Rozhovor s Janem Sklenářem – Beetlejuice

„Klid? Ani náhodou! Protancovat noc a odhazovat svršky je to nejlepší!“

Držitel mnoha divadelních ocenění a nominací,  brněnský rodák Jan Sklenář (46) vystudoval činohru na JAMU. V královohradeckém Klicperově divadle, kde byl angažován Vladimírem Morávkem, strávil osmnáct sezón a nastudoval sedmdesát rolí. Od roku 2020 je členem pražského souboru Divadla v Dlouhé, kde ztvárnil řadu postav například Boris v Konci rudého člověka, Anděl ve Valčíku náhody, Královna noci v Kouzelné flétně, Karel Vaš v Pravomilov. Diváci ho však mohou znát i z filmu Nuda v Brně, seriálů Specialisté či České století a mnoha divadelních a hudebních scén mj. jako Romea Letních shakespearovských slavností, pantera Baghíru v muzikálu Mauglí Divadla Kalich, Uriáše v představení karlínského divadla Anděl páně, Moriartyho v Legendě jménem Holmes, kde je také aktuálně obsazen do hlavní role Beetlejuice, stejnojmenné hudební komedie.

Jaký je Váš Beetlejuice?

„Beetlejuice je démon i klaun, naprostý blázen! Všude, kam přijde vnáší chaos. To ale pro to, že se mu nedaří najít lásku a přátelství. Můj Beetlejuice vychází ze mě. Hned na začátku zkoušení mi režisér Gabriel Barre řekl, abych se americkému originálu zbytečně moc nepřizpůsoboval, chtěl stavět postavu na mé osobnosti. A tak se moje tělo i hlasivky přizpůsobují potřebám Beetlejuice. Samozřejmě, že jsem viděl Burtonův legendární film, i záznam broadwayského představení, a dokonce na něm i v Americe byl. Oboje je pro mne obrovskou inspirací, ale ani jednu z verzí v Karlíně nekopírujeme.“

Jak k Vám role přišla?

„V podstatě jsem ji dostal jako dárek k mým čtyřicátým pátým narozeninám od ředitele Hudebního divadla Karlín Egona Kulhánka. Dal mi nahrávku broadwayského představení, abych se na ni podíval. A mně bylo rázem jasné, že ji musím přijmout, protože je to obrovská příležitost a nesmírně zajímavý muzikálový úkol.“

Co bylo pak?

„Začali jsme zkoušet. Přípravy probíhají v několika fázích už od loňského listopadu, tedy trvají už celý rok. V první etapě, od prosince 2023, jsme cizelovali kostým, masku, pustili se do tvorby marketingových materiálů. Mezitím jsem začal chodit na hodiny zpěvu, pohybu, znovu oprašoval angličtinu. Ke konci jara přišly pěvecké korepetice a studium libreta. V létě proběhlo hlavní zkoušení s americkým režisérem Gabrielem Barre, každý den deset hodin.  Pak byla dvouměsíční pauza a po ní následovaly individuální zkoušky s Ondrou Brzobohatým. Je to pro mne dosud nejnáročnější herecký úkol ve všech směrech. Říká se, že je to asi nejtěžší muzikálová role, která kdy byla napsána. Její rozsah je obrovský, vyžaduje neskutečné nasazení a spoustu dovedností – hereckých, pěveckých, pohybových. I proto mi Hudební divadlo Karlín zajišťuje odborníky, s nimiž postavu dotahuji do dokonalosti: chodím na zpěv k Haně Peckové, na popový tanec k Andymu Urysiakovi, na pantomimu k Markovi Zelinkovi a posiluji s trenérem Jakubem Prchalem.“

Když mluvíme o zpěvu, nakolik náročné je vše zvládnout?

„Beetlejuice, tedy já, musí zvládnout zazpívat spoustu žánrů – od operního sopránu, přes rock, rap, šanson, jazz i metalový screaming, který byl pro mne asi nejnáročnější, stejně jako práce s českými texty.“

A líčení a kostým?

„Přijdu si jako Jekyll & Hyde. Musím přiznat, že se mi asi ještě nikdy nestalo, abych se takhle proměnil. Maska a kostým se mnou srostly, ta proměna je osvobozující a inspirativní. Vytvořili je výtvarníci Michaela Horáčková – Hořejší a René Stejskal. Musel jsem se naučit sám pracovat s maskou a dnes už jsem schopný si nasadit pleš s parukou a dolíčit do hodiny.“

Prý jste trochu překvapil i americké publikum jako Beetlejuice…

„Když jsme se s Ines Ben Ahmed (postava Lydie) a s Leošem Marešem byli podívat na představení v Americe, broadwayská verze muzikálu cestovala po velkých městech USA a my byli v Atlantě, rozhodli jsme se vejít do publika převlečeni a namaskováni za naše muzikálové postavy. Strhli jsme na sebe obrovskou pozornost čtyř a půl tisíce lidí v publiku. Totéž se opakovalo na zápasu nejvyšší soutěže NBA, kde jsme s Leošem seděli na palubovce v první řadě, a pořadatelé nás zařadili do shotu na reklamní kostce spolu s Ewan McGregorem a Anne Hathawayovou.“

Vaší domovskou scénou je Divadlo v Dlouhé, jak se vám daří všechno skloubit?

V muzikálu Beetlejuice nemám alternaci. Dokonce jsem byl v první chvíli postaven do situace, že z Dlouhé budu muset odejít. Nakonec se ale ředitelé obou scén domluvili, a já zde mohl v angažmá zůstat. Jsem tady už pátou sezónu a velmi rád. Spolu s režisérem Michalem Vajdičkou aktuálně zkoušíme naše třetí společné představení – hru Kartónový taťka, která bude mít premiéru zkraje příštího roku.“

Co Vás přivedlo k herectví?

„Už od dětství zpívám. Chodil jsem do lidušky, kde jsem shodou náhod se dostal k záskoku ve zdejším divadelním představení. Pak už mne učitelka dramatického souboru nasměrovala na JAMU. Moje první angažmá bylo v Klicperově divadle v Hradci Králové, kde jsem snil, že budu hrát. A povedlo se. Strávil jsem zde osmnáct sezon. Tady jsem se také seznámil s režisérskou dvojicí SKUTR a za nimi pak také odešel do Prahy, právě do Divadla v Dlouhé, kde se stali uměleckými šéfy. Díky nim jsem také okusil plenérové hraní na Pražském hradě, kde mi svěřili roli Romea po boku Terezy Ramba, ale třeba i roli Baghíra v muzikálu Divadla Kalich Mauglí, kterou jsem alternoval s Jiřím Kornem.“

Jak jste se dostal do Hudebního divadla Karlín?

„Vlastně díky Ondřejovi Gregor Brzobohatému, který dělal aranže lyrikálu Kudykam (dva tisíce veršů Michala Horáčka, z nichž některé byly zhudebněny Petrem Hapkou), kde jsem hrál Štamgasta, později i Kudykama. Rozuměli jsme si a on mi pak nabídl roli Moriartyho v muzikálu Legenda jménem Holmes. Pak přišel Uriáš v Anděl páně a teď Beetlejuice.“

Jste víc herec nebo zpěvák?

„Asi se víc považuju za zpěváka. Sice jsem teď víc divadelní a muzikálový herec, ale brzy bych se chtěl k hudbě vrátit a připravit vlastní hudební album, koncerty. Mám spoustu nápadů, jak si sen o sólové dráze zpěváka splnit, stejně tak,  jako koho bych si k sobě do kapely přizval.“

A co vy a režie, jak to jde dohromady?

Režie mě velmi baví. Je to nesmírně těžká, ale komplexní disciplína. Už jsem si ji několikrát vyzkoušel, mám za sebou i psaní úprav a scénářů. Pro hradecké divadlo jsem dělal představení Bez bab! aneb Kutloch, které sklidilo velký a dlouhodobý divácký zájem a pro jaroměřské ochotníky pak velké tituly jako Ženitbu, Lakomce a Rok na vsi. Režíruji také v Českém rozhlase. Díky přátelství se Soňou Červenou jsme právě pro Rozhlas natočili její knihy Stýskání zakázáno a Stýskání zažehnáno v mé režii.“

A co televize a film?

„Zatím mám za sebou několik epizodních rolí, ale věřím, že skvělé role před kamerou na mne brzy čekají. Nechci ale nic na sílu. Má-li ta možnost přijít, chytím ji za pačesy.“

 

Jak trávíte volný čas?

„Přesto, že jsem městský člověk, miluji přírodu, svobodu. Jak samotu a divočinu, tak ve městě. Stejně tak lidské výtvory v krajině – českomoravské baroko – Santiniho, Dietzenhofera a jejich moderní pokračovatele. Rád cestuji po metropolích světa i ukrytých přírodních koutech. Jsem celoživotní skaut, miluji koupání na Adama, houbaření. Po tátovi jsem zdědil lásku k sadařství, mám vlastní malý vinohrad na bílé i červené. Ale taky miluji hospody, opojení alkoholu, přátel, tance a hudby. Vyřvávání na kytaru. Protancovat noc a odhazovat svršky je kromě milování nejlepší relax.“

 

Foto: Eva Smolíková

Johana Turner

pro Taneční magazín

»NOC DIVADEL« on-line:

Telemost propojí na 9 hodin divadla po celé republice

Osmý ročník „Noci divadel“ proběhne v sobotu 21. 11. 2020. A to ve výrazně odlišné podobě, než v předchozích letech. Divadla se se svými diváky propojí pouze prostřednictvím online platforem. Podtitul akce „Divadlo a udr-život-elnost“ se vzhledem k celosvětové koronavirové pandemii stal ještě naléhavějším, než organizátoři očekávali. Do „Noci divadel“ jsou zapojena celkem 64 divadla ze 17 měst a obcí České republiky. Součástí letošního ročníku bude devět hodin trvající telemost s názvem: „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Je organizovaný koordinátorem akce Institutem umění – Divadelním ústavem. Komponované pásmo, složené ze živých vstupů i předtočených záznamů, propojí 28 divadel z devíti měst. Kompletní program všech zúčastněných divadel je k dispozici na: www.nocdivadel.cz.

Téma letošního ročníku „udr-život-elnost“ bylo (již před vypuknutím pandemie) zvoleno v návaznosti na sílící zájem o ekologii a tlak na udržitelnost života na Zemi. K ekologickým tématům, v oblasti umělecké tvorby i divadelního provozu, se nyní nečekaně přidružila i témata existenční. Na programu divadel, která musejí být v současné době pro veřejnost uzavřena, budou nejen virtuální prohlídky či živé přenosy, ale například také interaktivní edukativní hry pro děti i dospělé.

Součástí letošního ročníku bude virtuální telemost s názvem „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Vysílat se bude ze studia přímo v sídle „Institutu umění – Divadelního ústavu“, který „Noc divadel“ koordinuje již od roku 2013. Během 9 hodinového komponovaného programu, složeného ze živých vstupů i předtočených záznamů, se virtuálně propojí celkem 24 divadla z devíti měst. Moderování pásma si vzala na starost trojice: Ondřej Cihlář, Kateřina Císařová a Sára Affašová. Živý virtuální telemost bude probíhat od 13 do 21 hodin.

Během odpoledne a večera se mohou diváci těšit na rozhovory s umělci, virtuální návštěvy výstav, interaktivní prohlídky divadelního zákulisí, hry, soutěžní kvíz, ochutnávky z inscenací i návštěvy divadelních zkoušek, debaty i dramaturgické úvody. Nezapomíná se na podcast pro dospělé i pohádku a dílnu pro děti. Ve vysílání budou také uvedeny programové tipy dalších divadel zapojených do letošní ,Noci divadel´, takže si diváci budou mít opravdu z čeho vybírat,” říká Martina Pecková Černá z IDU.

Martina Pecková Černá

Zajímavý program si připravila i další divadla – například Naivní divadlo Liberec má na programu speciální noční virtuální procházku zákulisím divadla.

Jihočeské divadlo zpřístupní dokument z letního hostování na zámcích i ve městech v jižních Čechách.

Divadlo Kladno odvysílá záznam inscenace „Stín kapradiny“ na motivy baladické novely Josefa Čapka.

Divadlo Orfeus uvede záznam situační komedie „Lháři“ z pera skotského dramatika A. Neilsona.

Do virtuálního telemostu se zapojí: Divadlo Říše loutek, Divadlo Drak, Loutky bez hranic, Divadlo Bez zábradlí, Chemické divadlo, RockOpera Praha, PONEC – divadlo pro tanec, Divadlo D21, Divadlo Orfeus, Studio ALTA, Moravské divadlo Olomouc, KD Mlejn, Divadlo Bolka Polívky, Divadlo Oskara Nedbala Tábor, Divadlo Alfa, Divadlo v Dlouhé, Národní divadlo Praha, Komorní scéna Aréna, Švandovo divadlo na Smíchově, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Kámen, Kulturní zařízení Valašské Meziříčí, Městské divadlo Zlín, Divadlo Tramtárie, Divadlo DISK, Divadlo MeetFactory, Divadlo Lampion a Institut umění – Divadelní ústav.

Online telemost „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“: 21.11. od 13 do 21hod.: https://youtu.be/tyDqNgF5BMA

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Foto: Adéla Vosičková

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Připojte se i vy!

Majáky české kultury se rozsvítí v pondělí večer po celé České republice namísto zrušených akcí

V pondělí 12. října v 19.30 se po celé České republice rozsvítí Majáky české kultury – světelné sloupy v místech, kde by v tu chvíli, nebýt koronanavirové pandemie, normálně probíhaly koncerty, divadelní představení, projekce filmů i vernisáže výstav. Za akcí stojí iniciativa ,#kulturunezastavíš´, která během jarního uzavření kulturních institucí připravila desítky venkovních akcí na pomezí cirkusu, divadla a koncertů. Iniciátoři akce zároveň vyzývají všechna kina, divadla, kluby, anebo výstavní sítě, aby se k Majákům pro kulturu připojily a ukázaly tak, kde všude za normálních okolností baví své diváky. V tuto chvíli se k akci slíbila připojit řada institucí, mezi jinými třeba Národní divadlo Praha, Národní divadlo v Brně, Klicperovo divadlo v Hradci Králové, Jatka78 v Praze, Naivní divadlo Liberec, UFFO Trutnov a další a další.

Zároveň vyzývají kulturní veřejnost, aby využila posledního víkendu zřejmě na dlouhou dobu k návštěvě kulturních akcí a podpořila tak umělce i všechny ty, kdo v kultuře pracují.

Připojte se k iniciativě ,#kulturunezastavíš´. A vyšlete, společně s námi, v pondělí do světa jasný světelný signál, že kultura je tu i přes lockdown pořád s námi. Ukažme, kde všude za jiných okolností bavíme své diváky. Rozsviťme oblohu namísto odehraného představení, koncertu, promítání filmu nebo jiné neuskutečněné akce. Rozsviťme maják české kultury! Protože kultura diváky nenechá ztroskotat a díky jejich podpoře ani sama neztroskotá. Budeme zase spolu! Zvládneme to! Bezpečně a s respektem k vládním opatřením,” vyzývá Rosťa Novák mladší, který se svým souborem Cirk La Putyka podnítil vznik iniciativy ,#kulturunezastavíš´. A dodává: “Celá akce není za účelem protestu proti vládním nařízením. Symbolicky poukazujeme na paralýzu celé kultury, kulturních zařízení, kulturního průmyslu a všech jeho personálních složek.

Rostislav Novák mladší

Zapojené instituce umístí na střechu či do jiného místa světlo, které bude v pondělní večer od 19.30 svítit do oblak. “Nechte jej svítit celou noc nebo tak dlouho, jak jen to bude možné. Nezáleží na tom, jestli jste v tu dobu měli mít nějaké představení nebo akci,” doplňují organizátoři. Ti, kdo se chtějí ještě zapojit do akce Majáky pro kulturu, mohou kontaktovat pořadatele na tento e-mail: info@laputyka.cz.

Facebook událost:

https://www.facebook.com/events/684538879139825/

Neustále aktualizovaný seznam institucí,

které se do Majáků české kultury zapojí:

Národní divadlo Praha

Národní divadlo Brno

Bezbariérové divadlo Barka

Česká filharmonie

Asociace profesionálních divadel

Filharmonie Hradec Králové

DIOD Jihlava

Divadlo Alfa

Divadlo Bolka Polívky

Divadlo Horní Počernice

Divadlo Feste

Divadlo Na Prádle

Divadlo Ponec

Divadlo v Řeznické

Divadlo v Dlouhé

Klicperovo divadlo

KULT Produkce

Kulturní centrum Turnov

Meet Factory

Městské divadlo Mladá Boleslav

Městské divadlo v Mostě

Moravské divadlo Olomouc

Moravská galerie Olomouc

Naivní divadlo Liberec

Rock Opera Praha

Jatka78

…a další

Foto: Eva Smolíková a archiv

Jiří Sedlák a Zuzana Hošková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN