DAMU – Taneční magazín

Dejvické divadlo v Galaxii

Dejvické divadlo startuje na Doniu

Přihlaste se na Donio a staňte se součástí příběhu Galaxie!

Vážení přátelé Dejvického divadla,

ve čtvrtek 10. dubna nám naposledy zamává svými křídly Racek v legendární inscenaci, která se s Dejvickým divadlem rozloučí v přímém přenosu do 170 kin v celé České republice a ve vybraných sálech na Slovensku.

A přesně ve chvíli, kdy bude kroužit nad našimi hlavami, bude zároveň na platformě DONIO spuštěna kulturní kampaň, jejímž cílem je zapojit veřejnost do unikátního projektu.

Od září 2025 se za inscenacemi Dejvického divadla budete moci vypravit na jiné místo než do Zelené ulice.
Po dobu roční rekonstrukce zakotvíme v budově bývalého multiplexu Galaxie.

A stane se tak i díky Vám!

Během celé příští sezony 2025/2026 budete moci v kulturní stanici Galaxie na Jižním Městě – Hájích zažít kulturu od rána do noci. Je skvělé, že se podařilo dát dohromady pět spřízněných uskupení. Jejich propojení nabízí dosud neobjevené zážitky.

Dejvické divadlo, divadlo Minor, tanečníci z uskupení DanceConnected, festival 4 + 4 dny v pohybu a DAMU.

Abychom mohli tento zcela unikátní projekt rozjet, je potřeba z prázdného prostoru vytvořit plnohodnotné divadelní a výstavní prostředí.

A i když všichni máme své zřizovatele, poskytovatele grantů, partnery a sponzory, kteří přispívají především
na umělecký provoz, do finálních úprav a vybavení prostor chceme zapojit i Vás, naše diváky, a to formou kulturního projektu na platformě Donio.

Pro ty, kteří s námi do toho půjdou, jsme připravili mimořádné odměny, jejichž zakoupením s námi Galaxii rozžijete.

Kampaň startuje 10. dubna v 18:00 hodin a potrvá přesně dva měsíce – do 10. června 2025.

Dejvické divadlo,

Taneční magazín

Nová kulturní stanice Galaxie

Proměna bývalého multikina Galaxie – unikátní dočasný multikulturní dům

Významné kulturní organizace – Dejvické divadlo, Minor, 4 + 4 dny v pohybu, DanceConnected a DAMU rozžijí opuštěné sály bývalého multikina Galaxie na konečné metra C Háje, aby rozhýbaly kulturní mapu Prahy a v jedinečné spolupráci vytvořily nové příležitosti pro místní komunity, diváky zavedených kulturních organizací, ale i pro svůj další rozvoj. Kulturní stanice Galaxie se v září 2025 otevře na jeden rok všem milovníkům kultury napříč žánry.

Dejvické divadlo se připravuje na rok trvající rekonstrukci své domovské scény na Praze 6. Od roku 2023 intenzivně hledalo dočasné útočiště, ve kterém by mohlo hrát a zkoušet po dobu rekonstrukce. Je to téměř rok, kdy vedení DD poprvé vstoupilo do budovy bývalého multikina Galaxie.

„Nabídka majitelů na dočasné využití všech sálů byla vstřícná a my jsme hned začali hledat kulturní organizace ke spolupráci, aby se co nejvíce sálů naplnilo atraktivním programem.“ — ředitel Dejvického divadla Lukáš Průdek.

Nyní zde probíhají nutné minimální změny spojené s přestavbou kinosálů na divadelní sály, galerie, zkušebny, učebny a centrální Big Bang Bar, který bude středobodem Galaxie a místem kreativního setkávání. Autory designu vstupního foyer s barem jsou vizuální umělci Krištof Kintera a Matej Al-Ali. Instalace baru jako uměleckého díla bude vycházet z dlouhodobého projektu Krištofa Kintery, který pracuje s rozsáhlým pojmoslovím a slovní semiotikou pestrých slovních označení stavů lidské mysli. Výsledkem má být ohromující prosvětlená psychologická laboratoř.

