Lajf rozesměje i zabolí

Podivná výprava Jiřího Stracha začíná

Osvědčená dvojice, režisér Jiří Strach a scenárista Marek Epstein, znovu spolupracuje. Padla první klapka jejich nového filmu, který natáčí v brněnském studiu České televize. Ve filmu Lajf se v hlavních rolích představí Jan Kolařík, Jiří Mádl, Božidara Turzonovová, Sophia Šporclová a Ivo Gogál.

„Lajf je velká režijní výzva. Jednak musíme najít přesné dávkování humoru v situacích, které jsou vlastně mrazivé. A za druhé, polovina filmu se odehrává uvnitř interiéru osobního auta, které se tak vlastně stává jeho šestým hrdinou,“ říká režisér Jiří Strach. Připomíná, že kameraman Martin Šec proto vyvinul se svým týmem speciální technologii, kterou bude prostor dynamicky snímaný.

Pět hrdinů se v černé tragikomedii potkává na blíže neurčeném místě, aby společně ukončili svůj život. Každý z nich má jiný důvod, proč nechce dál žít, ale sám svoje pozemské bytí uzavřít nedokáže. Cesta se navíc začne absurdně komplikovat, neboť staré auto, kterým jedou, má své vrtochy. A aby toho nebylo málo, každý z pětice má jinou představu, kam vlastně vyrazit. Rasistický násilník Troškár (Jan Kolařík) se nedokáže porovnat s Gáborem (Ivo Gogál) s romskými kořeny. Stará paní Bertoldová (Božidara Turzonovová) chce mít pod kontrolou poslední okamžiky svého života, které koncipuje jako malou osobní pomstu. Podnikatel Kamil (Jiří Mádl) zase utíká před rakovinou i nedořešeným vztahem s přítelkyní. A mladičká Pepé (Sophia Šporclová) si nese trauma kvůli nepřijetí svými vrstevníky. Ostatně, smířit se nedokáže ani sama se sebou.

Zdálo by se, že téma odchodu ze života se vzpírá komediálním situacím. Přesto se Marku Epsteinovi podařilo napsat scénář, který na mnoha místech rozesměje, na jiných zase bolí. Tak jako jsou s odstupem směšné, tragické i dojímavé naše vlastní životy,“ zamýšlí se kreativní producentka Jiřina Budíková.

Náročné role, které vyžadují spojit komediální situace s ponorem do existenciálního nitra, jsou opravdovou výzvou pro každého z ústřední pětice. Film totiž nemá jednoho hlavního hrdinu, pětice postav je zcela rovnocenná. Sophie Šporclová se například kvůli roli za půl roku naučila hrát na saxofon.

„Styl Markova scénáře mi připomněl například kultovní německou tragikomedii Klepání na nebeskou bránu, která končí smrtí hrdinů. Přesto se jedná o film laskavý a vtipný. Marek Epstein ve svém příběhu dokonale skloubil absurditu, komiku i osudovost,“ dodává dramaturg Ivo Cicvárek.

Děj filmu je zasazený do neurčité krajiny, pro natáčení však štáb zvolil okolí Brna, včetně netradičního, téměř neznámého pohledu na hrad Veveří. Diváci ČT snímek uvidí v roce 2026.

„V krátkém sledu, po dramatu Máma, točím další scénář Marka Epsteina. A opět je úplně jiný,“ doplňuje režisér Jiří Strach. Připomíná, že v brněnském studiu ČT se v minulosti společně podepsali také pod film Osmy nebo pohádku Šťastný smolař.

Foto: Radek Míča 

Vendula Krejčová , ČT

pro Taneční magazín               

Loutkový James Bond míří do kin

Své hlasy loutkám propůjčili Saša Rašilov, Bára Poláková, Jan Maxián a další

Už za měsíc vstoupí do českých kin dobrodružný rodinný film Velký Pán. Jedná se o volné pokračování filmu Malý Pán z roku 2015. Snímek navazuje na tradici českého a slovenského loutkářství. Loutky od výtvarníka Františka Antonína Skály dal do pohybu režisér Radek Beran, který je zasadil do reálného prostředí živého lesa. Své hlasy loutkám propůjčili známí čeští umělci jako Saša Rašilov, Bára Poláková, Pavel Liška, David Novotný, Miroslav Táborský, Vladimír Javorský, Jan Maxián, Jan Vondráček, Miroslav Krobot a další. Film podle scénáře Lumíra Tučka a Radka Berana bude v kinech k vidění od 3. října.


Hlavní hrdina žije poklidným životem se svojí vyvolenou Majolenkou. Jejich idylu a klidnou atmosféru jednoho dne naruší podivínský ochranitel doktor Zetek. Strach a panika lesních obyvatel na sebe nenechá dlouho čekat. Obavám podlehne i Malý Pán, naštěstí je kvůli své Majolence brzy překoná. Stejně tak, jako hrdinové příběhu, tak i filmaři se někdy museli poprat s nečekanými a nepříjemnými situacemi. „Velmi nás překvapil sníh, který napadl ze dne na den v dubnu a pokryl celý plac filmové vesničky, který jsme museli vysoušet,“ popisuje producent Jakub Červenka. „Ovšem největší překvapení byly drobné mušky, které se jednoho dne zjevily, byly všude a bylo jich moc. Létaly do očí, do nosu, do uší. Zkuste si vodit oběma rukama soustředěně loutku, nebo obsluhovat kameru a zároveň odhánět hejna žíznivých mušek. Po různých pokusech jsme použili všichni černé dámské punčochy přes hlavu. To jediné fungovalo. Tak si představte, že dospělí lidé s punčochami na hlavě se krčí s loutkami nasvícení reflektory, nemají zbraně, nejsou v bance, ale tvoří loutkový film pro děti,“ doplňuje režisér Radek Beran.

Dobrodružný film pro malé i velké navazuje na tradici českého a slovenského loutkářství, které je zapsáno na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Loutky od výtvarníka Františka Antonína Skály jsou ve snímku přiznané a zasazené do reálného prostředí živého lesa. Velký Pán je natáčen v exteriérech, což není u loutkové pohádky obvyklé. Třiceticentimetrové loutky mají produkci a štáb. Na rozdíl od živých herců jsou ale méně náročné na stravu a odpočinek, jinak s nimi mají společného víc, než se zdá. „Celý svět Malého i Velkého Pána je uchován v depozitáři Muzea loutek v Chrudimi. Určitě bude opět jednou vystaven v expozici,“ upřesňuje Červenka.

Režie se ujal Radek Beran a za kamerou stál držitel Českého lva Jan Baset Střítežský. „Samotné natáčení bylo intenzivní, na můj vkus krátké. Víc bych si užil i interiéry i exteriéry. Hlavně spolu s kameramanem Janem Basetem Střítežským je hraní si v lese opravdu rozkoš. To tedy platí o celém týmu – stavba, výtvarníci, loutkoherci, byl to skvělý tým. Byl to takový rychlý mejdan,” popisuje natáčení režisér Beran.

Film vznikl v produkci společnosti Bedna Films, byl podpořen Státním fondem kinematografie a jeho koproducentem je Česká televize – kreativní producentka Jiřina Budíková. Distributorem je Bontonfilm. Do českých kin vstoupí Velký Pán 3. října 2024.

Foto: Bontonfilm 

Marie Horovitzová

pro Taneční magazín