jakub Tvrdík – Taneční magazín

Gazda a roba, příběh osudové lásky

Nová adaptace českého dramatu osloví současného diváka

Osudová love story, přibližující současnému publiku zároveň jedno z nejlepších českých realistických dramat, bude mít pod názvem Gazda a roba 9. listopadu premiéru ve Velkém sále pražského Švandova divadla. Režisérkou a autorkou nové adaptace klasického titulu Gazdina roba Gabriely Preissové (1862-1946) je talentovaná Kasha Jandáčková, mladá tvůrkyně s nepřehlédnutelným renomé. Ta k silnému příběhu o ženském údělu, mužské zradě a tíze společenských konvencí přistoupila s pokorou i s živou tvůrčí energií. V ústřední roli Evy uvidíme Anežku Šťastnou, jejího milence Mánka ztvární Mark Kristián Hochman, nový člen hereckého souboru. Vztahový čtyřúhelník doplní další nové tváře smíchovského souboru: Jakub Tvrdík v úloze Evina manžela Samka a Barbora Křupková jako Mánkova žena Maryša. Dále účinkují Anna Grundmanová, Jacob Erftemeijer, Andrea Buršová, Matěj Anděl, Marie Štípková, Jan Grundman ad. Na jevišti zazní i živá hudba tříčlenné kapely pod vedením Jakuba Kudláče.

Hezká a pracovitá Eva (Anežka Šťastná) je šikovnou krajčířkou (krejčovou), Mánek (Mark Kristián Hochman) je lehkovážným synem bohatých rodičů. Na vesnici, kde oba žijí, je rozděluje výše majetku, společenské postavení i vztah k víře. Pojí je však láska, které nelze poručit. Když se Eva, veřejně ponížená Mánkovou matkou (Andrea Buršová), rozhodne ke sňatku s kulhavým Samkem (Jakub Tvrdík), který jí slibuje klidný a zajištěný život, zklamaný Mánek si vezme Maryšu (Barbora Křupková). Oběma svatbami je zdánlivě vše vyřešeno, zvlášť když Eva porodí manželovi dcerku a i Mánek se stane otcem. Jenže stačí jediný pohled, jediné letmé setkání a je jasné, že drama velkých citů, nadějí a vášní teprve začíná…

Jednou rozruch, jindy skandál

„V inscenaci Gazda a roba se dotýkáme tématu posedlosti, ať už konkrétní osobou, majetkem či vírou. Zajímá nás ale i tlak společnosti, která své členy posuzuje z hlediska předsudků a očekávání. A dodržování zažitých norem vyžaduje jít někdy až za hranu toho, co je pro štěstí a svobodu člověka ještě únosné,“ říká režisérka a autorka adaptace Kasha Jandáčková.

Dramaturgyně Martina Kinská k tomu dodává. „Když od rodiny odejde muž, případně začne žít s milenkou, vnímá to i dnešní společnost mnohem méně konfliktně, než když totéž udělá žena. To první vzbudí nanejvýš chvilkový rozruch, to druhé je pořád ještě skandál a daná žena se dočká mnohého odsouzení.“

„Rozdílná hodnocení i dopady stejného činu v případě ženy a muže je v naší inscenaci zásadním tématem,“ potvrzuje Kasha Jandáčková. „V próze Gabriely Preissové, která její divadelní hře předcházela, navíc hlavní hrdinka odchází nejen od muže, ale i od malého dítěte. A právě k této první, pro naši interpretaci zajímavější verzi Evina příběhu se teď vracíme,“ uvádí Jandáčková, která do fabule některé motivy z novely vrátila.

Jazyk hry přitom zbavila folklórních ornamentů, detailněji prokreslila postavu Eviny kamarádky Zuzky a vyzdvihla úlohu vesnické „chasy“. Mladí vesničané a vesničanky teď děj osobitě komentují coby očití svědkové, horliví vypravěči i nelítostní pomlouvači a drbny…

Zásadní posun představuje změna původního názvu. Z Gazdiny roby – označující hospodářovu milenku a příležitostnou společnici – je nyní titul Gazda a roba. „Pojmenování jedné osoby už není odvozeno od osoby druhé. Stojí tu dvě samostatné bytosti, zpočátku rovnoprávné, ovšem jen do určité chvíle,“ říká dramaturgyně Martina Kinská.

Herecké jiskření v různých rolích

Ústřední dvojici Evy a Mánka ztvární Anežka Šťastná a Mark Kristián Hochman. Na smíchovské scéně to mezi nimi jiskří i v dramatu Štyrský/Toyen/Heisler autorky a režisérky Martiny Kinské. Šťastná tu vystupuje jako malířka Toyen a Hochman jako její velmi blízký přítel, židovský básník Heisler. Osudového milence ztvárňuje Hochman i jako Vronský v inscenaci Anny Kareniny režiséra Martina Františáka.

V úloze Eviny kamarádky Zuzky uvidíme Annu Grundmanovou. Evina manžela Samka hraje Jakub Tvrdík, jako Mánkova žena Maryša se představí Barbora Křupková. Danyše, mladíka z vesnické chasy, ztělesní Matěj Anděl, rozvodového advokáta Jacob Erftemeijer. Baronku a Barona hraje Marie Štípková s Janem Grundmanem.

Vedle hereček a herců Švandova divadla v inscenaci účinkují také studenti DAMU a Pražské státní konzervatoře v rolích Eviných a Mánkových kamarádů a námezdních pracovníků.

Proměny ve třetím dějství

Autorem výtvarné složky je režisérčin „dvorní scénograf“ Ján Tereba. „Scénický koncept vychází ze sevřenosti vesnického společenství,“ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. „Ústředním prvkem je pavlač jako rozhraní mezi soukromým a veřejným prostorem. Lidé se tu potkávají, vznikají tu ale i legendy a pomluvy,“ dodává. Z realisticky pojaté scény v prvních dvou dějstvích se v tom posledním přeneseme do úplně jiného světa. „Terebovy lehce historizující, stylizované kostýmy pracují s velmi výraznými materiály a někdy i folklórními prvky. I zde platí, že ve třetím jednání dojde k jejich výrazné proměně,“ uvádí Kinská.

Sugestivnosti scén napomůže i světelný design Martina Špetlíka, který už se Švandovým divadlem spolupracoval: naposledy na Anně Karenině v režii Martina Františáka.

Po delší době se na Smíchov vrací skladatel Jakub Kudláč. Také jeho hudba bude proměnlivá: pracovat bude s prvky lidových písní i současné elektronické hudby.

Důležitou složkou inscenace – zvlášť v případě vesnické mládeže – bude pohyb a tanec. Ten bude pro inscenaci vytvářet další z režisérčiných stálých spolupracovníků, choreograf Jaro Viňarský.

Porozumět a soucítit

Jak připomíná Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla, „Gazdina roba dodnes patří k nejlepším divadelním hrám, které u nás vznikly. Po jejím prvním uvedení v roce 1889 se brzy stala jedním ze stěžejních dramat české realistické tvorby, respektive české dramatiky vůbec.“

Mladý tvůrčí a herecký tým tak pod vedením Kashi Jandáčkové nabídne podle Františáka publiku nejen „strhující love story o vesnické femme fatale a jejím váhavém milenci“. „Vyprávět bude také o roli muže a ženy ve společnosti, o poutech k naší původní rodině i nutnosti nést za svá rozhodnutí zodpovědnost,“ míní umělecký šéf divadla.

„Novému pojetí 135 let starého kusu, jehož se ve Švandově divadle ujímá mladá divadelní generace, odpovídá i působivé finále: zračí se v něm porozumění, pochopení a soucit,“ uzavírá Martin Františák.

Premiéra inscenace Gazda a roba je v sobotu 9. listopadu ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší volné reprízy se uskuteční 22. listopadu a 13. prosince 2024

Foto: kolektiv autorů, Švandovo divadlo

Richard Moučka, Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Den otevřených dveří ve Švandově divadle

Komentované prohlídky s herci a herečkami

Oblíbený Den otevřených dveří chystá 21. září Švandovo divadlo na Smíchově. Veřejnosti nabídne komentované prohlídky vedené herečkami, herci i ředitelem divadla Danielem Hrbkem. Chybět nebudou písňové a taneční ukázky z nejnovější inscenace Návrat krále s hudbou Petra Marka z kapely MIDI LIDI, etudy přibližující práci Hereckého studia Tvůrčího domu Elišky Peškové i zábavné soutěže a kvízy. Speciální program určený především pro rodiny s dětmi připravuje také Tvůrčí dům Elišky Peškové. V pokladně divadla otevřené tento den od 10 do 19 hodin bude možné výhodněji zakoupit vstupenky na „domácí“ inscenace smíchovského souboru, které budou na programu v září a říjnu aktuální sezóny 2024/2025. V té čekají diváky celkem čtyři premiéry, z toho dvě ve Velkém sále a dvě ve Studiu. Jejich společným tématem budou generační horizonty a zlomy.

Komentované prohlídky divadla včetně běžně nepřístupného zázemí a zákulisí začínají v sobotu 21. září vždy v každou celou hodinu od 11 do 17 hodin. Zájemce jimi i letos provedou členky a členové stálého hereckého souboru. Návštěvníky tak přivítá například Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý, Jacob Erftemeijer a Mark Kristián Hochman, Matěj Anděl a David Punčochář, Anežka Šťastná a Barbora Křupková, Anna Grundmanová a Jakub Tvrdík a už tradičně zájemce provede i Robert Jašków. Roli průvodce si nenechá ujít ani ředitel divadla Daniel Hrbek.

Lákadlem prohlídek budou ukázky z nejnovějšího titulu souboru Švandova divadla Návrat krále uváděného ve Velkém sále. Retro muzikál s písněmi Petra Marka z kapely Midi Lidi vypráví o trapno-hrdinské emigrantské epizodě v životě popového zpěváka Gabriela Krále, který se ze socialistické vlasti vydal v 70. letech do kapitalistické ciziny, aby zde uskutečnil své sny. V hlavní roli „božského“ zpěváka se diváci mohou těšit na Jana Mansfelda.

Ve Studiu se představí Herecké studio Tvůrčího domu Elišky Peškové. Ten je už od září loňského roku otevřen profesionálním divadelníkům, amatérům i sousedským setkáním. Pro návštěvníky chystá Herecké studio mimo jiné hudební a herecké etudy, které jsou součástí pravidelně pořádaných workshopů přímo v Tvůrčím domě.

„Patříme k nejvíce a nejkomplexněji se rozvíjejícím pražským scénám,“ říká o Švandově divadle ředitel Daniel Hrbek. „Mám tím na mysli nejen rozvoj umělecký, tedy dramaturgický, souborový a herecký, ale i paralelní budování nových provozů divadla,“ dodává Hrbek.

Novinky sezóny 2024/2025

„Od podzimu 2024 budeme na velkém jevišti realizovat dva nové tituly, které budou sledovat různé podoby generační dynamiky ve společnosti. Dvě premiéry uvedeme také ve Studiu, kde pokračujeme v linii autorských her,“ zve do Švandova divadla jeho umělecký šéf Martin Františák.

„Ve Velkém sále bude mít 9. listopadu 2024 premiéru inscenace Gazda a roba. Výraznou adaptaci klasického dramatu Gazdina roba Gabriely Preissové zde vytvoří talentovaná divadelnice Kasha Jandáčková,“ říká umělecký šéf.

Sám Františák se coby zkušený režisér ujme ztvárnění Ibsenovy Divoké kachny. Drama, v němž se bude hrát i tancovat o pravdu, život a smrt, uvidí diváci ve Velkém sále od 12. dubna 2025.

Repertoár ve Studiu rozšíří od 1. února 2025 Dívenka na trampolíně, nová hra scenáristy, dramatika a tvůrce dokumentárních filmů Pavla Jurdy pojednávající o nakladatelství ’68 Publishers Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého. Režisérem bude opět Martin Františák.

Od 31. května 2025 bude na studiové scéně uvedena hra Jednorožci v době hájení autora Tomáše Ráliše v režii Adama Steinbauera. „Ráliš vyšel při psaní z pohádek bratří Grimmů a tematizuje zde mimo jiné zranitelnost dnešních dětí a dospívajících,“ říká Františák.

„V posledních dvou letech se Martinu Františákovi povedlo vyprofilovat smíchovské divadlo tak, že je lze vnímat jako jedno z center současné, originální a moderní dramaturgie, která zároveň nerezignuje ani na konzervativnější část publika,“ je přesvědčen ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek. „Studiová scéna se orientuje na aktuální společenská témata a tabu, hlavní scéna se vedle klasických kanonických titulů nebojí uvádět současnou autorskou tvorbu. A obojí k nám táhne diváky. To zase zpětně pozitivně ovlivňuje tvůrčí i přátelskou atmosféru v našem divadle,“ říká Hrbek. Zároveň upozorňuje, že návštěvnost Švandova divadla se pohybuje okolo devadesáti pěti procent, takže je prakticky neustále vyprodáno.

Tvůrčí dům Elišky Peškové, místo kreativních setkávání

Úspěšnou první sezónu má za sebou i Tvůrčí dům Elišky Peškové. Nový kreativní prostor spojený se Švandovým divadlem se nachází v blízké smíchovské ulici Elišky Peškové č. 7. I tam mohou zájemci 21. září během Dne otevřených dveří nahlédnout.

Pod vedením souboru Ductus Deferens se na dvorním prostranství uskuteční představení pro nejmenší a jejich rodiče v režii Barbory Vágnerové a Natálie Havlové. Na něj naváže Ductus Cast naživo, na programu budou také rozhovory s mladými divadelními tvůrci vedené Petrem Matyášem Cibulkou a uskuteční se i vernisáž obrazů Jacoba Erftemeijera, smíchovského herce a talentovaného výtvarníka.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Návrat krále

Písničkový retro muzikál o božském zpěvákovi

Životní epizoda božského zpěváka, který se ze své socialistické vlasti vydal v 70. letech naplnit své sny do kapitalistické ciziny, inspirovala dramatika a režiséra Jakuba Čermáka k vytvoření nové inscenace napsané přímo pro Švandovo divadlo. Návrat krále nabízí výlet do minulosti, příběh nepravděpodobné lásky i tragikomickou bitvu o smysl umění. Premiéra písničkového retro muzikálu s momenty sarkasmu i dojetí bude 25. května ve Velkém sále Švandova divadla. Chytlavou hudbu včetně písní odkazujících k dobovým melodiím napsal Petr Marek, frontman kapely Midi Lidi. V titulní roli popového idolu Gabriela Krále se publiku představí Jan Mansfeld, jeho manažera Ládínka ztělesní Jakub Tvrdík, Generálního tajemníka hraje Luboš Veselý. Publikum se může těšit i na mnoho dalších plnokrevných postav ztvárněných jak členy smíchovského souboru, tak jeho neméně výraznými hosty.

Gabriel Král (Jan Mansfeld) je největší popovou hvězdou socialistického Československa. Hudba je mu vším a je právem přesvědčen, že svými písněmi vnáší do společnosti soulad a harmonii. Chce, aby jeho vystoupení byla dokonalá, proto od sebe a od okolí požaduje maximum. K tomu mu však v jeho chudé domovině leccos schází: kostýmy pošité flitry, barevné filtry do reflektorů nebo čistě zpívající Vokalistka (Nataša Bednářová). Královu odhodlání předvádět perfektní show brání vlažný postoj Ředitele státní agentury (Jan Grundman), nevůle Generálního tajemníka (Luboš Veselý) a také jeho vlastní zbabělost… Byť on sám to vidí jinak: „Nejsem zbabělec / Jsem utěšitel / Jsem konformita / Jsem apoštol konsenzu / Ovšem ve věci hudby / již odmítám přistupovat na kompromisy.“ Jednoho dne Gabriel Král zmizí. Konečně se ocitá v zemi, kde jsou vysněné věci dostupné! Žádají tu ale od něj vždy jen jednu píseň. A tou je píseň o hmyzu…

Příběh obskurní i zábavný

„Emigrantskou epizodu v kariéře popové hvězdy s andělským hlasem považuji za jeden z nejobskurnějších i nejzábavnějších příběhů, jaké si lze jen představit,“ říká autor hry a režisér Návratu krále Jakub Čermák. „Opustit své publikum a vlast kvůli blyštivému kostýmu, jenž ovšem našemu Gabrielu Královi, oddanému služebníkovi své hudby, přijde pro jeho práci zcela nepostradatelný, je myslím fascinující. Heroický, tragikomický i okouzlující zároveň,“ míní Čermák. Tvůrce považovaný za jednu z nejvýraznějších autorsko-režijních osobností současného českého divadla se tak v Návratu krále zamýšlí nad hledáním českého hrdiny, vztahu k celebritám a ve fiktivním příběhu si zlehka pohrává s odkazy na skutečné osoby, reálie a události.

V úloze Gabriela Krále vystoupí charismatický, múzicky nadaný Jan Mansfeld. V epickém díle však mnozí z hereček a herců ztvární hned několik rolí. Králova věrného přítele Ládínka, manažera v ČSSR hraje Jakub Tvrdík, který nedávno rozšířil soubor Švandova divadla. V roli funkcionářů se představí Luboš Veselý (Generální tajemník ad.) a Jan Grundman (Ředitel státní agentury, Zahraniční manažer).

V úloze ředitelovy manželky, jedné z Králových fanynek, uvidíme Annu Grundmanovou, ztělesňující i jiné pozoruhodné figury. Předsedkyni komise a další ženy ztvární Bohdana Pavlíková. Marie Štípková se převtělí v socialistickou Kadeřnici se zvláštním posláním i Německou ženu s buldočkem, Královu nekompromisní obdivovatelku. Podobně Andrea Buršová bude Zakázanou zpěvačkou nadanou vizionářskými schopnostmi i Německou ženou s pudlem. Gabrielovým konkurentem, který touží po turné po Polsku a Pobaltí, se stane Matěj Anděl. V roli protekčně dosazené Vokalistky uvidíme Natašu Bednářovou, která se dále promění v Socialistickou ženu a Zpěvačku v emigraci.

Mezi emigranty zaujme Marek Frňka, už téměř stálý host Švandova divadla, coby zpěvák protestsongů, spolupracovník zahraniční rozhlasové stanice. V plejádě českých „odpadlíků“ žijících na Západě je výraznou postavou rovněž dojemný, životem unavený Dirigent v podání Miroslava Hrušky, jehož uvidíme též jako Zvukaře. V inscenaci se dále objeví dvě studentky Pražské konzervatoře Štěpánka Pečenková a Natálie Hejlová a členky Hereckého studia Tvůrčího domu Elišky Peškové.

Fikce inspirovaná realitou

„Od začátku jsme chtěli, aby Jakub Čermák napsal text přímo pro náš soubor; zprvu jsme zvažovali jeho autorskou – a tím pádem velmi výraznou – adaptaci nějakého klasického titulu, ale nakonec jsme se rozhodli požádat jej přímo o původní text,“ říká o vzniku inscenace dramaturgyně Martina Kinská. „Po ohledávání různých témat přišel impulz od Martina Františáka, uměleckého šéfa Švandova divadla. Navrhl zabývat se socialistickým popem a toto panoptikum rozšířit o obecnější téma. Jakub Čermák v textu o Gabrielu Královi zvolil důvtipnou formu kombinace písní s promluvami ve stylu rakouského dramatika Thomase Bernharda. Postavy tak hovoří vytříbenou, expresivní a rytmizovanou řečí, často zacyklenou ve vlastních myšlenkách a floskulích. Kombinace „vysokého“ a „nízkého“ tak dává hře další naléhavost a napětí,“ uvádí Kinská. „Text je ponejvíce fikcí a je vzdáleně inspirován kombinací reálných motivů. Vyvolává úsměv, na jehož konci nám ale možná dosti zatrne,“ dodává dramaturgyně.

Lesk a bída pop music

„Význam pop music linoucí se z rádia a televize v 60. až 80. letech nechceme v inscenaci zlehčovat, byť nám dnes tyto písně připadají mnohdy legrační: jsou však hluboko uložené v paměti několika generací a ať chceme nebo ne, zůstávají součástí naší identity. Bachovu symfonii si těžko můžeme jen tak zabroukat,“ vysvětluje Jakub Čermák. V Návratu krále tak publiku nabízí guilty pleasure (provinilé potěšení) z poslechu právě tohoto druhu muziky.

V tom Čermákovi vyšel vstříc osobitý hudebník a performer Petr Marek, frontman elektropopové kapely Midi lidi. Autor původně složené hudby (a v případě písní rovněž autor textů) protkal inscenaci jímavými songy i skladbami schopnými rozproudit publiku krev v žilách. Nechybí ani stěžejní píseň o hmyzu a vzorový západoněmecký hit.

Uniformita a individualismus

Scénu a kostýmy v socialistickém Československu a na vysněném Západě společně vytvořily Pavlína Chroňáková a Martina Zwyrtek, obě patří mezi stálé Čermákovy spolupracovnice. „Jejich koncepce pro socialistický stát pracuje s uniformitou, ale také s obrazem toho, jak by to mohlo – v ideální, leč utopistické vizi – v takové zemi vypadat. Volí k tomu paletu několika pastelových barev, které však neoklamou stísněný prostor, “ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. Prostor Západu plného lákavých možností připomíná tak trochu jinou planetu. Využívá efektu nekonečného světelného horizontu a mnoha barev. „Vypjatý individualismus se projevuje mimo jiné v oblečení, včetně oněch Gabrielových vytoužených flitrů. Bohatá kapitalistická země nabízí také dostatek toaletního papíru,“ naznačuje Kinská.

Důležitou součástí Gabrielových show a vystoupení jeho kolegů v Československu a Německé spolkové republice jsou choreografie. V inscenaci se jich ujal Marek Svobodník.

Završení sezóny 2023/2024

Návrat krále završující letošní sezónu ve Švandově divadle tak navazuje na dramaturgickou linii uvádění autorských inscenací talentovaných českých tvůrců. Titul s hudebními vystoupeními současně doplňuje žánrovou skladbu současného repertoáru. „Retro muzikál s popovými melodiemi nabízí publiku podívanou a zábavu, v Návratu krále jde však zároveň o generační výpověď. Vyjadřuje se mimo jiné k tématu českého hrdinství a vznáší otázku, co vlastně drží naši společnost pohromadě. Může tím tmelem být ještě pop music nebo něco jiného? Skrze lehkost a nadhled se tak i nadále dotýkáme vážných věcí,“ uzavírá Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla.

Premiéra Návratu krále se uskuteční 25. května 2024 ve Velkém sále, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 27. a 31. května, 17. a 21. června 2024

Magdalena Bičíková, Richard Moučka

pro Taneční magazín

Klec bláznů

Jiskřivá francouzská komedie o lásce, partnerství a kráse být sám sebou, prvky drag show

Klec bláznů, kultovní francouzskou komedii Jeana Poireta vyprávějící o lásce milujících rodičů, o vztahu dlouholetých partnerů i o kráse být sám sebou, chystá v režii Daniela Hrbka Švandovo divadlo v Praze. Hru známou českému publiku i díky filmovým adaptacím uvedou u Švandů v novém českém překladu Jacquese Josepha, premiéra titulu bude 24. února ve Velkém sále. Ústřední dvojici ztvární Tomáš Petřík s hostujícím Filipem Rajmontem, dále v inscenaci hrají Oskar Hes, Robert Jašków, Andrea Buršová, Bohdana Pavlíková a hostující Katarína Mišejková. V neobvyklých rolích vystoupí Jan Mansfeld, Jan Grundman, Jakub Tvrdík a David Punčochář.

Po derniérách oblíbených komedií Kdo je tady ředitel?, Kurz negativního myšlení a CRY BABY CRY se na repertoár Švandova divadla opět dostává důvtipná, herecky i divácky přitažlivá komedie, jejíž kvalitu navíc prověřila hned dvě úspěšná, cenami ověnčená, filmová zpracování.

Na půl století starou předlohu se režisér Daniel Hrbek, ředitel smíchovské scény, spolu s dramaturgem Davidem Košťákem a Martinem Františákem rozhodli nahlédnout z dnešního pohledu, aniž by ji ochudili o ikonické scény s nezapomenutelnými replikami.

Prostřednictvím hudebních a tanečních čísel navíc diváky zvou na netradiční podívanou – vystoupení ve stylu drag show, při nichž si muži oblékají dechberoucí dámské róby, aby se na scéně nočního klubu nazvaného Klec bláznů proměnili v oslnivé ženské bohyně…

Nový titul tak diváky zavede do slunného přímořského letoviska Saint-Tropez, konkrétně na návštěvu dlouholetých partnerů Georgese a Albina, z jejichž bytu lze vejít přímo do jednoho specificky zaměřeného podniku…

Vítejte v Kleci bláznů!

Georges (Tomáš Petřík) to jako ředitel Klece bláznů, podniku plného blyštivé nádhery a rafinovaně odhalených těl, nemá snadné. Každý večer musí citlivě usměrňovat zjitřené emoce všech protagonistů. A k tomu snášet vrtochy svého druha Albina (Filip Rajmont), který touží slyšet, že jako hlavní hvězda programu i coby Georgesův životní partner je stále milován a žádoucí…

Když domů přijede Georgesův syn Laurent (Oskar Hes), jehož s Albinem společně vychovali, nastane další svízel. Mladík oznámí, že se bude ženit a rodiče jeho nastávající (Katarína Mišejková) přijdou na seznamovací večeři.

Pan a paní Dieulafoiovi (Robert Jašków s Andreou Buršovou) jsou však ultrakonzervativní lidé, tatínek je dokonce poslancem stavícím svůj politický program na obhajobě tradičních rodinných hodnot. A tudíž by pro ně bylo nepřijatelné, aby svou dceru vdali za mladíka, který vyrostl u dvou gayů. Zvlášť, když jeden z nich vede klub nabízející travesty show, zatímco ten druhý zde cupitá po jevišti pod uměleckým jménem Zaza…

Co by však Georges s Albinem neudělali pro jediného syna? Rodinné setkání, při němž se podává tradiční francouzská bujabéza, mužně namazané toasty a „servírována“ má být i Laurentova biologická matka (Bohdana Pavlíková), tak může začít…

Komedie o rodičích, dětech a svobodě sebevyjádření

„Komedii Klec bláznů, uvedenou poprvé v Théâtre du Palais-Royal v roce 1973, jsme vybrali proto, že skrývá mnoho vrstev, a lze ji tak s citem a vkusem předvést i současnému publiku,“ uvádí režisér Daniel Hrbek.

„Poiretův text jsme nechali znovu přeložit a soustředili se na zachycení vnitřku postav a jejich vzájemných vztahů. Po odstranění bulvární slupky se tak objevil daleko jemnější a emotivnější příběh. Ten vypráví zejména o kráse být sám sebou a o svobodě sebevyjádření. A také o lásce dlouholetých partnerů, kteří v zásadním okamžiku fungují jako milující rodiče. Slovo dostávají i zastánci tradiční rodiny a dojde i na nezdárné děti,“ uvádí režisér Daniel Hrbek.

Středobodem i této inscenace však zůstávají herci. Roli Georgese, ředitele nočního klubu Klec bláznů, svěřil režisér Tomáši Petříkovi. Dlouholetý člen smíchovského souboru takřka po celou dobu představení „nesleze z jeviště“. V neméně důležité úloze jeho partnera Albina uvidíme Filipa Rajmonta, jehož návštěvníci Švandova divadla znají z hostujícího titulu Lordi.

