Slunce

Mohou být humanoidi lidštější než my sami?

Nové představení Jany Burkiewiczové vysílá světlo, jež ozařuje odpovědi ukrývající se ve stínech. Výrazná scénografie, proměňující se světla i záblesky projekcí tvoří společně rámec, ve kterém „na troskách lidské existence vznikne nový život, který Slunce vdechne dávno odloženým strojům. Humanoidi ožívají. Začíná nová etapa života na zemi.“ Tak začíná taneční sci-fi SLUNCE z dílny Jany Burkiewiczové a tanečního souboru BURKICOM, které vás multimediálními prostředky provede až na konec lidské budoucnosti.

Taneční zkoušky mezinárodní skupiny tanečníků na inscenaci Slunce, jejíž premiéra proběhne 10. a 11. října v multimediálním prostoru Archa+, nyní vrcholí v Dánsku v rámci tvůrčí rezidence BURKICOM v Holstebro Dance Company. V Praze zároveň fotografka Michaela Karásek Čejková točí v režii filmového režiséra Tomáše Luňáka pro inscenaci projekce, Jiří Konvalinka skládá a upravuje přímo na zkouškách k inscenaci původní hudbu a skvělý scénograf Marek Cpin finalizuje kostýmy a scénografii. Těšit se můžete, jak je u inscenací Jany Burkiewiczové zvykem, na komplexní multimediální inscenaci, kdy tou nejdůležitější esencí jsou především emoce, jemný humor a tekutý čas. Téma? Co se stane s umělou inteligencí, když začne žít svým vlastním životem ve světě bez lidí. Apokalyptická sci-fi po konci světa, který, jak říká Jana Burkiewiczová, byste si přáli  zažít.

Tanečníci inscenace pocházejí doslova z celého světa. Zatímco italský tanečník Lorenzo Giovannetti, v Dánsku působící slovenská tanečnice Paulína Šmatláková a v Praze usazený, byť na Slovensku a v Německu také působící slovenský tanečník Michal Heriban se už v inscenacích BURKICOM objevili, Elena Praastrup Nielsen a Hikaru Osakabe byli do projektu vybráni na základě březnové mezinárodního konkursu. Zajímavostí je, že Elena v minulosti prošla právě souborem Holsterbro Dance Company, zatímco Hikarova cesta do Prahy vedla přes klasický balet v Japonsku a Kanadě a následné současné projekty v Mnichově. Že jsou skvělí tanečníci je samozřejmostí (například Michal Heriban má na svém kontě hned několik nominací na Ceny Thálie), do inscenace však přinášejí i kouzlo svého osobního charismatu, který dokonale sedne ke zkoumanému tématu umělé inteligence, a společně s Janou Burkiewiczovou nacházejí docela nový způsob pohybové komunikace. Nakonec na scéně inscenace člověka nepotkáte, jen pět futuristických humanoidů, poslední generaci umělé inteligence.

„Umělou inteligenci jako dosavadní vrchol technologického vývoje vytvořili lidé jako službu. Každým otevřením Spotify nebo iMusic používáme umělou inteligenci, která nás lépe a lépe a lépe definuje. Vnímá naše potřeby a přání, stará se o nás a zároveň nás tím uzavírá do našeho vlastního já, ve kterém nás nic nezaskočí. Snad ze strachu o zneužití jsme A.I. vtiskli výrazně kladné lidské vlastnosti – pokoru, snahu porozumět, vyhovět. Naprogramovali jsme jí jako sen o sobě samých, vytvořili stroje jako nástroj obrazu někoho, kým bychom sami chtěli být a co bychom chtěli umět,“ popisuje téma představení autorka konceptu a choreografka Jana Burkiewiczová.

Tanečníci v představení symbolicky znázorňují humanoidy ve světě bez lidí po blíže nespecifikované apokalypse. Byli zrození, aby nám sloužili, ale my zde již nejsme. Bloudí ve svých programech a v záblescích svých dat nacházejí člověka sami v sobě. Tak jako v samotném představení.

Jana Burkiewiczová a BURKICOM

Inscenace Slunce tématem i formálním zpracování dokonale zapadá do dramaturgie, kterou Jana naplňuje už od samotného založení vlastního seskupení souboru BURKICOM před deseti lety. Aktuální témata, citlivost ke společenským otázkám a iluzivní kouzlení všemi dostupnými prostředky současného divadla, udivují v režii Jany Burkiewiczové diváky nejen v Čechách, ale stále častěji také v zahraničí. Jana vystudovala pražskou HAMU a k vlastní autorské tvorbě doputovala přes svět baletu, muzikálu i opery, režii rozvíjela i na velkých show pro Českou televizi nebo třeba pro pražský Designblok a Elite Model Look. Do svých inscenacích přináší nejen nečekaná témata a barvité formální zpracování, ale především empatii k divákovi a velký cit pro dané téma.

Z dosud nastudovaných inscenací můžete v současnosti v Čechách vidět inscenaci Ostrov!, která diváky převádí do prostředí nedotčené přírody a souboru přinesla nominace na Cenu Divadelních novin, Cenu Divadelní kritiky či Cenu Thálie. Na podzim se Ostrov! po hostování v Polsku a Chorvatsku se vydává do Asie – na velké taneční festivaly v Soulu a Hong Kongu. V Praze jej můžete vidět pouze 1. 10. v divadle La Fabrika. A na Vánoce se pak můžete opět těšit na autorskou, nesmírně hravou a vždy vyprodanou adaptaci slavného Čajkovského baletu Louskáček, nově v divadle Archa+, tak jako inscenaci Slunce, které jak říká Jana, „vám otevře dveře do světa představivosti a fantazie. Až zazáří SLUNCE zažijete strhující příběh, jehož vyústění vás jako neviditelný bumerang přivede k sobě samému.“

Tvůrčí tým a obsazení:

Režie, choreografie: Jana Burkiewiczová

Koncept, scénář: Jana Burkiewiczová, Tomáš Luňák, Jiří Macek

Hudba: Jiří Konvalinka

Scénografie, kostýmy: Marek Cpin

Světelný design: Pavla Beranová

Režie projekcí: Tomáš Luňák

Kamera projekcí: Michaela Karásek Čejková

Animace, střih: Tomáš Hájek

Grafický design: Martina Černá / Imagery

Fotografie: Natálie Hofmanová

Promo videa: David Krátký

Asistentka choreografky: Paulína Šmatláková

Performeři: Lorenzo Giovannetti, Michal Heriban, Hikaru Osakabe, Elena Praastrup Nielsen, Paulína Šmatláková

Produkce: Lenka Plottová

Booking: Ivona Szantová

Inscenace vzniká ve spolupráci s Archa+ a za finanční podpory grantů MK ČR a hlavního města Prahy. Tvůrčí rezidence a prezentace work in progress k představení ve spolupráci s Holstebro Dance Company (DK) a za finanční podpory Národního plánu obnovy MK ČR.

Premiéra se uskuteční dne 10. a 11. října 2024 v Archa+ v rámci programu festivalů Signál a 4+4 Dny v pohybu.

Janka Kellerová

pro Taneční magazín