Štítek: Ivan Acher

Jonathan Livingston Racek

Dekkadancers a česká filharmonie chystají premiéru hudebně-taneční inscenace s Jiřím Lábusem

Po úspěšném projektu Kniha džunglí uvádějí DEKKADANCERS a Česká filharmonie další společný počin. Bude jím taneční představení s mluveným slovem o svobodě a poznání Jonathan Livingston Racek podle kultovního literárního díla Richarda Davida Bacha. V exkluzivních prostorách Dvorany Rudolfina se setkají nejlepší tanečníci současné scény a přední čeští herci Jiří Lábus a Vilém Udatný. Režie a choreografie se ujal trojnásobný držitel Thálie za tanec Ondřej Vinklát. Původní hudbu pro precizní interprety České filharmonie napsal Ivan Acher. Premiéra se uskuteční 28. srpna a navážou na ni čtyři reprízy.

K tomu, abys žil svobodně a šťastně, musíš obětovat nudu!

Mladý racek Jonathan je blázen do létání. Nepotřebuje se pachtit za potravou, jako to dělá většina jeho souputníků. Baví ho létat. Vysoko, daleko, střemhlav, prostě podle svého! Přes všechny pochybnosti o sobě a odmítnutí ze strany hejna, se mu díky vytrvalosti dostává svobody, poznání a radosti z bytí.

Legendární novela Richarda Bacha byla vydána před více než 50 lety, nicméně její odkaz spatřují tvůrci inscenace neustále aktuální: „V dnešní době, kdy často nevíme, čemu věřit, se více než kdy předtím otevírá možnost, která tu vždy je – důvěra v sebe sama. Důvěra je jako vnitřní kompas, který nás při dobrém záměru dovede dál, než sahají naše sny. Tímto přístupem se rád nechávám řídit jak při vzniku konceptu představení, tak při práci s tanečníky, kteří sami intuitivně reagují na podněty vycházející z předlohy. Postupně tak vzniká společné napojení na podstatu díla, která nás vede až k prvnímu uvedení.“ vysvětluje Ondřej Vinklát.

Premiéra se uskuteční již na konci léta ve Dvoraně Rudolfina. Na jedné scéně se setkají nejlepší tanečníci současnosti a přední čeští herci Jiří Lábus a Vilém Udatný. S oběma umělci soubor váže dlouholetá spolupráce a přátelství. „S Ondřejem Vinklátem jsme se seznámili před několika roky v Národním divadle po představení Romeo a Julie. Ondra mi tehdy řekl, že mě obdivuje od svých sedmi let, a já jemu složil poklonu, že ho obdivuji od sedmi hodin večer, kdy vkročil na scénu. A ten obdiv trvá,“ říká Jiří Lábus a dodává:

„Na DEKKADANCERS se mi líbí, že se nebojí nevyzkoušených věcí, nechtějí ustrnout na místě. Často se vyjadřují k tématům, která jsou aktuální a pro společnost důležitá. Jejich tvorba nikdy není zábavou pro zábavu. Má přesah a důležitou výpovědní hodnotu. To vše ve formě, která není nudná, ale je nanejvýš zábavná.“

Hudbu k inscenaci složil Ivan Acher. Přímo na scéně ji živě zahraje 6 hudebníků České filharmonie pod vedením dirigenta Filipa Urbana. „Ve spojení s tanečním divadlem bude knižní předloha fungovat bezvadně. Její odkaz je v zásadě prostý, ale ve spojení s tancem a hudbou se nám ho podaří dostat právě do míst, kde se jeho síla znásobí. S choreografem Ondrou Vinklátem se dorozumíváme na stratosferických frekvencích, takže Racek bude v dobrých rukou. Pokud k tomu připočteme možnosti dvorany Rudolfina, kde jsem měl možnost premiérovat už svoji skladbu s Agon Orchestra, a byl jsem nadšený z dozvuku toho prostoru, tak myslím, že i s Českou filharmonií se máme na co těšit,“ nastiňuje spolupráci Ivan Acher.

