Gazda a roba, příběh osudové lásky

Nová adaptace českého dramatu osloví současného diváka

Osudová love story, přibližující současnému publiku zároveň jedno z nejlepších českých realistických dramat, bude mít pod názvem Gazda a roba 9. listopadu premiéru ve Velkém sále pražského Švandova divadla. Režisérkou a autorkou nové adaptace klasického titulu Gazdina roba Gabriely Preissové (1862-1946) je talentovaná Kasha Jandáčková, mladá tvůrkyně s nepřehlédnutelným renomé. Ta k silnému příběhu o ženském údělu, mužské zradě a tíze společenských konvencí přistoupila s pokorou i s živou tvůrčí energií. V ústřední roli Evy uvidíme Anežku Šťastnou, jejího milence Mánka ztvární Mark Kristián Hochman, nový člen hereckého souboru. Vztahový čtyřúhelník doplní další nové tváře smíchovského souboru: Jakub Tvrdík v úloze Evina manžela Samka a Barbora Křupková jako Mánkova žena Maryša. Dále účinkují Anna Grundmanová, Jacob Erftemeijer, Andrea Buršová, Matěj Anděl, Marie Štípková, Jan Grundman ad. Na jevišti zazní i živá hudba tříčlenné kapely pod vedením Jakuba Kudláče.


Hezká a pracovitá Eva (Anežka Šťastná) je šikovnou krajčířkou (krejčovou), Mánek (Mark Kristián Hochman) je lehkovážným synem bohatých rodičů. Na vesnici, kde oba žijí, je rozděluje výše majetku, společenské postavení i vztah k víře. Pojí je však láska, které nelze poručit. Když se Eva, veřejně ponížená Mánkovou matkou (Andrea Buršová), rozhodne ke sňatku s kulhavým Samkem (Jakub Tvrdík), který jí slibuje klidný a zajištěný život, zklamaný Mánek si vezme Maryšu (Barbora Křupková). Oběma svatbami je zdánlivě vše vyřešeno, zvlášť když Eva porodí manželovi dcerku a i Mánek se stane otcem. Jenže stačí jediný pohled, jediné letmé setkání a je jasné, že drama velkých citů, nadějí a vášní teprve začíná…


Jednou rozruch, jindy skandál

„V inscenaci Gazda a roba se dotýkáme tématu posedlosti, ať už konkrétní osobou, majetkem či vírou. Zajímá nás ale i tlak společnosti, která své členy posuzuje z hlediska předsudků a očekávání. A dodržování zažitých norem vyžaduje jít někdy až za hranu toho, co je pro štěstí a svobodu člověka ještě únosné,“ říká režisérka a autorka adaptace Kasha Jandáčková.

Dramaturgyně Martina Kinská k tomu dodává. „Když od rodiny odejde muž, případně začne žít s milenkou, vnímá to i dnešní společnost mnohem méně konfliktně, než když totéž udělá žena. To první vzbudí nanejvýš chvilkový rozruch, to druhé je pořád ještě skandál a daná žena se dočká mnohého odsouzení.“

„Rozdílná hodnocení i dopady stejného činu v případě ženy a muže je v naší inscenaci zásadním tématem,“ potvrzuje Kasha Jandáčková. „V  próze Gabriely Preissové, která její divadelní hře předcházela, navíc hlavní hrdinka odchází nejen od muže, ale i od malého dítěte. A právě k této první, pro naši interpretaci zajímavější verzi Evina příběhu se teď vracíme,“ uvádí Jandáčková, která do fabule některé motivy z novely vrátila.

Jazyk hry přitom zbavila folklórních ornamentů, detailněji prokreslila postavu Eviny kamarádky Zuzky a vyzdvihla úlohu vesnické „chasy“. Mladí vesničané a vesničanky teď děj osobitě komentují coby očití svědkové, horliví vypravěči i nelítostní pomlouvači a drbny…

Zásadní posun představuje změna původního názvu. Z Gazdiny roby – označující hospodářovu milenku a příležitostnou společnici – je nyní titul Gazda a roba. „Pojmenování jedné osoby už není odvozeno od osoby druhé. Stojí tu dvě samostatné bytosti, zpočátku rovnoprávné, ovšem jen do určité chvíle,“ říká dramaturgyně Martina Kinská.

Herecké jiskření v různých rolích 

Ústřední dvojici Evy a Mánka ztvární Anežka Šťastná a Mark Kristián Hochman. Na smíchovské scéně to mezi nimi jiskří i v dramatu Štyrský/Toyen/Heisler autorky a režisérky Martiny Kinské. Šťastná tu vystupuje jako malířka Toyen a Hochman jako její velmi blízký přítel, židovský básník HeislerOsudového milence ztvárňuje Hochman i jako Vronský v inscenaci Anny Kareniny režiséra Martina Františáka.

V úloze Eviny kamarádky Zuzky uvidíme Annu Grundmanovou. Evina manžela Samka hraje Jakub Tvrdík, jako Mánkova žena Maryša se představí Barbora Křupková. Danyše, mladíka z vesnické chasy, ztělesní Matěj Anděl, rozvodového advokáta Jacob Erftemeijer. Baronku a Barona hraje Marie Štípková s Janem Grundmanem.

Vedle hereček a herců Švandova divadla v inscenaci účinkují také studenti DAMU a Pražské státní konzervatoře v rolích Eviných a Mánkových kamarádů a námezdních pracovníků.

Proměny ve třetím dějství

Autorem výtvarné složky je režisérčin „dvorní scénograf“ Ján Tereba. „Scénický koncept vychází ze sevřenosti vesnického společenství,“ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. „Ústředním prvkem je pavlač jako rozhraní mezi soukromým a veřejným prostorem. Lidé se tu potkávají, vznikají tu ale i legendy a pomluvy,“ dodává.  Z realisticky pojaté scény v prvních dvou dějstvích se v tom posledním přeneseme do úplně jiného světa. „Terebovy lehce historizující, stylizované kostýmy pracují s velmi výraznými materiály a někdy i folklórními prvky. I zde platí, že ve třetím jednání dojde k jejich výrazné proměně,“ uvádí Kinská.

Sugestivnosti scén napomůže i světelný design Martina Špetlíka, který už se Švandovým divadlem spolupracoval: naposledy na Anně Karenině v režii Martina Františáka.

Po delší době se na Smíchov vrací skladatel Jakub Kudláč. Také jeho hudba bude proměnlivá: pracovat bude s prvky lidových písní i současné elektronické hudby.

Důležitou složkou inscenace – zvlášť v případě vesnické mládeže – bude pohyb a tanec. Ten bude pro inscenaci vytvářet další z režisérčiných stálých spolupracovníků, choreograf Jaro Viňarský.

 

Porozumět a soucítit

Jak připomíná Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla, „Gazdina roba dodnes patří k nejlepším divadelním hrám, které u nás vznikly. Po jejím prvním uvedení v roce 1889 se brzy stala jedním ze stěžejních dramat české realistické tvorby, respektive české dramatiky vůbec.“

Mladý tvůrčí a herecký tým tak pod vedením Kashi Jandáčkové nabídne podle Františáka publiku nejen „strhující love story o vesnické femme fatale a jejím váhavém milenci“. „Vyprávět bude také o roli muže a ženy ve společnosti, o poutech k naší původní rodině i nutnosti nést za svá rozhodnutí zodpovědnost,“ míní umělecký šéf divadla.

„Novému pojetí 135 let starého kusu, jehož se ve Švandově divadle ujímá mladá divadelní generace, odpovídá i působivé finále: zračí se v něm porozumění, pochopení a soucit,“ uzavírá Martin Františák.

Premiéra inscenace Gazda a roba je v sobotu 9. listopadu ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší volné reprízy se uskuteční 22. listopadu a 13. prosince 2024

 

Foto: kolektiv autorů, Švandovo divadlo                                                                                                                                                                                                                          

Richard Moučka,   Magdalena Bičíková     

pro Taneční magazín

Činohra Jihočeského divadla nabídne v nové sezóně komedii, divokou romantiku i kauzu století

Podivné odpoledne, Velká vodní loupež, Beckham

Činoherní soubor Jihočeského divadla zahájí sezónu premiérou grotesky Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho v režii Janusze Klimszi. Slavná komedie Ladislava Smočka z šedesátých let byla přeložena do čtrnácti jazyků a hrála se ve většině evropských zemí. O tom, že Smočkův brilantní jazyk a originální humor nestárne se budou diváci moci přesvědčit už 27. října. Hlavní roli Burkeho ztvární Tomáš Drápela. Po jeho boku se v dalších rolích představí Natália Drabiščáková, Věra Hlaváčková, Tomáš Kobr a Jiří Untermüller.

Druhou novinkou bude česká komedie nejen pro milovníky Budvaru Velká vodní loupež.