Jako zaťatý poslanec Dieulafoi, který musí své konzervativní postoje pod tíhou okolností značně přehodnotit, se divákům představí Robert Jašków. V roli jeho upjaté ženy, skrývající pod fasádou oddané manželky divokost a nespoutanost, se můžeme těšit na Andreu Buršovou. Zdaleka nejen sympatickou, pro zápletku klíčovou postavu Laurenta, Georgesova syna, hraje Oskar Hes. Jako Muriel, jeho nastávávající, se objeví Katarína Mišejková, která na sebe u Švandů upozornila už v dramatu Kabaret Winton. Terapeutku Simone, Laurentovu biologickou matku, ztvárňuje Bohdana Pavlíková. Jako sluhu Jacoba obsadil režisér Hrbek absolventa JAMU, hostujícího Michala Krause. Klec bláznů by nebyla úplná ani bez výstupů dalších postav v podání Jana Mansfelda, Jana Grundmana, Jakuba Tvrdíka a Davida Punčocháře.

Pozvání do jiného vesmíru

Přitažlivost novinky podtrhuje i fakt, že publikum sleduje „divadlo na divadle“. „S divákem rozehrajeme hru, kdy si nebude zcela jist, jestli se dívá na příběh samotný, na kabaret v klubu Klec bláznů nebo na prostor Švandova divadla, kde se právě cosi děje… Pohled na jeviště Velkého sálu otevírá například opona z růžových třásní, která je zároveň oponou klubu Klec bláznů. Také hledištní personál Švandova divadla překvapí při reprízách každý večer speciálními kostýmky,“ vysvětluje režisér Daniel Hrbek.

Do světa divadelní iluze vtahují diváky i Hrbkovi talentovaní spolupracovníci, kteří se na inscenaci podílejí. „Hned od začátku zve diváky do jiného vesmíru hudba DJ Lumiera. Matador českých dýdžejů působil v Paříži, Německu, Švédsku a své „kosmické“ zvuky mixoval i pro módní přehlídky světových značek. Pozornost jistě upoutají i originální taneční a hudební čísla, na nichž spolupracoval Martin Talaga. Choreograf, tanečník a performer se fenoménu drag show věnuje dlouhodobě s důrazem na její vnitřní prožívání. Také scéna a kostýmy Marka Cpina jsou fascinující: nápadité, vtipné, a tak trochu z jiného světa špičkové francouzské módy,“ uzavírá režisér Daniel Hrbek.

Premiéra inscenace Klec bláznů je 24. února 2024 ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší volné reprízy se uskuteční 7., 16. a 27. března 2024.

Víte, že …

… komedie Klec bláznů byla poprvé zfilmována v roce 1978 ve francouzsko-italské koprodukci v režii Édouarda Molinara?

Film byl ve třech kategoriích nominován na Oscara, vyhrál Zlatý glóbus a Michel Serrault, představitel Albina, získal za svůj výkon ceny César a Donatellův David. Návštěvností se snímek zařadil mezi vůbec nejúspěšnější francouzské filmy 70. let. Amerického remaku pod názvem Ptačí klec se námět dočkal v roce 1996 v režii Mikea Nicholse. Za roli v tomto filmu získal Nathan Lane (Albin) ocenění American Comedy Awards v kategorii Nejvtipnější herec v hlavní roli a Hank Azaria (sluha Agador) nominaci v kategorii Nejvtipnější herec ve vedlejší roli.

… Daniel Hrbek je jako spoluautor a režisér podepsán i pod úspěšným titulem Happy End, pojednávajícím s humorem a bez sentimentu o láskyplném soužití dlouholeté manželské dvojice?

U Švandů inscenoval i autorskou komedií Smrt mu sluší sarkasticky nahlížející svět divadelníků a divadla a režíroval i tituly Kdo je tady ředitel? a Kurz negativního myšlení, které po mnoho let představovaly stálice „švanďáckého“ repertoáru.

… Klec bláznů ve Švandově divadle se dotýká i témat jako jsou proměny genderových rolí, otázky manželství pro všechny nebo výchovy dětí stejnopohlavními páry?

„Ve Švandově divadle se společenským tématům věnujeme soustavně,“ říká Daniel Hrbek. „V Kleci bláznů je ale nahlížíme s nadhledem a často tak, abychom se jim mohli zasmát. Klidně je můžeme předvést v žánru jiskřivé vztahové komedie, což je nezbavuje jejich naléhavosti.“