DEKKADANCERS & Česká filharmonie

Jonathan Livingston Racek

  • Režie a choreografie: Ondřej Vinklát
  • Scénář: Ondřej Vinklát, Tomáš Vondrovic
  • Režie mluveného slova: Tomáš Vondrovic
  • Předloha: Richard David Bach
  • Tanečníci: Natalia Metodijeva, Tereza Kučerová, Adriana Štefaňáková, Klára Jelínková, Florian Garcia, Patrik Čermák, Albert Kaše
  • Herci: Jiří Lábus, Vilém Udatný
  • Hudba: Ivan Acher
  • Dirigent: Filip Urban
  • Zvuk: Jan Středa
  • Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská
  • Světelný design: Lukáš Brinda

Délka: 60 minut / vhodné od 8 let / česky (s titulky)

Premiéra: 28. 8. 2024

Vstupenky a více informací: https://dekkadancers.net/cs/repertoire/racek/

Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=bABITWW26gQ

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

Poe – Šílený? Geniální?

V pojetí Lenky Vagnerové prostě nepopsatelně úžasný!

28.dubna 2022 se na Nové scéně Národního divadla odehrálo„skutečně neskutečné divadlo!“

Nesmím opomenout, že mezi hosty byl také choreograf evropského  formátu  – Petr Zuska.  Našim čtenářům ho zajisté blíže přibližovat nemusím, rozhovor  s ním najdete na našich stránkách.

Lenka Vagnerová nechala ožít představy spisovatele Edgara Alana Poe, považovaného za tvůrce hororu. Možná ne každý náš čtenář ví, že mnozí dokonce zkoumali, zda Edgar Alan Poe nebral drogy! Ale nic takového se nepotvrdilo. Byl šílený? Nebo jen žil v době nasáklé krví, kdy umírání bylo na denním pořádku a on to nemohl snést? Byl citlivý? Byl geniální? Kdo ví. Každopádně šťastný ve své době asi nebyl. Proto i jeho dílo oplývá spíše strašlivou skrytou stránkou a těžko říci, co přesně si on sám myslel.

Ale zpět k dílu Lenky Vagnerové.  Představení Poe v sobě mísí prvky prvotřídního tance, akrobacie i snad estrády, doplněné neuvěřitelnými efekty, hudbou, zpěvem, kostýmy či různými rekvizitami.

Poe patří do dílny (repertoáru) Laterny Magiky a její umělecký šéf Radim Vizváry říká: „Hledal jsem výraznou osobnost, která s Laternou magikou doposud nespolupracovala, ale svou originalitou by přispěla k obohacení jejího repertoáru. Lenka Vagnerová nepochybně patří k tomu nejlepšímu v oblasti současného českého tance. Navíc  stále častěji pozoruji, že ve snahách choreografů je, využít  prvky techniky mimu. Lenka toto využívá vědomě a efektivně.“

Ke své práci si Lenka Vagnerová přizvala špičkové umělce a tvůrce: texty- Lenka Vagnerova a Vladimír Javorský, scéna – Eva Jiřikovská, hudba, dramaturgie – Ivan Acher, světelný design – Michal Kříž, účinkující – vynikající Ondřej Vinklát, trojnásobný držitel Ceny Thálie, Vladimír Javorský a Tereza Marečková jsou coby samotný Edgar Alan Poe.

Tvůrci vycházeli z povídek Poea ‚Maska červené smrti, Jáma a kyvadlo, Skokan, Král mor, Havran. Některé povídky mají příběh, některé jsou pouze sdělením emocí (odsouzeného). Je tu krása, strach, zoufalství, ironie, nesmyslnost lidského chování.

Lenka Vagnerová říká: „Není nutno popisovat Poeův život, to ani nebylo naším záměrem. Při čtení Poea zjistíte, že je  jeho živo obsažen v jeho tvorbě. Skrze ni se o něm dozvíme to nejpodstatnější.“

Pokud jde o hudbu, Ivan Acher říká: „ Tato inscenace byla největší výzva, jakou jsem kdy zažil.“

„Pokud jde o choreografie samotné, Lenka Vagnerová stvořila  za pomoci technických vymožeností a vynikajícího týmu tančníků a také dvojicí hudebníků-tvůrců chroeografie neviděné a nevídané“, dodává Ivan Acher. Musím souhlasit.

Hudba zní chvílemi hororově, chvílemi vesele a bezstarostně, inu, jak je libo. Hlavně je poutavá a zajímavá.

Pojďme ale k inscenaci samotné. ÓÓÓ! Těžko hledat slova. Na dnešní dobu pokrokové, jedinečné, zajímavé, veselé, bizarní, strašné, skandální, otřesné.. ale geniální! !

Strašlivé a bizarní představy spisovatele samotného ožily, setkáváme se tu s nejrozmanitějšími pitoreskními postavami, neustále nás překvapují, ano, jsou přesně jako ve zlých snech, možná i deliriu… Tyto představy si s námi doslova zahrávají. Brnkají nám na nervy. Zneklidňují i klidného. Co je to? Co je to? Ptáte se znovu. Dělá si ze mě tvůrce legraci?

To vše je doplněno neuvěřitelnými efekty, které jsou zřídkakdy k vidění. I vizuální efekty – podivný škleb na plátně – vypovídá také mnohé.

Výkony tanečníků jsou neuvěřitelné. Žasla jsem, když „Antěl pitfornosty“ (čti anděl pitvornosti) vstoupil do snů (na scénu). Neuvěřitelné akrobatické výkony, zlehka podané v symbióze se zlými sny, byly absolutně  dokonalé. Nevím, co dodat, jen se běžte podívat…….

Ale těchto momentů bylo mnoho. Vaření v kotli.., listování stránkami, hra na podivný nástroj, soudci na zvláštních bruslích. Ale to, co mi dělalo ještě dlouho dobrou náladu, byla např. bizarní módní přehlídka. Ano, zarputilé postoje manekýnů a modelů… ale jakých!! Ano!  Bravo!

Je nutné také vyzdvihnout výkon Ondřeje Vinkláta. V rámci strašidelných snů se náhle zlehka objeví naprosto dokonalý pohyb, pohyb z představ, těch nejúžasnějších… Lehce a s úsměvem…

Je nutné ocenit, že možná i  interpreti samotní  se během představení baví, ať už sami sebou, nebo  svými kostýmy, dialogy, šílenými představami šíleného. A divák se baví s nimi!

Inscenace přináší jakýsi svěží vítr do našich tradičních děl. Je tu cosi těžko nazvatelného. Je to nové. Bizarní. Směšné. Hrozné. Hororové. Pohybově dokonalé. Moře překrásných a zajímavých i strašných kostýmů, vizuálních efektů, i zvukových.  Poutavá  hudba. Občas se tu zhoupne hrozivé kyvadlo. Bože, jak krásná kulisa! Vzpomínám také na představení, kde nebyly prakticky žádné kostýmy, žádné rekvizity, žádné vizuální efekty, jen tanečníci v teplácích. Toto je pravý opak. Jakési future show!  Myslím, že máme opravdu mezinárodní dílo, které se může prezentovat ledaskde. A milý diváku, mysli si, co chceš, tvař se, jak chceš, kritizuj si, jak chceš. Stejně je to geniální!

Lenko, děkujeme za neuvěřitelný zážitek, který opravdu nikdo nečekal!

Foto: Národní divadlo

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Příliš drahý jed

Švandovo divadlo uvede hru o smrti agenta Litviněnka

Příliš drahý jed, inscenaci o případu otravy Alexandra Litviněnka, agenta ruských i britských tajných služeb, uvede 6. listopadu ve Velkém sále pražské Švandovo divadlo. Hra britské dramatičky Lucy Prebble na motivy knihy Luka Hardinga měla světovou premiéru v srpnu 2019 v londýnském Old Vic Theatre v režii Johna Crowleyho a vzbudila zaslouženou pozornost. Čeští diváci ji uvidí v režii Thomase Zielinského, tvůrce úspěšně zavedeného na českých i německých scénách. Ten inscenaci pojatou jako divadelní rekonstrukci doplnil online projekcemi, umožňujícími publiku sledovat příběh kromě hlavního jeviště i z dalších prostor divadla. Litviněnka hraje hostující Petr Lněnička, jeho ženu Marinu ztvární Anna Stropnická, jako Vladimira Putina uvidíme Roberta Jaškówa. V dalších úlohách se představí téměř celý herecký soubor Švandova divadla.

