Bude »SECTOR« jako bájný taneční Hector?

V bývalém industriálním prostoru, ve vnitrobloku v Praze 7 – Holešovicích, poblíž rušné křižovatky ulic Dělnické a Komunardů vzniká zbrusu nový multikulturní umělecký svět: Jeho součástí je i taneční studio „SECTOR“, které zahajuje právě 19. září 2016. A zaměřuje se i na ty nejmladší – předškolní přípravky, děti mezi šesti až deseti lety a juniory do šestnácti let. Podaří se mu vytáhnout děti a mládež z domova od počítačů?

Při vyslovení slova „sektor“ nás starší poněkud straší hrozný univerzální nábytek ze sedmdesátých let minulého století. Proto jsem si název nového studia raději spojil s bájným bojovníkem Hectorem, který měl být údajným štítem města. Takové myšlenky se mi honily hlavou ve třetí zaříjovou neděli, když jsme se vypravili Prahy 7-Holešovic, přesněji do Tusarovy ulice 31, na slavnostní otevírání nového multikulturního prostoru „Sector“. Taneční prostory zde jsou součástí většího projektu zvaného Vnitroblock. Skupina mladých nadšenců všeho druhu a zaměření, kteří za „Sectorem“ i celým jeho bezprostředním okolím dvora mezi ulicemi Tusarova a Dělnická stojí, mají zkušenosti již s obdobnými projekty v Praze 5-Smíchově. Konkrétně „Radlickou kulturní sportovnou“ z roku 2013 a „Kavárnou, co hledá jméno“ z letošního jara. Zbrusu novými, ještě dobudovávanými, prostory nás provedla jedna z nejpovolanějších – slečna Karolína Kopáčová.

sector1

Na Holešovickém dvoře, v blízkosti frekventované křižovatky ulic Dělnická a Komunardů má časem vzniknout zbrusu nový prostor pro umělce všech profesí. Bude zde kreativní kavárna, kino, výtvarná galerie, obchod s módou a mnohé další.

V Holešovicích tu neděli vše finišovalo. Taneční prostor se zde nachází v prvním patře industriálního prostoru ve dvoře vlastního vnitrobloku. Museli jsme projít takřka staveništěm! Kolem nás se ještě montovaly elektrické přívody. Doslova nad hlavou nám jiskřila svářečí zařízení svařečů. Přemýšlel jsem o tom, zda jsme neměli vyfasovat ochranné helmy?

V patře se však již „vyloupl“ dokonalý taneční prostor. Více než stometrová místnost, vybavena nepostradatelnými zrcadly, skvělou dřevěnou podlahou a navíc – v prostředí spíše „tmavých“ Holešovic – s nevídaným dostatkem denního světla! Kdyby mne nedolela kolena, hned bych si parket vyzkoušel. Přímo k tomu lákala hudba zdejších DJ.

sector4

V prostorách šaten probíhal improvizovaný, leč milý raut. Zdravá strava a pár tulipánových sklenic s vinným přípitkem. Občerstvení trochu prolomilo komunikační bariéry mezi pořadateli a příchozími návštěvníky.

Šatny nás ohromily moderním vybavením skříněk i bezvadným, až nadstandardním hygienickým zázemím. V nich a jejich bezprostředním okolí právě ještě probíhaly poslední úklidové práce.

Karolina Kopáčová nám vysvětlila, že zdejší studio vzniká výhradně ze soukromých prostředků. Nemohou se spoléhat ani na jediný haléř z grantových programů. Ale z druhé strany se jich pro budoucnost vysloveně nezříkají…

Vlastní studio „Sector“ se bude zaměřovat na široké záběrové spektrum tance. Budou zde výukové kursy klasického baletu, kursy muzikálového jazz dance, lekce hip-hopu, nezapomene se ani na twerk, krump, house, afro-house, kew style hustle a další odnože moderních výrazových i etno tanců.

sector3

Slečna Kopáčová nás upozornila, že zvláštní zřetel bude „Sector“ brát na výchovu nových talentů. A to již od předškolního věku. Každé pondělí zde bude přípravka těch nejmenších dětí předškoláků mezi čtvrtým až šestým rokem věku. A to mezi čtvrtou a pátou odpolední hodinou. Od 20. září do 20. října zde budou probíhat nábory těch nejmladších. Do skupiny SECTOR KIDS, která nabírá děti mezi šestým až desátým rokem věku každý čtvrtek od 15.30 hodin. A pro starší skupinu mládeže mezi deseti až šestnácti SECTOR JUNIORS budou nábor y probíhat každé úterý mezi 16.00 – 17.30 a každý čtvrtek od 16.30 do 18.00. Více se dozvíte na telefonu (+420) 605 479 719.

Ze „Sectoru“ jsme odcházeli s příjemným pocitem, že lze i bez velkých grantových „injekcí“ rozjet něco prospěšného a smysluplného. Obzvláště pro ty nejmladší, aby neseděli stále doma u počítačů a tabletů. Bude „Sector“ vývěsním štítem Prahy 7 i celého města? Jako bájný Hector?

sector2

Michal Stein

Taneční magazín

FOTO: autor a SECTOR

Letošní FEMAD patřil divadlu, pantomimě i muzikálu

Půlnoční „one man show“ mima Radima Vizváryho, obdivuhodný tanečně muzikálový projekt „Rebelové ze Stodoly“ divadelního souboru Jiříkovice, hudební dramaturgie představení podle filmu „Perfect Days“ divadla Exil z Pardubic, autorské monodrama Jaroslava Střelky z České Kamenice „Zahraj ty Ejsíky“, ale i výstava fotografií Marka Vašuta „Reprízy“, jakožto i další doprovodné programy a ohromné nasazení pořadatelů, místního souboru JIŘÍ – to vše zaujalo Taneční magazín na 45. ročníku divadelního festivalu FEMAD v Poděbradech.

Koncem druhého týdne letošního září proběhl ve středočeském lázeňském městě Poděbrady – jak již Taneční magazín několikrát avízoval – už pětačtyřicátý ročník divadelního festivalu FEMAD. Jednalo se o defilé špičkových českých a moravských neprofesionálních divadelních souborů, které jen těsně nepostoupily na vrcholnou akci roku – Jiráskův Hronov. Za minulého režimu proto tento festival získal neodparatelný přídomek „salon odmítnutých“. Tehdy se v případě nepostupu jednalo o důvody spíše cenzurně politické, dnes je již situace poněkud jiná … V Poděbradech se letos představilo osm soutěžních inscenací od monodramatu, přes komedie, dílka téměř detekktivního zaměření, divadla konverzačního charakteru až po muzikál. Profesionálním hostem festivalu byl přední mim, pedagog a filmový herec Radim Vizváry. Nejen z toho důvodu se stal náš magazín jedním z mediálních partnerů celého festivalu. Logo Tanečního magazínu se tak po celých Poděbradech a okolí objevovalo na plakátech a bilboardech vedle znaků a log Středočeského kraje, Ministerstva kultury, Univerzity Karlovy, známé minerálky Poděbradka, významných firem Biopol Paint a Auto Louda či přední poděbradské restaurace a pivního baru U Čiháků.

KROMĚŘÍŽ NA CELÉ ČÁŘE

Dá se směle říci, že – co se týká ocenění – protentokrát v Poděbradech Morava předčila české soubory. Buďme však konkrétní, jednalo se zejména o soubor DS Kroměříž. Již při zahajovacím ceremoniálu festivalu ve čtvrtek byla vyznamenána organizační pracovnice, herečka i režisérka tohoto souboru Jana Štěpánová. Možná, že ji znáte i prostřednictvím filmových rolí z českých filmů „Sněženky a machři po pětadvaceti letech“ anebo „Román pro muže“.

A obdobně tomu bylo i při závěrečném ceremoniálu v neděli. Opět Jana Štěpánová si odnesla cenu za ženský herecký výkon. Za nejlepší mužskou roli si vavříny odnesl její herecký kolega a principál souboru Jiří Kašík. A „kroměřížská“ inscenace Levinova „Veroničina pokoje“ se stala do třetice nejlepším představením festivalu. Potud tedy hlavní ceny festivalu, o nichž demokraticky hlasují nominovaní zástupci ostatních zúčastněných souborů. To však nebylo zdaleka vše. „Veroničin pokoj“ si však odnesl i cenu poroty diváků. Pro statistiky zbývá dodat, že režisé ;rem vítězné inscenace byl brněnský Ladislav Kolář, zvaný (i v divadelních programech!) familiérně „Láry“. S nadsázkou lze tedy říci, že souboru DS Kroměříž snad zbývalo pouze ještě vyhrát ve Sportce?