Všechny organizace spolupracující na kulturní stanici Galaxie mají své zřizovatele, granty či soukromé podporovatele na uměleckou tvorbu a provoz. Nezbytné úpravy a vybavení prostor Galaxie však nelze hradit z provozních rozpočtů kulturních organizací. Proto chce projekt do úprav a vybavení prostor zapojit i veřejnost formou komerční kampaně na platformě Donio, která bude vyhlášena 10. dubna.

Autorem vizuální identity nové kulturní stanice na Hájích je grafický designér
Jiří Troskov, zakladatel studia Jitro Design. Návrh značky a logotypu vznikající umělecké iniciativy vychází velmi volně z konceptu grafického řešení Jiřího Rathouského pro pražský sídlištní komplex Jižní Město II. Hlavním prvkem je Rathouského autorské písmo Civitas, zdigitalizované písmolijnou Briefcase Type Foundry pod hlavičkou BC Civitas.

„Celkové pojetí je velmi hravé a mělo by být příjemně čitelné i pro rodiny s dětmi, pro které bude prostor určen také. Dalším a neméně důležitým prvkem je pestrá barevná škála určená k rozlišení jednotlivých souborů, které společně v pěti barevných proudech vytvářejí značku v podobě písmene G.“ — Jiří Troskov, grafický designér a zakladatel studia Jitro Design

Pro Dejvické divadlo je Galaxie příležitostí, jak se jednak přiblížit úplně jinému typu publika, tak také spolupracovat s novými umělci. „Spolubydlení“ na jedné adrese s umělci a umělkyněmi z oboru tance, loutkového divadla, výtvarného umění bude znamenat nové žánrové impulsy, možnost sledovat u práce někoho úplně jiného – ale zároveň ho také inspirovat. Větší kapacita sálu umožní uspokojit vysokou diváckou poptávku, ale zároveň je signálem, že se Dejvické divadlo nebojí v dobrém slova smyslu rozrušit svoji ikonickou adresu – že to „Dejvické“ vlastně ani tak neznamená lokalitu, jako spíš intenzivní, exkluzivní hereckou souhru a nebo hledání nových témat.

“Přijíždíme na Háje, abychom si ověřili, co všechno znamená mít divadlo v Dejvicích. V Galaxii budeme mít minimálně dvě premiéry. Té podzimní se ujmu já. Bude vycházet z autorské kolektivní tvorby a bude využívat postupy dokumentárního divadla (pracovní název je Facka). Druhou – jarní premiéru bude mít pod režijním dohledem irský režisér Wayne Jordan, který s herci DD vytvoří scénickou koláž
z Marivauxových textů.“ — umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka.

Zeptali jsme se…

Lukáš Průdek, ředitel Dejvického divadla

ředitel Dejvického divadla Lukáš Prudek

umělecký šéf Dejvického divadla jiří Havelka

TM: Jaká jsou Vaše očekávání od tohoto ročního projektu? Myslíte si, že milovníci divadla přesídlí sem? Je to tu přece jen okraj města, i Galaxie ukončila svou činnost…

„To ano, provozovat multikino Galaxie už nebylo ekonomicky výhodné, ale také na to mělo vliv, že vznikl Westfield Chodov, kam Cinema City přesídlilo. Mě ale zajímá nejen umělecká synergie tohoto projektu, nějaké vzájemné obohacení a spolupráce mezi umělci a jak to bude celé probíhat, ale i divácká.

Toto je ojedinělá situace, která se běžně neděje, aby organizace, které mají svůj vlastní věhlas, se najednou spojily dohromady a ze svých zavedených míst se na rok přesunuly na druhý konec Prahy, na periferii. Tohle chceme nějak prolomit. My říkáme, že centrum je periferie a periferie je centrum.

Jižní město vzniklo kolem 70. let, máme tady už několikátou generaci lidí, která zde vyrostla a tohle je nyní jejich místo k životu. Praha 11 ale tolik kulturních možností nenabízí. Nás samotné zajímá, co se stane, vznikne-li tady ojedinělé kulturní místo, s výtvarným uměním, v něm bude bar a bude to příležitost se tu potkat s tolika umělci, i mezi přáteli, navštívit různá představení, i pro děti, galerii atd. Myslím, že svou magnetickou sílu to mít bude. Určitě to přitáhne lidi, kteří tady třeba žijí, rádi by někam šli, ale nemají takové místo.

