Striptýzový klub poslán k soudu kvůli exotickému tanečnímu umění

Co odlišuje striptýz od uměleckých výkonů?

Tanečnice pole dance při vystoupení

Předměstský striptýzový klub v New Yorku Nite Moves byl poslán k soudu kvůli nezaplacení  $124,000 na daních.  Klub se brání, že jejich striptýzová vystoupení a exotické tance (v dosti chatrném areálu) jsou umělecký výkon, který je osvobozený od státní daně.

Tanečnice sice tančí na hraně stolů, ale také tančí v soukromých pokojích a jsou úplně nahé. Daňoví úředníci tvrdí, že klub dluží na daních za tyto “soukromé tance”, které si hosté  musí zaplatit extra.

Ale klub se přesto brání, že i soukromé pokoje jsou  místo zábavy, dramatického umění. Aby byl klub  srovnatelný s divadlem, dokazují majitelé, že má šatny, uvaděčky, personál.  Na rozdíl od většiny klubů Nite Moves neprodává alkoholické nápoje.

Důkazní video ukázalo, že tance jsou natrénované, jsou to choreografie, a proto jsou považované za umění. Striptérky jsou  trénované např.  v baletu, stepu, jazzu, gymnastice, břišním tanci. Jejich výkon byla choreografie, což není striptýz.

Nite Moves není první, který tvrdí, že striptýz je umění. V posledních 10-ti letech spousta bavičů hlásá, že jejich striptýz je umění. Navzdory názoru, že sundat oblečení pro peníze je prostě striptýz a hotovo.

Ovšem některé nahé umění je považováno za umění. Např. když Dave St-Pierre nechal své tanečníky vystupovat nahé v divadle Sadler ´s Wells v Londýně. A někdy dokonce i na divadelních prknech  můžeme postrádat umění…

Soudce správního soudu původně rozhodl ve prospěch Nite Moves. Skutečnost, že tanečníci sundají všechny části svého oblečení nebo jen některé jeho části, nečiní z tohoto tance  menší umění než z představení divadelních, která mají  svoji choreografii.

Daňoví úředníci v New Yorku se  ale odvolávají, že klub neposkytl dostatečné důkazy proto, aby byl osvobozen od daně.

Odvolání bylo vyhověno. Nebylo prokázáno, že soukromé tance předváděné  v klubu byly choreografické výkony.

Kdy je tedy nahé umění uměním a kdy ne? Tak co odlišuje  striptýz  od uměleckých výkonů – technika, škádlení, nebo trénink? Nebo nic?

 

 

Taneční magazín

 

Neuchopitelné lásky

I když nás zázrak lásky potká jen na pár chvil, přináší naději…

Divadlo v Řeznické

právě v tyto dny hraje

Neuchopitelné lásky

autorka: Paloma Pedrero

Paloma Pedrero  patří mezi nejvýznamnější španělské dramatičky, řadí se k nejprestižnějším španělským autorům divadelních her vůbec.  Získala řadu ocenění, její hry byly přeloženy do mnoha jazyků. Zaměřuje se na pocity a touhy člověka, jeho hledání a partnerské vztahy.

“Neuchopitelné lásky“ jsou čtyři  krátká milostná setkání, zakončená taneční scénou.  Asi mnohý divák v úsměvných i překvapivých situacích najde sám sebe, nebo někoho známého. Buďte si skoro jisti, že nudit se rozhodně nebudete, milovníci detailů doslova „shltnou“  každou minutu představení. Za zmínku také jistě stojí přesvědčivé výkony herců.  Hudba podbarvuje celé představení, na závěr spolu  všichni tančí. Je vlastně jedno, kdo se koho dotknul a kdy, podstatné je, co si odnáší v srdci a to je přesně to, co Pedrero  chtěla divákovi sdělit.

Paloma Pedrero  o svém textu:

„Prožít chviličku lásky v tomto nepřátelském světě plném hrůz a násilí, i když je to chvilka neuchopitelná a pomíjivá, je jako když se člověk nadýchne čistého vzduchu, aby mohl žít dál. Utváříme  společnost, kde málokdo někomu naslouchá, málokdo se na někoho dívá, málokdo má  čas se vžít do kůže toho druhého. Postavy v mých „Neuchopitelných láskách“ hledají  takové okamžiky, někdy i nevědomky a někdy se jim prostě přihodí zcela nečekaně. A tak, ačkoliv  je ten zázrak potká jen na pár chvil, jejich příběhy přináší naději.  I takový vztah během jedné noci může mít zásadní význam…

Čtyři náhodná setkání…

První příběh nás zavede do malého bytu, kde mladá dívka prožívá své trýznivé okamžiky lásky,  chce se rozejít se svým milencem, vrátit mu klíče, vyčítat mu  všechnu bolest, kterou jí způsobil. Pije, aby si dodala kuráž. Ale mezitím zazvoní podomní prodavač biblí a  snaží  se uspět. Domluva s  opilou není  snadná, prodá své knihy? Nebo  přeskočí mezi nimi jiskra?  Telefon, na který dívka čeká, nezvoní.  Co tedy dál?  Její milenec se nečekaně vrací později v noci.  A vrátí jí její  klíče od bytu?

V druhém příběhu  se osamělá, vystrašená žena vrací domů, je pozdě, metro už zavřeli. Je tam jen ona a jeden muž, který neustále pije, ale je naprostý pohodář. Žena je  strachem  úplně bez sebe, neví, zda ho poslat pryč, nebo běžet za ním, nebo chtít, aby zůstal. Má metro přijet nebo ne?  Jsou jen oni dva… Odjedou prvním metrem?

V dalším příběhu se odehrává dramatický příběh mladé dívky, která si přišla vyřídit účty se svým milencem. Při jejich prvním setkání k ní tento muž  byl milý  pozorný, milovali se spolu. Mohl by si ji vzít….  Najednou ho ale vůbec nezajímá. Ale dívka si to nenechá líbit. Útočí nožem, chce zpět své ztracené sny. Budou se milovat? Vrátí se všechny krásné okamžiky?  Nebo je to jen žert? Ale situace bere nezvyklý konec…

V posledním příběhu se setkáváme s prostitutkou, která  odchází ráno ze salónu.  Před domem na ni čeká zamilovaný mladík. Nejdříve ji toto setkání  obtěžuje, je unavená, tlačí ji boty a nechce mu dát navíc nic ze svého času. Počítá minuty, které má strávit vyslechnutím mladíka, protože ten jí  vyhrožuje, že jinak rozbije salón.

A tak si sedá a poslouchá jeho  zamilované řeči,  prý mu připomíná jeho matku. Ona se tomu jen pobaveně  směje. On jde pryč, pak ale přichází zloděj a ženu napadne, mladík je v boji raněn, prý nepoužil zbraň, protože ona  nemá  zbraně ráda. Když ji zachránil… chce mu pomoci, najednou ji zajímá, zaujatě poslouchá, povídají si a vzpomínají …. jenže se objevuje její partner …..

 

 

 

Taneční magazín