Rubrika: Taneční osobnosti – rozhovory

Nabila Sabha je jedna z nejžádanějších orientálních tanečnic a také instruktorek na celém světě. Je také už  pět let šéfredaktorkou mezinárodního tanečního magazínu “Belly Divas”.

Organizuje jeden z největších mezinárodních tanečních festivalů Orientálního tance v Německu – BAZAR ORIENTAL a také celosvětovou a unikátní soutěž s živou hudbou

“Miss Bellydance of Europe”.

Nabila je tanečnice s Jordánskými kořeny.  Je známá především pro svůj  egyptský taneční styl  a je doslova specialistkou na egyptský styl zvaný Balladi. Díky němu ji lidé nazývají  ”Královnou Balladi.”

1. Nabilo, v kolika letech Vás pohltil tanec a zase tanec?

Začala jsem tančit, když mi bylo pět let, začínala jsem baletem. Můj učitel objevil můj taneční talent a chtěl mě poslat do speciální školy pro profesionální tanečníky baletu.

Tenkrát jsem odmítla – protože jsem si myslela, že tam budu muset také pobývat na internátě a nikdy nebudu vídat mámu.

Takže jsem zůstala na dětské baletní škole a bylo to skvělé.  V šestnácti letech jsem začala navštěvovat mou rodinu pravidelně každé léto v Jordánsku, Ammanu. Nejoblíbenější zvyk, který tito arabští lidé mají, je navštěvovat svatební obřady! Takže, každý víkend byly nějaké zásnuby – buď v rodině, nebo u příbuzných a my jsme byli vždy zváni!

Zábava a svatební dort každý víkend. Ale nejen to – také TANEC!

Takže jsem se dostala do kontaktu s orientálním tancem ve skutečném životě!

Všechny moje sestřenice tančily tak krásně.  Jedna moje sestřenice dokonce hrála na bubny a také činelky.

Mnohokrát jsme seděli před televizí a sledovali  tanečnici   Nagua Fuad  (kterou v té době nazývali  “Motýl”, kvůli jejím dlouhým, elegantním a krásným pažím.)

Takže, Nagua byla první tanečnice, kterou jsem kdy viděla. Když jsem se vrátila zpět do Berlína v té době, vyhrála jsem v rádiu soutěž (quiz) a dostala jsem lístky na orientální taneční show a večeři s krásnou tanečnicí FEYROUZ z USA!

Když jsem ji viděla, bylo to pro mě  jasné – chtěla jsem přesně toto.

Virus  orientálního tance  se dostal do mé krve přes americkou tanečnici!

Ale ona byla tak neuvěřitelně  senzitivní, překrásně tančila – dotkla se mého srdce svým tancem a stále je můj idol! Naneštěstí – už netancuje!

Šla jsem přímo za svým otcem a řekla jsem mu: “Já chci být  břišní tanečnice!” On, coby muslim a Hudsh (vykonal pouť do Mekky), nebyl rozhodně nadšený!!!

Čekala  jsem několik let, než jsem opět pokračovala v uskutečňování svého snu.

Začala jsem tančit a učit profesionálně v roce 1988 z nějakých důvodů (bylo to jen náhodou a vysvětlit, jak se to stalo, by byl pěkně dlouhý příběh sám o sobě.). V roce 1989 jsem jela poprvé v mém životě do Egypta. Po tomto zážitku jsem tam jezdila 4-5krát ročně vždy asi  na měsíc.

Takže, vlastně jsem strávila polovinu roku v Káhiře a druhou polovinu roku v Německu, abych vydělala peníze, které jsem utrácela v Káhiře.   Tak jsem to dělala po mnoho let. V Káhiře jsem navštěvovala hodiny  madam  Nadii Hamdi. Ona milovala tanec a předala toho správného ducha svým studentům. Zbožňuji ji a obdivuji. Chodila jsem do všech 5-ti hvězdičkových nočních klubů, abych viděla skvělé tanečnice jako je Nagua Fuad (tentokrát ve skutečnosti), Fifi Abdou,  Lucy a později samozřejmě Dinu a mnoho dalších tanečnic  také z jiných zemí, takových jako je úžasná Diana (Martinique), Asmahan (Argentina), jedinečná  Sahra Saeeda!

Viděla jsem úplně první show Sahry,  ve které  vystupovala v Káhiře. To bylo asi okolo  roku 1990 nebo 1991.  Šla jsem se podívat na její show pokaždé, když  jsem přijela do Káhiry a také  pokaždé, když jsem  odjížděla z Káhiry.

To znamená, že jsem viděla  její show asi 8-10krát za rok.  Velmi mě inspirovala, zejména v tom, jak předváděla skutečné umění ve své show.

Také jsem chodívala na všechny slavné folklorní show, které Káhira nabízela a stále nabízí. To byl pro mě ten správný způsob, jak  se učit – sledovat show  a vzít si její duši s sebou. Nekopírovala jsem kroky nebo pohyby, nebo způsob tance – jen jsem si ponechala duši egyptského tance. Takhle jsem se naučila tančit – přes emoce, nálady, pocity – poté  vycházely pohyby z mého těla naprosto samy a přirozeně.

2. Proč orientální tanec? A proč ne balet?

Začala jsem s baletem, ale po nějakém čase jsem si uvědomila, že jsem nerada omezována choreografiemi, což je v baletu nutné. Hledala jsem druh tance, který by mi dal svobodu, ve kterém bych mohla tančit volně – bez choreografie a současně měla šanci vyjádřit se. A toto všechno jsem našla ve svých vlastních kořenech – v břišním tanci. Stále netančím choreografie, když vystupuji- obzvláště ne, když tančím na soukromé párty nebo akci.

3. Nutili Vás  rodiče tančit, nebo jste   milovala své tréninky?

Milovala jsem hodiny baletu! Můj otec ne! Nelíbilo se mu to vůbec – obzvláště, když jsem začala tančit orientální tanec a stala jsem se   profesionální břišní tanečnicí.

To je něco, co můj otec nemůže přijmout a smířit se s tím do teď!

4. Jaká je Vaše denní rutina? (Pokud máte denní rutinu.) Jak vypadá Váš pracovní den?

Záleží to na tom, jaký typ projektu je právě v mém plánu. Jak jsem již řekla, organizuji   společně s mou přítelkyní a obchodní partnerkou Sabinou Zaida už více než 13 let jeden z největších festivalů orientálního tance v Evropě – Bazar Oriental. Nabízíme 3 dny plné workshopů, vystoupení, bazaru. 2 dny trvající bazar s více než 60 prodejci  a mnoho vystoupení. Mezinárodní workshopy Master-Class, soutěž s živou hudbou na našem Gala večeru a  závěrečné Grand Gala Show.

U nás účinkují národní a mezinárodní hvězdy jako je Mdm. Raqia Hassan, Randa Kamel, Rajaa (France), Mayoudi (France), Eman Zaki (Cairo), Astryd Farrah (USA/Cairo), Sheyla Aziz (CZ), Natalie Bekker, Evgenia, Marina Organyan (Russia) a tolik dalších hvězd…..

Takže, pokud je čas organizovat festival, pracuji více než 12-16 hodin denně hlavně u počítače a připravuji Festival. V době, kdy není festival, dělám své obvyklé úřední   záležitosti během dne a o víkendech vedu své studenty, učím na workshopech, vystupuji v Berlíně,nebo cestuji o víkendech do dalších měst nebo zemí učit a tančit.

5. Jak relaxujete? Máte ještě jiné koníčky?

Ano! Tanec a zahradničení.

Budete se smát, ale já relaxuji, když tančím jiný taneční styl – jako je samba nebo salsa nebo africký tanec.  Ale nejvíce odpočinkové je pro mě zahradničení! Je to tak báječné, být rukama v půdě  a mít kontakt se zemí! Vždy mi to ukáže skutečný svět. Tohle je způsob, jak se vrátit nohama na zem a uzemnit se.

A také, ráda vymýšlím a šiju své vlastní kostýmy, ale ne tak často, jako to bývalo dřív. Protože na to nemám tolik času, jako jsem mívala před lety, když jsem jen tančila.  Na to, abych se cítila vpořádku a celistvá, potřebuji být kreativní jakýmkoliv způsobem, potřebuji se jakkoliv vyjádřit!

6. Chodíte někdy do fitnes centra?

Někdy, ale ne pravidelně – mělo by to být častěji.

Pokračování v Interview 2. část

 

Organizuje jeden z největších mezinárodních tanečních festivalů Orientálního tance v  Německu – BAZAR ORIENTAL a také celosvětovou a unikátní soutěž s živou hudbou

“Miss Bellydance of Europe”.

 

2. část rozhovoru

7. Jste vždy plná energie po vystoupení nebo odpočíváte den nebo dva (nebo více)?

Ne, jsem velmi silná. Když jsem na workshopech  a   tanečním turné, obvykle moc nespím, všechno je v rychlosti a ve spěchu, ale já miluji tento způsob života – toto mi dává energii.

Ale když se vrátím domů po takovém vyčerpávajícím a zajímavém víkendu, potřebuji spát a odpočívat nejméně jeden den. Každopádně, potřebuji  občas pro sebe volné dny. V čínském horoskopu – jsem kočka! Kočky milují pobyt venku a prohlížet si svět, ale vždy se potřebují vrátit domů. Potřebují svůj stálý domov- přesně jako já!

Nemohla bych dělat tuto práci, kdybych neměla můj stálý domov se zahradou, mou  kočkou a mými  přáteli.

Ale společenský život je pro mě velmi důležitý! To je důvod, proč se tak strašně ráda setkávám s lidmi z jiných zemí, zatímco tam pracuji. Miluji, když můžu přivítat návštěvy ve svém domě.

Těším se z toho, když jim vařím a zařídím, aby se měli dobře. Předpokládám, že bych mohla snadno řídit hotel. Byl by to hotel speciálně pro umělce, samozřejmě.

8. Jakým způsobem se udržujete v dobré kondici?

Tancem a sambou! Moje přítelkyně Sabina Zaida si právě udělala certifikát na výuku ZUMBY a učí svoje zbrusu nové  dovednosti  a já chodím na její hodiny tak často, jak jen můžu.

9. Nemáte žádné potíže se svaly nebo klouby po tolika letech tance?

Ne, vlastně ne –  mám štěstí!

Jste vzor pro mnoho tanečníků!

10. Šla byste  se podívat na balet?

Miluji baletní představení, obzvláště ve vánočním čase!

Zvláště  ”Labutí jezero” a “Louskáček” jsou moje  nejoblíbenější. Tradičně!!!!

11. Máte mnoho arabských přátel. Proč nemají arabské národy rádi tanec jako profesi?

Mám nějaké arabské přátele, ale ne moc. A pokud se podívám hlouběji, moji skuteční přátele jsou hlavně Němci, nebo jiné národnosti, protože přátele mám na celém světě.

A proč arabští lidé nemají rádi tanec jako zaměstnání? To je společenská záležitost.

Podle tradice orientálních lidí, ženy musí zůstávat doma. Musí udržovat čest rodiny svým chováním. Každý člen rodiny je zodpovědný za čest  rodiny.  Toto je tradiční, starodávná záležitost. A také je to věc víry. V Koránu je psáno, že žena si musí zahalovat vlasy a tělo.

Tanec je na veřejnosti, před muži, za peníze, a navíc tanečnice ukazuje své tělo.  A toto všechno je proti pravidlům Koránu.  V arabských zemích je víra zakořeněna ve  společnosti  mnohem hlouběji než v evropských zemích. Takže není možné vyrůst bez víry. Když se dítě narodí, bude z něj Muslim a vyroste podle tradiční víry.

Takže pokud je žena tanečnice, zabíjí tím čest své rodiny. Ukazovat své tělo na veřejnosti za peníze!!  To je “haram” (velmi těžký přestupek).

Na druhé straně, oni se strašně rádi dívají na orientální tanec, nebo tanec všeobecně, ale prosím, ne tanec od svých žen, sester nebo příbuzných žen své rodiny.

Takže pokud jednou ženy tancovaly a byly společností  zakázány, neměly už co víc ztratit a pokoušely se žít na vlastní pěst. Nebylo to snadné v dávných  dobách, být ženou. Prostituce byla většinou další krok pro tanečnici, aby si vydělala peníze na živobytí. Dnes je pro ženu mnohem snazší sehnat práci. Ale arabské ženy, které se rozhodnou tančit, budou stále stát mimo společnost – dokonce, i když se doba změnila a břišní tanec  a jeho pověst  se dostává stále  více a více do  oblasti umění.

Ale  pro běžné egyptské lidi je břišní tanečnice  – všeobecně – prostitutka.

12. Tančíte někdy také jen pro sebe?

Ano, když jsem smutná, v depresi, nebo jen poslouchám novou hudbu. Toto je smysl tance – tančit, když máte na to náladu! Kdykoliv – kdekoliv!

13. Co je pro Vás lepší  – učit tanec, nebo vystupovat? Proč?
Miluji obojí!

A  miluji vystoupení a myslím tím, vystoupení kdekoliv! Na narozeninové párty, na jevišti.

Miluji, když tančím pro lidi, kde jim můžu vidět jejich reakci na obličejích. Tam, kde jim můžu zprostředkovat krásné, poutavé vystoupení, na které nikdy nezapomenou. Ale také moc ráda tančím na jevištích, kde můžu tančit takové styly, které nemohu předvést na narozeninových párty, např.

Ale také miluji výuku!

Moc ráda jezdím po světě a učím na workshopech a miluji  práci trenérky. Moje specializace je: vedu profesionální tanečníky, abych jim pomohla nalézt více vědomostí o jejich vlastním stylu, nalézt jim jejich vlastní styl  a to, jak se prezentovat lépe, všeobecně, na jevišti.

Je to pro mě vždy tak báječné, když mohu sdílet své znalosti se zajímavou tanečnicí, která  si z toho vezme pro  sebe to nejlepší!   To je mé ocenění!

14. Máte nějaké plány a cíle do budoucnosti?

Ano, mám a pro blízkou budoucnost!

Příští rok na jaře začíná můj zbrusu nový a unikátní projekt pro vzdělávání v tanci –

Dance Education Project, zaměřený pro profesionální tanečníky!

Bude to dvouletý vzdělávací  kurs, který pomůže rozumět, objevit a užívat  tajemství unikátního Egyptského tanečního stylu a ještě navíc: jak používat živou hudbu!

To je tedy super. Budeme se těšit a přejeme Vám hodně štěstí.

 

Eva Smolíková

 

 

Irina se narodila v Saint Peterburgu. V roce 1998 ukončila  baletní školu, kde studovala ve třídě Elvíry Kokoriny. Ten samý rok byla přijata  do  Konstantin Tachkin’s St Petersburg Ballet Theatre (SPBT) jako sólistka. Její první učitelka byla  oceněná Světlana Efremova,  ruská umělkyně.  Pro její neobyčejné kvality a schopnosti hrát, byla Irina povýšena na primabalerínu v roce 2001.