4+4 dny v pohybu – Taneční magazín

Nová kulturní stanice Galaxie

Proměna bývalého multikina Galaxie – unikátní dočasný multikulturní dům

Významné kulturní organizace – Dejvické divadlo, Minor, 4 + 4 dny v pohybu, DanceConnected a DAMU rozžijí opuštěné sály bývalého multikina Galaxie na konečné metra C Háje, aby rozhýbaly kulturní mapu Prahy a v jedinečné spolupráci vytvořily nové příležitosti pro místní komunity, diváky zavedených kulturních organizací, ale i pro svůj další rozvoj. Kulturní stanice Galaxie se v září 2025 otevře na jeden rok všem milovníkům kultury napříč žánry.

Dejvické divadlo se připravuje na rok trvající rekonstrukci své domovské scény na Praze 6. Od roku 2023 intenzivně hledalo dočasné útočiště, ve kterém by mohlo hrát a zkoušet po dobu rekonstrukce. Je to téměř rok, kdy vedení DD poprvé vstoupilo do budovy bývalého multikina Galaxie.

„Nabídka majitelů na dočasné využití všech sálů byla vstřícná a my jsme hned začali hledat kulturní organizace ke spolupráci, aby se co nejvíce sálů naplnilo atraktivním programem.“ — ředitel Dejvického divadla Lukáš Průdek.

Nyní zde probíhají nutné minimální změny spojené s přestavbou kinosálů na divadelní sály, galerie, zkušebny, učebny a centrální Big Bang Bar, který bude středobodem Galaxie a místem kreativního setkávání. Autory designu vstupního foyer s barem jsou vizuální umělci Krištof Kintera a Matej Al-Ali. Instalace baru jako uměleckého díla bude vycházet z dlouhodobého projektu Krištofa Kintery, který pracuje s rozsáhlým pojmoslovím a slovní semiotikou pestrých slovních označení stavů lidské mysli. Výsledkem má být ohromující prosvětlená psychologická laboratoř.

Všechny organizace spolupracující na kulturní stanici Galaxie mají své zřizovatele, granty či soukromé podporovatele na uměleckou tvorbu a provoz. Nezbytné úpravy a vybavení prostor Galaxie však nelze hradit z provozních rozpočtů kulturních organizací. Proto chce projekt do úprav a vybavení prostor zapojit i veřejnost formou komerční kampaně na platformě Donio, která bude vyhlášena 10. dubna.

Autorem vizuální identity nové kulturní stanice na Hájích je grafický designér
Jiří Troskov, zakladatel studia Jitro Design. Návrh značky a logotypu vznikající umělecké iniciativy vychází velmi volně z konceptu grafického řešení Jiřího Rathouského pro pražský sídlištní komplex Jižní Město II. Hlavním prvkem je Rathouského autorské písmo Civitas, zdigitalizované písmolijnou Briefcase Type Foundry pod hlavičkou BC Civitas.

„Celkové pojetí je velmi hravé a mělo by být příjemně čitelné i pro rodiny s dětmi, pro které bude prostor určen také. Dalším a neméně důležitým prvkem je pestrá barevná škála určená k rozlišení jednotlivých souborů, které společně v pěti barevných proudech vytvářejí značku v podobě písmene G.“ — Jiří Troskov, grafický designér a zakladatel studia Jitro Design

Pro Dejvické divadlo je Galaxie příležitostí, jak se jednak přiblížit úplně jinému typu publika, tak také spolupracovat s novými umělci. „Spolubydlení“ na jedné adrese s umělci a umělkyněmi z oboru tance, loutkového divadla, výtvarného umění bude znamenat nové žánrové impulsy, možnost sledovat u práce někoho úplně jiného – ale zároveň ho také inspirovat. Větší kapacita sálu umožní uspokojit vysokou diváckou poptávku, ale zároveň je signálem, že se Dejvické divadlo nebojí v dobrém slova smyslu rozrušit svoji ikonickou adresu – že to „Dejvické“ vlastně ani tak neznamená lokalitu, jako spíš intenzivní, exkluzivní hereckou souhru a nebo hledání nových témat.

“Přijíždíme na Háje, abychom si ověřili, co všechno znamená mít divadlo v Dejvicích. V Galaxii budeme mít minimálně dvě premiéry. Té podzimní se ujmu já. Bude vycházet z autorské kolektivní tvorby a bude využívat postupy dokumentárního divadla (pracovní název je Facka). Druhou – jarní premiéru bude mít pod režijním dohledem irský režisér Wayne Jordan, který s herci DD vytvoří scénickou koláž
z Marivauxových textů.“ — umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka.

Zeptali jsme se…

Lukáš Průdek, ředitel Dejvického divadla

ředitel Dejvického divadla Lukáš Prudek

umělecký šéf Dejvického divadla jiří Havelka

TM: Jaká jsou Vaše očekávání od tohoto ročního projektu? Myslíte si, že milovníci divadla přesídlí sem? Je to tu přece jen okraj města, i Galaxie ukončila svou činnost…

„To ano, provozovat multikino Galaxie už nebylo ekonomicky výhodné, ale také na to mělo vliv, že vznikl Westfield Chodov, kam Cinema City přesídlilo. Mě ale zajímá nejen umělecká synergie tohoto projektu, nějaké vzájemné obohacení a spolupráce mezi umělci a jak to bude celé probíhat, ale i divácká.

Toto je ojedinělá situace, která se běžně neděje, aby organizace, které mají svůj vlastní věhlas, se najednou spojily dohromady a ze svých zavedených míst se na rok přesunuly na druhý konec Prahy, na periferii. Tohle chceme nějak prolomit. My říkáme, že centrum je periferie a periferie je centrum.

Jižní město vzniklo kolem 70. let, máme tady už několikátou generaci lidí, která zde vyrostla a tohle je nyní jejich místo k životu. Praha 11 ale tolik kulturních možností nenabízí. Nás samotné zajímá, co se stane, vznikne-li tady ojedinělé kulturní místo, s výtvarným uměním, v něm bude bar a bude to příležitost se tu potkat s tolika umělci, i mezi přáteli, navštívit různá představení, i pro děti, galerii atd. Myslím, že svou magnetickou sílu to mít bude. Určitě to přitáhne lidi, kteří tady třeba žijí, rádi by někam šli, ale nemají takové místo.

Připadá nám to, jako velmi zajímavá situace a nevíme dopředu, jak to dopadne, do jisté míry je to nějaký risk.

Až po tom jednom roce, kdy celý projekt skončí, se dá něco vyhodnotit. Určitě to po našem odchodu „nelehne celé popelem“, spolupracujeme s Kreativní Prahou, která právě začíná připravovat analýzu a výzkum toho, co tato nová Galaxie udělá, ať už se to týká věcí vnitřních, provozních, ale i to, zda dochází k synergiím, zda se věci povedly nebo nepovedly. Vznikne tak studie, která bude inspirační zdroj pro hlavní město Prahu.“

TM: Nebude vám líto po roce práce odcházet?

„My budeme moc rádi za novou zkušenost, kterou tady získáme, nejde jen o samotný přesun na Háje, v sále je 240 míst, což není sice tak moc, ale je to pořád o sto víc než máme my v Dejvicích. Hrát ve větším prostoru nám také přinese něco nového. Dejvické divadlo je především komorní činoherní divadlo, které chce pokračovat ve svých komorních prostorách a tam se zase rádi vrátíme.“

Přejeme Vám, ať se tady daří

Eva Smolíková, TM

Zapojení divadla Minor do projektu Galaxie je přirozenou odpovědí na dlouhodobě vysokou poptávku po představeních pro děti a mládež a limitované kapacity stávajících prostor divadla. Nový sál nabízí Minoru příležitost rozšířit svůj dosah a uspokojit větší množství diváků. Jedná se o další krok k dlouhodobé vizi Minoru stát se v budoucnu moderním kulturním centrem pro celou rodinu, které bude poskytovat nejen divadelní zážitky, ale i širší spektrum uměleckých, vzdělávacích a komunitních aktivit.

„Dramaturgická koncepce Minoru počítá se třemi liniemi – nové inscenace nazkoušené přímo v prostoru Galaxie, stávající inscenace, které svými technickými požadavky umožňují hraní na obou scénách a úspěšné inscenace, které bylo divadlo nuceno z kapacitních důvodů vyřadit z repertoáru. První “galaktická” premiéra Minoru je naplánována na 5. října 2025.“ — ředitel Minoru Janek Jirků

Festival 4 + 4 dny v pohybu / Místa činu, který v roce 2025 oslaví své 30. výročí, přichází s novým formátem. Prodloužení trvání festivalu umožní hlubší propojení s lokalitou Jižního Města a jejími obyvateli. Galaxie s devíti sály se stane centrem programu, který zahrnuje rezidence s veřejnými výstupy, tématické skupinové výstavy, prezentace českých a zahraničních divadelních souborů, performance, site-specific projekty, intervence ve veřejném prostoru, komunitní aktivity a programy o vizuálním umění pro všechny generace.

„Nový formát festivalu zároveň přináší příležitost ke zpomalení, zastavení a vytvoření podmínek pro spolupráci i kultivaci jednoho prostoru a jeho prostředí. Výstavní projekty se zaměří na současnost i historii Jižního Města a umělecké participativní projekty pro náctileté či seniory.“ — Denisa Václavová, kurátorka projektu 4 + 4 dny v pohybu – Místa činu

„Oživení legendárního multiplexu na Hájích zahraničními inscenacemi, českými premiérami a dalšími uměleckými projekty vnímáme jako přirozené pokračování našeho nomádství, které začalo už v roce 1998 přemístěním festivalu do bývalé čističky odpadních vod v Bubenči.“ — Pavel Štorek, dramaturg festivalu 4 + 4 dny v pohybu

DanceConnected je nově vzniklá nezávislá produkční jednotka, která do Galaxie přináší energii současného tance a mezioborové spolupráce. Zakládá si na dlouholetých zkušenostech v oblasti tanečního umění a kulturní produkce. Jejím cílem je rozvíjet program, který bude reagovat na specifika místa i potřeby místní komunity. V rámci projektu Galaxie plánuje realizovat taneční představení, umělecké rezidence, workshopy, diskuse a další taneční projekty – jak v budově Galaxie, tak v jejím okolí.

V současnosti se DanceConnected zaměřuje na vybavení svého sálu – zkušebny – a na přípravu programové náplně. Paralelně připravuje nabídku možností spolupráce pro taneční komunitu i pro místní aktéry, jako jsou školy nebo městská část.

„Program zaměříme jak na profesionální scénu, tak na veřejnost všech generací. Důraz klademe především na zapojení různorodých skupin, spolupráci napříč disciplínami a oživení veřejného prostoru prostřednictvím pohybu. Projekt kulturní stanice Galaxie vnímáme jako modelový příklad fungování vícežánrového kulturního centra, kde má tanec své nezastupitelné místo.“ — Markéta Perroud, umělecké vedení projektu, členka DanceConnected

„Zapojení do platformy Galaxie vnímáme jako příležitost stát se rovnocenným partnerem zavedeným kulturním institucím a přinášet nové impulzy, perspektivy a formy sdílení. Pro nás jako novou entitu je velkou výzvou zajistit pro všechny tyto aktivity v našem de facto prvním roce fungování dostatečné finanční krytí, a proto si velmi vážíme veškeré podpory, kterou dostáváme.“ — Daniela Řeháková, management projektu, členka DanceConnected

Zeptali jsme se…

Markéta Perroud, umělecké vedení DanceConnected

Markéta Perroud

TM: Markéto, Vy jste byla dlouhou dobu spoluředitelkou Tance Praha a teď máte zcela novou organizaci. Co Vás vedlo k tomuto kroku? V čem budete jiní, než Tanec Praha?

„Tohle je úplně něco jiného. Jsme lidé (s Tancem Praha), kteří spolu dlouho pracovali a rádi bychom tuto spolupráci udrželi. Naším posláním bylo, doplnit prázdno, které tady někde máme. My máme v současné době jeden mezinárodní projekt, neseme zodpovědnost, abychom ho mohli vůbec realizovat. Takže, byla tu i praktická stránka věci, druhá věc, chceme dělat to, čemu věříme, věnovat se aktivitám, které jsou pro ostatní přínosné, nutné a baví nás. Uplatnění v tanci není tak jednoduché, ten český „rybník“ je malý. Náš záměr tedy není dělat projekty, které už existují, ale takové, které by doplňovaly to, co tady už je.“

TM: Vy tady v Galaxii ale nebudete dlouho. Co si tedy přejete nebo slibujete od Vašeho působení zde na Hájích?

„Beru to jako unikátní projekt. Vyzkoušíme za jeden rok možnost spolupráce různých subjektů, kdy každý má jinou právní formu, jiné zaměření. A tanec má opravdu své místo v kulturním centru. Také nás zajímá práce s komunitami, my se sem opravdu těšíme. Budovat komunitu trvá nějakou dobu. Ale my jsme tu jen na rok, takže plánujeme expandovat mimo prostory Galaxie. Povědomí o současném tanci budeme šířit Jižním městem.“

TM: Kolik projektů chystáte pro ten rok?

„Náš plán revidujeme podle financí a možností. Taneční prostory teprve vznikají, my můžeme udělat program, až budeme znát také technické dispozice. Připravujeme asi 42 projektů, je to od září 2025 do prosince 2026.

Budeme se těšit a uvidíme, co tanec přinese „Jižňákům.“

Eva Smolíková, TM

DAMU v tomto roce jako první vysoká škola v ČR akreditovala magisterský profesní studijní program Světelný a audiovizuální design pro živá umění, který reaguje na současnou tendenci intenzivního propojování prostoru, technologií, dramaturgie a režie a na trendy evropských divadelních škol, kde jsou designerské studijní programy etablované již řadu let. Do studijního programu, který vyučuje světelný, zvukový a projekční design včetně výstavního designu ve striktně nedělené kooperaci, fakulta právě vybírá první studenty a studentky, jejichž studium započne na podzim roku 2025. Galaxie studijnímu programu poskytne především prostor pro výuku, ale také jedinečný kontakt studujících s uměleckou praxí, který přirozeně nese také potenciál tvůrčího propojení.

“Světlo, zvuk a jejich projekce v živém prostoru jsou odjakživa spojeny s lidským rodem při všech jeho existenčních etapách. Projekt Galaxie nám přináší možnost si toto na chvíli v tom rozběhaném životě zažít, užít, vychutnat a nejen neuvědoměle přijímat. Nabízí se nám PROSTOR, nikoli konzumace, které jsme přesyceni, a tak více a více hladovíme.” — Garant studijního programu, skladatel a pedagog DAMU prof. MgA Vratislav Šrámek

Foto: Eva Smolíková

Šárka Samková

pro Taneční magazín

Odpad nebo poklad?

Spielraum Kollektiv uvede Zbytečnosti poprvé naživo v Divadle Archa

Střet civilizací. Rok 2022 versus 2500. Co z roku 2022 bude nezbytné za 500 let? Co zbývá? Odpad nebo poklad? Po sérii projektů s ekologickou tematikou chystá česko-německý soubor Spielraum Kollektiv uvedení inscenace Zbytečnosti v Divadle Archa. Po online verzi se tak Zbytečnosti konečně po dvouletých odkladech odehrají naživo. Premiéra se koná v neděli 20. listopadu ve 20.00 v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárního divadla AKCENT.

Píše se rok 2500. Výzkumný tým se s vámi vydává na dobrodružnou výpravu do roku 2022. Do doby splněných snů, uprostřed dobrodružné apokalypsy, ve které jako by zhasla naděje na lepší budoucnost. „Ke Zbytečnostem nás inspirovala naše přehlcenost věcmi. Skrz jejich uhrančivé působení zapomínáme, že prostor, ve kterém žijeme, je omezený, stejně jako zdroje,“ vysvětluje režisérka a performerka Linda Straub.

Zbytečnosti vznikaly ve spolupráci s německým partnerem Taupunkt e. V. a byly vyvrcholením série ekologicky zaměřených projektů, které Spielraum Kollektiv vytvořil v minulých dvou letech – Eko Zpovědnice, Slyšíte nás? Zvukovka pro klima a Recyquiem – Pohřeb plastové láhve. Pro festival 4+4 dny v pohybu vznikla Výstava zbytečností v budově Nové strašnické školy v roce 2020. Zkoušení představení se kvůli pandemii a s ní spojeným omezením přeneslo do online prostoru. „Online premiéra byla šitá na míru lockdownovým omezením. Část týmu hrála z Chemnitz, část z Prahy a interaktivně jsme pracovali s diváky, kteří byli zavřeni ve svých přeplněných domácnostech,” dodává Straub. Zkoušení živé verze o rok později opět zastavil lockdown.

Nyní se soubor ke zkoušení vrací a chystá premiéru živé verze. K té si Spielraum Kollektiv přizval režiséra Jakuba Folvračného a performerku Hanu Malaníkovou, která ztvární novou postavu. V inscenaci dále vystupuje Linda Straub a Philipp Schenker. Součástí je projekce a scénografie Mathiase Strauba a hudba skladatele a sound designéra Myka.

Posun online představení do živé verze si vyžádal jiný divadelní přístup k tématu. „Verbální instruktáže a přímé interakce s diváky na zoomu nahrazují divadelní situace v prostoru. Zatímco v online verzi cestovali agenti z roku 2500 do současnosti, nyní se diváci dostávají k nám do roku 2500, do tajné expozice zbytečností z 21. století. Skrz rekonstrukci se kustodi expozice spolu s výjimečným hostem dotýkají podstaty toho, jak se lidstvo do pasti věcí dostalo a snaží se najít cestu ven,” popisuje Linda Straub.

Inscenace se volně inspiruje českým televizním seriálem Návštěvníci. „Inspirujeme se výchozí situací seriálu, kdy se lidé z budoucnosti vrací do doby příčiny problému. Časový posun umožňuje hravý odstup od zajetého vnímání normality, nadsázku a je zdrojem humoru v tématu, které je zatěžkané vážností.”

Premiéra inscenace Zbytečnosti se koná v neděli 20. listopadu ve 20.00 v Divadle Archa v rámci dvanáctého ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárního divadla AKCENT.

Vstupenky jsou v prodeji na portálu GoOut.cz.

Spielraum Kollektiv: Zbytečnosti
20. listopadu 2022, 20:00, Divadlo Archa – divadelní premiéra

Vstupenky: https://goout.net/cs/zbytecnosti/szkngiu/

Kredity:

Koncept: Linda Straub, Jakub Folvarčný, Mathias Straub, Philipp Schenker, Heda Bayer, Teresa Weiser

Režie: Jakub Folvarčný

Scéna a videoprojekce: Mathias Straub

Kostýmy: Barbora Burdová

Účinkují: Linda Straub, Philipp Schenker, Hana Malaníková

Hudba: Myko

Světelný design: Patrik Sedlák

Podpořili: Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury ČR, Taupunkt e.V., Klub Solitaire e.V., 4+4 dny v pohybu, Divadlo Archa a Pražský divadelní festival německého jazyka, Tandem.

Foto: Jan Hromádko

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Strach a hamižnost

4 + 4 dny v pohybu přivítají slavného tanečníka a choreografa Frédéricka Gravela

ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu vstupuje do své druhé poloviny. V pátek 14. a v sobotu 15. října uvítá v Divadle Archa slavného kanadského choreografa a tanečníka Frédéricka Gravela s představením Strach a hamižnost / Fear and Greed. Doprovodí ho živá kapela.

„Mám tři problémy: kapitalismus, patriarchát a otázku, jak je možné, že nás umění nedokáže zachránit.“

Kanadský choreograf Frédérick Gravel odlupuje jednotlivé vrstvy vlastní duše, aby obnažil své strachy a vypustil netvora hamižnosti v jevištním sólu, v němž se odhaluje až na dřeň. Jeho plynulé přechody mezi tancem, zpěvem a terapií, kterou si sám ordinuje, doprovází rocková skupina, jež zůstává v pozadí, zatímco on se potýká se svými emocemi v záři reflektorů. V elektrizujícím vystoupení přetváří úzkost v upřímný pokus o navázání nového spojení se světem. Hledá přesah a rituál, který mu bude dávat smysl. Pokouší se čelit světu a znovu se s ním propojit.

Frédérick Gravel není na pódiu žádným nováčkem, ale poprvé vystoupí jako sólista. Se svým jedinečným tancem, kytarou a třemi hudebníky, kteří mu poskytnou doprovod, se chystá vzbudit pozdvižení, ale také se otevřít tichu. „Vždycky si kladu otázku: Co jako společnost a jako jednotlivci vlastně činíme v prostoru, kde se odehrává performance? Divák si neustále něco představuje, vnímá, projektuje. Je to v jádru lidské – a mě to jako choreografa motivuje. Tanečník prochází nejrůznějšími jevištními událostmi a na konci je celý zpocený, nepochybně v jiném rozpoložení než na začátku. Dobrovolně se vystavuji této cestě, která není cestou kontroly, ale opuštěnosti. To je to, co mě zajímá, co mě děsí.“

Frédérick Gravel absolvoval studia na fakultě tance UQAM (Université du Québec à Montréal) s diplomovou prací na téma „Role tanečníka v demokratické společnosti“. Choreograf, tanečník, hudebník a světelný designér Frédérick Gravel působí na montrealské scéně již patnáct let. Strukturu choreografie obrací vzhůru nohama a svá díla obohacuje o nejrůznější prvky z rocku a performativního umění. V roce 2010 se připojil k souboru DLD jako tvůrčí spolupracovník a v roce 2018 byl jmenován jeho uměleckým ředitelem.

Jeho inscenace – Gravel Works (2009), All Hell is Breaking Loose, Honey (2010), Usually Beauty Fails (2012) a This Duet That We’ve Already Done (so many times) (2015), Some Hope for the Bastards (2017) a Fear and Greed (Strach a hamižnost, 2019) – se setkaly s mimořádně pozitivním kritickým ohlasem doma i v zahraničí. Společně s Étiennem Lepagem se podílel na vzniku Ainsi parlait…(2013) a Logique du pire (2016). V únoru 2015 se vrátil ke kabaretnímu stylu v prostoru Usine C, kde představil Cabaret Gravel se dvaceti hostujícími umělci včetně Dear Criminals a Molinari Quartet. Jeho díla vznikají v úzké spolupráci se všemi členy Grouped’ArtGravelArtGroup/GAG, proměnlivého souboru tanečníků a hudebníků aktivně zapojených do tvůrčího procesu. Frédérick Gravel se stále více věnuje pedagogické činnosti, pravidelně vede tvůrčí workshopy a vyučuje na divadelní škole CÉGEP du Saint-Hyacinthe, na Université du Québec v Montrealu a na montrealské l’École de danse contemporaine. Je také členem Circuit-Est centre chorégraphique.

Máte-li zájem o myšlenkově inspirativní a esteticky vytříbenou show, při níž se budete blaženě chechtat a pohupovat se v rytmu vlastní existenciální krize, nenechte si ujít Strach a hamižnost ujít.

Festival nabízí až do 16. října výstavu současného umění šesti desítek umělců ve velkorysých prostorech bývalého sportovního centra Erpet Smíchov, divadelní představení, performance, komentované procházky a prohlídky. O závěr festivalu se postará zpěvačka Tonya Graves s kapelou.

Kompletní program festivalu 4 + 4 dny v pohybu a informace o cenách vstupenek či registracích zdarma naleznete na ctyridny.cz.

Adresa místa konání:

Sportovní centrum Erpet Smíchov, Strakonická 4, Praha 5

Divadlo Archa Na Poříčí 1047/26, 110 00 Nové Město

Jízdárna Savarin V Cípu 1, Praha 1 – Nové Město

Partneři festivalu

Projekt je realizován s finanční podporou: hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Městská část Praha 5, Vlámská vláda, In-Situ, Creative Europe Programme of the European Union, Slovenský institut Praha

4 + 4 dny v pohybu 2022: youtu.be/GWPSUDapQK4

Frederick Gravel: youtu.be/LTisfIKZkW4

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

Virtuální, ikonoklastická, sarkastická, existenciální

Retrospektivní showcase režiséra Jana Mocka uvede čtyři představení ve čtyřech dnech

Divadlo Alfred ve dvoře a Divadlo Archa se stanou dějišti showcase divadelního experimentátora Jana Mocka. Od 9. do 12. března nabídnou retrospektivu originálních projektů, které patří mezi to nejzajímavější, co je na pražské alternativní scéně v současnosti k vidění. Přehlídka je jedinečnou příležitostí vidět čtyři představení od jednoho režiséra a jeho tvůrčího týmu a ponořit se do originálního autorského vidění, nacházet skryté spojitosti a linie, které vedou skrze všechna díla.

“Cítíme, že se v naší tvorbě ocitáme na rozcestí, a proto chceme diváky pozvat na retrospektivu našich prací z posledních pěti let. Za tu krátkou dobu se mnohé změnilo a ještě předtím, než uděláme další krok, než se probudíme do snad už post-covidové doby, si potřebujeme ujasnit, kde stojíme, co se vlastně děje a jaké jsou možnosti pokračovat dále. Máme za to, že podobným procesem dnes prochází řada lidí, ” říká o showcase režisér Jan Mocek.

Showcase zahájí gamingová performance VirtualRitual v Divadle Archa. Nabízí live analýzu fenoménu digitální společnosti, jež se formuje v rozsáhlých herních metaverzech, do kterých se logují miliony lidí každý den. V dalších dnech uvede divadlo Alfred ve Dvoře performance Present: Perfect a I AmtheProblem. Prvně jmenovaná je performativní instalací, která se zabývá různými způsoby, jakými se vztahujeme k naší kolektivní minulosti. Inspiruje se současnou vlnou ikonoklasmu a snaží se zachytit okamžik, kdy se z historie stává zbraň na současnost. Všeprostupující pocit provinilosti západní civilizace je tématem multižánrové performance I AmtheProblem, která se z důvodů lockdownu odehrála pouze třikrát. Na scénu přivádí trojici performerů, kteří se svěřují s naléhavou potřebou eticky správného života a (ne)možnosti jej dosáhnout tady a teď. Showcase pak uzavírá nejstarší z uváděných, divadelní báseň o nepřítomnosti,ShadowMeadow, jež radikálně posouvá možnosti práce se světlem, zvukem a divadelním prostorem.

„Projekt je jedinečnou příležitostí ponořit se do divadelního světa režiséra Jana Mocka a pochopit ho v jeho celistvosti. Zveme diváka ke čtyřdenní kontemplaci nad naší současností. Trochu se zasmát. Trochu si rejpnout. Potom se zas tvářit soucitně. A všechny tyto pocity sdílet se samotnými tvůrci v diskuzích, které po každém představení budou následovat. Pro diváky, kteří se rozhodnou vidět všechna představení jsme připravili festivalový pas za zvýhodněnou cenu,“ říká producentka Táňa Švehlová.

Současně s divadelní showcase připravuje tým Jana Mocka také divácké rezidence. Nyní se mohou diváci přihlásit do otevřené výzvy vstoupit do divadelní kuchyně Jana Mocka a podílet se tak na vzniku divadelního představení. Rezidence trvají po celý rok 2022 a první setkání rezidenčních diváků se uskuteční právě při příležitosti Jan Mocek Showcase.

Projekty Jana Mocka se pohybují na hranici divadla a vizuálního umění. Ve svých performancích kombinuje prvky popkultury, politiky a dokumentu a zaměřuje se na současná společenská témata. Jeho inscenace se objevují na tuzemských i zahraničních festivalech jako Fast Forward Dresden, Submerge Digital Arts Festival, 4+4 dny v pohybu, Use the City Košice, Kontrapunkt Sczcecin a dalších. Své projekty uvádí spolu s Táňou Švehlovou v rámci vlastní produkční platformy SixHouses. Je členem platformy In-Situ.

Festival pas: 600Kč / studenti 400Kč: https://goout.net/cs/listky/jan-mocek-showcase/gedm/

Program:

9.3. 20:00 VirtualRitual, Divadlo Archa

Gamingová performance, která své diváky přivádí do paralelního světa online videoher. Je průzkumem digitální společnosti, jíž vytvářejí miliony lidí, kteří se každý den po celém světě logují do rozsáhlých herních světů, ve kterých je možné téměř cokoliv. Každá hra má ale svoje pravidla. Urbanista Osamu Okamura, YouTuber Atlet, fotografka a gamerka Adéla Vosičková a virtuální Avatar – čtyři performeři vytvoří expertní gamingový panel, aby odhalili virtuální i reálné rituály, které formují zdánlivě beztížný svět videoher. Co všechno může být předmětem hry? Jaké normy, pravidla chování je možné překročit ve virtuálním prostoru? A v realitě? Jakou roli hrají herní principy v naší společnosti? Za pomoci originálního použití live videa, 3D animací a YouTube formátů, poukazuje performance VirtualRitual na skryté souvislosti mezi realitou a virtuálním prostorem, které na pozadí rychle rostoucího herního průmyslu nabývají na důležitosti.

10.3. 20:00 I amtheProblem, divadlo Alfred ve dvoře

Na světě neexistuje nic, za co by nebylo možné cítit se provinile: za prokrastinaci na sociálních sítích, za sledování seriálů na Netflixu, za konzumaci masa, za típnutí telefonu rodičům, za koupi Huaweismartphonu, za vyhnání sudetských Němců a dokonce i za pocity provinilosti nebo za jejich absenci.

Originální performance I amtheproblem vznikla ze zkoumání manifestací pocitů viny na sociálních sítích, jež pramení z rozporů mezi tím, jací jsme a jací bychom chtěli být. Divadelní umělci Irina Andreeva, Wayne Jordan a TinkaAvramova si společně s diváky v šedesáti minutové performanci udělají selfie pocitu provinilosti a konečně se pokusí stát součástí řešení, spíše než problému.

Performance má svým pojetí má blízko k filmovému žánru mockumentu: pohrává si se skutečnými identitami performerů, je plná jejich osobních vyznání a příběhů, která vzápětí zpochybňuje a k nerozeznání směšuje realitu s fikcí. Před diváky tak otevírá bizarní prostor na pomezí divadla a psychoterapie, který zaplňuje (re)produkcí prázdných i smysluplných gest, upřímně míněných postojů i signalizování ctností.

11.3. 20:00Present: perfect, divadlo Alfred ve dvoře

Present: perfect je performance, která zkoumá ikonoklastická gesta, kterými se dnes vztahujeme k symbolům vlastní minulosti jako zdroji naší kulturní identity. Originální performerky Irina Andreeva a TinkaAvramova návštěvníky provedou muzeem, které má ve své sbírce mnoho cenných historických předmětů – ty ale připomínají jen různé verze významných dějinných událostí a už je obtížné rozlišit, které z nich jsou důležité, které je dobré si připomínat a na které je lepší zapomenout. Reprezentativní prostory ctihodné paměťové instituce se pomalu mění v bizarní „rageroom“, ve kterém se události dávno minulé mění v nejaktuálnější přítomnost a z pozapomenuté historie se stává raketomet na současnost.

Od byzantských vojáků pověřených odstraněním portrétu Krista z Bronzové brány do císařského paláce, přes útoky Sufražetek na umění v britských galeriích po dnešní aktivisty bořící koloniální sochy na západ od nás. Vedle dominantních obrazů, ikon a vyprávění vždy existovaly ty alternativní soupeřící, připravené ve vhodnou chvíli zaujmout uvolněné místo. A vedle fanatických ikonoklastů nekompromisně ničících všechny znaky nepřátelské ideologie paralelně existoval dav neméně vášnivých ikonodulů, kteří bránili stávající symboly do posledního dechu.

