8 miliard lidí hoří. Jak nevyhořet, když hoří celá planeta?

Odpovědi hledá 8lidí v nové inscenaci ze sauny

Tvůrčí kolektiv 8lidí uvede v pražském Divadle NoD 30. a 31. května premiéru autorské inscenace 8 miliard lidí hoří. Diváky zve do sauny, která se stává společným místem ke sdílení otázek týkajících se oteplování planety. V prostředí pro relax a meditaci se potkávají postavy reagující na znepokojivé zprávy o požárech, erozích, narůstající globální populaci, ale i na dopady na psychické zdraví. Jak čelit tíze doby, aniž bychom sami vyhořeli? Sauna se stane místem sdílení, obnovy i hledání naděje. Tvůrčí kolektiv k tématu i přes jeho tíži přistupuje s nadhledem a dávkou humoru.

„Velice nás zajímal požár Českosaského Švýcarska a současně jsme byli fascinováni procesy regenerace, které v krajině začaly ihned po ohni. Kolik podobných ohňů asi právě teď na zemi hoří? Dokážeme vůbec uvažovat v měřítku, které nás přesahuje? Jak vůbec mluvit o celé planetě? To jsou jen některé z otázek, které jsme si položili na počátku příprav,“ říká člen kolektivu Petr Erbes.

8lidí se ve svém výzkumu a inscenaci věnuje změnám klimatu a k tomu přidruženým problémům, jež mimo jiné souvisejí s přelidněním planety a neekologickým jednáním. Inscenace je silnou osobní výpovědí tvůrců, jak je složité se v současném světě zorientovat, jak jednat a jak přitom nevyhořet společně s planetou. Neméně důležitým tématem je také psychická pohoda v návaznosti na prožívání stavu světa.

Kde jinde debatovat o klimatických změnách než v sauně? „Na saunovém prostředí nás nesmírně baví jeho dlouhá tradice a tajemnost, kterou s ním máme spojenou. Je to místo očisty, zklidnění, rituálů, tichých rozhovorů nebo nečekaných setkání. Do sauny se vydáváme shodit ze sebe každodenní stres a starosti. A právě v sauně nás trochu poťouchle baví mluvit o rozpálené planetě,“ doplňuje člen 8lidí Boris Jedinák.

Z terénu do sauny

První nápad na zpracování současného tématu se zrodil v roce 2023. Kromě scénického pojetí zahrnovala příprava také dlouhodobý dramaturgický výzkum, který kolektiv poprvé představil veřejnosti během loňského festivalu 4+4 dny v pohybu. V únoru tohoto roku pak navázal performativní přednáškou Divadelní sauna, jejíž součástí byla také panelová diskuse s tuzemskými odborníky – botanikem Martinem Adámkem, entomologem Lukášem Čížkem a sociální geografkou Michaelou Pixovou, která se věnuje tématům souvisejícím

s environmentální udržitelností. Divadelní sauna je také prozatím posledním výstupem dlouhodobého projektu EDUC8PEOPLE, pod jehož hlavičkou kolektiv pořádá přednášky a vzdělávací aktivity, a to v návaznosti na otevřený výzkum k připravovaným projektům.

Scénografie pracuje s pečlivou citací prvků, které diváci znají z finské sauny. Divadlo NoD se tak promění v relaxační místnost plnou páry a vonnými esenciálními oleji. Součástí inscenace bude i série saunových rituálů, které se v posledních letech stávají častější součástí wellbeingových center – a které pro 8lidí představují lákavé divadelní východisko.

_________________________________________________________________________

8 miliard lidí hoří je autorská inscenace skupiny 8lidí, která promění Divadlo NoD v rozpálenou saunu, ve které můžete zrelaxovat svá těla, vyplavit endorfiny, ale především rozpálit a rozvířit své myšlenky. Jak reagovat na klimatickou změnu a nevyhořet? Co pozitivního si z krize vzít? Kde jinde se domluvit na jejím řešení než v sauně? Saunování podporuje regeneraci lidského těla, tříbí myšlenky, zklidňuje duši a tiší žal. Hovory a obrazy v horké páře o požáru planety a o požáru v nás.

8lidí je tvůrčí divadelní skupina, která se věnuje především projektům s aktuální společenskou tématikou. Dlouhodobě zkoumá možnosti dokumentárního a autorského divadla. Stálými členy jsou Petr Erbes, Emilie Formanová, Nina Jacques, Boris Jedinák, Anna Klimešová, Alice Kofláková, Karolína Kotrbová, Zuzana Sceranková, Vendula Tomšů a Viktorie Vášová.

Vstupenky na obě premiéry můžete zakoupit na stránkách divadla nebo v síti GoOut.

Koncept a realizace: 8lidí

Hudba: Džian Baban

Světla: Judita Mejstříková

Zvuk: Matěj Procházka

 


PREMIÉRA |
 30. a 31. května, 19:30, Divadlo NoD, VSTUPENKY
DALŠÍ TERMÍNY | 
20. a 21. září, 19:30, Divadlo NoD, VSTUPENKY

Honza Urban, Kristýna Sudková

pro Taneční magazín

Festival NORMA

Autonomní zóna

5. ročník Festivalu NORMA nese název Autonomní zóna

Mezinárodní festival autorského divadla a současného umění NORMA se uskuteční 27.11. 2021 ve Studiu Hrdinů v Praze. Na festival zavítá například polský tanečník a choreograf Pawel Sakowicz s představením Jumpcore, které se stalo prvním kusem živého umění ve sbírce polské národní galerie Zachęta. Prvního uvedení se na festivalu dočká nový projekt režisérky Apoleny Vanišové Psohlavky.

Pátý ročník festivalu Norma se po čtyřech úspěšných ročnících pořádaných ve spolupráci s ostravskou městskou galerií PLATO přesouvá do Prahy a jeho výhradním pořadatelem zůstává Studio Hrdinů. Podtitulem letošního festivalu je „Autonomní zóna“, kterou si dramaturg festivalu Norma Jan Horák představuje jako  “prostor pro únik, ale zároveň i určitý aktivizmus. Jde o zónu řekněme, intimní až autistickou, ve které se umělci pohybují, vytvářejí světy nevšedních, silných zážitků pro lidi, kteří na ně přistoupí.”

Z finančních důvodů festival NORMA letos opouští svůj dvoudenní formát a představí pouze jednodenní program. I nadále však platí, že Norma je dramaturgickou koncepcí, jejíž plného vyznění lze docílit pouze pokud divák bude ochoten prožít festival celý.

PROGRAM

sobota 27.11. 2021

– Studio Hrdinů

 

17.00 Apolena Vanišová: Psohlavky /CZ/

koncept a realizace: Apolena Vanišová

umělecká spolupráce: Johana Střížková

dramaturgické konzultace: Marika Smreková

hudba: Alexandra Cihanská Machová

technické řešení: Tomáš Mládek a Petr Zábrodský

obsazení: Eva Bártová, Alexandra Cihanská Machová, Julie Goetzová, Sára Märc, Hedvika Řezáčová, Johana Střížková a Barbora Šimková

„Jasná tma listopadového večera zastřela stráně i doliny pohorského kraje na úpatí strmého Čerchova i táhlé Haltravy. Černé a husté mraky nízko se hnaly přes lesnatá jejich temena i hor ostatních. Vichr byl všeho pánem, i mraků i země, na níž se všecko před ním chvělo. A v tom, když jakoby rozzuřen nejdivěji hvízdal a hýkal, postavil se někdo ve světnici do okna. Nahé ženské ruce vystrčily ven do tmy nevelkou mísu a v ten už okamžik se z ní bělostně zaprášilo. Meluzína, pohltivši hladově naráz mouku, danou jí na utišení, zasténala a hnala se tmou dále. Okno se zavřelo, stín zmizel. Nehostný panoval čas.“ A. Jirásek, Psohlavci

„Snažím se pečovat o sebe, abych mohla pečovat o rodinu. Ohledávám vlastní kořeny, abych věděla, na co navazuju. Ošetřuju místa, kde jsou kořeny přeťaty, protože zcelit je už nedokážu. Obracím se k dávno opuštěné tradici a z jejích úlomků vytvářím vlastní rituály. Učím se slavit, radovat z prožívání, proměňovat všední v nevšední. V mysli se vracím do dětství a zkoumám opuštěná místa města, ve kterém dnes žiju. Procházím jeho divočinu a objevuju v ní fantastické krajiny. A tam se potkávám s dalšími lidmi, prorůstám s nimi a zakořeňuju. Ten nečas, který ale zatím panuje kolem, mě rozechvívá. Pozoruju ho zpovzdálí a důkladně zvažuju, co mu obětovat, jak ho ztišit.“ A. Vanišová, Psohlavky

Instalace bude spuštěná ve smyčce během celé doby festivalu.