Cenu novinářské jury si za autorské divadlo odneslo monodrama „Zahraj ty Ejsíky“ Jaroslava Střelky z Broukovcova Kamdivadla z České Kamenice. Bylo hodnoceno zejména to, jak si interpret dokázal napsat na tělo generační výpověď, která nepostrádala hlavní divadelní atributy – gradaci ani silnou zápletku.

Stejný autor i herec v jedné osobě si odnesl i cenu divadelních klubů. Ty speciálně ohodnotily nejen jeho vklad autorský a herecký, ale zejména režijní, neboť není nic těžšího, než režírovat sám sebe. Jaroslav Střelka tedy mohl z Poděbrad odjíždět po zásluze potěšen.

REBELOVÉ“ ZAUJALY TANEČNÍ MAGAZÍN

Taneční magazín – vzhledem ke svému tematickému zaměření – nejvýše ohodnotil muzikálové představení „Rebelové ze stodoly“ Divadla Stodola Jiříkovice. Jak již samotný titul napovídá, autoři úpravy vycházeli ze známého filmového muzikálu „Rebelové“ Filipa Renče a Zdeňka Zelenky. Nejen nám se líbila nápaditá choreografie i scénická stavba pěveckých čísel. Zároveň je nutné vyzvihnout, že hromadné zpívání na nahrané hudební základy (čili: halfplayback) je možná daleko těžší, než spolupráce se živou kapelou. Reprod ukovaná hudba „jede“ neustále dále, nikdo se vám – jako by tomu bylo v případě živých muzikantů – nepřizpůsobí. Ocenění by si jistě zasloužil i režisér tohoto představení Marek Šudoma. V neposlední řadě i titul tohoto představení velmi konvenuje s výše zmíněným přídomkem festivalu FEMAD – salon odmítnutých.

Řadu diváků i odborníků zaujala nejen objevná hudební dramaturgie představení na motivy známého filmového hitu Alice Nellis (mimochodem, tato režisérka a hudebnice vyrůstala v Poděbradech) „Perfekt Days“ v interpretaci Divadla Exil z nedalekých Pardubic, pod režijní taktovkou Nadi Kubínkové.

Rovněž tak nedaleký Hradec Králové reprezentovalo divadlo s téměř maratónským názvem – Divadlo Jesličky Josefa Tejkla Hradec Králové. Vybralo si satirickou komedii „Bůh masakru“. Tentokrát šlo i porovnávat, jelikož totožný titul zde v Poděbradech před třemi lety předvedl soubor letošních laureátů DS Kroměříž. Podle řady diváků-pamětníků toto představení v režii a úpravě Josefa Jana Kopeckého předčilo (ne)dávný výkon Moravanů.

4-femad-rebelove15-femad-rebelove3

Záběry z inscenace „Rebelové ze Stodoly“ DS Stodola Jiříkovice

KAŽDÝ TITUL MĚL SVÉ KOUZLO

Soubor Zmatkáři z Dobronína si protentokrát vybral Stephensonovu inscenaci „Vzpomínky na vodě“. Zaujala zvláště působivou jevištní aranží, připomínající až Černé divadlo Jiřího Srnce! Bez zajímavosti není, že překladalem tohoto dramatu byl pravnuk slavného básníka a dramatika Stanislava Kostky Neumanna a vnuk herce Národního divadla Stanislava Neumanna – Julius Neumann. Jinak také herec populární Ypsilonky a pedagog DAMU. Pikantní v případě Poděbrad, kde léta probíhal recitační festival „Neumannovy Poděbrady“!

Milovníkům žánru fantasy jistě jejich očekávání zcela naplnilo téměř tříhodinové představení na Prachetovy motivy „Mort“ v podání DS Lázně Toušeň. Kvalitní herecké výkony tentokrát ještě umocnila velice šťastná spolupráce s výtvarníkem scény a kostýmním návrhářem. A rovněž scénická hudba v „Mortu“ vhodně tvrdila muziku.

