Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Kliknutím na “Povolit vše” povolíte všechny cookie.
Customise Consent Preferences
We use cookies to help you navigate efficiently and perform certain functions. You will find detailed information about all cookies under each consent category below.
The cookies that are categorised as "Necessary" are stored on your browser as they are essential for enabling the basic functionalities of the site. ...
Always Active
Necessary cookies are required to enable the basic features of this site, such as providing secure log-in or adjusting your consent preferences. These cookies do not store any personally identifiable data.
Functional cookies help perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collecting feedback, and other third-party features.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics such as the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Performance cookies are used to understand and analyse the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Advertisement cookies are used to provide visitors with customised advertisements based on the pages you visited previously and to analyse the effectiveness of the ad campaigns.
Nezapomeňte tančit 29. dubna! Oslava tance a pohybu probíhá po celém světě!
prostranství před Výstavištěm, Holešovice
29.4. od 13:00 h
Každý rok ve stejný den probíhá po celém světě oslava tance a pohybu – Mezinárodní den tance. Tančit se bude na mnoha místech v celé České republice, v Praze to budou např. Piazetta Národního divadla nebo prostranství před Výstavištěm v Holešovicích.
Neváhejte se zapojit i Vy, máte prostor před Výstavištěm v Holešovicích! Studio ALTA, PONEC – divadlo pro tanec a divadlo Alfred ve dvoře připravili program, který je otevřen každému, od dětí po seniory, od laiků po profesionály.
Tanec Praha zapojí do oslav nejen spřízněné umělce, ale i žáky základních škol, na kterých profesionální umělci působí v rámci projektu Tanec školám. Přijďte je podpořit nebo se s dětmi zapojit do našich pohybových her již od 15:00 hod.!
Během odpoledne se představí řada dalších projektů a umělců od aktivit dětí, přes současný tanec, fyzické divadlo po folklor nebo capoeiru. Akce je součástí celorepublikové oslavy Mezinárodního dne tance, kterou koordinuje Vize tance: www.danceday.cz
„Chci cestovat a vidět své žáky kteří pokračují v tanci“
Výuka Fit-Brasil:
Výuka Capoeira děti:
Capoeira II. Roční páskování:
1. Pocházíte z Brazílie (Salvador Bahía – severovýchod). Proč jste se rozhodl učit tanec právě v ČR? Co Vás přitahovalo?
Láska. Zamiloval jsem se do slečny (Veroniky). Ne do ČR.
Ale na druhou stranu – viděl jsem ČR jako nový, otevřený trh. Přišel jsem před pěti lety, ČR je otevřená novým možnostem.
2. Vrátil byste se zpět do rodné země, nebo je ČR volba napořád?
Zatím jsem se nesžil s prostředím – jiný jazyk, jiné klima. Teď tu sice jsem, ale navěky jistě ne. Ideálně si to představuji tak, že 6 měsíců budu v Brazílii a 6 měsíců v ČR. Jsem vyloženě letní typ, v zimě trochu trpím.
3. Vy učíte sambu, mambo, salsu a capoeiru. Představte capoeiru. Je to spíše sebeobrana, je to tanec?
Capoeira je především kultura, v rámci toho existuje tanec, bojové umění, terapie. Jednoduše je to životní styl.
4. Ubránil by se člověk capoeirou při přepadení?
Capoeira byla využívána v dávných dobách jako sebeobrana. Byl to tanec, kterým se otroci bránili otrokářům, bránili svá území. Od pradávna to byla sebeobrana, rozhodně se člověk ubrání. Každý ji využívá po svém, někdo pro boj, pro sebeobranu, někdo jako tanec.
5. Co zranění při tanci? Stává se to?
To ano, zranit se dá lehce.
6. Jaký je zájem mezi Čechy? V ČR přece jen není žádná tradice v takových tancích.
Čechům tohle jde dobře, jsou sportovně nadaní a pohybliví, věnují se sportům letním i zimním. Za komunistického režimu zde byly spartakiády – takže lidé mají pohyb v sobě. Když se člověk nebo tedy Čech pro něco nadchne, dokáže se naučit cokoliv, i kulturu naprosto cizí. Od té doby, co se otevřely hranice i jiným kulturám, Češi mají zájem zkusit i něco netradičního.
Pro Čechy není těžké naučit se pohyb, ale problém je, že při učení chybí spojení hudby se sportovním pohybem. Capoeira je určitá filozofie – vyžaduje i porozumění kultury. A to je pro zdejší lidi těžké, ale capoeira bez hudby není možná.
7. Chodí hodně dívek? Je to spíše bojový tanec, je vůbec vhodný pro křehké dívky?
Je převaha žen, které se zajímají o capoeiru – ženy, ale i muži hledají své místo ve společnosti. Toto je klub bojového umění, ale je tu vysoké procento žen.
Dříve bylo každé bojové umění převážně pro muže. Ale novým pohledem na společnost a změnou sociopolitické situace ženy chtějí svá práva a snaží se je využívat. Navíc capoeira má v sobě umělecký prvek, což je pro ženy zajímavé mnohem více než třeba karate.
Jediná obava lidí – a ta je daná komerčními médii – to jsou bitky a akrobacie. To, co je vidět na internetu nebo v televizi, je normálnímu člověku nemožné. Ale capoeira je především hudba, filozofie, tanec, je to mnohem víc než akrobacie a boj.
Jednoduše se dá říct – capoeira má mnoho tváří, když mi tedy nejde akrobacie, mohu se věnovat hudbě, hře na nástroje.V capoeiře se zkrátka najde kdokoliv.
8. Kolik let tréninku je třeba, než člověk zvládne akrobatické prvky, které capoeira obsahuje?
To se nedá jednoznačně říct. Záleží na každém člověku, na jeho schopnostech. A není důležité, jak dlouho tančí, ale jak často.
Každý přijde do kurzu s jinou „výbavou“. Běžný člověk z ulice, který chodí 1x týdně do posilovny je na tom jinak, než Brazilec, který cvičí 3x týdně. Pak za tři měsíce obdrží svůj první pásek (po první zkoušce).
9. Vaši tanečníci mají vytrénované postavy. Jsou třeba postavy, které se na capoeiru nehodí? Řeknete někomu, že se pro tento tanec nehodí ?
V capoeiře není tato diskriminace. V životě jsou výzvy, tady také. Pokud člověk chce, tak všechno dokáže. Tančí i handicapovaní. Dokáže to každý, je jedno, že je hubený, tlustý…
10. Je právě doba karnevalu ve Vaší rodné zemi. Jezdíte na karneval do Brazílie? Není Vám líto, že tam teď nejste?
Samozřejmě, že tam jezdím. Je mi to líto, že tam teď nejsem.
Navíc v mém rodném Salvador Bahía je jiný karneval, náš vlastní. V Riu de Janeiro lidé sedí a dívají se na masky, kostýmy. Ale v Salvador Bahía je to jiné, lidé jsou součástí karnevalu, tančí, je to jedna velká párty, trvající několik dnů.
11. Jste profesionál. Kolik hodin denně musíte věnovat tanci, nebo kolik chcete věnovat tanci?
Pohyb je moje práce, musím se věnovat pohybu. Denně 4 hodiny učím a sobě se věnuji 1,5 hodiny ve fitnes klubu.
12. Cvičíte nebo tančíte někdy jen sám pro sebe, pro svou vlastní radost?
Veronika: Carlos zpívá a tančí pořád. Vstává z postele a už tančí!!
Dělám to, co mě baví. Tančím na hodině, tančím na různých workshopech, na tanečních akcích, které mě obohacují. Ve svém volném čase také vyhledávám tanec.
13. Děláte si všechny choreografie sám?
Ano, rozhodně sám.
14. Kde berete inspiraci?
V Brazílii, doprovázím svým tancem akce, které jsou aktuální. Např. jakmile je stanoven hit karnevalu, hned začnu připravovat novou choreografii. I žáci mě inspirují. Ptám se jich, co by chtěli tančit…
15. Stalo se Vám někdy, že jste neměl energii, byl jste vyloženě unavený a nechtělo se Vám tančit a učit? Co potom?
Jsem jako každý, také cítím únavu. Zvlášť v zimě. V zimě se mi skoro nechce vycházet ven, nejraději bych hodiny nedával vůbec.
Snažím se dobíjet energii tancem. V každé skupině ale probíhá výměna energií. Když přijdu na hodinu unavený a jsou tam lidé, kteří chtějí tančit, tak mě dobíjí energií. Když tam jsou „lajdáci“, tak samozřejmě ne.
16. Čeho ještě chcete dosáhnout v tanci? Vlastně všechno máte, zdá se.
Přál bych si ve své práci pokračovat. Vytvářet skupiny, které se zajímají o capoeiru, chtěl bych cestovat a vidět své žáky, kteří pokračují v tanci. Jsem nositelem této filozofie. Trénoval jsem žáky v Japonsku, také v Brazílii mám svou školu a nechci zanedbávat své žáky.