Alena Müllerová – Taneční magazín

Karel Hvížďala a lidé, kteří tvoří jeho svět

Duchaplný komentátor a publicista hovoří o umění vedení rozhovoru

Nový dokument Viktora Polesného Svědectví Karla Hvížďaly přibližuje život významného českého publicisty a zároveň hledá odpověď na otázku, v čem spočívá umění dobrého rozhovoru. Třiaosmdesátiletý novinář, spisovatel a autor mnoha oceňovaných rozhovorových knih Karel Hvížďala v něm rozmlouvá s přáteli a spolupracovníky, s nimiž ho pojí profesní či osobní historie. Dokument uvede ČT2 4. března ve 21:00.

„Režisér Viktor Polesný představil novináře a spisovatele Karla Hvížďalu originálním způsobem. Ve filmu vystupují významné osobnosti, s nimiž se Hvížďala během života setkal. Divák se dozví mnohé o umění vedení rozhovoru a ocení vtip, optimismus i noblesu tohoto duchaplného komentátora naší doby,“ říká o novém snímku kreativní producentka Alena Müllerová.

V dokumentu s Karlem Hvížďalou rozmlouvají například herečka Magda Vášáryová, divadelník Jiří Suchý, herci Oldřich Kaiser a Jiří Lábus, politolog Jacques Rupnik, publicista Karel Steigerwald nebo politik Petr Pithart. Karel Hvížďala v něm vzpomíná i na výjimečná setkání s těmi, kteří už mezi námi nejsou – třeba s výtvarnicí Adrienou Šimotovou, hercem Pavlem Landovským, malířem Janem Zrzavým, spisovatelem Arnoštem Lustigem, politikem Karlem Schwarzenbergem nebo s Václavem a Olgou Havlovými. Diváci se mimo jiné dozvědí, jak došlo k tomu, že dala Olga Havlová název Hvížďalově nejznámější knize – Dálkový výslech. Tento knižní rozhovor s Václavem Havlem vznikal korespondenčně během let 1985–1986, kdy žil Hvížďala v Bonnu a Havel v Praze, byl přeložený do 31 jazyků a jenom v Česku vyšel ve třinácti vydáních.

„Rozhovory mě obohatily o to nejcennější. Přátelství a kamarádství se zpovídanými,“ bilancuje v dokumentu Karel Hvížďala, který se tentokrát před kamerou ocitl v roli respondenta. A ke své celoživotní práci dodává: „Tajemství rozhovoru, aby fungoval, je v tom, že do něj vždycky musí vstoupit něco, co překročí jeho téma. (…) Nedají se jen obtisknout slova na papír, člověk se musí snažit do textu dostat celou osobnost, to, jak se člověk tváří, jak co říká, to všechno musí být v těch slovech.“

Snímek vznikal v průběhu loňského jara. Po premiéře 4. března na ČT2 bude dostupný v iVysílání.

Foto: D. Ployhar

Vendula Krejčová, ČT

pro Taneční magazín

Děcko

Česká televize uvede nový seriál

Seriál Děcko, který reflektuje různé podoby náhradní rodinné péče, přichází na obrazovky České televize v pravý čas. Jeho premiéra koresponduje s aktuální změnou zákona, který ruší kojenecké ústavy pro děti do tří let. Nová legislativa klade důraz na péči pěstounů a náhradních rodin, což je klíčové téma tohoto desetidílného seriálu. První díl uvede ČT 1 ve 20:10 v pátek 17. ledna, dostupný bude také v iVysílání.

„Seriál otevřeně ukazuje proces přímé adopce. Jde o zajímavé, kontroverzní a aktuální téma. Mě samotnou překvapilo, že tento proces existuje a funguje. Pojem přímá adopce náš právní řád nezná, v zákoně jej nenajdete, ale není nelegální. Děcko jej nijak nepropaguje, ani nezatracuje, jde dál – ke všem možným formám náhradního rodičovství. Soustředí se na hledání cest, jak dát všem dětem naději a šanci na šťastné dětství,“ říká kreativní producentka Alena Müllerová, v jejíž tvůrčí skupině novinka České televize vznikla.

Příběh sleduje Kláru Vernerovou (Judit Pecháček), samoživitelku, matku dvou dětí, která v tíživé životní situaci učiní nelehké rozhodnutí dát své třetí, ještě nenarozené dítě k přímé adopci. Na kurzu pro žadatele o adopci a prostřednictvím internetu poznává čtyři rozdílné páry, jejichž touha stát se rodiči je silně ovlivněna jejich osobními příběhy a konflikty. Postavy a jejich příběhy zobrazují manželský pár Beátu a Huberta (Elizaveta Maximová a Jan Jankovský), registrované partnery Petra a Vladimíra (Daniel Krejčík a Andrej Polák) nebo Michala a Alici (Patrik Děrgel a Eva Hacurová) čelící partnerské krizi. V příběhu se pak objevují také manželé Brožovi (Tereza Hof a Jaromír Nosek), kterým nevychází pokusy o umělé oplodnění. Do příběhu se promítají aktuální témata, jako je domácí násilí, ekonomický tlak na samoživitele, psychické problémy nebo byrokratická složitost adopce. Významnou roli hraje také sociální pracovník Jarmil Čáp (Ondřej Malý), který boří stereotypy o neempatických úřednících.

Za seriálem stojí autorská dvojice Kateřina Krobová a Lucie Macháčková, jejichž scénář spojuje drama s humorem a vypráví příběhy, které jsou lehce inspirovány reálnými situacemi. Režie se ujali Rozálie Kohoutová a Radim Špaček, kteří svými osobitými styly přispěli k celkové jedinečnosti seriálu.

Seriál je nejen napínavou sondou do tématu náhradní péče, ale také emocionální cestou plnou nečekaných zvratů. Jednou z hlavních myšlenek seriálu je sdělení, jak důležité je dát dětem šanci zažít naplněné dětství a také možná lépe porozumět náročné práci sociálních pracovníků i komplikacím spojeným s adopcí a pěstounstvím.

Premiéra v pátek 17. ledna 2025 na ČT1 a také v iVysílání.

Foto: Lukáš Oujeský, Zuzana Páchová

Vendula Krejčová, ČT

pro Taneční magazín

Anatomie jedné lásky i nenávisti, doby a tvorby

Olga Sommerová v novém dokumentu rekapituluje vztah novinářky Dani Horákové a filmaře Pavla Juráčka

Česko-německá novinářka, spisovatelka a politička Daňa Horáková byla významnou postavou disentu a manželkou jednoho z nejvýraznějších režisérů a scenáristů československé nové vlny Pavla Juráčka. Snímek Juráček je můj osud představuje nejen soužití těchto dvou tvůrčích osobností, o němž Daňa před čtyřmi lety napsala knihu nazvanou O Pavlovi, ale i útrapy emigrace, tlaky normalizace a návrat k profesi v cizí zemi. Dokument bude mít televizní premiéru v úterý 22. října, a to ve 21:05 na ČT2.

„Ve filmovém klubu v Paláci Adria jsem potkávala Pavla Juráčka, ale nedokázala jsem si spojit toho nemocného, zničeného muže, který byl už jen stínem obdivovaného tvůrce, s ‚tím Juráčkem‘, jehož filmy jsme na FAMU zbožňovali. Věděla jsem, že Daňa byla jeho manželkou a že poté, co byli v rámci StB akce Asanace donuceni opustit republiku, zůstala v Německu, zatímco on se vrátil. Když jsem pak četla její knihu O Pavlovi, byla pro mě doslova zjevením. Její příběh je silný a inspirativní, stejně jako ona,“ vysvětluje kreativní producentka Alena Müllerová důvody, které stojí za vznikem dokumentu.

Daňa Horáková se narodila po druhé světové válce v Sasku v česko-německé rodině. Vyrůstala v Praze, na Univerzitě Karlově vystudovala filozofii. Koncem šedesátých let žila rok v New Yorku. Po návratu do Československa organizovala salony pro disidenty, kteří přišli během normalizace o zaměstnání a měli zakázáno publikovat. Od roku 1975 řídila s Václavem Havlem samizdatovou Edici Expedice. Byla signatářkou Charty 77. V roce 1979 se provdala za filmového režiséra Pavla Juráčka a byli nuceni se vystěhovat do Německé spolkové republiky.

„Paměti Dani Horákové, tak jak je prezentuje v knize O Pavlovi, lze vnímat jako postřehy o vztazích československých disidentů doma a v exilu. Zároveň jako obžalobu normalizačního režimu v Československu, který vzal Juráčkovi veškerou naději na pokračování filmařské profese. V této existenční a existenciální situaci se prosadili jeho démoni, kteří ho jako tvůrce zničili. Představit v dokumentu významnou postavu československého disentu a manželku jednoho z nejvýraznějších filmařů 60. let, a to včetně bouřlivých peripetií jejich vztahu, bylo neodolatelnou výzvou,“ říká o snímku Juráček je můj osud režisérka Olga Sommerová.

Daňa Horáková byla v Německu úspěšnou novinářkou. Publikovala ve významných denících a magazínech rozhovory s největšími světovými celebritami a má také dvouletou politickou zkušenost. V letech 2002 až 2004 byla coby nestraník zvolena hamburskou ministryní kultury. Zasadila se například o výstavbu ikonické budovy tamní filharmonie. „Olga Sommerová mě k natočení dokumentu přesvědčila svou profesionalitou. Už před časem mi poslala své filmy, jejichž portrétní příběhy mě upoutaly. Ono totiž nejde jen o to se (jako v hodině dějepisu) dozvědět, co se stalo, ale také o to, kdo vypráví. A proč ten dotyčný vykresluje ‚historii‘ tak, jak ji prezentuje. Když je férový a ovládá své řemeslo, sladí svůj světonázor, svou perspektivu s postojem svého protagonisty. Anebo s ním bojuje.

Dokument Juráček je můj osud bude od 22. října dostupný také v iVysílání ČT.

Vendula Krejčová, Česká televize

pro Taneční magazín