V neposlední řadě mezi „osmou“ soutěžních představení zaujal rovněž Howdonův titul „Úžasná svatba“ v podání DS Vojan Desná – Mladá Haluz. V režii Vlaďky Koďouskové jsme byli svědky mile rozverné komedie, která měla spád, rytmus a vtip. Co chtít více?

REPRÍZY MARKA VAŠUTA

Na samý úvod festivalu se známý herec a současný moderátor soutěže „Chcete být milionářem“ na TV Nova a bývalý průvodce podnikatelského magazínu „Cesty k úspěchu“ na konkurenční TV Prima Marek Vašut představil v roli fotografa.

Pro současný FEMAD si připravil kolekci barevných a černobílých fotografií pod souhrnným divadelním názvem „Reprízy“. Jednalo se o spíše syrovější záběry z Čech, Moravy i ze zahraničí. Mnohde šlo o milé absurdity, které se tematicky blížily dávné humorné fotografické tvorbě Františka Dostála.

Místy nebyl přímo zřetelně čitelný jednotný autorský rukopis Vašuta v roli fotografa. Pokud však vystavovanou tvorbu porovnáme s dalšími fotografujícími herci a zpěváky, tak patří vedle spíše reportážněji zaměřené Evy Pilarové, v této konkurenci zcela jistě ke špičce.

1-femad-vasut-instaluje

Marek Vašut instaluje výstavu svých fotografií

Pro Taneční magazín je nutné připomenout, že otcem Marka Vašuta je taneční teoretik, pedagog, kritik, scenárista, dramaturg a libretista a rovněž autor mnoha knih o tanci i blízký spolupracovník Pavla Šmoka a jeho Pražského komorního baletu Vladimír Vašut.

Fotografická výstava Marka Vašuta byla důstojným pokračováním zdejších, FEMAD provázejících, výtvarných výstav Blanky Bohdanové, Juraje Jakubiska, Miloše Hlavici a řady předních scénografů.

2-femad-vasut

Na snímku nezvyklým průhledem foyeru divadla Na Kovárně konkrétní návštěvnice této výstavy „Reprízy“, když si pozorně prohlíží konkrétní Vašutovo dílo.

ELITNÍ PANTOMIMA O PŮLNOCI

Přesně o půlnoci z pátku na sobotu patřilo divadelní jeviště populárního mima i filmového herce i pedagoga Radima Vizváryho.

Velký obdivovatel Borise Hybnera i protentokrát přesvědčil, že se řadí ke špičce současné moderní pantomimy.

Ohňostroj neutuchajících nápadů. Vypointované gagy i několik epizodek podněcujících k hlubšímu zamyšlení.

Vizváryho kreaci vhodně podtrhovala nápaditá volba převleků i konkrétní hudby.

Toto Vizváryho představení pod názvem „Sólo“ vhodně rozšířilo obzory zaměření celého festivalu a dodalo mu – tak potřebný – moderní multižánrový podnět.

Zde je dlužno pochválit i ředitele festivalu Jakuba Charváta (mimochodem, ten slaví narozeniny ve stejný den jako sám Vizváry!), že pro Vizváryho vystoupení patřičně a úrodně připravil půdu.

Věřmě, že se moderním jevištním formám blížícím se výrazovému divadlu, pantomimě, stínovému či tanečnímu divadlu budou příště někdy věnovat i soutěžní soubory.

6femad-vizvary17-femad-vizvary28-femad-vizvary3

 „one man show“ mima Radima Vizváryho „Sólo“

OVACE PRO JIŘÍHO

Letošní (půl)jubilejní FEMAD nebyl nový pouze spoluprací Tanečního magazínu. Premiérově se zde představily v rolích sponzorů a partnerů rovněž poděbradská restaurační zařízení. Ať již uvedený pivní bar s restaurací U Čiháků, se skvělým reperoárem malých a minipivovarů či restaurace U Sirotka, která mimo piva a převážně grilovaného jídla nabízí i výtvarnou galerii v patře.

3-femad-ucihaku

Pan Čihák (vpravo) předává ze sponzorské restaurace U Čiháků dar divadelnímu souboru – vlevo skvělý moderátor festivalu Martin Kočí.

S velkým diváckým ohlasem se setkaly i nezávazné hudební variace o sobotní půlnoci.

Řediteli a dramaturgovi festivalu Jakubu Charvátovi se podařilo – v úzké spolupráci se starostou Poděbrad dr. Ladislavem Langrem a skvělým moderátorem Martinem Kočím i mnohými dalšími skromně ukrytými v pozadí – uspořádat další skvělou divadelní přehlídku, jejíž kvalita rok od roku roste.

Velký podíl na úspěšném průběhu festivalu měli i vedoucí workshopů a divadelních dílen – profesionální režiséři a dramaturgové Rudolf Felzmann, Václav Špirit, Jiří Fréhár, Petr Kracik, Kristán Kubák a František Zborník.

Největší ovace si zaslouží místní Divadelní soubor JIŘÍ. Celá řada jeho členů se starala o ubytování, naplnění žaludků i požadavků všech účastníků festivalu.

Všem těm patří poděkování a přání mnoha sil pro příští 46. ročník FEMADu.

Michal Stein

FOTO: FEMAD M. Drozd a archiv DS Stodola

Taneční magazín

Klasika jinak V těchto dnech díky hned několika projektům

Několik kulturních projektů představilo „klasiku jinak“ a všechny věkové kategorie byly nadšené

 

 

„Klasika jinak“ přivábila všechny věkové kategorie! Opery v Divoké Šárce, která na začátku září zaplnila amfiteátr,  se zúčastnilo více  než 15 000 diváků.

Jak zpřístupnit vážnou hudbu mladé generaci? Jak zdůraznit její kulturní význam? Odpovědi na tyto otázky úspěšně našlo několik projektů, které klasiku pojímají originálně, ale přesto s úctou. Ať se jedná o Orchestr Berg, který se věnuje současné klasice již víc než patnáct let, nebo Red Bull Flying Bach, který nechává „trsat“ hiphopery na Johanna Sebastiana Bacha, setkávají se koncepty u veřejnosti s enormním zájmem. Seznamte se s 5 projekty, které Praze servírují klasiku jinak – na zajímavých místech a v překvapivých kulturních spojeních.

Opera v Šárce

Dvě vdovy přilákaly letos 3. září do přírodního divadla v Divoké Šárce víc než 15 000 diváků. To je o pět tisíc víc než loni, kdy se tu odehrála Rusalka. Slavnou operu Bedřicha Smetany odehráli sólisté i sbor a orchestr Národního divadla. Od roku 2005, kdy městská část Praha 6 začala program zaštiťovat, proběhlo představení celkem 12x. „V době, kdy mají milovníci opery možnost sledovat špičková představení z Metropolitní opery nebo koncerty pěveckých hvězd, chceme divákům připomenout, že i my máme vynikající skladatele i interprety,“ říká Renée Nachtigallová, dramaturgyně Opery v Šárce a bývalá operní pěvkyně s tím, že do budoucna mají v plánu představit další česká díla, jako jsou Tajemství, Liška Bystrouška nebo Čertova stěna. Vstup na všechna představení je volný: „To proto, aby mohli přijít i lidé, kteří si návštěvu Národního divadla nemohou dovolit,“ zdůvodňuje Renée Nachtigallová.

Run Operun

Stejně jako klasická hudba, i opera se dá udělat jinak. Nový kabátek dostala Kouzelná flétna, jejíž zkrácenou verzi si připravil rok fungující spolek Run Operun. Novodobou verzi posledního Mozartova díla bylo možné  spatřit druhou zářijovou středu 14. září  v Praze na Stalinu – novém společenském centru pod kyvadlem na Letné. „Opera je stále vnímána jako žánr, na který se chodí zejména do divadla a který je nudný. My chceme ukázat, že opak je pravdou,“ říká produkční projektu Hana Slapničková. Cílem její skupiny je zaujmout nové publikum, pro něž v budoucnosti chtějí vytvo řit Stay OpeRun, tedy stálou scénu moderní opery. Pilotním dílem bude Figarova svatba.  

Red Bull Flying Bach

Red Bull Flying Bach je projekt, který klasickou hudbu představuje ve spojení s moderním tancem, který na rozdíl od honosných koncertních síní pochází z ulice. Jde o b-boying neboli breakdance. V roce 2010 vymyslel koncept tanečník Vartan Bassil z berlínské taneční skupiny Flying Steps s klavíristou Chistopherem Hagelem. Od té doby projeli čtyřnásobní mistři světa v breakdance více než 35 zemí a oslovili víc než 400 tisíc diváků. „Jsem pyšný, že mohu být součástí něčeho, co propojuje generace,” říká o show pětatřicetiletý tanečník Benny Kimoto s tím, že za nimi po představení často chodí prar odiče a děkuji za hezkou příležitost, seznámit vnoučata s klasikou. Původně 3 plánovaná vystoupení v Praze se na začátku září vyprodala a pořadatelé se tak rozhodli přidat ještě jedno. Nově je tak možné koupit lístky na 23. září v 17:00 do pražského Hudebního divadla Karlín, 1. října pak do Ostravy.

Orchestr Berg

Orchestr Berg funguje na české scéně už deset let a profiluje se jako průkopník současné české klasické hudby. Podle ředitelky Orchestru Berg Evy Kesslové je nová tvorba vnímána často jako náročná. „Přitom je ale skvělá, odvážná a může lidi obohatit a nakopnout. Bez Orchestru Berg by se k ní třeba ani nedostali,“ dodává. Těleso hudbu kombinuje i s tancem, divadlem, filmem nebo výtvarným uměním. Představení vždy uzpůsobuje také prostorům, ve kterých se odehrává: „Každé vystoupení je vlastně site-specific projekt v netradičním prostředí,“ říká Eva Kesslová s tím, že stejně jako Red Bull Fl ying Bach sbírá Ochestr Berg nadšení skrz všechny generace. Dokazuje to i nedávno vyprodané představení v prostoru Jatka78 nebo chystaná premiéra němých filmů CINEGOGA – The Second Sex od ženských autorek, které budou uvedené s novou hudbou hranou naživo. To vše  9. a 10. října ve Španělské synagoze.

Klasika bez kvádra v Cross Club

Pro ty, kteří se necítí dobře v klasických uhlazených koncertních sálech, ve společnosti lidí ve večerních robách, vznikl projekt v Cross Clubu. Pravidelně se zde koná akce zvaná Klasika bez kvádra. Účelem těchto večerních vystoupení, je zpřístupnit vážnou hudbu lidem, kteří běžně na koncert hudby tohoto charakteru nezavítají. V létě koncerty probíhaly před klubem pod širým nebem. V chladnějších měsících se představení přesunou dovnitř, přímo do undergroundového klubu, který je známý svým industriálním, recyklovaným interiérem. Nejbližší koncert se chystá ; na 30. října, další pak 27. listopadu.  K poslechu vždy hraje kvarteto Pražského filmového orchestru, které předvede několik filmových pecek v kombinaci s klasickými kousky. Oblibu konceptu dokazuje i jeho návštěvnost: na srpnové představení dorazilo už přes 200 diváků.

red_bull_flying_bach_2016_b

Taneční magazín

Miluji tě jak po smrti v NoD

Premiéra nové inscenace Jana Nebeského

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý. Premiéra se uskuteční 7. 10. 2016 od 20:00.

Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí se projevilo v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo – židovské symbiózy.

Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“ Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život.

„Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakespeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“ říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: „Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čeka li.“

elselaskerschuler1907

Premiéra 7. 10. 2016 od 20:00, první repríza 26. 10. 2016 od 20:00 v NoD.

Režie: Jan Nebeský
Scénář /s použitím veršů Elsy Lasker-Schülerové a Gottfrieda Bena v překladu Aleny Bláhové a Ludvíka Kundery/: Lucie Trmíková
hudba: Emil Viklický a Martin Dohnal
výtvarná spolupráce: Igor Korpaczewski
kostýmy: Petra Vlachynská
Účinkují: Lucie Trmíková, Karel Dobrý, Emil Viklický, Martin Dohnal, Miroslav Hloučal

Předprodej vstupenek v síti GoOut.
Sledujte též facebook událost.

miluji_te_jako_po_smrtia24

Honza Urban

Taneční magazín