17.30 Natálie Rajnišová, Zuzana Sceranková, Emílie Formanová: Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel /CZ/

koncepce, režie, hrají: Zuzana Sceranková, Natálie Rajnišová

hudba: Alfréd Schubert a Ján Mesány, Anders Christopherson, Honza Tomšů, Johannes van Bebber, Matthieu Fuentes, Matyáš Bartoň, Michaela Švédová a Vojtěch Šaroun

produkce: Emílie Formanová

host: Struggling Uncles

Autorky organizují setkání diváků na Pustém ostrově. Ostrov je kus pevniny, menší než kontinent a větší než skála, který vystupuje z vody. Je to samostatný izolovaný ekosystém, na kterém platí specifické zákonitosti. Obyvatelé Pustého ostrova se nemohou nikdy potkat, protože je pustý. Pustý může znamenat neobydlený, jednotvárný, ponurý, chmurný, nudný.

Pustý ostrov lze vnímat jako stylizovanou módní přehlídku a jeho Obyvatele jako konceptuální kolekci. Obyvatelé vystupují z bledě modrého paravánu a zanořují se beze stopy zpátky. Diváka Pustým ostrovem provází samostatná četba v mapě. Obyvatelka Coconaty vše pozoruje zpoza skleněného stolku a někdy zpívá. Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel a několik diváků.

 

18.45 Paweł Sakowicz: Jumpcore /PL/

koncepce, choreografie, tanec: Paweł Sakowicz

dramaturgie: Mateusz Szymanówka

hudba: Indecorum

kostým: Doom 3k

produkce: MAAT Festival, Scena Tańca Studio, Zachęta – National Gallery of Art

Paweł Sakowicz se ve své performaci Jumpcore inspiroval osudem baletního tanečníka Freda Herka. Sakowiczova performance hravě tématizuje poetiku světa baletních tanečníků, kteří věří, že „dokáží létat“. Nahý Herko tančil ve svém bytě na hudbu Mozartovy Korunovační mše a v jejím závěru pak vyskočil z okna.

Jumpcore je možné vnímat jako autonomní svět, vytvořený právě v okamžiku kdy se tanečník rozhodne létat. Tento fantazijní svět je plný extrémní fyzické akce, fascinujícím způsobem propojující lehkost s úplným vyčerpáním.

Jumpcore je prvním tanečním projektem, který je zakoupen polskou národní galerií Zachęta. S představením Jumpcore byl Pawel Sakowicz zařazen do prestižního výběru Aerowaves 2019, sítě, která každý rok vybere 20 nejzajímavějších tanečních představení v Evropě. 

19.45 Dominik Gajarský / Martin Mazanec: Autonomní kino /CZ/

kurátoři: Dominik Gajarský a Martin Mazanec

Projekční pásmo k tématu autonomní zóny vzniklo v rámci online dialogu mezi vizuálním umělcem Dominikem Gajarským a kurátorem Martinem Mazancem. V prvopočátku byly východiskem “autonomní” podoby rozličných žánrů – od portrétů, přes grotesku až po videopodobenství. Oba kurátoři postupně objevily i autonomní způsoby  kurátorované cirkulace pohyblivých obrazů mimo galerijní a filmovou distribuci. Konečný výběr děl pro Normu bude v důsledku dostupný pouze návštěvníkům festivalové projekce.

20.45 Núria Guiu Sagarra: Spiritual Boyfriends /ESP/

koncepce, choregrafie, tanec: Núria Guiu

umělecká podpora: Esther Freixa, Sónia Gómez

dramaturgie: Lluc Ubach

výprava: Lola Belles

video: Alice Brazzit

světelný design: Joana Serra

technická spolupráce: Sergio Roca

produkce: Fani Benages

Spiritual Boyfriends je sólové představení zkoumající vztah mezi tělem a mocí.