12.3. 20:00 ShadowMeadow, divadlo Alfred ve dvoře

Performance kombinuje elementy visualartu, objektového divadla a dark ambientu. Zkoumá situace, kdy nepřítomnost objektů nebo lidí vytváří dojem jejich intenzivní přítomnosti. V prázdném prostoru se objevují performeři Irina Andreeva a Jan Mocek, aby v atypickém sále Alfreda ve dvoře objevili skryté prostory, temnou hmotu nebo černé díry, a transformovali je způsobem ironickým i poetickým, humorným i nepříjemným, popkulturním i avantgardním. V současné audio-vizuální přesycenosti přichází s poněkud radikálním gestem: prázdnotou, tichem, tmou, negací, nulou, pauzou. Když se díváte do tmy, tma se začne dívat na vás.

Performance se pohybuje na samém prahu viditelnosti. Originálním využitím LED světel, stroboskopů a dýmu tak vytváříimerzivní prostředí, které nabízí divákům extrémní divadelní zážitek. Vibrující prostor, fyzicky vnímatelné zvuky, obrazce na sítnici, pocit bezčasí a jiné dimenze.

9.3. 20:00 VirtualRitual, Archa Theatre

An original gaming performance takesitsviewers to theparallelworld of online video games. It isanexploration of a digital society whichisformed by millions of peoplearoundtheworldwho log intothevast gaming worldseveryday.

Thevirtualspacesofferitsusersendlesspossibilites to enjoythemselveswithoutcontraints of harsh reality. But every game has itsrules. Urbanist Osamu Okamura, YouTuber Atlet, photographer and gamer Adéla Vosičková and virtual avatar: fourperformerswillforman expert gaming panel to unpackhiddenmechanisms, prototypes, rituals, thatshapeseeminglyweightlesnessworld of online videogames. Whatnorms, rules and codes are allowed to surpass in virtualspace? And in reality? What role doesthe gaming principles play in our society? By means of original use of a live video, 3Danimations and YouTube formats, the performance unveilshiddenlinksbetweenreal and virtuallivingspaces set atthebackdrop of fast growing gaming industrychangingthewayshowweunderstand reality.

10.3. 20:00, I amtheProblem, Alfred in the Yard

There’snothing in thisworldwhichcould not possibly make onefeelguilty: procrastination on socialnetworks, watching Netflix shows, eatingmeat, hanging up on parents, buying Huawei smartphone, expellingsudetenGermans and even feeling (or not) theguiltitself.

Seminal performance „I amtheproblem“ emergedfrompreviousinquiriesintomanifestations of guilt on socialnetworks, stemmingfromtheclashbetweenwhatwewant to be and whatwe are. Theatreartists Irina Adreeva, Wayne Jordan and TinkaAvramovainvitespectatorsfor a 60 minute performance, to take a selfie of thesharedemotion of guilt and, finally, to make anattempt to become a part of thesolutionratherthanstayingthe part of theproblem.

11.3. 20:00, Present: Perfect, Alfred in the Yard

„Do not castthestatues of thegods“ (Exodus 32 14)

FromByzantinesoldierstaskedwithremoving a portrait of Christ fromthe Bronze Gate to the Imperial Palace, throughtheattacks of theSuffragettes on art in Britishgalleries, to today’sactivistsdemolishingcolonialsculptureswest of us. In addition to dominant images, icons and narratives, therehavealwaysbeenthosealternativerivals, ready to take a vacant place attherighttime. And in addition to thefanaticaliconoclaststhatuncompromisinglydestroyedallthehallmarks of hostile ideology, therewas a crowd of no lesspassionateIconoduleswhodefendedtheexistingsymbols to the last breath.

Present: perfectisourlatestexhibitiondedicated to thephenomenon of contemporaryiconoclasm. It aims to show howwe are stillnegotiatingwhathappened in the past, howourpresentlives are inseparablylinked to oursharedhistory. It presents a collection of presentsfromthe past by linkingour past to presentthusmakingourpresentonceagainperfect.

12.3. 20:00, ShadowMeadow, Alfred in the Yard

Jan Mocek’s performance combineselements of visual art, objecttheater, and dark ambient. It exploressituations in whichthe non-presence of objectsorpeoplecreatesanimpression of theirintense presence.

Performers Irina Andreeva and Jan Mocek appear in theemptyspace of the Alfred ve dvoře theater in order to discoverhiddenspaces, darkmatter, orblackholes, and to transformthem in a mannerthatisironic, poetic, and humorous, but alsounpleasant, pop-cultural and avant-garde. In today’saudiovisuallyoversaturatedworld, theypresent a somewhatradicalgesture: emptiness, silence, darkness, negation, nothingness, pause. Whenyoulookintothedarkness, thedarknessbegins to lookatyou.Makeitstandout.

Táňa Švehlová

pro Taneční magazín