LásKKKa!

Tajuplný western z amerického jihu

Poslední novinkou letošní sezóny ve Švandově divadle je LásKKKa!, inscenace scenáristy a režiséra Adama Steinbauera. Napínavý příběh z amerického jihu byl inspirován knihou Katarzyny Surmiak-Domańské Ku-klux-klan. Tady bydlí láska, která u nás vyšla v českém překladu Jarmily Horákové. Na divadle ji nyní uvidíme v originálním ztvárnění mladého inscenačního týmu pod vedením Adama Steinbauera. Ten hru LásKKKa! pojal jako mysteriózní western s detektivní zápletkou a groteskně černým humorem. V příběhu polské novinářky přicházející do vzorně bílého městečka Harrison, aby zde pátrala po temné duši Ameriky, hraje Anna Grundmanová, Eva Leinweberová, Matěj Anděl, Jan Grundman a Mark Kristián Hochman. Premiéra bude 31. května ve Studiu Švandova divadla.

Polská reportérka Kate (Anna Grundmanová) přijíždí do Harrisonu, údajně nejrasističtějšího města v USA. Mladá novinářka se tu má zúčastnit sjezdu Ku-Klux-Klanu (KKK), organizace v minulosti neblaze proslulé pácháním lynčů a vražd. Jak ale Kate s údivem zjišťuje, v Harrisonu žijí samí hodní a bohabojní lidé. Mužný Sheen (Matěj Anděl) jí hned gentlemansky nabídne pomoc, starostlivá Mary (hostující Eva Leinweberová) obětavě pečuje o svého syna Jeffreyho (Mark Kristián Hochman). A reverend (Jan Grundman) chce nejen pro Afroameričany, ale i pro Židy a další dříve utiskované minority jen to nejlepší. Vládne tu láska, víra a čisté úmysly. Ve vzorně bílém městečku tak ďábel, násilí ani plameny pekelné nemají žádnou šanci…

 

Městečko Twin Peaks i postavy z westernů

„Mluvíme k divákům žijícím v současném světě,“ říká Adam Steinbauer, autor scénáře a režisér inscenace LásKKKa!. K napsání scénáře ho inspirovala nejen výborná knižní předloha polské reportérky, ale i seriál Městečko Twin Peaks Davida Lynche, filmy režiséra Quentina Tarantina a další slavné snímky, zejména legendární americké westerny. V nich nechybí postavy drsných kovbojů, rozvážných šerifů a ušlechtilých hrdinů či hrdinek. „I s těmito westernovými ikonami se v inscenaci LásKKKa! potkáme. Zároveň si však posvítíme do temných koutů maloměstské idyly a na dno lidských duší,“ slibuje Steinbauer.

Bílý příběh s černým humorem

Podle dramaturgyně Martiny Kinské pracuje Adam Steinbauer s důmyslnou zkratkou, velmi ostrou nadsázkou a výraznou atmosférou. Zajímavě využívá také motiv ohně. „Tomu všemu naštěstí neschází humor, jakkoli je místy opravdu velmi černý. Často se zde také ironicky odhaluje absurdita a zkreslenost myšlení lidí sdružených v podobných uskupeních jako je KKK,“ dodává Kinská.

Právě odlehčení a vtip jsou v novince Adama Steinbauera velmi důležité: „I samotný Ku-klux-klan vznikl těsně po válce Severu proti Jihu jako spolek několika válečných veteránů. Ti se – zprvu spíš pro legraci – rozhodli založit tajný pánský klub a navlékli na sebe různé dámské šaty a bílá prostěradla. Vysloužilí konfederační vojáci si chtěli zpočátku jen trochu zařádit a vylekat bývalé otroky. A zavzpomínat na staré dobré časy, k nimž ovšem patřila i vláda bílé rasy,“ připomíná režisér nevinný zrod organizace „proslavené“ později mnoha ukrutnostmi.

Z idylky do pekla

Do tvůrčího týmu přizval Adam Steinbauer osvědčené spolupracovníky. Magdalena Teleky vytvořila scénografii, jíž vévodí útulná veranda, typický znak amerického jižanského domku. Sloupy s girlandami barevných světel vnášejí do prostoru atmosféru sousedské pospolitosti a lidových zábav pod širým nebem. Otočný domeček má však i druhou, odvrácenou tvář. „Tím, jak Kate proniká do mentality místních obyvatel, postupujeme do nitra domku, který se mění ve strašidelný, až jakýsi zásvětní prostor,“ naznačuje Martina Kinská.

Podobnou proměnou procházejí kostýmy Karolíny Srpkové. Ta našla hlavní inspiraci ve spořádané, reklamně barevné Americe 70. let minulého století. Využila rovněž oděvní prvky typické pro americký jih. „I díky nejrůznějším americkým filmům se vše jeví jako milé, známé a bezpečné. Reverendův outfit může připomenout postavy dobráckých knírkatých šerifů v podání Burta Reynoldse, oděv tajuplného Kovboje odkazuje na zářivý overal Roberta Redforda z filmu Elektrický jezdec,“ říká Adam Steinbauer. I kostýmy však odrážejí rostoucí chaos a šílenství, některé komicky špičaté účesy a pokrývky hlavy navíc připomínají kápě…

Výtvarnou složku podpoří light design Jonáše Garaje. Umělec už se Švandovým divadlem spolupracoval na inscenaci Trollové mezi námi (pro níž Magdalena Teleky, tehdy ještě pod příjmením Paráčková, navrhla scénografii a kostýmy).

 

Hudbu vytvořil Martin Srpek Konvička, který osobně sledoval zkoušky. Jeho hudební doprovod tak vznikl z přímého kontaktu s inscenací.

Výraznými tvůrčími osobnostmi jsou také Pavol Seriš (pohybová spolupráce). „Ani pro něj nejde o první spolupráci se Švandovým divadlem; podílel se na titulu Úklady a láska,“ připomíná Kinská.

Pohledem mladé generace

LásKKKa! ve Studiu Švandova divadla je titulem, kterým se hlásíme k hodnotám liberální, tedy svobodomyslné demokracie,“ říká umělecký šéf divadla Martin Františák. „K takovým inscenacím na současném repertoáru patří například drama Na první pohledDějiny násilí nebo Dívenka na trampolíně,“ uvádí Františák.

Názor Martina Františáka potvrzuje i dramaturgyně Martina Kinská. „LásKKKa! je další inscenací studiové scény Švandova divadla, která v sobě nese jistou provokativnost a narušuje konformní pohled na dnešní události. Navazuje též na linii, v níž se snažíme zvát ke spolupráci divadelní tvůrce mladé či nejmladší generace. Zajímá nás jejich pohled na současný svět a otázky, které si kladou,“ uzavírá Kinská.

Premiéra je 31. května 2025 ve Studiu Švandova divadla, následovat budou již vyprodané červnové reprízy a titul se znovu objeví na programu v září 2025 po divadelních prázdninách.

Víte, že…

… kniha Ku-klux-klan. Tady bydlí láska je čtvrtou reportážní sbírkou Katarzyny Surmiak- Domańské a nejen v Polsku vzbudila značnou pozornost? Autorka v ní vyšla ze své cesty v roce 2013, kdy se zúčastnila sjezdu Ku-klux-klanu v Arkansasu. Její reportáž doplňují části věnované historii Ku-klux-klanu v USA. Popisuje jeho kořeny, jednotlivé fáze a aféry, stejně jako opakované střety s justicí. V češtině vyšla kniha ve vydavatelství Absynt v roce 2017.

… vznik KKK se datuje do doby krátce po skončení války Severu proti Jihu; uváděn bývá konec roku 1865 (možná přímo období Vánoc) či jaro 1866? Ve městě Pulaski v Tennessee se šest bývalých konfederačních válečných veteránů skotského původu rozhodlo založit tajnou mužskou organizaci. Původně se mělo jednat o bratrstvo, chlapskou partu, která si na schůzkách připomene staré dobré časy, k nimž ale patřilo i otrokářství. Název vychází z řeckého slova „kuklos“ – kruh. Výraz „klan“ si zřejmě půjčili ze skotského jazyka, kde označuje těsnou kmenovou pospolitost či přímo pokrevní svazek.

… podle Adama Steinbauera je LásKKKa! zároveň reakcí na rostoucí fašizující nálady a pokusy se uzavírat světu, na snahu přepisovat historii a nesmyslně propukající násilí? „Tyto jevy teď bohužel vidíme nejen ve Spojených státech, ale v mnoha dalších zemích včetně České republiky,“ vysvětluje dramatik a režisér, který se v chystané novince věnuje mimo jiné i kultu síly a netoleranci k jinakosti.

… postavu Reverenda ve hře LásKKKa! v podání Jana Grundmana inspiroval jeden ze skutečných vůdců KKK Thomas Robb?

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

VALÉRIE A TÝDEN DIVŮ

Laterna magika uvádí novou inscenaci

Laterna magika uvádí novou inscenaci Valérie a týden divů. Činoherně-taneční projekt je adaptací slavného románu Vítězslava Nezvala a vypráví příběh dívky Valérie, která překračuje hranice dětství a vstupuje do světa dospělých.

Multižánrová inscenace nabídne divákům poeticko-hororový příběh sedmnáctileté Valérie. Během jednoho týdne se dívka mění v ženu. Prochází iniciačním rituálem, jenž symbolizuje odchod z bezstarostného světa dětství do složitější a temnější dospělosti. Hlavní hrdinové se ocitají na bizarních a vizuálně až pitoreskních místech, jako je kurník nebo sklep plný rakví, což vytváří poutavý kontrast mezi strašidelnými momenty a humornými prvky, či snovým světem a novou realitou. V režii Jakuba Šmída se na jevišti představí řada známých hereckých jmen, jako je Eva LeinweberováZdeněk PiškulaFilip Rajmont nebo Petr Stach a také zcela nová tvář Aneta Kalertová.

„Valérie a týden divů je příběh o dospívání, o přelomové fázi, která se dnes sice už hodně posouvá, ale je to věk mezi 17 a 18 lety, kdy si člověk začne uvědomovat, že život není úplně snadný,“ říká herec Zdeněk Piškula, který se v inscenaci představí v roli Orlíka.

Kromě hlubokého zamyšlení nad lidskou přirozeností a dospíváním, jak uvádí režisér Jakub Šmíd, nabídne inscenace divákovi silné emoce, divoké vášně a obrazy pokřivených lidských vztahů. Dílo je protkáno tancem v choreografii Jiřího Pokorného. Performeři Matyáš RambaJindřich PanskýMatěj Petrák, Alexander SadirovVojtěch Rak a Dalibor Lekeš jsou v rolích Fantómů tajemnými průvodci celým příběhem. Čistě mužský taneční sextet doplňuje tanečnice Jaroslava Rameš Janečková, která ztvárňuje Hedviku, přítelkyni mladičké Valérie.

Dům jako dveře do Valériiny duše         

„Pracujeme s obrazem domu a jeho sklepeními. Dům jako odraz duše Valérie, která právě dospívá. V domě se mísí myšlenky, vzpomínky a vjemy, minulost, přítomnost, budoucnost a sny, které znásobují skutečnost,“ popisuje režisér Jakub Šmíd.

Dům tvoří dominantu celé scénografie, je 8,5 metrů široký, 6 metrů vysoký, váží 1500 kg a disponuje třemi projekčními plochami. Stává se místem zkoumání Valériiny duše, diváci

se tak díky němu ponoří do hlubiny temných sklepů nebo po něm vyšplhají do vysokých pater až k jeho vikýřům. Důležitou součástí scény je miniaturní kurník, který slouží jako zmenšená verze velkého domu a existuje s ním ve vzájemné symbióze. To, co se děje

v kurníku, ovlivňuje dění v hlavním domě a naopak. Dramaturgyně inscenace Hana Strejčková dodává: „Je to hra s nadsázkou, naivitou a nevinností, která o to více vystupuje na povrch, čím silněji se ukazuje zvrácenost světa. Příběh o posedlosti mládím, lásce

a dospívání se odehrává jako gotický horor, surrealistický thriller nebo pitoreskní panorama skutečnosti.“

Divadelní zpracování se opírá o dialog filmu a scénických obrazů, hudby se světelnou kompozicí a propojuje básnické vidění s optikou Laterny magiky. „Tvůrci, kteří pracují s dílem významného básníka Vítězslava Nezvala, si touto inscenací kladou za cíl vrátit se k tradičním principům a kořenům Laterny magiky, ale zároveň reflektují nový směr současného repertoáru,“ doplňuje umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.

Laterna magika děkuje za podporu inscenace Valérie a týden divů Mecenášskému klubu Národního divadla.

Valérie a týden divů

Tvůrci

Režie: Jakub Šmíd

Dramaturgie: Hana Strejčková

Choreografie: Jiří Pokorný

Hudba: David Hlaváč

Scéna: Petr Vítek

Kostýmy: Eva Jiřikovská

Světelný design: Karel Šimek

Animace: Eva Chudomelová, Erik Bartoš
Kamera: Ondřej Belica

Producent filmu: Jindřich Trčka

Účinkují

Valérie: Aneta Kalertová

Elza: Eva Leinweberová

Hedvika: Jaroslava Rameš Janečková

Orlík: Zdeněk Piškula

Tchoř: Petr Stach

Gracián: Filip Rajmont

Fantómové: Dalibor Lekeš, Jindřich Panský, Matěj Petrák, Vojtěch Rak, Matyáš Ramba, Alexander Sadirov

Premiéry 9. a 10. listopadu 2023, Nová scéna ND
Reprízy 11. a 12. listopadu, 5., 6., 7. a 8. prosince 2023

Profil inscenace na webu ND:
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/valerie-a-tyden-divu-146378955

Dita Táborová

pro Taneční magazín