„Případ vraždy Alexandra Litviněnka byl podrobně popsán v médiích, která zveřejnila i ikonickou fotografii umírajícího muže, z jehož tváře zničené účinkem jedu zbyly jen oči a výrazné rty. Několik hodin poté Litviněnko, otrávený dvojicí ruských agentů radioaktivním poloniem rozpuštěném v čaji, zemřel,“ připomíná případ z roku 2006 česko-německý režisér Thomas Zielinski. Hra britské autorky však podle něj nabízí mnohem víc než jen převyprávění toho, co jsme už četli nebo viděli: text je sugestivním kaleidoskopem situací, střídají se tu žánry i časové roviny a postupně se vše skládá ve velmi silné drama.

„Klíčovou postavou tak není jen Litviněnko samotný, ale také jeho žena Marina v podání Anny Stropnické, bojující spolu s právním zástupcem za důsledné vyšetření celé kauzy, kterou chtěla britská diplomacie nejdřív zamést pod koberec. Výrazná je také dvojice vraždících ruských agentů Lugovoje a Kovtuna, hrozivých a někdy směšných zároveň – na ty se můžeme těšit v pojetí Tomáše Červinka a Matěje Anděla. A ve výčtu nesmí chybět ani postava Vladimira Putina, jenž pravděpodobně o akci věděl a dal k ní souhlas, na což nedávno poukázal i Evropský soud pro lidská práva – hraje ho Robert Jašków,“ říká režisér, který je i autorem scény.

Přímý přenos z místa činu

Jak dodává dramaturgyně Martina Kinská, inscenaci ozvláštňují on-line přenášené projekce, kdy diváci díky ručně vedené kameře uvidí i živý přenos dění mimo hlavní scénu. Zielinského inscenace se tak v reálném čase odehrává nejen na jevišti, ale i v dalších částech Švandova divadla. Bar ve foyer, boční jeviště nebo herecká pánská šatna se tak pomocí dekorací změní v interiér moskevského a londýnského bytu, v noční podnik nebo hotelový pokoj. „Inscenace je vlastně dokumentární rekonstrukcí, ukazující celý řetěz událostí vedoucí až k Litviněnkově vraždě. Bez snižování závažnosti případu v ní však nebude chybět absurdní humor předlohy, zazní tu také zpěv a herci v průběhu děje ze svých rolí občas i vystoupí,“ prozrazuje Kinská.

Zážitek z „tady a teď“ podtrhnou také civilní kostýmy Andrey Králové, vycházející z estetiky 90. let minulého století, kdy celý příběh začal. Hudbu složil Ivan Acher. Hru přeložila do češtiny Ester Žantovská. Autorská práva k dramatickému textu v České republice zastupuje Aura-Pont, s.r.o.. Nositele autorských práv k překladu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s.

Premiéru 6. listopadu budou následovat reprízy, které jsou naplánovány 8. a 24. listopadu a poté 10. a 21. prosince 2021.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…

Na osudy lidí v nedemokratických režimech poukazují tituly uváděné ve Švandově divadle pravidelně: inscenace Srdce patří za mříže upozornila na obchod s lidskými orgány čínských politických vězňů, drama Lámání chleba předložilo obraz moravského venkova v době komunistické diktatury. Vedle titulu Příliš drahý jed je na aktuálním repertoáru i drama Šoa věnované tématu holokaustu a Pankrác ´45 vyprávějící o pěti různých ženách, jejichž osud poznamenala válka a život v Protektorátu Čechy a Morava.

Alexandr Litviněnko, bývalý agent ruské KGB a poté nástupnické FSB, nezemřel hned proto, že se otráveného čaje napil málo? Žil ještě další tři týdny, během nichž coby bývalý detektiv stihl podat britským vyšetřovatelům přesný popis událostí. Ze své smrti obvinil ruské tajné služby a přímo i prezidenta Vladimira Putina.

Litviněnko emigroval v roce 2000 do Velké Británie poté, co byl ve své vlasti několikrát vyslýchán a vězněn? Na tiskové konferenci v Moskvě v listopadu 1998 se totiž rozhodl zveřejnit nezákonné praktiky ruských tajných služeb, s nimiž nesouhlasil. Šlo mj. o plánování vraždy oligarchy Borise Berezovského. Toho dostal Litviněnko za úkol zabít, rozkaz ale odmítl vykonat.

K vraždě Alexandra Litviněnka byl použit izotop 210 radioaktivního polonia? Jde o mimořádně zákeřný jed. Na světě se ho vyrobí jen asi 100 gramů ročně, z toho naprostá většina v Rusku. Polonium je jedním z nejsilnějších jedů vůbec, údajně je až 250 milionkrát toxičtější než kyanid. Je snadné ho propašovat: alfa záření, které vydává, neprojde ani listem papíru, stačí ho tedy jen pořádně zabalit. Po požití proti němu neexistuje obrana.

Velkou zásluhu na rozkrytí případu má Litviněnkova žena Marina a její právník, kteří trvali na veřejném vyšetřování? Britské úřady měly zprvu zato, že jde o ojedinělý případ a nechtěly riskovat poškození diplomatických vztahů s Ruskem. Velmi podobný scénář měl však i pokus o otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala jedem novičok v roce 2018. Vážnost situace potvrdil i později rozkrytý případ vyhozeného muničního skladu ve Vrběticích z roku 2014 v České republice. I tady jej vykonala dvojice ruských agentů, která svůj čin provedla na území jiného státu.

Foto: Alena Hrbková 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

V Jihočeském divadle prší premiéry

Za dva měsíce 65 představení, z toho 12 premiér!

Jihočeské divadlo vstupuje do měsíce listopadu se čtyřmi premiérami, ale také s akcemi Ateliéru 3D. Po necelých dvou měsících má za sebou Jihočeské divadlo odehráno 65 představení včetně 12 premiér. Celková návštěvnost divadla je lehce nad 65 %. Doufáme a věříme, že lidé do divadla budou v následujících měsících stále chodit a návštěvnost se bude zvyšovat.

Mefistofeles / Arrigo Boito

Premiéra 5. 11. v 19:00 v DK Metropol

Mefistofeles je jako slavnostní menu toho nejlepšího, co lze v opeře zažít. Opojná hudba, velkolepé sborové a taneční scény, tajemné a symbolické libreto, které pohání děj až filmovou rychlostí a samozřejmě silný příběh o člověku, který prodal svoji duši ďáblu.

Italský skladatel Arrigo Boito napsal tuto vrcholně romantickou operu na vlastní libreto podle slavného Goethova románu Faust. Její partitura klade velké nároky na rozsáhlý provozovací aparát, a tak se v inscenaci JD objeví za jeden večer přes 130 umělců. Titulní role, v níž se vystřídají Jan Hnyk a František Zahradníček, je v operním repertoáru považována za nejnáročnější basovou roli vůbec.

Toto dílo jsme na repertoár zařadili jako symbolické rozloučení s naším generálním hudebním ředitelem Mariem de Rose, který jeho nastudováním završí desetileté působení v čele opery Jihočeského divadla. Za toto období se zasloužil o významný rozvoj operního souboru JD. Zároveň se jedná o první domácí inscenaci jejího (nového) uměleckého šéfa Tomáše Ondřeje Pilaře.

Inscenační pojetí propojuje efektní velkolepost díla, v němž reinterpretujeme estetiku italských 80. let 19. století s hluboce intimním tématem cesty do nitra vlastní duše.

Labyrint pana Fauna / Marek Svobodník a Štěpán Pechar

Premiéra 19. 11. v 19.00 v Jihočeském divadle

Jedna premiéra, dvě choreografie a dva poutavé příběhy ze světa snů a fantazie. První část večera s názvem Faunovo odpoledne diváky zavede do světa snů. Obrazy uchovávané v paměti a fantazie se dočasně mísí s událostmi vnější reality. Obsah našich snů je naše vlastní minulost, emoce a skryté touhy. Všichni lidé mají sny, ale pouze někteří jsou schopni si je zapamatovat. Téma, které je pro tanec jako stvořené. Režie a choreografie Marek Svobodník.

Druhá část s názvem Labyrint v režii a choreografii Štěpána Pechara diváky přenese do Španělska roku 1944. Tvrdá a krutá realita válečného období a imaginární svět, který je soustředěný na zarostlý a opuštěný labyrint. Hlavní hrdinka Ofélie v imaginárním světě hledá útočiště a klid před zlem na zemi, kterým je nejen válka, ale i její nevlastní sadistický otec. Jaké bude setkáni s Faunem a co jí přinese?

Mechanický pomeranč / Tomáš Rychetský a Ondřej Vinklát

Premiéra 26.11. v 19:00 DK Metropol

Naprosto unikátní taneční večer si pro diváky a milovníky tance připravil baletní soubor. V režii Pavla Šimáka vzniklo historicky první taneční zpracování Mechanického pomeranče podle stejnojmenného románu Anthonyho Burgesse. Na choreografii spolupracoval Tomáš Rychetský společně s Ondřejem Vinklátem, který je trojnásobný držitel ceny Thálie a člen skupiny DEKKADANCERS. Autorskou hudbu pro tuto inscenaci složil Ivan Acher. Diváci se mohu těšit na dekadentně surreální taneční grotesku, která odkryje, co se stane, když se mocní rozhodnou udělat z nás své loutky.

Ateliér 3D v akci

Rozsviťme demokracii 17.11.

Letos si opět připomeneme tento mimořádný den průvodem. Vycházet se bude v 17:11 od Historické budovy Jihočeského divadla. Půjde se ulicí Dr. Stejskala přes náměstí až k radnici, kde společně rozsvítíme svíčky, kterými vytvoříme nápis „Demokracie“. O půl šesté pak zazní z radnice česká hymna v podání malé dechové sekce orchestru opery Jihočeského divadla.

Dobrou noc divadel 20.11.

Naše Noc divadel bude mít tři části „Dobré odpoledne divadel“ „Dobrý podvečer divadel“ a „Dobrou noc divadel“. V první části mezi 15 a 18 hodinou rozžijeme okolí budovy JD. Všechny soubory se představí na zajímavých a netradičních místech. Vše se bude odehrávat na čerstvém vzduchu, což je i letošní celorepublikový podtitul, takže teplé oblečení a něco na zahřátí s sebou. Druhá část, série tři prohlídek historické budovy JD a budovy Malého divadla v Hradební ulici, bude probíhat od 18 hodin. Kapacita prohlídek je max. 15 osob. Třetí část se bude odehrávat na Studiové scéně Na Půdě. Od 19:30 se můžete těšit na představení Nesmír (sci-fi komedii o hledání pravdy a přátelství) a od 22:00 proběhne koncert Dobrou noc (divadel) – koncert po tmě, zhruba půlhodinový set skladeb pro harfu. Ke každé vstupence dostanete masku na spaní, aby Vás nerušilo okolí a mohli jste vnímat sílu a krásu hudby, garantujeme tedy netradiční zážitek!

Kódování s Leonardem – startujeme únikovku

Ateliér 3D připravil pro příznivce únikových her speciální bojovku Kódování s Leonardem. Skupiny 4-6 hráčů si na webových stránkách divadla rezervují datum a čas, zakoupí skupinovou vstupenku v hodnotě 1000 kč a mohou se těšit na dobrodružství spojené s luštěním různých kódů a hádanek v prostorách historické budovy JD. Přihlášené týmy budou soutěžit o nejlepší čas. Hlavní výhrou pro nejrychlejší tým letošní sezóny budou vstupenky na představení Da Vinci před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Skupinové rezervace budou možné on-line přes webové stránky divadla od 8. 11. 2021 nebo na pokladně JD.

Eva Marečková

pro Taneční magazín