Spiritualita, obzvláště pak praktikování jógy, tvoří základní rámec představení, které se zabývá otázkou politiky moci a ovládání. Nikoli však pouze moci jako vnější síly vyvíjené vůči tělu, ale i síly, kterou lidé používají vůči sobě samým formou vlastní sebe-disciplíny.

Praktikování posturální jógy má nepřímý vliv na způsob, jakým utváříme naši osobní i kolektivní identitu ve vztahu ke konceptům krásy, zdraví, kapitálu, těla, či moci. Tyto koncepty se mohou vztahovat ke kontextu sociokulturnímu, který je řízen makrostrukturami, ale i kontextu osobnímu a soukromému, v rámci kterého jsou mikrostruktury moci nepozorovaně začleněné do každodenního života pomocí našich návyků. Představení ke konceptům lásky, touhy a erotismu přistupuje jako ke spirituálním zkušenostem spojeným s utvářením mocenských rolí, a to prostřednictvím těla a jeho obrazu.

Digitalitu představení uchopuje jako drogu, nebo kolektivní psychotropika, či jako prostor pro touhu a osvobození impulzů, ve kterém duše (boží entita, proměnlivá, virtuální, informační, energetická) dává průchod materialitě těla. Jakou roli má internet ve vztahu k božskému, nehmotnému, lásce, moci, neoliberální politice a jejímu ovládání či dohledu?

21.15 Marek Meduna / Aid Kid / Dan Kranich: Grottup – Refrén /CZ/

koncepce, hrají: Marek Meduna, Aid Kid, Dan Kranich

Performace Refrén  vzniká speciálně pro Festival Norma, v této chvíli je stále ve fázi vzniku. V nadpisu chce Grottup vytvořit živý rapový koncert jako performanci společně s diváky.

Vysouším tůň generalizací. A to je jen začátek.

Bojuji s rojem personifikací. A to je jen začátek.

Petrifikuji křivdy naděje. A to je jen začátek.

Léčím prameny od hnoje. A to je jen začátek.

Nastoluji virové bratrství. A to je jen začátek.

Obracím kameny soukromí. A to je jen začátek.

Očišťuji zboží od pomluv. A to je jen začátek.

Metafory znám dle postů. A to je jen začátek.

PŘEDPRODEJ

permanentky na festival jsou k dostání v předprodejní síti goout.net a na pokladně Studia Hrdinů

vstupenky na jednotlivá představení budou dány do předprodeje 27.11. 2021 v 10.00

Norma 2022 se uskuteční 26. a 27.11. 2022 ve Studiu Hrdinů v Praze.

Festival vznikl s laskavým přispěním Magistrátu hlavního města Prahy, Státního fondu kultury, Prahy 7 a Institut Adama Mickiewicza ve Varšavě.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Březnové a dubnové akce v ALFREDU VE DVOŘE

Ve dvoře bude Chile i batyskaf!

Vážení čtenáři, srdečně Vás zveme na březnové premiérové představení La Moneda“ od rezidentního souboru 8lidí. Premiéru uvedeme 30. 3. 2020 od 20.00 hodin, reprízy 1. – 3. 4. vždy od 20.00 hodin. 8lidí pod názvem „La Moneda“ uvedou vlastní adaptaci knihy G. G. Márqueze Dobroudružství Miguela Littína v Chile.

Této premiéře předchází i první pražské uvedení představení SÉRIE, SÉRIE, SÉRIE, SÉRIE“od brněnského souboru D´epog, které bude k vidění 9. + 10. 3. od 19.00 hodin. D’EPOG je platformou pro současnou experimentální inscenační tvorbu. Činnost divadla má laboratorní charakter. D’EPOG zkoumá divadlo a zkoumá divadlem. Primární materií, pomocí které D’EPOG svá témata artikuluje, jsou herec a prostor.

LA MONEDA / 8lidí /

rezidentní soubor divadla ALFRED VE DVOŘE

PREMIÉRA 30. 3. + REPRÍZY 1. – 3.4. 2020

Nežádoucí návrat Miguela Littína

Miguel Littín, novinář a dokumentarista, byl v 70. letech 20. století nucený spolu s dalšími 5000 Chilany opustit rodnou zem. Po více než deseti letech se do země vrací pod jinou identitou, aby v dokumentárním filmu zachytil proměnu společnosti řízené totalitním režimem. Vrcholem Littínovy nebezpečné mise je proniknutí do paláce La Moneda, sídla fašistického generála Pinocheta, a pořízení unikátních filmových záběrů v jednom z nejstřeženějších míst, které je symbolem nového režimu.

To nejobtížnější pro mne po pravdě bylo změnit se v někoho jiného. Změna osobnosti je každodenní zápas, v kterém se člověk často vzpouzí proti vlastnímu rozhodnutí se změnit a chce zůstat sám sebou. Největší obtíž tak pro mne nebylo učení, jak by si někdo mohl myslet, nýbrž můj mimovolný odpor jak vůči fyzickým změnám, tak změnám v chování. Musel jsem se smířit s tím, že přestanu být tím, kým jsem byl vždycky, a změním se v někoho úplně jiného, koho by nemohla podezírat dokonce ani diktátorova policie, která mne donutila opustit zemi, a koho

nepoznají ani vlastní přátelé.

Dobrodružství Miguela Littína v Chile, Gabriel García Márquez

Koncept, režie, hrají: 8lidí

Hudba: Ian Mikyska


8lidí je tvůrčí umělecká skupina, která vznikla v roce 2017 jako nezávislé divadelní uskupení. Je složena z režisérů, dramaturgů a scénografů, kteří se potkali v roce 2014 ve společném ročníku na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU a rozhodli se pokračovat ve společné tvorbě.


Stálými členy jsou
Petr Erbes, Emilie Formanová, Nina Jacques, Boris Jedinák, Anna Klimešová, Alice Kofláková, Karolína Kotrbová, Zuzana Sceranková, Vendula Tomšů a Viktorie Vášová.

Skupina se zabývá převážně zásahy do veřejného prostoru s aktuální společenskou tématikou na pomezí divadla, performance, instalace a happeningu. Mezi první společné realizované projekty patří například Přírodní památka Piazzeta, osmihodinová performance Drobty nebeského chleba, happening Masaryk jede! či Vyznamenání v rámci akce Národního divadla Lhostejnost neinspiruje a v inscenace Nezbedný bakalář, která měla minulý rok v divadle Alfred ve dvoře obnovenou premiéru. Posledními projekty 8lidí byla inscenace Press Paradox vycházející z kauzy ruského novináře Arkadije Babčenka, která vznikla v Divadle DISK a s níž, kromě pražských repríz, cestují i po mimopražských středních školách; a projekt Sametová simulace: Federál, který vznikl ve spolupráci s divadlem Vosto5 a Národním divadlem.

Předchozí inscenace skupiny:

Nezbedný bakalář (KALD DAMU, 2017)

Press Paradox (Divadlo Disk, 2018)

Sametová simulace: Federál (2019)

http://8lidi.cz

SÉRIE, SÉRIE, SÉRIE, SÉRIE / D’Epog

pražská PREMIÉRA

9.+ 10. 3. 2020

Umělecké dílo tematicky pojednává o organizaci lidské společnosti, systematizaci mezilidských vztahů, efektivizaci práce, zvyšování výkonnosti, mechanismech kontroly, ovládání a řízení, komunikační přesycenosti a rizicích destabilizace a kolapsu. Dílčí témata nahlíží perspektivou individuality a kolektivity, centralizace a decentralizace, aktivity a pasivity. Východiskem praktické stránky projektu je konfrontační rozhraní mezi prostředím scénické a virtuální reality atakující možnosti divácké percepce a testování jejích limitů.

Režie: Lucia Repašská

Dramaturgie: Matyáš Dlab
Scénografie a kostýmy: Matěj Sýkora
Video: Martin Blažíček
Hudba: Matúš Kobolka
Světelný design: Vladimír Burian
Vystupují: Zdeněk Polák, Janet Prokešová, Radim Brychta, Zuzana Smutková, Magdalena Straková.

Premiéra: 23. 10. 2019, průmyslový areál Matadorka, Bratislava.
Koprodukce: Batyskaf – kulturní multižánrová platforma Bratislava

Miguel Littin

Pamela Kuťáková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN