Krajina Dana Bárty

Hudebník Dan Bárta zjišťuje, jak se daří české krajině

Dan Bárta v nové dokumentární sérii zjišťuje, jak se daří české krajině

Hudebník, přírodovědec a entomolog Dan Bárta se v nové řadě cyklu Češi zachraňují vydává zmapovat problémy české přírody, k jejichž řešení pomáhají přírodovědci z celé republiky. Šestidílná dokumentární série Krajina Dana Bárty začíná ve středu 19. února ve 20:50 na ČT2.

„Krajina Dana Bárty poutavou formou odkrývá aktuální problémy v soužití člověka a přírody. Poukazuje na to, co vše se mění, co mizí a jak pozměnit naše chování, aby se naše příroda a okolí měly alespoň trochu lépe. Průvodce Dan Bárta upozorňuje na souvislosti, které se mohou zdát zřejmé, ale někdy nám právě proto, že je máme na očích, unikají a je dobré o nich hovořit. Pořad je určený všem, kdo mají aspoň trochu rádi přírodu a zvířata a není jim lhostejná aktuální proměna krajiny,“ říká kreativní producentka Martina Šantavá.

Dokumentární série Krajina Dana Bárty volně navazuje na první řadu cyklu Češi zachraňují, v němž stejní tvůrci mapovali české projekty na záchranu kriticky ohrožených druhů především ve světě. V nové sérii zůstávají dokumentaristé s kamerou v Česku – tentokrát odkrývají palčivé problémy naší krajiny, vysvětlují souvislosti a ve spolupráci s předními českými přírodovědci nabízejí konkrétní řešení, která se už někde v Česku osvědčila.

„S režisérem Zdeňkem Suchým a ředitelem liberecké zoo Davidem Nejedlem nám přišlo dobré se podívat také domů, do Čech, do Evropy. Zkusit některé nejpalčivější bolesti naší krajiny trochu rozkrýt a ve spolupráci s oborovými odborníky je uvést na pravou míru,“ říká Dan Bárta, který je absolventem aplikované ekologie na Ostravské univerzitě a v pořadu působí jako přírodovědec a průvodce. „Myslím, že u nás nechybí vůle ani touha něco dělat, ale spíš nějaké základní pochopení vztahů mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím. Doba, kdy je kdejaký obyčejný přírodovědec, ekolog, nebo ochránce přírody označován za zeleného teroristu nebo iracionální figurku, co nenávidí lidi a brání pokroku, tomu sice příliš nepřeje, ale k debatě o smysluplných a efektivních změnách potřebujete mít jasno v tom, jak to doopravdy chodí, co a jak je spočítáno a kde najdete ta největší tření,“ dodává.

Tvůrci série se v šesti dílech zabývají aktuálními tématy: invazivními druhy rostlin i zvířat v české krajině, návratem divokých zvířat jako je vlk či rys do české přírody, efektivními a přitom šetrnými způsoby hospodaření v krajině, drastickým úbytkem hmyzu i ptáků v posledních dekádách, i tím, jakou roli hrají v současnosti zoologické zahrady. „Jsou to témata, která je třeba omílat pořád dokola. Podívali jsme se na ně po svém. Nejsme aktivisté ani básníci. Kdyby nastal ještě závažnější problém, než je známý úbytek hmyzu a ptáků nebo přibývání invazivních druhů rostlin a živočichů, tak už zbude točit jen nekrology,“ říká režisér série Zdeněk Suchý.

Tvůrci při natáčení procestovali doslova celou republiku a s kamerou navštívili řadu míst, kde se daří navracet přírodu k jejímu přirozenějšímu fungování. Většina natočeného materiálu vznikala v exteriérech – za každého počasí. Jak dokumentaristé zvládali, že na ně občas hustě prší nebo sněží? „To by bylo divné, kdybychom točili o přírodě a stěžovali si na ni. V dílu o šelmách je mínus devatenáct stupňů a Dan do půl těla. V dílu o invazivních organismech zase surový šumavský déšť a Dan v růžové pláštěnce. Takže jsme to zvládli s grácií,“ dodává režisér Zdeněk Suchý. Na otázku, zda se v současnosti chováme ke krajině líp než v minulosti, říká: „Jde o to, jakou minulost myslíme. Dřív se hospodařilo lépe, v malém a s pokorou k přírodě. Pak se komunista rozhodl, že se přírody na nic ptát nebude a prostě si ji vezme. V současnosti je problém, jak nás všechny uživit, ale nechat přírodu malinko žít. Určitě je to lepší, lidem to začíná docházet. Otázkou spíš je, zda o téhle problematice začnou přemýšlet také ti, kteří s tím mohou něco dělat.“

Důvody k optimismu neztrácí ani Dan Bárta. Na otázku, zda má v Česku nějakou oblíbenu oblast, která zároveň slouží jako dobrý příklad správného vztahu k přírodě, říká: „Ty oblasti se objeví v seriálu: Milovice, Kozmické Louky, Josefovské Louky a tak dále, zkrátka krajinné prvky, které jednoznačně krajinu obohacují, zpestřují a uzdravují. Dnes, co se týká ochrany přírody, stačí relativně málo, ani to nemusí být nutně drahé. To času se nedostává. A prostoru. Jakýkoliv prostor, který přírodě „vrátíme zpět“, a přitom na něj nerezignujeme, aby jen zplaněl a zpustl, je dnes mnohem cennější, než tomu bylo řekněme před čtvrtstoletím. Jsme silní. Je dobré nabýt tohoto sebevědomí a trochu ubrat,“ uzavírá.

Série Krajina Dana Bárty začíná ve středu 19. února ve 20:50 na ČT2 a po následujících šest týdnů bude na obrazovce ve stejný čas. 

Foto: Tomáš Kresta, Pavel Zoubek

Vendula Krejčová, Ćt

pro Taneční magazín                                    

Hlasohled 2024

Na umění jako hybatele sociálních změn se zaměří konference Hlasohledu

Celodenní konference s názvem „Sociální umění, které mění svět“ představí 9. listopadu v Centru DOX široké spektrum uměleckých projektů a příkladů dobré praxe z Čech, Polska, Holandska i daleké Burkiny Faso. Otevře tak stále dostatečně neprobádané a málo akcentované téma využití umění a jeho zásadního dopadu na životy lidí po celém světě. Ať už se jedná o pomoc lidem v oblastech zasažených válkou prostřednictvím terapeutické divadelní práce, podporu budoucích lékařů storytellingem, zvýšení kvality života seniorů pomocí pravidelného tance, zpracování tématu dětské hospicové péče uměleckou cestou či prevenci závažných patologických jevů v dětských kolektivech. „Naším cílem je dlouhodobě propojovat svět umění a sociální sféru. Na letošní konferenci se setkají umělci z divadelních, tanečních, hudebních i výtvarných oborů, kteří se nad rámec svých uměleckých aktivit věnují i práci s nejrůznějšími skupinami sociálně potřebných či preventivním programům,“ vysvětluje Ridina Ahmedová, zpěvačka a zakladatelka pořádajícího sdružení Hlasohled. Na konferenci vystoupí například performerka, tanečnice a choreografka Markéta Vacovská, herečka Markéta Holá, pedagožka a performerka Hana Turečková Polanská, herec Robert Janč, holandský sbormistr, hudebník a beatboxer Sven Keet, vězeňská kaplanka Vendula Glancová nebo režisér a dramatik z Burkiny Faso Paul Pingdwindé Zoungrana.

Na závěr konference bude ve světové premiéře promítnut film Umění a trauma (Arts et Trauma) Delphine Yerbanga a Paula P. Zoungrany. Snímek představuje práci umělců s lidmi, kteří zažili teroristické útoky v Burkině Faso. Nabízí jedinečnou zkušenost ve formě terapeutického divadla, které pomáhá lidem integrovat zážitky války a vracet se do běžného života.

Vstup na akci je po předchozí registraci zdarma. Více informací a registrace jsou k dispozici na www.hlasohled.cz.

Umělec, výzkumník, režisér a dramatik Paul Pingdwindé Zoungrana z Burkiny Faso pomáhá v projektu „Art et traumatisme“ spojením umění a psychologického přístupu k traumatům vysídlenců a válečných přeživších. Klade si za cíl podporovat dialog mezi různými sociálními vrstvami a etnickými skupinami, zvyšovat povědomí o potřebě žít společně a posilovat soudržnost mezi různými komunitami. Několika moduly terapeutických uměleckých dílen a terapeutickou formou divadla s názvem „Léčba odvahy“ prošlo během několika měsíců více než 3 000 účastníků, kterým pomohl léčit zranění duše a zvýšit psychickou odolnost. Tomuto projektu je věnován i zmíněný film Umění a trauma.

Projekt West Side Story evangelické farářky a vězeňské kaplanky Venduly Glancové vznikl během roku 2023–2024 v ženské věznici Světlá nad Sázavou a mužské věznici v Příbrami. Zkrácená verze slavného muzikálu o válce gangů Žraloků a Tryskáčů je parafrázována rvačkou Romů a „bílých“ v nejmenované české věznici. Témata viny, snahy o nápravu života, přetnutí koloběhu zločinu a trestu doplňuje zásadní téma vězněných – motiv fatální odtrženosti mužského a ženského světa, přiznaný formou práce s videozáznamem a videomostem po skončení premiéry mezi oběma skupinami účinkujících. Autorka ve spolupráci s bývalým choreografem Národního divadla Zdeňkem Prokešem zapojila především klienty Specializovaného oddělení věznice pro léčbu závislostí a zkoumala terapeutický dopad na účastníky projektu na kvalitu jejich dalšího života po propuštění na svobodu. V oblasti českého vězeňství se jedná o skutečně průkopnický postup v práci s vězni. Tématu naděje na dobrý život se věnuje i performerka, tanečnice a choreografka Markéta Vacovská, která působí i jako terénní pracovnice Programu včasné péče v organizaci TADY A TEĎ, o. p. s. v rámci multižánrového projektu na podporu dětské paliativní péče „DĚTI U“. Šest různých zastavení (performativní přednáška, čtení, audiowalk, taneční instalace, zpěv, videoart) performativní procházky mezi usedlostmi Prahy zobrazuje péči o život, umírání a smrt z odlišných perspektiv – z pozice přihlížejícího svědka, rodiče, a nakonec samotného dítěte.

Pravidelné ozdravné setkání s tancem přináší lidem s pohybovým omezením či Parkinsonovou chorobou projekt Dance Well pedagožky a performerky Hany Turečkové Polanské. Ta během své přednášky představí výsledky rozsáhlé studie, ve které je tanec prosazován jako nefarmakologický slibný program pro stárnoucí mozek a jeví se jako vhodná forma intervence na podporu fyzických i kognitivních funkcí a jako možný udržitelný přístup k fyzické aktivitě.

Divadelta herce a zdravotního klauna Roberta Janče pomáhá dětem vypořádat se hravou formou interaktivního divadla forum s aktuálními tématy jako rizika internetu, poruchy příjmu potravy, sexting, šikana či emoční inteligence, zatímco výtvarník Pavel Sterec zkoumá v projektu Snížit kultuře práh, jak setkání s uměním ovlivní život člověka na ulici. Sdílení uměleckých děl se věnuje i slovenský Arthunt, kterého se účastní profesionální i amatérští umělci, kteří věnují svá díla tomu, kdo je schopný je podle indicií najít.

O zvýšení morálních kompetencí budoucích lékařů a jejich schopnosti rozhodovat se v eticky sporných situacích usiluje vypravěčka, lektorka a ředitelka spolku Storytelling CZ Markéta Holá. Výsledkem sběru eticky sporných kazuistik z českého prostředí a jejich analýzy multidisciplinárním týmem je jejich zpracování prostřednictvím storytellingu do příběhů prezentovaných studentům, které následně mohou použít ve své praxi.

Integraci transgender zpěváků do sboru po změně hlasu se na základě vlastní zkušenosti s tranzicí věnuje Sven Keet, holandský sbormistr, hudebník a beatboxer. Náročné výzvy, kterým lidé procházející tranzicí čelí, jsou výzvou pro zpěváky i hlasové kouče. Sven se snaží vytvořit inkluzivní hudební prostředí, kde jsou vítáni všichni bez ohledu na genderovou identitu. Hudbu využívá k sociální integraci zranitelných členů společnosti i polská muzikoterapeutka Dominika Dopierała, zakladatelka komunitní kapely, jejíž členy jsou uprchlíci, lidé bez domova, duševně či neurologicky nemocní.

Hlasohled založila v roce 2006 Ridina Ahmedová s přesvědčením, že hlas je nejpřirozenějším nástrojem každého člověka a zpívání nám může přinášet radost bez ohledu na to, jak dokonale výsledek zní. Hlasohled nabízí semináře, konference a hlasové dílny pro různě pokročilé zájemce s nejlepšími lektory z Čech i zahraničí.  Workshopy Hlasohledu již prošlo přes 8 000 účastníků, jimž se věnovalo na 120 lektorů. Pod společnou střechou Hlasohledu působí také úspěšný projekt Moje tělo je moje, v němž se Ridina Ahmedová věnuje s energií sobě vlastní prevenci body shamingu. Před necelým rokem uvedla pro Český rozhlas oceňovanou autorskou dokumentární sérii „Odpustit?“.

Silvie Marková

pro Taneční magazín

 

Hallelujah! Cohenova tvorba opět rozezní Česko

Show My Leonard Cohen připomene nejslavnější skladby známého hudebníka

Kanadský hudebník Leonard Cohen navštívil Prahu celkem třikrát, naposledy v roce 2013. Letos, přesně deset let od jeho fenomenálního úspěchu, se do Česka vrací jeho písně v podání show My Leonard Cohen. Zpěvák a klavírista Stewart D’Arrietta, který se svou kapelou vzdává poctu bluesové ikoně, vystoupí u nás vůbec poprvé. A to hned třikrát: 12. května 2023 v pražském Kongresovém centru, 13. května 2023 v brněnském Sono Centru a 14. května 2023 v ostravském Gongu.

Leonard Cohen, nezřídka přezdívaný kanadský Bob Dylan, začínal jako básník a spisovatel. Teprve v 60. letech 20. století se rozhodl věnovat hudbě. Proslavil se hned prvním albem Songs of Leonard Cohen, které obsahuje i jeden z jeho největších hitů, píseň Suzanne. Od té doby vydal dalších 15 desek a koncertoval po celém světě včetně Česka. Při jeho posledním pražském koncertě v roce 2013 fanoušci zaplnili vysočanskou O2 arenu.


„Snad nejznámější písní Leonarda Cohena je uhrančivé Hallelujah z roku 1984. Do dnešních dní tuto skladbu převzalo přes 300 umělců, nejvíce ji ale proslavil snímek Shrek. Nejen tento, ale i řadu dalších největších Cohenových hitů mají jeho fanoušci letos možnost slyšet naživo díky show My Leonard Cohen,“ uvádí Květa Havelková ze společnosti JVS Group, pořadatele akce.

Energická show

Zpěvák a klavírista Stewart D’Arrietta má za sebou dlouhou kariéru interpreta, skladatele a hudebního režiséra. Nyní svůj život zasvětil tvorbě Leonarda Cohena, které svými vystoupeními skládá poctu. D’Arrietta doprovází živá kapela složená z vynikajících mezinárodních hudebníků.

Po vyprodaných koncertních sálech v Sydney a Edinburghu míří show My Leonard Cohen do Prahy, Brna a Ostravy. Čeští diváci tak na vlastní kůži poznají strhující energii, muzikálnost a bavičský talent Stewarta D’Arrietta, který ocenili například i kritici z Daily Telegraph. Nápadité klavírní aranže a D’Arriettovy výrazné vokály vytahují z písní bluesové ikony to nejlepší a dodávají jim nový náboj.

Na koncertech zazní největší hity Cohenovy kariéry jako Suzanne, Hallelujah či I’m Your Man a plno dalších. Česká zastávka v rámci evropské tour My Leonard Cohen proběhne 12., 13. a 14. května 2023 v Praze (Kongresové centrum), Brně (Sono Centrum) a Ostravě (Gong).

Vstupenky jsou již nyní v prodeji v síti Ticketportal.cz.

Soňa Hanušová

pro Taneční magazín

Workshop „Objekt a rytmus“

Muzikálnost v divadle objektů – on-line workshop. Vede významný slovinský loutkář a muzikant.

Tento workshop vedený slovinským loutkářem a hudebníkem Matijou Solcem, vhodný především pro herečky, herce, loutkářky, loutkáře, performerky, performery, režisérky, režiséry.

Předměty, postavy, těla, světlo, prostor i zvuk jsou nástrojem objektového divadla, kde je jejich rozžívání zdrojem uměleckého vyjádření. Možnost proměňovat tyto zdroje exprese nabízí nesmírnou flexibilitu – z koncertu je rázem performance, z vizuální instalace loutkohra, z loutkovodiče se stane herec. Všechno na světě se dá rozhýbat a nechat ožít pomocí jednoduchých principů rytmu a muzikálnosti. Namísto o „loutkářství” mluví Matija Solce raději o „divadle iluzivních bodů”, ve kterém pracuje s pozorností diváka a vytváří tím tak silnou iluzi. Sám svou tvorbu popisuje jako začátek zkoumání hudební perspektivy v loutkářství, která prosakuje do základů dramaturgie, pohybu, změn fokusu, budování významové mnohovrstevnatosti, ironie nebo provokace.

V rámci on-line setkání propojíme seminář dramaturgie a teorie divadla objektů s workshopem. Představíme zkušenosti Matiju, mechanismy a principy loutek s adaptací do praktických cvičení v on-line prostoru.

Požadavky pro on-line setkání:

  • dostatečný prostor pro pohyb rukou i těla (budeme vytvářet menší etudy, které si navzájem odprezentujeme),

  • materiál: tištěné noviny, šálek čaje a dva šálky kávy, další náhodné objekty, které najdete ve svém okolí.

Workshop proběhne v češtině nebo angličtině dle potřeby účastníků.

Matija Solce s loutkou

Praktické informace

Kdy?

28. 11. 2020 od 10.00

Kde?

Platforma Google Meet. Odkaz na online meeting / workshop bude zaslán registrovaným účastníkům na mail.

Cena: 400 Kč

Na workshop je možné se registrovat do 27. 11. 2020.

Workshop je finančně podpořen MČ Brno-střed.

Matija Solce

Hudebník, loutkař, herec, režisér, lektor, pedagog, organizátor festivalů a aktivista Matija Solce se narodil 2. 6. 1981 ve Slovinsku. Na pražské DAMU vystudoval doktorské studium na Katedře alternativního a loutkového divadla, během něhož se zabýval hudební perspektivou loutkoherectví.

Ve své práci úzce propojuje hudbu a divadlo, a proto se jeho koncerty snadno proměňují v interaktivní divadelní představení či naopak. Se svým akordeonem a „truhlou plnou kostí” procestoval svět a hrál ve věznicích, ašramech (což jsou poutní místa), obývacích pokojích i ve velkých sálech v rámci mezinárodních festivalů. Za svoji práci získal více než 30 ocenění a na svém kontě má 40 představení. Každoročně vede festival „Ethno Histeria World Orchestra“ a vytváří site-specific program festivalu „Floating Castle“ a připravuje „Kavč Festival“, který se odehrává v soukromých bytech.

V letech 2012 – 2013 byl koordinátorem „Protestivalu“, alegorického a vizuálního protestu proti pravicové destrukci státu, který dopomohl ke změně vlády. Toto je jenom jeden z důkazů, že umění může být (kromě toho, že aktivizuje naši mysl) i účinným prostředkem pro přetváření iluze v realitu.

www.matijasolce.com

Sdílet

Kontakt: klaudia.klembarova@buranteatr.cz

BuranTeatr, www.buranteatr.cz

BuranTeatr

pro TANEČNÍ MAGAZÍN