Hru napsanou přímo na objednávku Jihočeského divadla uvedeme ve světové premiéře 15. prosince 2023 netradičně v budvarské pivnici. Režie se ujala mladá režisérka Zuzana Burianová.  Scénu navrhl Ján Tereba a kostýmy Anna Hrušková. V hlavní roli David Krchňavý. Dále hrají: Jiří Untermüller, Daniela Bambasová, František Hnilička, Pavel Oubram, Jakub Koudela, Dana Verzichová, Eliška Brumovská, Jan Saska.

V druhé polovině zimní sezóny se podíváme do zákulisí bulvární kauzy v chytré komedii Beckham z pera významného českého dramatika Petra Zelenky. Premiéra v režii Martiny Schlegelové 16. února 2024 odhalí málo známou kauzu fotbalisty Davida Beckhama a jeho sekretářky Rebeky Loos. Byl to jen flirt nebo opravdu k něčemu došlo? Ať už to bylo ve skutečnosti jakkoli, šedá eminence britského bulváru Max Clifford se rozhodne z toho udělat skandál století…

Divokou romantiku s válkou v zádech nabídne dubnová premiéra Cyrano z Bergeracu Edmonda Rostanda ve volné adaptaci Martina Crimpa. Lovestory pro milovníky klasiky i moderního dramatu uvedeme v režii kmenového režiséra činohry Adama Svozila na Studiové scéně Na Půdě 5. dubna 2024.

  1. října startuje Na Půdě Jihočeského divadla festival Malá inventura. Jedná se o celorepublikový festival nového divadla, který v Českých Budějovicích proběhne již po osmé, a to na 3 místech.

Za České Budějovice je pořadatelem festivalu Kredance, z. s. ve spolupráci s Novou sítí a Výměníkem1. Letos poprvé se partnerem projektu stává i Jihočeské divadlo, které na své Studiové scéně Na Půdě hostí dvě inscenace. Pestrý program čeká na příznivce festivalu až do 2. listopadu.

Celý program na: https://kredance.cz/projekty/mala-inventura/ . V případě zájmu o jakékoliv další informace o Malé inventuře neváhejte kontaktovat ředitelku festivalu Hedviku Drenčeni hedvika@kredance.cz, tel: +420 774 310 582.

 

 

Foto: Michal Králíček

Lenka Cimlová Ostrá

pro Taneční magazín

 

Divadelní operace „Vstoupili byste do armády?“

VSTUP ZAKÁZÁN – herci zavedou publikum také do krytů civilní obrany

Divadlo na cucky uvede  29. října premiéru repertoárové novinky VSTUP ZAKÁZÁN. V autorském projektu režiséra Tomáše Loužného diváci uvidí Pavlu Dostálovou a Viktora Kuzníka, součástí akce bude i živý hudební doprovod Martina Dytka. Z divadelní scény na Dolním náměstí zavedou herci publikum také do prostoru krytu civilní obrany v Bezručových sadech, kde se společně zamyslí nad obranou státu.

„Původně jsme se chtěli věnovat nedalekému vojenskému újezdu Libavá a dokumentovat, jak se v tomto místě žije poté, co se újezd zmenšil. Postupně jsme se však uchýlili k obecnějšímu pojetí a otevřeli jsme téma armády a jejího smyslu, vztahu lidí k armádě a jak se tento vztah proměnil například v kontextu války na Ukrajině, která během příprav vypukla,“ uvedl režisér Tomáš Loužný. Podle jeho slov byl pro herce základem autorský text i přepis autentických rozhovorů vztahujících se nejen k Libavé, ale i k jiným vojenským újezdům. Čerpalo se i z dostupných armádních textů nebo z pamětí finského vojevůdce Gustafa E. Mannerheima, který bojoval proti ruské armádě před II. světovou válkou. „V jeho vzpomínkách lze najít spoustu paralel s dneškem,“ upozornil Loužný, jehož záměrem je podrobit diváky úvaze o obraně vlastního státu. Skrze nadhled a humor divadlo nahlíží dilemata současné společenské diskuze související s armádou. „Jen tak je totiž možné se nad nimi beze strachu zamyslet. Vstoupili byste do armády nebo ne? A je vůbec člověk schopný zvážit všechny souvislosti a adekvátně se rozhodnout? Může být vstoupit do armády natolik výhodné, že to případně vyváží i riziko vlastního života?“ ptá se režisér.

Divadelní operace, jak výsledné dílo inscenátoři označují, se pohybuje na pomezí audiovizuální intervence, site-specific projektu i klasického divadelního tvaru. Spojena je také s přechodem mezi Divadlem na cucky a krytem civilní obrany v Bezručových sadech. „Prostor krytu jsme využili ve spolupráci s Institutem Paměti národa, jemuž slouží ke stálé expozici. Scénograf Ján Tereba měl společně s režisérem od počátku záměr odehrát část představení ve specifickém prostoru, souvisejícím nějakým způsobem s armádou. Stavba z 50. let uprostřed olomouckého parku měla tehdy ochránit obyvatele v případě jaderného útoku. Její útroby se ukázaly jako dokonalá kulisa pro dané téma,“ popsal mluvčí Divadla na cucky Zdeněk Vévoda. Organizátoři upozorňují, že by se diváci měli přiobléct a vzít si sportovní či vycházkovou obuv. Představení začíná v Divadle na cucky a přesun z divadla do krytu zabere zhruba deset minut.

Premiéra se uskuteční v sobotu ve 20 hodin, první reprízy jsou pak plánované ve stejný čas v neděli 30. a v pondělí 31. října.

Vstupenky jsou k mání na webu www.divadlonacucky.cz.

29., 30., 31. října / 20.00
24. listopadu a 7. prosince / 19.00

VSTUP ZAKÁZÁN

Nabídka vysněného bydlení s výhledem na Olomouc… a jedním malým háčkem.

 

Kritická doba si žádá mimořádná opatření. Žádá si více lesů, ideálně lužních, více praturů, ideálně roztomilých a také více vojenských újezdů, jako je Libavá – ideálně bez hranic.

Divadelní mozaika o vztahu k vlasti, cesta od pazourku ke stíhačce F-35 i oslava návratu ohrožených druhů, doprovázená mohutnými salvami.

Část představení se bude odehrávat v krytu civilní obrany v Bezručových sadech. Na cca desetiminutový přechod z divadla doporučujeme sportovní obuv.

Hrají: Pavla Dostálová, Viktor Kuzník, Martin Dytko

Režie: Tomáš Loužný

 

 

Zdeněk Vévoda

pro Taneční magazín

 

 

Oskara inspirovaly taneční hodiny

Vejde na Smíchově ten pravý? Švandovo divadlo uvede drama o lásce, dospívání, šikaně a upírech. Anděl tělocvikářem. A Buchta bude mít obchod se sladkostmi!

 Hru „Ať vejde ten pravý“, podle světoznámé předlohy, uvede, ještě před koncem sezóny, pražské Švandovo divadlo. Inscenaci, stojící na pomezí severské detektivky, upírské romance a psychologického dramatu režíruje Jan Holec, mladý divadelník s výborným renomé. V roli ústřední dvojice se představí dva nejmladší členové smíchovského souboru Denisa Barešová a Oskar Hes. Ti jsou známí publiku i ze svých filmových a televizních rolí. Dramatizace švédského románu od Johna Ajvide Lindqvista, který už dvakrát zpracovali i filmaři, bude mít českou premiéru 29. května ve Velkém sále Švandova divadla. Titul je zároveň hlavní novinkou „Léta ve Švanďáku“, na jehož programu se objeví 16. a 17. srpna.

Oskar (Oskar Hes) je osamělý chlapec, který je ve škole terčem šikany. Se svou matkou žije v paneláku na předměstí. Eli (Denisa Barešová) je zvláštní dívka, která se přistěhuje naproti. Vypadá zanedbaně a přes den nikdy neopouští byt. Oba mladé vyděděnce to k sobě táhne, zatímco okolím otřásá série tajemných zločinů. Z koho nebo z čeho je ale potřeba mít strach? Odkud Eli přišla a kdo je Hakan, její ochránce?

Upír, láska, násilí a blízkost

Režiséra Jana Holce nejvíc upoutal silný příběh nabízející divákovi hned několik přitažlivých žánrů. „Důležitou roli tu hraje motiv upíra. Nejedná se však o klasický horor. Lindqvistův upír je oduševnělý a spíše hledá pochopení v lidském světě. I naším hlavním tématem je spíše lidská jinakost a krize identity,“ vysvětluje režisér Jan Holec, respektovaný umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče, který už ve Švandově divadle nastudoval Fassbinderovu hru Kočkožrout. „,Ať vejde ten pravý´ je zkrátka napínavý, originální a také velmi jímavý a láskyplný příběh. Samozřejmě se zabývá i upírským vražděním, ale mnohem trýznivější je přítomná šikana. Fyzická i psychická. Lidská krutost je schopna předčít tu upírskou,“ dodává režisér.

S tím souhlasí i dramaturg David Košťák: „Drama zasazené do 80. let 20. století řeší téma násilí a rozplétá se ve stylu severských detektivek. Téma izolace a ztráty vazeb, kdy se lidé před obcházejícím nebezpečím pokusí uzavřít do svých příbytků, nabízí s dneškem nečekané, silné paralely. Podobně rezonuje i selhávání autorit, které nejsou schopné těm slabším a vystrašeným poskytnout bezpečné zázemí. Je jen málo titulů, které pojednávají o šikaně tak naléhavým způsobem. Příběh s fantaskními motivy a zajímavě pojatými postavami je však podle mého především psychologickým dramatem o dospívání a potřebě lidské blízkosti,“ naznačuje dramaturg.

Oskar Hes hraje Oskara

Šikana a monstrum

Ústřední postavou příběhu je Oskar, dospívající chlapec vyrůstající bez opory dospělých. Jeho hraje nejmladší člen hereckého souboru Oskar Hes. „Jeden ze silných motivů, který se v příběhu objevuje, je šikana. Šikana, o které se tak nějak na škole ví, ale nikdo ji aktivně neřeší. Ono se totiž většinou neví jak. I ze svých vlastních zkušeností mohu říct, že se jedná o opravdu frustrující problém. V případě Oskara mě děsí hlavně jeho pocit nikdy nekončícího utrpení,“ říká Oskar Hes. Ten se při ztvárnění své role soustředil hodně na Oskarovo fyzické vzezření. „Celý život se hýbu a už od školy na nás při tanečních hodinách apelovali, abychom správně drželi tělo. Tuto připomínku si držím dodnes a snažím se hýbat a vypadat esteticky. Oskar žádnou taneční ani pohybovou průpravu nemá, a proto by tak ani neměl působit,“ říká herec.

Téma násilí v mezilidských vztazích oslovilo i Denisu Barešovou. „Nejvíc mě děsí, jak moc jsme schopni ubližovat někomu slabšímu a kolik toho člověk dokáže vydržet. Není to nic, co bych nevěděla, ale pokaždé to se mnou zacloumá,“ říká herečka, která se objeví v úloze věčně mladé upírky Eli.

Denisa Barešová v roli Eli

Svou postavu přesto nevnímá jako monstrum. „Za monstrum považuji někoho, kdo vědomě a záměrně škodí a páchá zlo. Sám si ho vybírá. Eli si své upírství nevybrala a snaží se přežít za každou cenu, bohužel k tomu potřebuje lidskou krev. Snaží se to však dělat tou nejmírnější cestou. Eli není v první řadě upír, ale bytost s emocemi a lidskými vlastnostmi,“ je přesvědčena Denisa Barešová a chválí si spolupráci se svým hereckým kolegou Oskarem Hesem, což je podle ní „skvělý, připravený a talentovaný herec.“

Mladý pár doplní Tomáš Petřík v roli dívčina opatrovníka Hakana a Marie Štípková v úloze bezradné Oskarovy matky. Detektiva Halmberga ztvární Jan Grundman, Oskarovy kruté spolužáky Mickeyho a Johnnyho ztělesní sehraná herecká dvojice Jacob Erftemeijer a Tomáš Červinek. Pana Avilu, tělocvikáře přehlížejícího bezpráví, hraje Matěj Anděl, jako samotářský majitel obchodu se sladkostmi se představí Petr Buchta.

Inspirace filmem

Výtvarník inscenace Ján Tereba využil při tvorbě scénografie točnu, umožňující střídat různá prostředí s téměř filmovou lehkostí. V duchu severských krimi se na scéně uplatňuje i sníh a krvavé efekty. A severskou vintage estetikou, známou z populárních skandinávských seriálů, jsou inspirované také kostýmy. Poetickou a křehkou osobní rovinu vyprávění podtrhne instrumentace oceňovaného skladatele Jiřího Hájka, známého prací i pro film. „Diváci se mohou těšit na speciální vizuální efekty, a především na filmové masky, s nimiž se musí vypořádat maskérky Švandova divadla. S upírským žánrem se přeci jen na jevišti nesetkávají každý den. A autor si pro ně připravil větší výzvy, než je jen pár kapek krve,“ láká na představení dramaturg David Košťák.

Jan Grundman

Po premiéře 29. května následují první tři reprízy za speciální vstupné (31. května, 14. a 15. června) a diváci poté titul uvidí i o prázdninách: v rámci Léta ve Švanďáku je naplánován na 16. a 17. srpna.

Více informací na webu: www.svandovodivadlo.cz

 

                                       

Foto: Patrik Borecký

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN