Endemité – příběhy mizení

A studio Rubín uvede inscenaci o mizení jedinečných druhů, rostlin i typů lidí na zemi

Mezinárodní projekt Endemité: příběhy mizení má premiéru 5. října

Pražské A studio Rubín nazvalo sezonu 2024/25 – Mizení. K tomuto tématu se v rámci první premiérové inscenace vztáhne skrz příběhy živočichů a rostlin, které se vyskytují pouze za specifických podmínek v jedné určité lokalitě. Pokud se podmínky v této lokalitě změní, je dost pravděpodobné, že tento jedinečný druh vyhyne. Na příbězích mizejících majitelů vleků, trampů nebo třeba jezera ukáže inscenace dopady rozhodnutí dnešní společnosti na život nastupující generace. Text vznikl v autorském dialogu Dagmar Fričové a Matthiase Naumanna a dočká se českého i německého zpracování. Režisérka Lucie Ferenzová na inscenaci spolupracuje s Janou Kozubkovou, Terezou Hof a Halkou Třešňákovou. Premiéra se v pražském A studiu Rubín uskuteční 5. října, v berlínském Theater unterm Dach o čtrnáct dní později


Mám z tohohle inscenačního projektu velkou radost. V jeho pozadí se totiž také odvinul a stále odvíjí příběh, který začal před pěti lety, kdy jsem se seznámila s německým autorem a překladatelem Matthiasem Naumannem z umělecké skupiny Futur II Konjunktiv. Tehdy jsme se domluvili, že společně napíšeme česko-německý text. A tak se také stalo. Rubín spojil síly s již zmíněným Futur II Konjunktiv i s naším stálým a věrným partnerem, spolkem Kolonie, a navíc s berlínským nezávislým divadlem Theater unterm Dach. Výsledkem je jeden text a dvě inscenace,“ komentuje vznik inscenace autorka Dagmar Fričová a dodává: „Spolu s Matthiasem nevnímám endemity pouze jako živočichy a rostliny, které mohou být v důsledku rychlých klimatických změn výrazně ohroženy a které v textu promlouvají. Podobně vnímáme i  lidi a jejich specifické činnosti v konkrétních místech, jako například majitele lyžařského vleku nebo trampy a jiné milovníky lesa a přírody vůbec. Důležitou tematickou vrstvou Endemitů: příběhů mizení je mezigenerační dialog, který zde nabírá až magickou rovinu, jelikož se potkávají prapředci se svými vnuky a současní mladiství hovoří se svými budoucími potomky.

Endemité: příběhy mizení představují příběhy několika rychle a výrazně měnících se míst. Hlavní linka vypráví příběh dvanáctileté dívky, která především z ekologicko-aktivistických pohnutek uteče z domova do lesa. Díky poněkud prazvláštnímu rozhovoru se svým budoucím vnoučetem ji napadne radikální možnost, jak současné děti a mladiství mohu své rodiče přimět k tomu, aby začali se změnou klimatu skutečně něco dělat. Přesto její výzva může a je vykládána jinak, než ji zamýšlela. O tom, co se nakonec skutečně událo se dozvídáme až z odborného archeologického příspěvku z budoucnosti.

Režisérka inscenace Endemité: příběhy mizení Lucie Ferenzová přizvala ke spolupráci výraznou českou scénografku Janu Hauskrechtovou, intermediálního umělce Michala Kindernaye a  také polského hudebníka a jedinečnou osobnost polské soundartové scény Gerarda Lebika. V inscenaci se objeví herečky Jana Kozubková, Tereza Hof a  Halka Třešňáková.

V naší inscenaci jsou oproti berlínské verzi, kterou hrají muž a žena, obsazeny tři výrazné ženské osobnosti. Už to je samo o sobě výzva. Pracujeme s otevřenou hrou, všechny performerky hrají vícero postav, a to i mužské nebo antropomorfní role; zároveň se procesu účastní dva výrazní umělci z audio-vizuálního prostředí: Michal Kindernay nám vytváří videa a lightdesign a Gerard Lebik hudbu. Divadlem ohledáváme všechny ty mizející charaktery ze hry. Zkoušíme s živou kamerou a celá inscenace končí instalací bez lidí… možná, že lidi jsou taky mizející endemité na planetě Zemi…, přibližuje režisérka Lucie Ferenzová.

