vysoké uznání i tři další díla naprosto odlišného charakteru: And Who is Useless Now? Ondřeje Holby, Duety v podání Temporary Collective, a Jáma lvová opět od POCKETART autorské dvojice Sabiny Bočkové a Johany Pockové.

Diváci 27. ročníku ČTP zhlédli za 3 dny 14 představení v podání 12 souborů či tvůrců na osmi pražských scénách, kumulovala se tak vybraná díla za rok 2020 i 2021. Skvělou atmosféru dotvářely diskuse, setkání s umělci, mezinárodní workshop psaní recenzí o tanci vedený redaktorem The Guardian a Sprigback Magazine, Sanjoy Royem, ve spolupráci s dalšími mentory: Oonagh Duckworth a Nina Vangeli.

Kateřina Marková R. PEREIRA

pro Taneční magazín

TANEČNÍ MAGAZÍN gratuluje

Famózní úspěch českého tance v konkurenci více než 600 evropských děl

Evropská platforma mladých choreografů Aerowaves letos odhlasovala do úzkého výběru dvacítky nejzajímavějších tvůrčích počinů tři česká díla! Gratulace patří Sabině Bočkové a Johaně Pockové / PocketArt za dílo „Jáma lvová“, Cécile Da Costa za osobní sólo „Roselyne“. A rovněž Tereze Lenerové Hradilkové za fascinující dialog s hudebníkem Floexem v inscenaci „Nepřestávej“.

„Jáma lvová“

Je to historický úspěch v konkurenci přes pětatřiceti evropských zemí,” říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha, a pokračuje: „Nikdy za pětadvacet let existence Aerowaves se neprosadila hned tři díla z ČR.“

Yvona Kreuzmannová

Platforma Aerowaves slaví 25 let od svého založení v londýnském divadle The Place. Každým rokem se na ní, koncem října, vždy v jiném městě, schází experti z různých zemí Evropy. Ti předem zhlédnou desítky videonahrávek kratších děl (15–40 minut) z dílny tzv. „emerging artists“, tedy tvůrců stojících na začátku své mezinárodní kariéry. Na intenzivním třídenním mítinku pak sledují ukázky desítek dalších děl tak, jak je vyberou reprezentanti jednotlivých států, respektive menší pracovní skupiny, díky nimž všechna přihlášená díla zhlédne vždy 3 – 7 expertů.

Z oceněné inscenace „Roselyne“

V platformě Aerowaves jde o objevování nových talentů. Pro ně je velkou šancí uvést se na mezinárodní scéně. K čemuž již 10 let napomáhá festival Spring Forward, pořádaný rovněž pokaždé v jiném městě (roku 2016 Tancem Praha v Plzni). Každoročně tak ze stovek přihlášených videonahrávek experti vybírají dvacítku děl, která mají potenciál zaujmout mezinárodně. Těm je věnována skutečně mimořádně velká pozornost na webových stránkách https://aerowaves.org/. Programy jsou uváděny partnery Aerowaves, s podporou programu Kreativní Evropa. A mají šanci být uvedena živě právě na festivalu Spring Forward, kam se sjíždí přes 200 prezenterů a žurnalistů z celého světa.

Český tanec se zde v minulosti prosadil přibližně jednou za 3 – 4 roky, ale v poslední dekádě jeho renomé začalo výrazně stoupat. Jdvakrát byla vybrána dvě česká díla mezi TOP20 – naposledy loni, kdy uspěl Viktor Černický s inscenací „PLI“ i Markéta Stránská s dílem „LeŤ“. Letošní ročník v Aténách se zapíše do historie nejen svým atypickým formátem (kvůli koronavirovým restrikcím se sešla pouze 10členná jury a ostatních více než 30 expertů aktivně diskutovalo a sledovalo videa přes Zoom), ale především díky svému výsledku.

Oceněná Tereza Lenerová Hradílková

Twenty21, tedy výběr 20 top děl pro rok 2021, zahrnuje tři díla z České republiky, a to díky nezpochybnitelné kvalitě, diverzitě a originálnímu pojetí jedné každé autorky. Šlo o dvě autentická ženská sóla Terezy Lenerové Hradilkové „Nepřestávej“ a Cécile Da Costa „Roselyne“. A dále o jeden apelativní duet Sabiny Bočkové a Johany Pockové / PocketArt „Jáma lvová“. Ona trojice obstála v těžké konkurenci více než 600 přihlášených děl ze 35 zemí Evropy. ČR měla celkem v hodnocení třináct přihlášených děl.

Sotva lze najít lepší způsob, jak upozornit na mimořádný potenciál, který české taneční a pohybové umění představuje pro naši republiku. Byla jsem hrdá na naše umělce a tlumočila jim gratulace ostatních členů jury s krásnou vizí, že i u nás, věřím, za pár let otevřeme skutečný Dům tance a vytvoříme tak solidní podmínky pro další profesní růst všech těchto talentů,“ dodává ředitelka Kreuzmannová. Ke gratulantům se připojuje i TANEČNÍ MAGAZÍN.

Foto: Eva Smolíková, Vojtěch Brtnický a archiv TM

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Probouzení vzpomínek na přírodu a měsíc splněných přání v PONCI

Premiéra „Treatment of Remembering“

PONEC – divadlo pro tanec uvádí v pondělí 5. října ve 20.00 hodin nové dílo Johany Pockové, Sabiny Bočkové a Ingy Zotov-Mikshiny pod názvem „Treatment of Remembering“.

Představení zavede diváky do fiktivního časoprostoru, v němž už je příroda natolik vyčerpaná zásahem člověka, že přestala existovat. Umělkyně podstupují společně s publikem jakousi terapii rozpomínání a snaží se divákům obnovit prožitky z přírody. Na jevišti už příroda neexistuje, choreografky ji však během procedury znovu křísí k životu. K tomu jim pomáhá kromě tance také citlivost zvukového a světelného designu a autorská hudba Lukáše Palána.

Johana Pocková

Probouzením vzpomínek na dávno zapomenuté prožitky se v rámci procedury „Treatment of Remembering obrací pozornost k jedinečnosti tělesných a emocionálních zážitků s přírodou spjatých. Na co konkrétně autorky v díle vzpomínají? „Noříme se do vzpomínek a představ prožívání přírody. V naší imaginaci hrají hlavní roli prostředí lesa, louky, pocity svěžího vánku, vůně květin a stromů, mokrá tráva, ale třeba i vzpomínky na pobývání na pláži, jako místa, kde je v současnosti velmi dobře vidět, jaký je stav našeho životního prostředí.“

Dění na scéně, která evokuje jakýsi uměle vytvořený svět, je zdánlivě klidné. Na povrch však postupně vyvěrá silné znepokojení, které tak vybízí diváka, aby reflektoval svůj vztah k životnímu prostředí. Právě tento nenásilný apel na diváka je jedním z hlavních cílů projektu: „Chtěli jsme prozkoumat různé podoby vztahu člověka k současnému vývoji stavu naší planety a umožnit tak divákům, aby si svůj vlastní vztah k přírodě uvědomili a třeba ho i přehodnotili,“ říká Johana Pocková, autorka konceptu.

Sabina Bočková

Johana Pocková, Sabina Bočková a Inga Zotov-Mikshina spoluzaložily spolek POCKetArt, který slouží jako platforma pro mladé tvůrce v oblasti současného tance a fyzického divadla. Všechny tři umělkyně se sešly už dříve v mezigenerační skupinové inscenaci „Plné sklady citů“. Johana Sabina spolu uvedly loni na podzim v divadle PONEC dílo „Jáma lvová“.

V půli září jsme představili na zahájení jubilejní 20. sezony PONCE plán pěti premiér do konce roku, věřím, že je budeme moci uskutečnit. Naplňují se i naše dlouhodobé vize na podporu oboru, například Dům tance, kterému věnujeme zvlášť tiskovou konferenci,” říká Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha, a dodává: Kreativní Evropa nám k tomu podpořila další projekt ,Big Pulse´  spolupráci 11 evropských festivalů tance. Tomu říkám měsíc splněných přání.“

Více na: www.divadloponec.cz

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN