Čínský tanec a jeho odkaz se dědí z generace na generaci a má velikou hloubku. Předává se od dob starověké Číny.
Klasický čínský tanec se předává od dob starověké Číny. Proto je tak jedinečný. Už jen samotný proces, jak se jeho odkaz dědí z generace na generaci, má velikou hloubku. Po celé věky se tak děje dvěma způsoby: jedním je samovolný proces, kterým starobylé kultury různých období přecházejí do lidských genů a vytvářejí určitý druh chování, který je propojený s každým pohybem člověka, což se nazývá „chování jün“. Dalším způsobem je předávání kultury skrze písmo a ústní podání na jedné straně a formou výuky tanečních pozic a pohybů na straně druhé.
V různých oblastech vznikly rozmanité taneční styly. Soubor věcí, které jsou lidskému tělu vštípeny, potom zpětně vede k tomu, že pohyby a držení těla lidí určují jejich etnickou jedinečnost. Tyto typické národnostní rysy pohybu a chování jsou obsaženy v samých základech lidské bytosti. Proto je velký rozdíl v každém pohybu, který provádí Číňan, a tím, který provádí člověk ze Západu.
Jün se netýká jen tanečních pohybů na povrchu; týká se především vnitřních kvalit daného etnika. Když se například Číňan a člověk ze Západu začnou společně učit čínský tanec (přičemž ani jeden z nich se nikdy předtím tanci nevěnoval), budou zcela jistě projevovat odlišné držení těla. Věci, které se předávají v rámci etnického původu, jsou uloženy v kostech a v samé bytosti člověka. Ať uděláte jakýkoli taneční pohyb nebo pozici, pokaždé, když natáhnete ruku nebo když kladete chodidlo na zem, vyjadřuje váš pohyb tento dědičný styl chování: je to společná nit, která se táhne dějinami.
Dávní Číňané zdůrazňovali soulad těla a mysli a víru v bohy. Klasický čínský tanec klade důraz na tento vnitřní význam. Umělecké rozpětí interpreta je ztělesněním jeho zkušeností a vnitřního osvícení, které v životě nabyl. Dobrý umělec musí stále studovat sebeovládání a být sám se sebou v souladu. V běžném životě by měl zlepšit svou mluvu, chování a postoj k ostatním a udržovat harmonický vztah se svým okolím.
Chce-li se člověk stát kvalitním interpretem čínského klasického tance, musí se především ukáznit. Aby svůj tanec zdokonalil, musí aplikovat tuto metodu. Toto pojetí je zcela odlišné od moderního tance, který staví na expresivním vyjádření lidských emocí a tužeb.
Přestože choreografové používají tradiční motivy a styly, mnoho tanců ve skutečnosti kombinuje styly Západu i Východu; spojením baletních technik s výmluvností klasického čínského tance. Všichni tanečníci tvrdě trénují obojí.Balet pomáhá tanečníkům vyvinout dovednost, potřebnou k provedení pohybů klasického čínského tance.