Připadá nám to, jako velmi zajímavá situace a nevíme dopředu, jak to dopadne, do jisté míry je to nějaký risk.

Až po tom jednom roce, kdy celý projekt skončí, se dá něco vyhodnotit. Určitě to po našem odchodu „nelehne celé popelem“, spolupracujeme s Kreativní Prahou, která právě začíná připravovat analýzu a výzkum toho, co tato nová Galaxie udělá, ať už se to týká věcí vnitřních, provozních, ale i to, zda dochází k synergiím, zda se věci povedly nebo nepovedly. Vznikne tak studie, která bude inspirační zdroj pro hlavní město Prahu.“

TM: Nebude vám líto po roce práce odcházet?

„My budeme moc rádi za novou zkušenost, kterou tady získáme, nejde jen o samotný přesun na Háje, v sále je 240 míst, což není sice tak moc, ale je to pořád o sto víc než máme my v Dejvicích. Hrát ve větším prostoru nám také přinese něco nového. Dejvické divadlo je především komorní činoherní divadlo, které chce pokračovat ve svých komorních prostorách a tam se zase rádi vrátíme.“

Přejeme Vám, ať se tady daří

Eva Smolíková, TM

Zapojení divadla Minor do projektu Galaxie je přirozenou odpovědí na dlouhodobě vysokou poptávku po představeních pro děti a mládež a limitované kapacity stávajících prostor divadla. Nový sál nabízí Minoru příležitost rozšířit svůj dosah a uspokojit větší množství diváků. Jedná se o další krok k dlouhodobé vizi Minoru stát se v budoucnu moderním kulturním centrem pro celou rodinu, které bude poskytovat nejen divadelní zážitky, ale i širší spektrum uměleckých, vzdělávacích a komunitních aktivit.

„Dramaturgická koncepce Minoru počítá se třemi liniemi – nové inscenace nazkoušené přímo v prostoru Galaxie, stávající inscenace, které svými technickými požadavky umožňují hraní na obou scénách a úspěšné inscenace, které bylo divadlo nuceno z kapacitních důvodů vyřadit z repertoáru. První “galaktická” premiéra Minoru je naplánována na 5. října 2025.“ — ředitel Minoru Janek Jirků

Festival 4 + 4 dny v pohybu / Místa činu, který v roce 2025 oslaví své 30. výročí, přichází s novým formátem. Prodloužení trvání festivalu umožní hlubší propojení s lokalitou Jižního Města a jejími obyvateli. Galaxie s devíti sály se stane centrem programu, který zahrnuje rezidence s veřejnými výstupy, tématické skupinové výstavy, prezentace českých a zahraničních divadelních souborů, performance, site-specific projekty, intervence ve veřejném prostoru, komunitní aktivity a programy o vizuálním umění pro všechny generace.

„Nový formát festivalu zároveň přináší příležitost ke zpomalení, zastavení a vytvoření podmínek pro spolupráci i kultivaci jednoho prostoru a jeho prostředí. Výstavní projekty se zaměří na současnost i historii Jižního Města a umělecké participativní projekty pro náctileté či seniory.“ — Denisa Václavová, kurátorka projektu 4 + 4 dny v pohybu – Místa činu

„Oživení legendárního multiplexu na Hájích zahraničními inscenacemi, českými premiérami a dalšími uměleckými projekty vnímáme jako přirozené pokračování našeho nomádství, které začalo už v roce 1998 přemístěním festivalu do bývalé čističky odpadních vod v Bubenči.“ — Pavel Štorek, dramaturg festivalu 4 + 4 dny v pohybu

DanceConnected je nově vzniklá nezávislá produkční jednotka, která do Galaxie přináší energii současného tance a mezioborové spolupráce. Zakládá si na dlouholetých zkušenostech v oblasti tanečního umění a kulturní produkce. Jejím cílem je rozvíjet program, který bude reagovat na specifika místa i potřeby místní komunity. V rámci projektu Galaxie plánuje realizovat taneční představení, umělecké rezidence, workshopy, diskuse a další taneční projekty – jak v budově Galaxie, tak v jejím okolí.

V současnosti se DanceConnected zaměřuje na vybavení svého sálu – zkušebny – a na přípravu programové náplně. Paralelně připravuje nabídku možností spolupráce pro taneční komunitu i pro místní aktéry, jako jsou školy nebo městská část.

„Program zaměříme jak na profesionální scénu, tak na veřejnost všech generací. Důraz klademe především na zapojení různorodých skupin, spolupráci napříč disciplínami a oživení veřejného prostoru prostřednictvím pohybu. Projekt kulturní stanice Galaxie vnímáme jako modelový příklad fungování vícežánrového kulturního centra, kde má tanec své nezastupitelné místo.“ — Markéta Perroud, umělecké vedení projektu, členka DanceConnected

„Zapojení do platformy Galaxie vnímáme jako příležitost stát se rovnocenným partnerem zavedeným kulturním institucím a přinášet nové impulzy, perspektivy a formy sdílení. Pro nás jako novou entitu je velkou výzvou zajistit pro všechny tyto aktivity v našem de facto prvním roce fungování dostatečné finanční krytí, a proto si velmi vážíme veškeré podpory, kterou dostáváme.“ — Daniela Řeháková, management projektu, členka DanceConnected

Zeptali jsme se…

Markéta Perroud, umělecké vedení DanceConnected

Markéta Perroud

TM: Markéto, Vy jste byla dlouhou dobu spoluředitelkou Tance Praha a teď máte zcela novou organizaci. Co Vás vedlo k tomuto kroku? V čem budete jiní, než Tanec Praha?

„Tohle je úplně něco jiného. Jsme lidé (s Tancem Praha), kteří spolu dlouho pracovali a rádi bychom tuto spolupráci udrželi. Naším posláním bylo, doplnit prázdno, které tady někde máme. My máme v současné době jeden mezinárodní projekt, neseme zodpovědnost, abychom ho mohli vůbec realizovat. Takže, byla tu i praktická stránka věci, druhá věc, chceme dělat to, čemu věříme, věnovat se aktivitám, které jsou pro ostatní přínosné, nutné a baví nás. Uplatnění v tanci není tak jednoduché, ten český „rybník“ je malý. Náš záměr tedy není dělat projekty, které už existují, ale takové, které by doplňovaly to, co tady už je.“

TM: Vy tady v Galaxii ale nebudete dlouho. Co si tedy přejete nebo slibujete od Vašeho působení zde na Hájích?

„Beru to jako unikátní projekt. Vyzkoušíme za jeden rok možnost spolupráce různých subjektů, kdy každý má jinou právní formu, jiné zaměření. A tanec má opravdu své místo v kulturním centru. Také nás zajímá práce s komunitami, my se sem opravdu těšíme. Budovat komunitu trvá nějakou dobu. Ale my jsme tu jen na rok, takže plánujeme expandovat mimo prostory Galaxie. Povědomí o současném tanci budeme šířit Jižním městem.“

TM: Kolik projektů chystáte pro ten rok?

„Náš plán revidujeme podle financí a možností. Taneční prostory teprve vznikají, my můžeme udělat program, až budeme znát také technické dispozice. Připravujeme asi 42 projektů, je to od září 2025 do prosince 2026.

Budeme se těšit a uvidíme, co tanec přinese „Jižňákům.“

Eva Smolíková, TM

DAMU v tomto roce jako první vysoká škola v ČR akreditovala magisterský profesní studijní program Světelný a audiovizuální design pro živá umění, který reaguje na současnou tendenci intenzivního propojování prostoru, technologií, dramaturgie a režie a na trendy evropských divadelních škol, kde jsou designerské studijní programy etablované již řadu let. Do studijního programu, který vyučuje světelný, zvukový a projekční design včetně výstavního designu ve striktně nedělené kooperaci, fakulta právě vybírá první studenty a studentky, jejichž studium započne na podzim roku 2025. Galaxie studijnímu programu poskytne především prostor pro výuku, ale také jedinečný kontakt studujících s uměleckou praxí, který přirozeně nese také potenciál tvůrčího propojení.

“Světlo, zvuk a jejich projekce v živém prostoru jsou odjakživa spojeny s lidským rodem při všech jeho existenčních etapách. Projekt Galaxie nám přináší možnost si toto na chvíli v tom rozběhaném životě zažít, užít, vychutnat a nejen neuvědoměle přijímat. Nabízí se nám PROSTOR, nikoli konzumace, které jsme přesyceni, a tak více a více hladovíme.” — Garant studijního programu, skladatel a pedagog DAMU prof. MgA Vratislav Šrámek

Foto: Eva Smolíková

Šárka Samková

pro Taneční magazín

Přihlášky pro mladé talenty a jejich učitele

Akademie MenART otevírá přihlášky svého pátého ročníku

Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART vstupuje do jubilejního pátého ročníku. I v příštím školním roce nabídne mladým talentům a jejich pedagogům možnost spolupracovat s 15 mentory – předními osobnostmi české umělecké scény, jež je svou tvorbou budou inspirovat v dalším rozvoji. Zároveň mají studenti příležitost veřejně prezentovat výsledky své práce na prestižních festivalech, které takto otevřeně podporují budoucí generaci. Za uplynulé čtyři roky prošlo Akademií MenART 412 studentů a 275 učitelů. Řada absolventů následně uspěla v přijímacích zkouškách na umělecké školy v Česku i zahraničí. Smyslem Akademie MenART je podporovat nadané žáky a studenty a pedagogům poskytnout inspiraci do výuky. Přijatí studenti a jejich pedagogové získají stipendium na jeden školní rok společné práce s mentorem. „Inspirativní setkání jsou v životě zásadní. Věřím, že možnost pravidelné systematické práce s vynikajícími uměleckými osobnostmi může zásadním způsobem ovlivnit mladou generaci nejen v potenciální kariéře, ale i v ostatních oblastech života a lásce k umění,” je přesvědčena zakladatelka Stipendijní Akademie MenART Dana Syrová.

Role mentorů se v ročníku 2022/2023 ujmou v oboru klasické hudby: klavírní virtuosové Ivo Kahánek a Karel Košárek, sopranistka Kateřina Kněžíková, violoncellistka Michaela Fukačová a flétnista a vyhledávaný pedagog na mezinárodní scéně Jan Ostrý, kytarista Pavel Steidl a také houslista Jan Fišer. Inspirativní setkání v hudebních žánrech bez hranic a autorské tvorbě povedou zpěvačka Radka Fišarová a skladatelka a interpretka Beata Hlavenková. Hornista a dirigent Radek Baborák se zaměří na práci se školními orchestry. Taneční umění přiblíží už počtvrté choreograf a tanečník Jan Kodet a “prkna, co znamenají svět” pak herec Ondřej Nosálek. MenART opět nabídne také práci na poli nejrůznějších výtvarných technik. Do ilustrace a animovaného filmu studenty zavede režisérka a výtvarnice Galina Miklínová a do výtvarné tvorby – pedagog Pavel Mrkus a multimediální umělec Milan Cais.

Detailní informace mohou zájemci najít na stránkách www.menart.cz. Uzávěrka přihlášek je 30. 3. 2022.

“Mezi talentovaným žákem a profesionálním umělcem je jistě spousta rozdílů v dovednostech a zkušenostech, ale v jedné věci jsou, nebo by měli být, stejní. Oba by měli cítit intenzivní touhu vyjadřovat se hudbou. A jelikož touha se vždy lépe prožívá minimálně ve dvou, mám velkou radost z projektu mentoringu, který unikátním způsobem propojuje světy ZUŠ a profesionálního umění – světy, které jeden bez druhého nemohou dlouhodobě úspěšně existovat,” říká zakládající mentor a pianista Ivo Kahánek, který na Akademii MenART bude vyučovat už popáté.

Akademie MenART vznikla v úzké spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené, jehož cílem je podpořit a zviditelnit význam uměleckého vzdělávání v naší společnosti. Akademie nabízí dvojici student – pedagog roční stipendium v rámci uceleného programu spolupráce s mentory, propojuje uměleckou praxi a vzdělávání a inspiruje k výměně zkušeností. Právě vlastní pozitivní zkušenosti z přístupu pedagogů vedly umělce k rozhodnutí stát se pro následující rok mentory.

“Jsem velmi poctěn přizváním do tohoto krásného projektu a budu se s vámi velmi rád dělit o myšlenky a vlastní zkušenosti a snad i já vám budu moci pomáhat nacházet sebe sama, i když vím, že tato cesta nezná konce,” doplňuje kytarista a mentor Pavel Steidl.

Do Akademie MenART se mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, 2. stupně ZŠ či studenti středních škol, kteří se chtějí posunout prostřednictvím práce se špičkovým profesionálem v oboru. Budou se připravovat v ryze studijním prostředí, které nemá ambici soutěžit, avšak cíleně se zaměřuje na rozvoj talentu studentů. Dvojice student či skupina studentů s pedagogem absolvují čtyři až šest pracovních skupinových setkání s mentorem. Skupiny pracují společně, důraz se však klade na individuální přístup a potřeby každé dvojice student-pedagog.

Stipendisté Akademie MenART mají kromě samotné studijní části příležitost představit výsledky své práce na renomovaných kulturních akcích, jako je největší přehlídka klasické hudby v ČR Pražské jaro a také Národní festival Smetanova Litomyšl či Americké jaro a Smetanova výtvarná Litomyšl. Stipendisté rovněž dostanou příležitost se prezentovat v rámci stěžejních projektů celostátního festivalu ZUŠ Open. „Je neskutečně nabíjející prožít naplno svoji lekci s neuvěřitelně inspirativním mentorem, který je vždy plný nápadů, postřehů a fantastických rad,“ říká o programu stipendistka aktuálního ročníku Viktoria Kozánková.

Akademie MenART 2020/2021 – ohlédnutí

Navzdory pokračující pandemii se i loni uskutečnil čtvrtý ročník Akademie MenART 2020/2021. Studenti se hlásili do oborů operní a muzikálový zpěv, hra na klavír, housle, saxofon a skladba, příčná flétna, divadlo, malba a komiks. MenART zahájilo dvouapůldenní setkání v Kroměříži, poté se v pravidelných třech až šesti celodenních pracovních setkání scházeli mentor – student – pedagog. Mladí hudebníci představili svou práci na nejvyhledávanějších přehlídkách klasické hudby v Česku, jako jsou Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a multižánrovém festivalu Americké jaro. Naopak svou výtvarnou tvorbu prezentovali jejich kolegové na výstavním festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl, který je doprovodnou akcí stejnojmenné národní hudební přehlídky.

MenART též nabízí webináře určené zejména pedagogům, rodičům i pokročilým studentům. Pilotní webinář má téma Jak z trémy udělat svého pomocníka připravil klavírní virtuos a docent Hudební akademie múzických umění Ivo Kahánek a je dostupný na stránkách Akademie. S ohledem na vzrůstající zájem též Akademie připravuje jednodenní semináře MenART+ a stejně tak se věnuje setkávání s bývalými studenty v projektu MenART Reunion.

Patron Akademie MenART: RSJ

Mecenáš: Julius Prüger

Za finanční podpory: Hlavní město Praha

Partneři a podporovatelé: Erste Premier, Aveton, Centrální depozitář cenných papírů, ČEPS, PVK, Ivana Janečková

Podpora vybraných studentů: Nadace Albatros

Zvláštní poděkování za podporu mladých talentů: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Americké jaro, Smetanova výtvarná Litomyšl, Bohemian Heritage Fund

Mediální partneři: Harmonie, KlasikaPlus

Spolupracující instituce: ZUŠ Kroměříž, UMPRUM, HAMU, DAMU, DOX

Ve spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené

Foto: Petra Hájská, Radek Baborák

Silvie Marková
pro Taneční magazín

Rozhovor s herečkou Kristýnou Hrušínskou

„Divadlo je můj druhý domov“

Kristýna Hrušínská pochází ze slavného hereckého rodu a s divadlem v krvi se narodila. Přesto nejdříve vystudovala hotelovou školu a až pak herectví na DAMU. Rodinné Divadlo Na Jezerce je pro ni druhým domovem. V současné době se s Kristýnou Hrušínskou setkáváme v nekonečném seriálu Ulice, kde hraje Vandu Veselou a před kamerou se setkává nejen se svoji maminkou Miluší Šplechtovou, ale také se svým strýcem hercem Rudolfem Hrušínským ml., a jak přizná, je za tuhle roli velice šťastná.

Váš herecký rod sahá až do první poloviny 19. století. S divadlem v krvi jste se již narodila a od mala Vás bavilo, přesto jste nejdříve vystudovala cestovní ruch a průvodcovství na Hotelové škole. Proč jste si vybrala tento obor?

„Mě vždycky bavila historie a cestování. Po základce jsem byla ještě takové uťáplé jelítko a myslím, že na konzervatoři bych s tím měla problém. Tak jsem se nakonec rozhodla pro cestovní ruch. Každopádně herectví mě pořád lákalo, tak jsem to zkusila po maturitě na DAMU a ono to vyšlo. Myslím, že by mě strašně bavilo jezdit po světě a uvádět třeba cestopisy, nebo něco takového. Skloubit herectví s cestováním a historií.“

Díky znalosti jazyků jste byla na stáži ve Finsku a Tunisku. Jaká to byla pro Vás zkušenost?

„Bylo to parádní. Byla to vlastně taková neplacená brigáda v cizí zemi. Pracovala jsem za byt a stravu a zároveň jsem měla spoustu volného času na cestování a prozkoumávání okolí. Finsko je nádherná země. Trochu mi připomíná Jižní Čechy, možná proto se mi tam tak líbilo:-)

Máte staršího bratra Nikolu a sestru Báru a jen Vy jste se ze sourozenců vydala na hereckou dráhu a vystudovala herectví na DAMU. Co rozhodlo, že herectví je to pravé povolání pro Vás?

„Já nevím. Asi to, že mě přijali na DAMU. Každopádně Bára si taky zahrála v televizním filmu Město bez dechu. Hrála tam malou houslistku. A na to, že na housle vůbec neumí, roli zahrála skvěle!“

z focení pro značku Fraise Kamily Jahodové

Jak vzpomínáte na své hostování ve zlaté kapličce v ND v roli Clarice ve hře Sluha dvou pánů (2010)?

„Tuhle roli mi kdysi nabídl Ivan Rajmont, který hru režíroval a byl tehdy naším vedoucím ročníku na DAMU. Byla jsem z toho nadšená. Vždyť Národní divadlo byla po generace meta všech herců. Nevím, jestli je tomu tak pořád, ale já jsem byla tehdy z té nabídky paf:-) Když se blížila moje premiéra v tomhle představení, tak se mi pokaždé, když jsem jela kolem ND tramvají, rozbušilo srdce.“

Řadu let jste členkou Divadla Na Jezerce, které založil Váš tatínek Jan Hrušínský. Někde jste řekla, že díky tomu, že Vaše rodina provozuje herectví několik generací, je pro vás chodit pracovat do divadla, jako chodit domů… Platí to stále, a co pro divadlo znamená?

„Ano, v případě Divadla Na Jezerce tomu tak je. Je to vlastně můj druhý domov. Divadlo a jeviště je takový zvláštní, magické místo. Necítíte se úplně fit, je vám ouvej, něco vás bolí, ale vlezete na jeviště a všechno to zmizí a jen si užíváte tu odezvu od diváků. Je to krásný povolání.“

Divadlo Na Jezerce – Naprostí cizinci – Kristýna s Janem Řezníčkem, Ondrou Kavanem, Bárou Kodetovou, Petrem Vackem, Patricií Pagáčovou a Radkem Švecem

Na scéně se setkáváte také se svými rodiči a s oběma jste si zahrála také ve filmu Pánský klub, v němž si zahrál také Váš syn Vojtěch a režii měl Váš manžel Matěj Balcar. Jak se Vám pracovalo, je výhodou, že jste rodina a znáte se dobře, nebo to má i stinné stránky?

„Jojo, Matěj si nás tam obsadil všechny. Mne se s Matějem pracuje skvěle. Díky tomu, že si vlastně spoustu věcí, které pak režíruje, píše sám a já jsem jeho první čtenář i kritik, tak přesně vím, jak chce postavu i celou hru pojmout a já se pak snažím mu to na jevišti, potažmo před kamerou, nekazit. A hraní s rodiči si užívám. Je to tradice v našem rodě:-) To, že v Pánském klubu hraje i náš Vojtík je super. Byť mu v době natáčení byly necelé 4 roky, zvládl všechno naprosto skvěle. A ještě s úsměvem.“

Kristýna Hrušínská s manželem

Nejnověji máte také roli v nekonečném seriálu Ulice, kde hrajete Vandu Veselou, která se vrací do Čech z emigrace za svoji matkou, kterou hraje Vaše skutečná maminka Miluše Šplechtová. Jak se sžíváte s touto rolí? Je vám Vanda něčím blízka?

„Já jsem za tuhle roli strašně šťastná. Už proto, že se před kamerou setkáváme s maminkou, ale také se strejdou Rudolfem, se kterým hraji úplně poprvé. Tak z toho mám velkou radost. Vanda je takové přerostlé dítě, není moc praktická, spoustu věcí si bere osobně. A hlavně má opravdu moc ráda svojí maminku. A to právě máme společné:-)“

Jaké role ráda hrajete? Je Vám bližší komedie nebo drama a jak se kamarádíte s kamerou?

„Vlastně mám na role docela štěstí, hraji je všechny ráda. Každá má něco do sebe. Je nádherný pocit slyšet v hledišti smích a vědět, že se ti lidé smějí díky mně. A zároveň je pěkný, když je v hledišti hrobové ticho a po představení mi říkají, že i slza jim ukápla. Ne, že bych ráda lidi přiváděla k slzám, ale vlastně mě to vždycky tak potěší:-) S kamerou jsme se docela skamarádily. Uvidíme, jak dlouho nám to kamarádství vydrží, já ho rozhodně ukončovat nebudu:-)

z focení pro značku Fraise Kamily Jahodové

A co chvíle volna, jak je ráda trávíte?

„Každou volnou chvilku jsem se svým synkem Vojtíkem a manželem Matějem. Moc rádi spolu jezdíme po výletech. Sem tam je ovšem potřeba mít takovou chvilku jen sama pro sebe. Mám to štěstí, že máme velkou rodinu, takže se stává, že když má Matěj práci, tak si babičky Vojtíka rozeberou a já mám třeba dva dny jen pro sebe. To pak sedím na terásce, piju kafíčko, plzínku, učím se texty, jdu si zaběhat, zaplavat a sem tam vlítnu na Instagram. To je jediná sociální síť, kterou jsem propojená se světem.“

Kristýna Hrušínská:

Narodila se 5. 3. 1985 v Praze – rodiče – herci Miluše Šplechtová a Jan Hrušínský. Dědeček Rudolf Hrušínský byl slavný herec, strýc Rudolf Hrušínský ml. a také bratranec Rudolf Hrušínský nejml. se také vydali na hereckou dráhu. Díky herci Hynkovi Muškovi je rod Hrušínských spřízněn s hereckým rodem Kostkových, který je jejich společný předek.

Vystudovala cestovní ruch a průvodcovství na Hotelové škole a herectví na DAMU. Je členkou Divadla Na Jezerce, které založil její otec, jehož je také principálem.

Film a TV – Hodina klavíru, Setkání v Praze s vraždou, Nemocnice na kraji města – nové osudy, Vyprávěj, Doktoři z Počátků, Vánoční kameňák, Modrý kód, Pánský klub, Ulice…

Manžel – režisér a scénárista Matěj Balcar a mají syna Vojtěcha (2017).

Foto: Archiv K. Hrušínské

Veronika Pechová

pro Taneční magazín