Současně spolu s českou inscenací vzniká v berlínském Theater unterm Dach také inscenace německé verze tohoto nového textu. Režisérem inscenace je Johannes Wenzel, člen kolektivu Futur II Konjunktiv. Obě inscenace mají premiéry jen čtrnáct dní po sobě. Německá inscenace bude v Praze hostovat v listopadu v rámci PDFNJ (přičemž obě inscenace jsou součástí off programu PDFNJ a diváci je mohou obě shlédnout a porovnat 13.–15. listopadu v A studiu Rubín) Českou verzi čeká hostování  v Berlíně na konci ledna příštího roku v již zmíněném Theater unterm Dach.

Foto: Patrik Borecký 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Slunce, seno, Pavlišov

Divadelní představení oživí broumovské pověsti i historické události

Pražská divadla A studio Rubín a Chemické divadlo opět spojila síly s broumovskými lokálními spolky a připravila divadelní inscenaci v podobě pouti krajinou. Už v pořadí druhá meditační túra vedoucí do Chaty pod Korunami vtáhne diváky do fenoménů a příběhů spjatých s bezprostředním okolím. Inscenaci Slunce, seno, Pavlišov společně vytvářejí režisér a autor Vojtěch Bárta a dramaturgyně Dagmar Fričová a Lucie Ferenzová. Bájné i reálné postavy ztvární Vojtěch Hrabák, Šimon Krupa, Tereza Hofová, Halka Třešňáková, Zbyšek Humpolec, Jana Kozubková a spolky i jednotlivci z místní komunity. 

„Podobně jako v minulém roce, kdy jsme zde odehráli představení Pivo, hlína, Pavlišov, navazujeme na lokální tradici martínkovické túry do hor. Během našeho představení si diváci mohou kromě malinového sirupu vychutnat krásu okolí i sílu legend a příběhů, které se na tomto území děly a dějí dodnes,“ představuje ideu představení dramaturgyně a šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Během devíti zastávek na trase Martínkovice – Chata pod korunou se diváci setkají s navrátilými broumovskými vlky, kteří rozdělují společnost, možná narazí na mariánské zjevením v Suchém dole, budou svědky vraždy dvou německých farářů, dozví se, proč a jak se textilie z broumovska dostávají do rukou afrických králů anebo na vlastní kůži zažijí slavnost pořádanou místními spolky.

Oproti minulému roku jsme se více zaměřili na tematizaci současnosti a reflexi témat, které jsou pro region aktuální. I diváci, kteří se s námi na túru vydali v loňském roce, tak zažijí opět něco nového,“ dodává Fričová.

Inscenace spojuje tvůrce z pražského A studia Rubín a Chemického divadla, kteří se zaměřují na osobité multižánrové tvary s aktuálními společensko-politickými tématy. Divadelní pouť režíruje Vojtěch Bárta, dramaturgicky ji zaštitují Dagmar Fričová a Lucie Ferenzová. Historické a mýtické postavy zahrají Vojtěch Hrabák, Šimon Krupa, Tereza Hofová, Halka Třešňáková, Zbyšek Humpolec, Jana Kozubková, pěvecký sbor Clari Cantus, Divadelní soubor Kolár Police nad Metují a další spolky a jednotlivci z místní komunity.

Slunce, seno, Pavlišov se uskuteční dvakrát, a to v úterý 25. a ve středu 26. června. Druhé představení se odehraje v rámci mezinárodního festivalu Regiony Hradec Králové. Divadelní pouť nabídne dva paralelní začátky na dvou různých místech. Do Martínkovic se diváci mohou dopravit buď poutnickými a historickými autobusy nebo vlastní dopravou. Více informací najdou na www.astudiorubin.cz.

 Realizováno za finanční podpory Královéhradeckého kraje a Státního fondu kultury ČR.

Představení se odehraje 25. a 26. června 2024

Harmonogram akce:

Úterý 25. 6.

          djezd historického autobusu z Broumova – zastávka „Autobusové nádraží Broumov“

·         19.00 příjezd na seřadiště poutníků v Martínkovicích – zastávka „Martínkovice, pod lesem“ a ZAČÁTEK POUTI

·         cca 21.00 konec pouti u Chaty pod Korunou

·         22.00 předpokládaný odjezd poutnického autobusu od Chaty pod Korunou do Broumova


Středa 26. 6.
(hrajeme v rámci mezinárodního festivalu REGIONY Hradec Králové)

·         17.30 odjezd poutnického autobusu od Muzea východních Čech v Hradci Králové – VSTUPENKY k zakoupení POUZE na webu festivalu

·         19.00 příjezd na seřadiště poutníků v Martínkovicích – zastávka „Martínkovice, pod lesem“ a ZAČÁTEK POUTI – VSTUPENKY k zakoupení přes náš web nebo goout

·         cca 21.00 konec pouti u Chaty pod Korunou, kde bude přistavený autobus zpět do Hradce Králové

23.00 předpokládaný čas návratu zpět k Muzeu východních Čech v Hradci Král

 

Letošní edice události navazuje na pilotní projekt Pivo, hlína, pavlišov, který byl součástí kandidatury týmu Broumov 2028 na Evropské hlavní město kultury.

 

Foto: Alena Hlaváčová

Pavla  Umlaufová

pro Taneční magazín

Inscenace Pivo, hlína, pavlišov pouze jednou o Svatojánské noci

A studio Rubín a Chemické divadlo společně vyrazí na meditační túru v Broumově

Na broumovskou tradici martínkovické túry do hor v období Svatojanské noci naváže koprodukce A studia Rubín, Chemického divadla a lokálních spolků. Při jedinečném putování, jehož cílem se stane Chata pod Korunou, ožijí místní legendy a historické události. Režisér a autor Vojtěch Bárta na inscenaci Pivo, hlína, pavlišov spolupracoval s dramaturgyněmi Dagmar Fričovou a Lucií Ferenzovou. Na divadelní pouť se spolu s nimi vydají herci Vojtěch Hrabák, Šimon Krupa, Tereza Hofová, Halka Třešňáková, Zbyšek Humpolec a spolky i jednotlivci z místní komunity. Představení se odehraje pouze jednou, a to o Svatojánské noci 22. června od 18.00 v Martínkovicích a okolí Chaty pod Korunou. 

Performativní umělecko-komunitní akce obnovuje a umělecky inovuje lokální tradici martínkovické túry do hor v období svátku Božího těla, tradičně spjatého s konáním poutí, ale také s oslavou Svatojánské noci. Ve třicátých letech minulého století obyvatelé napříč generacemi společně ráno vyrazili na túru, která trvala až do večerních hodin. Každý si nesl své občerstvení. Organizátor túry, Dělnický tělovýchovný spolek, zařizoval pouze malinový sirup, ze kterého se dělala limonáda na pravidelných zastávkách u místních pramenů. Průvod byl vždy doprovázen hudbou a zpěvem díky několika hráčům na mandolíny.

Obnovení této tradice v podobě meditační túry je do určité míry pokusem o rekonstrukci pouti. Zároveň se jedná o uměleckou událost performativního charakteru, jež má účastníkům poskytnout prostor a čas projít a prožít okolí Martínkovic a kolem Chaty pod Korunou jinak, hlouběji –⁠ jak smyslově, pocitově, tak vědomě historicky,“ popisuje umělecký záměr dramaturgyně a šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Túra je rozdělena na pět zastavení, přičemž každé z nich pojednává o jednom fenoménu nebo události spjaté s bezprostředním okolím (např. mariánské zjevení v Suchém dole, historie vlků na Broumovsku, dělnická hnutí, vražda dvou německých farářů v Šonově). Účastníci společně poputují přírodou v okolí Martínkovic a Chaty pod Korunou –⁠ v minulosti významného bodu spolkového, komunitního a kulturního života tohoto místa, kde procesí skončí. Společnou cestu završí tancem a posezením u svatojánského ohně, který se právě v tento den na tomto místě zapaloval i v předválečném období.

Inscenace spojuje tvůrce z pražského A studia Rubín a Chemického divadla, kteří se zaměřují na osobité multižánrové tvary s aktuálními společensko-politickými tématy. Divadelní pouť režíruje Vojtěch Bárta, dramaturgicky ji zaštitují Dagmar Fričová a Lucie Ferenzová. Historické a mýtické postavy zahrají Vojtěch Hrabák, Šimon Krupa, Tereza Hofová, Halka Třešňáková, Zbyšek Humpolec a spolky i jednotlivci z místní komunity.

Pivo, hlína, pavlišov se uskuteční pouze jednou, a to o Svatojánské noci 22. června od 18.00 v Broumově. Divadelní pouť nabídne dva paralelní začátky na dvou různých místech. Historický autobus s účastníky odjede v 18:00 z broumovského nádraží. Další možností je vydat se do Martínkovic po vlastní ose, kde rovněž v 18:00 začne kulturní program pro příchozí, kteří se posléze připojí k osazenstvu autokarového zájezdu.

Broumovsko. Martínkovice. Chata pod Korunou. Místa nebývalé krásy, ale také silných příběhů. Místa tradičních i netradičních poutí. A proto: pouť divadelní! Výlet autokarem, rekreace, vejšlap, svatojánské ohně. Lidová zábava: Opata nebo Krákoru, šnaps nebo ferneta? Anebo maloměšťáky, radikály, turisty, nácky, vlky, turnery, banderovce, faráře, obecní blázny, ateisty, přízraky, protestanty, katolíky, rabovací gardy, Němce, Čechy, Židy, Romy, houby a taky pár mrtvol v lese? Vlastní nohou měř a žij krajinu svou!

A studio Rubín spolu s Chemickým divadlem, režisérem Vojtěchem Bártou a lokálními silami uskuteční jedinečné putování, jehož cílem se stane Chata pod Korunou. Při této pouti ožijí nejen místní pověsti a historické události, ale také vznikne prostor pro zamyšlení nad nezaměnitelností této lokace. Netradičně tradiční, epické k popukání, dramatické i kontemplativní.

Divadelní pouť nabídne dva paralelní začátky na dvou různých místech. Historický autobus s účastníky odjede v 18:00 z Broumova.  Další možností je vydat se do Martínkovic po vlastní ose, kde rovněž v 18:00 začne kulturní program pro příchozí, kteří se posléze připojí k osazenstvu autokarového zájezdu. Celková kapacita je 65 diváků.

Hrají: Vojtěch Hrabák, Šimon Krupa, Tereza Hofová, Halka Třešňáková, Zbyšek Humpolec a spolky a jednotlivci z místní komunity

Režie: Vojtěch Bárta

Autor: Vojtěch Bárta a kolektiv

Dramaturgie: Dagmar Fričová, Lucie Ferenzová

Konzultace a spolupráce na scénáři: Jan Hamerský

Scénografie: Matěj Sýkora

Hudba: Gerard Lebik

Audiovizuální spolupráce: Michal Kindernay

Místní koordinátorka: Petra Kultová

Produkce: Barbora Kunstovná, Johana Kolomazníková

Technika: David Oupor, Roman Džačár

Tento projekt je spolufinancován z dotace Podpora aktivit spojených s kandidaturou Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028.

Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz.

Pavla Umlaufová 

pro Taneční magazín

Hra Hrdinů

Audiovizuální multikanálová videoinstalace na jevišti Studia Hrdinů

Vizuální umělkyně Tereza Velíková připravila audiovizuální multikanálovou videoinstalaci pro jeviště Studia Hrdinů v Praze. V případě Hry Hrdinů si vypůjčila scénáře z nově uvedených inscenací této scény během dvou divadelních sezón, z nichž vypreparovala úryvky nabízející sestavení do nového útvaru. Projekci uvedeme v premiéře 24. listopadu 2021.

„Režisérku“ Hry Hrdinů Terezu Velíkovou (*1979) dlouhodobě zajímají vztahy, které mohou vznikat při zmnožení zdrojů obrazu a zvuku. To ji postupně dovedlo k dialogickým videoinstalacím a následně k využívání již existujících výňatků z divadelních her, v nichž jsou právě dialogy jedním ze základních komunikačních prostředků. Fascinují jí možnosti obsahových transformací a formálních napětí, jež vyplývají ze spojení plynoucího divadelního provedení, filmového záznamu, jeho střihu a montáže. Velíkové postup jako by vycházel z představy, že v souboru jakýchkoliv příběhů a vyprávění jsou ukryty příběhy a vyprávění další, potenciální a čekající na objevení. Autorská role se od psaní posouvá k vyhledávání a následnému sestavování slov a gest v nový obsah. Je docela dobře možné, že v nastudovaných představeních Studia Hrdinů takto čekají ještě jiné příběhy, které Velíková nezahlédla, jenže právě u tohoto typu práce nezáleží pouze na analýze textu a jeho scénickém provedení, ale také na příčném řezu, který je osobní a individuální.

Ve Velíkové divadelním mash-upu se jejími slovy řečeno „odrážejí témata hrdiny, divadelního hrdiny nebo možná hrdiny Studia Hrdinů, který právě prochází krizí své vlastní tvorby. Krizí svého postavení jako umělce ve společnosti, ale i krizí své vlastní identity“. Témata jako vyhoření, demotivovanost, otřes z uvědomění si vlastní průměrnosti, nebo přinejmenším z uvědomění si, že o své výjimečnosti nemáme už ani snít, ovšem aktuálně hýbou nejen uměleckou debatou a zdaleka nejsou ani výhradním projevem nástupu středního věku. Pro Velíkovou, která se svými pracemi vždy snaží prokreslit stratigrafii psychologického pole, které modeluje naše myšlení a jednání, se Hra Hrdinů stává platformou, na níž tato témata může pojednat v živé a překvapivě se ubírající konverzaci.

Herce a herečky Studia Hrdinů nechala Velíková hrát role způsobem, jakým jsou zvyklí z původních nastudování. Jsou divadelními postavami, které se dosud nepotkaly a jejich první vzájemný rozhovor je tím ovlivněn. Divák je tak vystaven neustálému procesu  dohledávání souvislostí v toku slov, pohybů, obsahů a emocí. Naplno je nucen užívat svou schopnost chápat narážku, metaforu či analogii. Pro Terezu Velíkovou je však právě tento přístup ke splétání obsahu z různě silných, barevných a dlouhých nití příznačný. Podobně jako nemáme přestat vnímat, že jsme se ocitli v prostoru mezi hrami z repertoáru divadla, nemáme přestat vnímat ani to, že sdělení není to, co je hned vidět či slyšet, ale leží někde mezi větami, co vyslovíme, a emocemi, jež dáme znát navenek.

Koncepce a režie: Tereza Velíková
Střih, postprodukce: Tereza Velíková
Kamera: Ivan Svoboda
Zvuk: Petr Zábrodský
Zvuková postprodukce: Stanislav Abrahám
Dramaturgie: Jan Horák
Externí konzultace: Jiří Ptáček
Realizace scény: Matěj Al Ali
Technická podpora: tým Studia Hrdinů

Hrají: Agáta Červinková, Cyril Dobrý, Julie Goetzová, Jakub Gottwald, Eva Hacurová, Vendula Holičková, Ivan Lupták, Gabriela Míčová, Kateřina Neznalová, Marek Pospíchal, Petr Reif, Johana Schmidtmajerová, Pavlína Štorková, Halka Třešňáková

Poděkování: Jan Horák a Michal Pěchouček, Miroslav Bambušek, Ivan Buraj, Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska, Jiří Adámek a kolektiv, Katharina Schmitt

Projekt byl finančně podpořen ze Stipendijního programu Ministerstva kultury ČR a Státním fondem kultury ČR.

Studio Hrdinů je financované v roce 2021 Magistrátem hlavního města Prahy částkou 5.400.000 Kč a Ministerstvem kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín