Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Kliknutím na “Povolit vše” povolíte všechny cookie.
Customise Consent Preferences
We use cookies to help you navigate efficiently and perform certain functions. You will find detailed information about all cookies under each consent category below.
The cookies that are categorised as "Necessary" are stored on your browser as they are essential for enabling the basic functionalities of the site. ...
Always Active
Necessary cookies are required to enable the basic features of this site, such as providing secure log-in or adjusting your consent preferences. These cookies do not store any personally identifiable data.
Functional cookies help perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collecting feedback, and other third-party features.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics such as the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Performance cookies are used to understand and analyse the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Advertisement cookies are used to provide visitors with customised advertisements based on the pages you visited previously and to analyse the effectiveness of the ad campaigns.
Loučení s hudebním skladatelem Eduardem Parmou – soucitná slova píše Jiří Korn i Jitka Molavcová
26. srpna proběhlo v kině BioOko rozloučení s hudebním skladatelem Eduardem Parmou. Na jeho oblíbeném místě se sešla rodina, blízcí přátelé a spolupracovníci. Eduard Parma zemřel naprosto nečekaně 27. července 2022 ve věku 72 let. (Jeho smrt zůstává stále trochu zahalena tajemstvím).
Bývalá manželka Eduarda Parmy – Radmila Parmová, která spolu s dcerami Adélou a Annou a bratrem Jindřichem Parmou organizovali setkání v BioOku, říká: „Nechtěli jsme to pojmout jako tryznu, ale spíše vzpomínku na všechno hezké, co jsme zažili. Bolesti v tomto čase bylo dost a dost.“ Ačkoliv vše mělo býti spíše veselé a na plátně zazněl i Edův nenapodobitelný smích, někteří se přesto neubránili slzám. Během loučení s Eduardem Parmou probleskla zpráva, že zemřela Hana Zagorová. To už bylo pro některé přítomné trochu moc.
Eda
Slova se statečně ujal Richard Sacher, moderátor, novinář a zpěvák, který s Eduardem Parmou spolupracoval. Richar Sacher dodává: „Složil pro mě dvě písně, natáčel jsem u něj také skladby jiných autorů. Když jsem byl požádán paní Radmilou, abych se dnes ujal slova, neváhal jsem ani chvilku. Ale připravit jsem se musel pečlivě.“ (Richard Sacher si před lety zazpíval i s Radmilou Parmovou.)
Spisovatel Richard Sacher a hudebník Petr Hannig
Hudební skladatel a také politik, který se stal v roce 2018 kandidátem na prezidenta republiky Petr Hannig (mimo jiné také objevitel Lucie Bílé) zavzpomínal na roky s přítelem Edou. Krátce pohovořil i další Edův přítel, hudební skladatel Pavel Skalický.
Pavel Skalický se loučí
Některé osobnosti nemohly přijít osobně, ale poslali alespoň své vzkazy: Jitka Molavcová je jedna z nich: „Dovolte, abych vyjádřila soustrast celé rodině, všem přátelům Edy Parmy, všem lidem dobré vůle… Váš smutek je i mým smutkem… Upřímně s vámi soucítím… S úctou“ Jitka Molavcová
Snad nejznámější hit Eduarda Parmy je Žal se odkládá, který zazněl také během jednoho z velkých megakoncertů Jiřího Korna v naprosto vyprodané 02 Aréně. Ale i skladba Ulice Váci, kterou skladatel složil pro svého přítele Jiřího Korna je velmi oblíbená. Zpěvák se ale nedostavil osobně, v posledních letech se veřejným akcím spíše vyhýbá. Edovi napsal toto: „Je mi to nesmírně líto, že nás Eddie opustil. Je to kruté a neměnné. Všichni nakonec skončíme a ani se nestihneme s tímto světem rozloučit. Beru to jako skutečnost, která se nedá změnit. Proto se moc omlouvám, ale rozhodl jsem se neobjevovat se na pohřbech. Eddie byl báječný člověk, stále usměvavý a plný života. Tak zůstane v mém srdci a nechci tuto vzpomínku rušit faktem, že už tomu tak není. Buďme rádi, že jsme dostali šanci těšit se z jeho přítomnosti a jeho lásky. Opatrujte se.“Jirka Korn
Bratr a hudební skladatel, producent a muzikant Jindřich Parma, který je autorem mnoha hitů – připomeňme hity pro Petra Kotvalda – „Milujem se čím dál víc, Gejzír, Satelit, Mumuland, Kdekdo je dál“, pro Hanu Zagorovou „Co ti brání v pousmání“, pro Karla Gotta Chyť své dny“ aj., se přišel rozloučit se svým bratrem. Bylo znatelné, že je rozechvělý, i když se ke všemu postavil statečně. Z úst Petra Hanniga zazněla poklona, Jindřich Parma je podle něj nejlepší žijící hudební skladatel v ČR.
Jindřich Parma je statečný a usměvavý (ale platí jak praví klasik: „Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal)
Na pódiu nestála rakev, ale byla tu video-projekce, střídaly se zde obrazy z Eduardova ať už soukromého, tak pracovního života.
Při rozloučení nechyběl ani textař a novinář, dlouhodobý přítel Eduarda a reportér známý čtenářům z našeho Tanečního magazínu Michal Stein.
Eduard Parma a Michal Stein oslavují v baru v Poděbradech úspěch své Platinové desky
Výtvarnice a současně kamarádka Eduarda Lenka Scheithauerová připravovala obal na CD, na kterém skladatel právě pracoval. Nebylo ale dokončeno, rodina ho však přislíbila vydat. Na pódiu tedy stál alespoň její obraz – „Eddie jako černoch“.
Eddie jako černoch
Šéfredaktorka našeho Tanečního magazínu Eva Smolíková, která měla s Eduardem právě rozpracované CD a společně před nějakým časem vydali a pokřtili CD Bouří, tmou, se nakonec neubránila slzám. Eva říká: „Odešel mi nejen hudební guru, ale především dobrý přítel. Byli jsme si určitými povahovými rysy velice podobní, jako bychom vůbec nepatřili do tohoto světa. Každý třetí den čekám telefon, jako vždycky. Tak proč Eda nevolá ani nebere mobil? Bude pro mě těžké se s tím vyrovnat.“
Šéfredaktorka Tanečního magazínu se loučí „po pirátsku“ (Společně s Edou napsali song Bouří, tmou)
Poslední smeknutí klobouku a … zahřmělo. Přichází bouřka a liják. Že by vzkaz z druhé strany?
Úplně první kytice na hrobě, ihned po obřadu
Hlavními osobnostmi, na které se upíraly všechny zraky, ovšem byly bývalá manželka Radmila a dcery Anna a Adéla. Všechny ustály veškerou tíhu okamžiku se ctí. Obě dcery se věnují uměleckým činnostem. Anna fotografuje, tetuje a vyrábí šperky, Adéla maluje a věnuje se modelingu. Minulý rok Adéla přivedla na svět malou Taliu, Eduard Parma se stal dědečkem a naštěstí se z toho ještě stihnul těšit.
Radmila Parmová s dcerami Annou a Adélou
Vše je zalité sluncem, ale je to tak?? Adéla Parmová, Pavel Skalický a Radmila Parmová
Eduard Parma se narodil v roce 1950, absolvoval Státní konzervatoř v Praze a působil ve skupině Petra Spáleného. Vedl vlastní Orchestr Eduarda Parmy, doprovázel Jiřího Korna a Hanu Buštíkovou. Jeho skladba „You ´re My Voodoo“ získala čtyři ceny na festivalu Cavan International Song Contest v Irsku v roce 1979. V roce 1981 se přestěhoval do Velké Británie, kde prožíval řadu úspěchů.
Založil nahrávací studio SOKIT, v němž nahrával Edwin Starr, Jimmy Ross, Adamski a další. V roce 1991 přestěhoval své studio do Prahy. Zde spolupracoval se svým bratrem Jindřichem Parmou.
Byl mužem mnoha talentů, je nazýván průkopníkem nových hudebních stylů u nás, syntezátorové hudby, house music, new wave music. Jeho orchestrální skladby jsou úspěšné v zahraničí, mimo jiné i v Číně a Japonsku.
Tvořil filmovou hudbu i spoty pro reklamy.
Věnoval se také pedagogické činnosti.
„Edo, byli jsme tak veselí, když hráli Žal se odkládá ve vyprodané 02 Aréně. Napsali jsme spolu Bouří, tmou, kde piráti čelili nástrahám osudu. Všechny jsme přece překonali, těšili jsme se ze života… Proč tu prohrami ostřílený pirát dnes stojí, mlčí a sám? Tichý je i Tvůj mikrofon, kytara. Utichlo i celé studio a klávesy. Proč?? Edo, čekám každý třetí den, že zavoláš. Jako vždycky. Tak proč nevoláš, ani nezvedáš telefon?“, šéfredaktorka Eva Smolíková
Na scéně české hudby je zase další prázdné místo. Edo, budeš nám všem chybět!
Foto: Eva Smolíková, David Smolík, archiv rodiny Parmových, Petr Brodský
V prostorách Art & Event Gallery Černá Labuť se 9. června 2022 uskutečnil křest monografie TANEC JAKO ZÁLIBA. Sešel se zde kolektiv autorů: Dorota Gremlicová, Jiří Lössl a Elvíra Němečková.
Kmotrou knihy byla paníEva Blažíčková, choreografka, pedagožka a zakladatelka Duncane Institut.
Očekávání a kmotra Eva Blažíčková
manželé Skarkovi, kterým patří velké poděkování
Před samotným křtem proběhla pohybová performance pod vedením Mirky Eliášové. Po křtu pak došlo na performance v podání uskupení NoTa z Plzně pod vedením Lenky Jíšové.
Pohybová performance pod vedením Mirky Eliášové a uskupení NoTa pod vedením Lenky Jíšové
Monografie TANEC JAKO ZÁLIBA je jedním z výstupů dlouhodobého výzkumného projektu Živá minulost scénického tance (2015–2023). Zabývá se amatérským hnutím scénického tance v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v období druhé poloviny 20. století. Jde o první ucelené zpracování fenoménu amatérského scénického tance u nás. Publikace vznikla na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury.
Křest publikace Tanec jako záliba
Scénický tanec jako specifická součást amatérského uměleckého dění v éře socialismu by měl tímto dílem získat plastický obraz, který umožní pochopit jeho osobité místo v dobové kultuře, roli, jakou hrál v životě lidí, kteří se na něm podíleli, a její proměny. Spolu s historickým poznáním by měl projekt také přinést poznatky objasňující společenskou funkci fenoménu hnutí scénického tance v jeho současné podobě. Vedle důrazu na scénický tanec jako společnou zálibu zúčastněných lidí, je pozornost věnována také umělecké produkci souborů jako součásti českého kulturního dědictví.
Eva Blažíčková
Křest publikace – Jiří Lössl a Eva Blažíčková
Jiří Lössl a Eva Blažíčková
Foto, video: Eva Smolíková
Text: Tomáš Čivrný, Eva Smolíková, čerpáno z publikace Tanec jako záliba
Jak jste připravovali festival v této nelehké době, na pozadí všeho je válečný konflikt, peníze pro kulturu určitě nepřibývají. Jak vidíte situaci nyní?
„Není to vůbec jednoduché, řekli jsme si, že už nebudeme dělat dvě fáze festivalu jako v předchozích letech, ale zkusíme být nějakým způsobem flexibilní tak, jako jsme celé dva roky v pandemii byli. Zkusíme zrealizovat co nejvíce projektů, a to nejen v Praze, ale i v regionech, což je velký úkol a já chci říct, že moc a moc děkuji manažerskému týmu, který odvádí vskutku neuvěřitelnou práci.
Když do všeho toho našeho snažení vstoupila válka, mnozí z nás, já jsem toho příkladem, okamžitě ubytovali ukrajinské umělce u sebe doma, Začali jsme jim pomáhat a hledat pro ně uplatnění. Jsem moc ráda, že Duncan centrum konzervatoř nám vyšla vstříc a mohou tam docházet studentky ve věku 13- 18 let, podařilo se nám propojit se s různými studii, které své prostory nabídly zadarmo pro zkoušení těchto umělců. Je pravdou, že nic není jednoduché, teď otevřeme, chvála Bohu, studio Krenovka a zase i tam vytváříme prostor pro jejich práci, kde by mohli nastudovat svoje díla natolik, aby je mohli uvést na Fokus Ukraine tak, jak si přejeme a v co nejlepší kvalitě.
Situace je těžká a po rozhovoru s ministrem kultury p. Martinem Baxou si všichni uvědomujeme, že příští rok může být o hodně horší a může dojít k zásadním škrtům a budeme muset asi utlumovat program.
Utlumovat program je možné, ale s tím, že se to opravdu dozvíte v předstihu jednoho roku a ne, že se takovou informaci dozvíte měsíc předem, to je prostě nefér vůči umělcům.
Takže já bych nechtěla porovnávat letošní situaci, která byla velmi šokující, s tím, co možná bude příští rok, protože se na to zřejmě můžeme připravit a můžeme jít do toho krácení, které pravděpodobně asi nastane.“
Na MZV ČR se sešli ředitelé Českých center v zahraničí
Česká centra pro období českého předsednictví EU připravila širokou škálu aktivit. Hlavní část programu tvoří 10 projektů, které spojuje zacílení na společnou budoucnost Evropy. Česká republika se v nich prezentuje jako moderní a dynamická země, která propojuje osobnosti a ideje napříč Evropou ke společné diskuzi.
Tisková konference
Nyní nahlížíme na svět po pandemii, která změnila naše vnímání života a ukázala zranitelnost evropského společenství. Naše životy jsou ovlivňovány zrychlující se digitalizací a změnou klimatu.
Česká centra coby hlavní nástroj veřejné diplomacie české zahraniční politiky přichází s programem, jehož cílem je exponovat témata klíčová pro budoucnost Evropy.
Kultura a její tvůrčí duch nabízí jedinečný prostor pro mezinárodní spolupráci a hledání možných řešení.
Při příležitosti českého předsednictví EU (CZ PRES) připravila Česká centra širokou škálu aktivit. Pod mottem Vize pro Evropu se v síti českých kulturních institutů v EU i mimoevropských destinací představí 10 síťových projektů, které tvoří hlavní linii nadcházející kulturní sezóny. Program vznikl za podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR a k realizaci se spolu s českými centry v zahraničí připojují také zastupitelské úřady.
Celkem se jedná o 10 projektů, které v průběhu uplynulého roku a půl vytvořila Česká centra ve spolupráci se zahraničními i českými partnery. Jedná se například o Technologickou agenturu ČR, Knihovnu Václava Havla, Magistrát hl. m. Prahy a celou řadu dalších subjektů.
„Předsednictví pro nás znamená příležitost pro celkovou pozitivní prezentaci naší země ve světě. Jedná se o základ programu, do kterého se zapojuje všech 17 evropských a 7 mimoevropských zahraničních center na období 2. pololetí letošního roku,“ řekl Ondřej Černý, generální ředitel Českých center.
„České předsednictví v Radě EU vnímám jako důležitou platformu z hlediska zahraniční prezentace v oblasti politické, obchodní i kulturní. Je důležité posilovat dobré jméno naší země ve světě prostřednictvím kulturní diplomacie. Díky atraktivnímu programu Českých center, který jsme společně přichystali pro předsednictví, můžeme Česko představit jako vyspělou demokratickou zemi, otevřenou k zahraniční spolupráci, která není lhostejná k závažným mezinárodním otázkám,“ dodává Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský
„Naším hlavním cílem bylo vytvořit program, který není ryze český, ale skutečně evropský. Nepředstavujeme v prvním plánu české osobnosti a úspěchy, byť ty jsou v projektech samozřejmě obsaženy. Jde nám však především o to, přihlásit se k zodpovědnosti za sdílená evropská témata a pokusit se přispět k hledání jejich řešení,” říká Tomáš Sacher, vedoucí programu ČC k předsednictví EU.
V této souvislosti se pak do popředí pozornosti dostává České centrum Brusel sídlící přímo v metropoli evropského dění. „Celý červenec budou přímo vedle Evropské komise vlát velkoformátové prapory českých a evropských umělců. K této prestižní a viditelné umělecké instalaci jsme přizvali samozřejmě i tvůrce z Ukrajiny. Samotné předání předsednické štafety Francie České republice proběhne formou běhu k poctě manželů Zátopkových. Chystáme i módní přehlídku mladých českých a belgických návrhářů a řadu dalšího. Českou kulturní stopu v Bruselu tak určitě nebude možné minout,“ uzavírá Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra Brusel.
Všechny projekty spojuje téma budoucnosti Evropy, odtud i motto programu „Visions for Europe”. Projekty jsou postaveny na třech hlavních liniích, a to udržitelnost, inovace
a kreativita. Zřejmě nejsilnějším motivem je právě téma udržitelnosti, které zpracovává například projekt SDGs: Innovations for a Sustainable Future. Výstava připravená pro smíšenou realitu představuje cíle udržitelného rozvoje, a to jak se vědcům či inovátorům z Česka i ze světa daří tyto cíle naplňovat. Projekt Laboratoř budoucnosti zkoumá udržitelný design, téma udržitelnosti městských komunit a veřejného prostoru pak zpracovává například projekt Street Meets (Mural) Art. Ambicióznější mezinárodní verzi pro období předsednictví získávaly i některé tradiční projekty Českých center jako Noc literatury nebo Evropské dialogy Václava Havla.
Osobnosti, které se projektů účastní, ale také vybraní intelektuálové a umělci, se pak setkávají v projektu Visions for Europe, kde prostřednictvím krátkých minutových videí představují svou osobní vizi Evropy a to, co sami k jejímu naplnění dělají.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský
10 PROJEKTŮ ČESKÝCH CENTER K CZ PRES:
LABORATOŘ BUDOUCNOSTI Projekt vybízející k interakci a diskuzi o udržitelnosti, životním prostředí a vlivu nových trendů na společnost a ekonomiku.
SDGs: INNOVATIONS FOR A SUSTAINABLE FUTURE Interaktivní výstava prezentovaná v rozšířené realitě.
EVROPSKÉ DIALOGY VÁCLAVA HAVLA Mezinárodní konference, která se snaží otevřít a rozvinout diskuzi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k odkazu Václava Havla.
NOC LITERATURY
Tradiční literární festival organizovaný Českými centry v řadě evropských zemí včetně ČR.
STREET MEETS (MURAL) ART
Intervence českých vizuálních umělců do veřejného prostoru zahraničních měst.
EVROPA 2050
Projekt, který do programu CZ PRES vtahuje nejmladší generaci. Pracuje se sítí Evropských škol a tvůrčích soutěží tematizujících budoucnost Evropy.
ARTMAT & CZECH CENTRES Zpřístupnění tvorby vybraných umělců prostřednictvím repasovaných automatů, které oživují místa převážně ve veřejném prostoru.
CZECH IN Výstava představí zásadní inovační vklady do světového sklářství od jeho počátků
po současnost.
MOVING TOWARDS THE FUTURE Projekt pracuje s aktivní účastí na tematických sportovních akcích v průběhu předsednictví.
V rámci krátkého času, který jsme měli, nebylo možné prozkoumat všechna Česká centra, ale zaměřili jsme se na kultury, které jsou pro nás možná méně známé.
Zeptali jsme se….
Michal Brenner, Stockholm
Švédsko se rozhoduje o vstupu do NATO. Odráží se nějak válka na Ukrajině ve Vašich projektech a budete zpracovávat taková témata?
„My se snažíme samozřejmě zapojit i ukrajinské umělce do našich programů, pokud to jde. Je sice pravda, že Švédsko se teď rozhoduje o vstupu do NATO, ale válka tam tolik nerezonuje jako u nás v ČR, ve Švédsku se toto téma řeší na politické úrovni, ale oni jsou geograficky jinde a mentálně také jinde. U nás jsou na ulicích vidět ukrajinské vlajky, potkáváme tu uprchlíky a tohle ve Švédsku není.
.
Pokud jde o konkrétní zapojení Ukrajiny do našeho programu, tak 3. září proběhne velký Festival udržitelné módy, snažíme se ve spolupráci s rádiem Wave uvést mnoho mladých českých návrhářů, kteří se věnují ukrajinské módě, a také tam jsou zapojeni ukrajinští tvůrci.
Je švédská kultura stále „svá“ nebo se do ní už mísí i prvky z ostatních evropských zemí? Jsme si v něčem podobní? Myslím, že právě kultura severských zemí k nám tak výrazně neproniká a mnoho o ní jistě nevíme. To je škoda…
„Je to jiné, je to jiná část Evropy, je tam jednoduše jiná mentalita lidí než ve střední Evropě. Překvapivě ale existují prvky, které jsou nám Čechům velmi blízké a jsme si hodně podobní, Téměř každý Švéd má chalupu, kdykoliv je volný den, tak tam vyráží, sbírá houby, tohle máme společné. Ale co se týče kultury, oni jsou velmi zaměření dovnitř, tedy na sebe, sledují švédské umění, čtou švédskou literaturu. Je to pro nás vždy obrovská výzva přinášet jim českou kulturu. Právě proto se my v Českém centru snažíme vybírat pro Švédy témata, která je zajímají, např. udržitelnost.“
Švédi nejsou v Čechách moc k mání…
„Jsou vidět spíše v oblasti průmyslu, známá jsou letadla Grippen, ale jejich kultura opravdu moc ne.“
Není to pro nás určitá ztráta? Nemohli bychom se nějak více propojit? Anebo by to nebylo dobré, protože by Švédsko ztratilo něco ze své svébytnosti a ojedinělosti a nemá cenu, aby všechno bylo jen univerzální a propojené?
„Tak tohle je možná spíše otázka na Švédskou ambasádu v České republice, se kterou my také spolupracujeme. Ale pokud mohu mluvit za nás, jsou organizace, se kterými spolupracujeme a snažíme se o různé výměny, ale švédský národ kultura České republiky zase možná až tolik do hloubky opravdu nezajímá, anebo o ní vůbec nic neví. Vím, že např. v rámci České taneční platformy tu byla švédská umělkyně, měla možnost se podívat, co se u nás děje, je možné, nebo v to alespoň doufáme, že si Švédové něco vyberou do svého programu pro příští rok a tím budou zase českou kulturu šířit dál a to je náš cíl.“
Děkujeme a přejeme hodně úspěchů
Eva Smolíková
Robin Ujfaluši, Bukurešť
Přibližte našim čtenářům projekty Českých center, na kterých teď pracujete v Rumunsku
„My pracujeme hlavně s mladou generací. Dá se říct, že máme takové tři formáty, vzdělávací projekty, tj. Dialogy Václava Havla, tyto jsme připravili se šesti rumunskými univerzitami z různých koutů země, dále Evropa ve stínu války, Demokracie, Environmentální výzvy, které nám nezmizí a Bezpečnost.
V rámci předsednictví chceme jít v Bukurešti k tématům Evropa jako úkol, toto téma Rumunsko a Česko spojuje. Přistoupili jsme do EU a je to kontinuální téma. Jsme členské země a záleží na tom, jakou roli v Evropě chceme mít a jaký prostor dáme mladé generaci.
Druhý vzdělávací projekt je vzdělávací cyklus pro střední školy, je to jako Jeden svět (filmový festival) na školách. Nechali jsme studenty zpracovat v rámci krátkých filmů téma, jak oni vidí svět v roce 2020-2050. Perspektiva Bukurešti a perspektiva menších měst je různá. Dali jsme středoškolákům nějaký trénink a moderaci, ale nechali jsme jim prostor, aby oni sami otevírali svoje vlastní témata. Zadali jsme témata jako Životní prostředí, Identita, Svoboda v sebevyjádření, to jsou jen některá, která se mi ihned vybavila.
Během léta budeme hodně ve veřejném prostoru, chceme dělat akce přímo před Českým centrem, zahájíme projektem Evropa a její diverzita a chceme otevřít bukurešťské ulice akcím ve veřejném prostoru.
Na podzim bude hlavní téma Udržitelnost a budeme se bavit o tématech jako je udržitelná produkce, proběhne designová výstava a diskuse o tom, co to dnes znamená produkovat udržitelně. V Bukurešti také budou konkrétní výrobky z ČR, ale chceme oslovit i rumunské inovativní producenty a otevřít dialog, jak se dá začít produkce. Chceme se ale bavit také o tématech jako je Cirkulární ekonomika, Redukce odpadu aj.
Dá se říci, že Udržitelnost a různé filmové produkce budou hlavní programovou linkou na podzim od září až do prosince.
Ovlivňuje česká kultura tu rumunskou a opačně nebo ne?
„Já to vnímám tak, že obě kultury jsou hodně propojené, jednotliví tvůrci se znají z mezinárodních projektů a mezinárodních sítí, takže nepochybně se vzájemně ovlivňují. Rumunská kultura má dnes vliv zejména přes film. Tzv. „Rumunská nová vlna“ je pojem, který sbírá ocenění i na festivalech. Myslím si, že propojení tvůrců je dobrá věc.
My v Bukurešti máme třeba program Dokumentární pondělky. Dokumenty, to je něco, v čem máme jako České centrum velkou stopu. Festival Jeden svět byl založen před 15-ti lety a dnes je to jeden z největších festivalů v Rumunsku, je zaměřen na problematiku lidských práv. Takže toto je taky vazba, která funguje od nás do Rumunska. Pokud jde o vliv Rumunska na českou tvorbu, ten je spíše ve filmovém světě, film je hodně vidět, takže tady je to opravdu propojené.“
Děkujeme za rozhovor, hodně štěstí
Eva Smolíková
AKCE K ZAHÁJENÍ ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ EU
6.
TEL AVIV
Zahajovací koncert TAM TAM Batucada, Jerusalem Beach
Bubble Show Matěje Kodeše
Česko-izraelské volejbalové klání
BUKUREŠŤ
Zahajovací koncert v neoklasicistní koncertní hale zvané Rumunské athenaeum v Bukurešti
7. STOCKHOLM
Grand opening – předávání vlajky EU s velvyslanci Francie a ČR v kulturním centru Blivande ve Stockholmu
Recepce se švédskou ministryní zahraničí v Europahuset ve Stockholmu
1.7., 2. 7., 21. 9.
BRUSEL
Kolektivní instalace Imagine Me v Carrefour Jean-Monnet (1.–31. 7.)
Umělecké reflexe české vlajky od českých umělců a grafických designérů zavěšené
nad ulicemi Rue Archimede, Rue Franklin, Rue Stevin.
Doplněno o díla evropských umělců na téma „A Letter to the Capital of Europe.“
5km běh přátelství ve dvojicích (2. 7., Stade des Trois Tilleuls)
Slavnostní předání předsednické štafety mezi Francií a Českou republikou se v Bruselu odehraje formou běhu k poctě manželů Zátopkových na Stadionu tří lip, kde Emil Zátopek zaběhl v roce 1954 světový rekord na 10 km. Běh dvojic z řad diplomatů i široké veřejnosti bude následován promítáním filmu Zátopek v BOZAR za účasti filmové delegace.
Ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU, Českým olympijským výborem a belgickým magazínem „Zatopek“.
Zahajovací koncert v BOZAR (21. 9.) Zahajovací koncert pro diplomatické publikum i širokou veřejnost. Program napříč několika staletími evropské klasické hudby s důrazem na českou tvorbu. Lukáš Vondráček, Pražská komorní filharmonie, Tomáš Kačo. Hlavní pořadatel: Úřad vlády
Spolupořadatelé: BOZAR, České centrum Brusel, Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu
BRATISLAVA
Koncert Melody Makers
VARŠAVA
Běh diplomatů
Recepce v Českém centru Varšava
AKCE K ZAKONČENÍ PŘEDSEDNICTVÍ EU
12.
BRUSEL
Multižánrový večer (od klasiky po jazz). Série vystoupení předních českých hudebníků spolu s jejich nejtalentovanějšími studenty. Masterclasses pro veřejnost. Veřejné slyšení v Evropském parlamentu na téma uměleckého vzdělávání. Hlavní pořadatel: České centrum Brusel. Spolupořadatelé: Úřad vlády, Stálé zastoupení ČR při EU, BOZAR, MenArt, Evropský parlament.
12.
ŘÍM
Silvestrovský běh Emila Zátopka (v rámci We Run Rome)
Doprovodný program v podobě výstavy Zátopek. Partneři: Atleticom We Run Rome, ZÚ Řím, ZÚ Vatikán, kraj Lazio
DALŠÍ VYBRANÉ AKCE
BULHARSKO Výstava Roman Šedina – Life of Vase
7. 6. – 31. 7., Sofie (České centrum Sofie)
3.–31. 8. Burgas (Umělecká akademie)
7.–24. 9. Plovdiv (Městská galerie, ul. Angel Kančev)
FRANCIE
Výstava Duše skla v Českém centru Paříž (červen – září)
MADRID
Výstava Evy Koťátkové v Casa Escendide Madrid
BRUSEL
Focus na český film v bruselském kulturním centru BOZAR. Výběr z české filmové tvorby napříč obdobím předsednictví (červenec–prosinec) včetně filmů Zátopek (2. 7.), Krajina ve stínu (8. 9.), Zrcadla ve tmě (6. 10.), Il Boemo (16. 11.), Havel (8. 12.) Hlavní pořadatel: České centrum Brusel
Spolupořadatelé: Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu, Státní fond kinematografie/České filmové centrum, Velvyslanectví ČR v Bruselu, BOZAR
Festival CinEast, Lucemburk, (6.–23.10.) Focus na český film v rámci festivalu CinEast. Hlavní pořadatel: CinEast Spolupořadatelé: Velvyslanectví ČR v Lucemburku, České centrum Brusel
Výtvarná instalace Mileny Dopitové (16. 8. – 30. 10.) v centrálním foyer kulturního centra BOZAR v Bruselu. Hlavní pořadatel: Národní galerie. Spolupořadatelé: BOZAR, MK ČR, MZV ČR, ČC Brusel
We Are Next: Móda budoucnosti (5. 11.) Společná módní přehlídka mladých českých a belgických módních tvůrců v centru Bruselu. Hlavní pořadatel: České centrum Brusel. Spolupořadatelé: Velvyslanectví ČR v Bruselu, Delegace Jihomoravského kraje při EU, Delegace hl. m. Prahy při EU.
Minifestival současné loutky: Pocta Trnkovi a Skupovi (21.–23. 10.) Divadlo Perruchet Brusel. Hlavní pořadatel: Divadlo Alfa. Spolupořadatelé: Divadlo Perruchet, České centrum Brusel, Plzeňský kraj, UNIMA, Institut umění – divadelní ústav.
The Future of Living: Umělá inteligence a SDGs, (22. 10., BOZAR)
Konference a hackaton na téma umělecké inteligence a SDGs. Pořadatelé: EUNIC Brusel, České centrum Brusel, EUNIC Global, BOZAR
Lovci orchidejí: umělecká intervence na téma Benedikta Roezla, (9. 10. 2022 – únor 2023, Botanická zahrada v Meise): Výtvarná intervence umělce Rudolfa Samohejla zpracovávající belgické stopy českého botanika a objevitele Benedikta Roezla. Hlavní pořadatel: ČC Brusel. Spolupořadatelé: Velvyslanectví ČR v Bruselu, Botanická zahrada v Meise.
SOFIE
Jednodenní festival Český den v Městské zahradě v Sofii (10. 9.)
