Nová kulturní stanice Galaxie

Proměna bývalého multikina Galaxie – unikátní dočasný multikulturní dům

Významné kulturní organizace – Dejvické divadlo, Minor, 4 + 4 dny v pohybu, DanceConnected a DAMU rozžijí opuštěné sály bývalého multikina Galaxie na konečné metra C Háje, aby rozhýbaly kulturní mapu Prahy a v jedinečné spolupráci vytvořily nové příležitosti pro místní komunity, diváky zavedených kulturních organizací, ale i pro svůj další rozvoj. Kulturní stanice Galaxie se v září 2025 otevře na jeden rok všem milovníkům kultury napříč žánry.

Dejvické divadlo se připravuje na rok trvající rekonstrukci své domovské scény na Praze 6. Od roku 2023 intenzivně hledalo dočasné útočiště, ve kterém by mohlo hrát a zkoušet po dobu rekonstrukce. Je to téměř rok, kdy vedení DD poprvé vstoupilo do budovy bývalého multikina Galaxie.

 

„Nabídka majitelů na dočasné využití všech sálů byla vstřícná a my jsme hned začali hledat kulturní organizace ke spolupráci, aby se co nejvíce sálů naplnilo atraktivním programem.“ — ředitel Dejvického divadla Lukáš Průdek.

Nyní zde probíhají nutné minimální změny spojené s přestavbou kinosálů na divadelní sály, galerie, zkušebny, učebny a centrální Big Bang Bar, který bude středobodem Galaxie a místem kreativního setkávání. Autory designu vstupního foyer s barem jsou vizuální umělci Krištof Kintera a Matej Al-Ali. Instalace baru jako uměleckého díla bude vycházet z dlouhodobého projektu Krištofa Kintery, který pracuje s rozsáhlým pojmoslovím a slovní semiotikou pestrých slovních označení stavů lidské mysli. Výsledkem má být ohromující prosvětlená psychologická laboratoř.

Všechny organizace spolupracující na kulturní stanici Galaxie mají své zřizovatele, granty či soukromé podporovatele na uměleckou tvorbu a provoz. Nezbytné úpravy a vybavení prostor Galaxie však nelze hradit z provozních rozpočtů kulturních organizací. Proto chce projekt do úprav a vybavení prostor zapojit i veřejnost formou komerční kampaně na platformě Donio, která bude vyhlášena  10. dubna. 

Autorem vizuální identity nové kulturní stanice na Hájích je grafický designér
Jiří Troskov, zakladatel studia Jitro Design. Návrh značky a logotypu vznikající umělecké iniciativy vychází velmi volně z konceptu grafického řešení Jiřího Rathouského pro pražský sídlištní komplex Jižní Město II. Hlavním prvkem je Rathouského autorské písmo Civitas, zdigitalizované písmolijnou Briefcase Type Foundry pod hlavičkou BC Civitas. 

„Celkové pojetí je velmi hravé a mělo by být příjemně čitelné i pro rodiny s dětmi, pro které bude prostor určen také. Dalším a neméně důležitým prvkem je pestrá barevná škála určená k rozlišení jednotlivých souborů, které společně v pěti barevných proudech vytvářejí značku v podobě písmene G.“ — Jiří Troskov, grafický designér a zakladatel studia Jitro Design

Pro Dejvické divadlo je Galaxie příležitostí, jak se jednak přiblížit úplně jinému typu publika, tak také spolupracovat s novými umělci. „Spolubydlení“ na jedné adrese s umělci a umělkyněmi z oboru tance, loutkového divadla, výtvarného umění bude znamenat nové žánrové impulsy, možnost sledovat u práce někoho úplně jiného – ale zároveň ho také inspirovat. Větší kapacita sálu umožní uspokojit vysokou diváckou poptávku, ale zároveň je signálem, že se Dejvické divadlo nebojí v dobrém slova smyslu rozrušit svoji ikonickou adresu – že to „Dejvické“ vlastně ani tak neznamená lokalitu, jako spíš intenzivní, exkluzivní hereckou souhru a nebo hledání nových témat.

“Přijíždíme na Háje, abychom si ověřili, co všechno znamená mít divadlo v Dejvicích. V Galaxii budeme mít minimálně dvě premiéry. Té podzimní se ujmu já. Bude vycházet z autorské kolektivní tvorby a bude využívat postupy dokumentárního divadla (pracovní název je Facka). Druhou – jarní premiéru bude mít pod režijním dohledem irský režisér Wayne Jordan, který s herci DD vytvoří scénickou koláž
z Marivauxových textů.“ 
— umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka.

Zeptali jsme se…

Lukáš Průdek, ředitel Dejvického divadla

ředitel Dejvického divadla Lukáš Prudek

umělecký šéf Dejvického divadla jiří Havelka

TM: Jaká jsou Vaše očekávání od tohoto  ročního projektu? Myslíte si, že milovníci divadla přesídlí sem? Je to tu přece jen okraj města, i Galaxie ukončila svou činnost…

„To ano, provozovat multikino Galaxie  už nebylo ekonomicky výhodné, ale také na to mělo vliv, že vznikl Westfield Chodov, kam Cinema City  přesídlilo. Mě ale zajímá  nejen  umělecká synergie tohoto projektu,  nějaké vzájemné obohacení a spolupráce mezi umělci a jak to bude celé probíhat, ale i divácká.  

Toto je ojedinělá situace, která se běžně neděje, aby organizace, které mají svůj vlastní věhlas, se  najednou spojily dohromady  a ze svých zavedených míst se  na rok  přesunuly  na druhý konec Prahy,  na periferii. Tohle chceme nějak prolomit. My říkáme, že centrum je periferie a periferie je centrum.  

Jižní město  vzniklo kolem 70. let, máme tady už několikátou generaci lidí, která zde  vyrostla  a tohle je nyní  jejich místo k životu. Praha 11  ale tolik  kulturních možností  nenabízí.  Nás samotné zajímá, co se stane, vznikne-li tady  ojedinělé kulturní místo, s výtvarným uměním, v něm bude  bar a  bude to příležitost se tu potkat s tolika umělci, i mezi přáteli, navštívit různá představení, i pro děti,  galerii atd. Myslím, že svou magnetickou sílu to mít bude. Určitě to přitáhne lidi, kteří tady třeba žijí, rádi by někam šli, ale nemají takové místo.

Připadá nám to, jako velmi  zajímavá situace a nevíme dopředu, jak to dopadne, do jisté míry  je to nějaký risk.

Až po tom jednom roce, kdy celý  projekt skončí, se dá něco vyhodnotit. Určitě to po našem odchodu „nelehne  celé popelem“, spolupracujeme  s Kreativní Prahou, která právě  začíná připravovat analýzu a výzkum toho, co tato nová Galaxie udělá, ať už se to týká věcí vnitřních, provozních, ale i to, zda dochází k  synergiím,  zda se věci povedly nebo nepovedly. Vznikne tak studie, která bude inspirační zdroj pro hlavní město Prahu.“

 TM: Nebude vám líto po roce práce odcházet?

„My budeme moc  rádi za novou zkušenost, kterou tady získáme, nejde jen o samotný přesun na Háje,  v sále je 240 míst, což není sice tak moc, ale je to pořád o sto víc než máme my v Dejvicích. Hrát ve větším prostoru nám také přinese něco nového. Dejvické  divadlo je především komorní činoherní divadlo, které chce pokračovat ve svých komorních prostorách a  tam se zase rádi vrátíme.“

 

Přejeme Vám, ať se tady daří

Eva Smolíková, TM

 

 

Zapojení divadla Minor do projektu Galaxie je přirozenou odpovědí na dlouhodobě vysokou poptávku po představeních pro děti a mládež a limitované kapacity stávajících prostor divadla. Nový sál nabízí Minoru příležitost rozšířit svůj dosah a uspokojit větší množství diváků. Jedná se o další krok k dlouhodobé vizi Minoru stát se v budoucnu moderním kulturním centrem pro celou rodinu, které bude poskytovat nejen divadelní zážitky, ale i širší spektrum uměleckých, vzdělávacích a komunitních aktivit.

„Dramaturgická koncepce Minoru počítá se třemi liniemi – nové inscenace nazkoušené přímo v prostoru Galaxie, stávající inscenace, které svými technickými požadavky umožňují hraní na obou scénách a úspěšné inscenace, které bylo divadlo nuceno z kapacitních důvodů vyřadit z repertoáru. První “galaktická” premiéra Minoru je naplánována na 5. října 2025.“ — ředitel Minoru Janek Jirků

Festival 4 + 4 dny v pohybu / Místa činu, který v roce 2025 oslaví své 30. výročí, přichází s novým formátem. Prodloužení trvání festivalu umožní hlubší propojení s lokalitou Jižního Města a jejími obyvateli. Galaxie s devíti sály se stane centrem programu, který zahrnuje rezidence s veřejnými výstupy, tématické skupinové výstavy, prezentace českých a zahraničních divadelních souborů, performance, site-specific projekty, intervence ve veřejném prostoru, komunitní aktivity a programy o vizuálním umění pro všechny generace.

„Nový formát festivalu zároveň přináší příležitost ke zpomalení, zastavení a vytvoření podmínek pro spolupráci i kultivaci jednoho prostoru a jeho prostředí. Výstavní projekty se zaměří na současnost i historii Jižního Města a umělecké participativní projekty pro náctileté či seniory.“ — Denisa Václavová, kurátorka projektu 4 + 4 dny v pohybu – Místa činu

„Oživení legendárního multiplexu na Hájích zahraničními inscenacemi, českými premiérami a dalšími uměleckými projekty vnímáme jako přirozené pokračování našeho nomádství, které začalo už v roce 1998 přemístěním festivalu do bývalé čističky odpadních vod v Bubenči.“ — Pavel Štorek, dramaturg festivalu 4 + 4 dny v pohybu

DanceConnected je nově vzniklá nezávislá produkční jednotka, která do Galaxie přináší energii současného tance a mezioborové spolupráce. Zakládá si na dlouholetých zkušenostech v oblasti tanečního umění a kulturní produkce. Jejím cílem je rozvíjet program, který bude reagovat na specifika místa i potřeby místní komunity. V rámci projektu Galaxie plánuje realizovat taneční představení, umělecké rezidence, workshopy, diskuse a další taneční projekty – jak v budově Galaxie, tak v jejím okolí.

V současnosti se DanceConnected zaměřuje na vybavení svého sálu – zkušebny – a na přípravu programové náplně. Paralelně připravuje nabídku možností spolupráce pro taneční komunitu i pro místní aktéry, jako jsou školy nebo městská část.

„Program zaměříme jak na profesionální scénu, tak na veřejnost všech generací. Důraz klademe především na zapojení různorodých skupin, spolupráci napříč disciplínami a oživení veřejného prostoru prostřednictvím pohybu. Projekt kulturní stanice Galaxie vnímáme jako modelový příklad fungování vícežánrového kulturního centra, kde má tanec své nezastupitelné místo.“ — Markéta Perroud, umělecké vedení projektu, členka DanceConnected

„Zapojení do platformy Galaxie vnímáme jako příležitost stát se rovnocenným partnerem zavedeným kulturním institucím a přinášet nové impulzy, perspektivy a formy sdílení. Pro nás jako novou entitu je velkou výzvou zajistit pro všechny tyto aktivity v našem de facto prvním roce fungování dostatečné finanční krytí, a proto si velmi vážíme veškeré podpory, kterou dostáváme.“ — Daniela Řeháková, management projektu, členka DanceConnected

 Zeptali jsme se…

Markéta Perroud, umělecké vedení DanceConnected

Markéta Perroud

TM: Markéto, Vy jste byla dlouhou dobu spoluředitelkou Tance Praha a teď máte zcela novou organizaci. Co Vás vedlo k tomuto kroku?  V čem budete jiní, než  Tanec Praha?

„Tohle je úplně něco jiného.  Jsme lidé (s Tancem Praha), kteří spolu dlouho pracovali a rádi bychom tuto spolupráci udrželi. Naším posláním bylo, doplnit prázdno, které tady někde máme. My máme v současné době jeden mezinárodní projekt, neseme zodpovědnost, abychom ho mohli vůbec realizovat. Takže, byla tu i praktická stránka věci, druhá věc,  chceme dělat to, čemu věříme, věnovat se aktivitám, které jsou pro ostatní přínosné, nutné a baví nás.  Uplatnění v tanci není tak jednoduché, ten český „rybník“ je malý. Náš záměr tedy  není dělat projekty, které už existují, ale takové,  které by doplňovaly to, co tady už  je.“

TM: Vy tady v Galaxii ale nebudete dlouho. Co si tedy přejete nebo slibujete od Vašeho působení zde na Hájích?

„Beru  to jako unikátní projekt. Vyzkoušíme za jeden rok  možnost  spolupráce různých subjektů, kdy každý má jinou právní formu, jiné zaměření.  A tanec  má opravdu své místo v kulturním centru. Také  nás zajímá práce s komunitami, my se sem opravdu  těšíme. Budovat komunitu trvá nějakou dobu. Ale  my jsme tu jen na rok, takže  plánujeme expandovat mimo prostory  Galaxie. Povědomí o  současném tanci budeme šířit Jižním městem.“

TM: Kolik projektů chystáte pro ten rok?

„Náš  plán revidujeme podle financí a možností. Taneční prostory  teprve vznikají, my můžeme udělat program, až budeme znát také technické  dispozice. Připravujeme asi  42 projektů, je to od září 2025 do prosince 2026.

Budeme se těšit a uvidíme, co tanec přinese „Jižňákům.“

Eva Smolíková, TM

DAMU v tomto roce jako první vysoká škola v ČR akreditovala magisterský profesní studijní program Světelný a audiovizuální design pro živá umění, který reaguje na současnou tendenci intenzivního propojování prostoru, technologií, dramaturgie a režie a na trendy evropských divadelních škol, kde jsou designerské studijní programy etablované již řadu let. Do studijního programu, který vyučuje světelný, zvukový a projekční design včetně výstavního designu ve striktně nedělené kooperaci, fakulta právě vybírá první studenty a studentky, jejichž studium započne na podzim roku 2025. Galaxie studijnímu programu poskytne především prostor pro výuku, ale také jedinečný kontakt studujících s uměleckou praxí, který přirozeně nese také potenciál tvůrčího propojení.

“Světlo, zvuk a jejich projekce v živém prostoru jsou odjakživa spojeny s lidským rodem při všech jeho existenčních etapách. Projekt Galaxie nám přináší možnost si toto na chvíli v tom rozběhaném životě zažít, užít, vychutnat a nejen neuvědoměle přijímat. Nabízí se nám PROSTOR, nikoli konzumace, které jsme přesyceni, a tak více a více hladovíme.” — Garant studijního programu, skladatel a pedagog DAMU prof. MgA Vratislav Šrámek

Foto: Eva Smolíková

Šárka Samková

pro Taneční magazín

Otevřený dopis pracovníků Institutu umění- Divadelního ústavu

Návrh na zrušení Institutu umění- Divadelního ústavu, který má excelentní výsledky

Otevřený dopis pracovníků Institutu umění – Divadelního ústavu ministru kultury ČR Mgr. Martinu Baxovi ve věci návrhu na zrušení Institutu umění – Divadelního ústavu


Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás jako pracovníci Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) s hlubokým znepokojením nad Vaším záměrem vydat v následujících dvou týdnech rozhodnutí o zániku naší instituce a převedení jejích aktivit pod NIPOS, a to již k 30. červnu tohoto roku. O tomto záměru nás informovalo vedení IDU na mimořádné poradě.

Toto rozhodnutí nás zaskočilo jak svou nenadálostí, tak obsahem. Nemáme jasné informace o strategii, z níž Ministerstvo kultury vychází, ani o důvodech, které k tomuto rozhodnutí vedou. Celý proces se nám jeví jako nedostatečně naplánovaný a překotný, což vyvolává nejistotu a obavy. U tak složité záležitosti, jako je transformace dvou různorodých institucí s vlastní, desítky let budovanou identitou, je jediným nám známým bodem termín zrušení jedné z nich. Postrádáme jakýkoli harmonogram a koncepci.

Doposud byly naše výsledky hodnoceny domácími expertními panely i mezinárodní odbornou veřejností jako excelentní. Pokud důvodem změny nejsou finanční úspory ani kvalita naší práce, ptáme se: Proč má IDU zaniknout? Jaké jsou cíle a přínosy tohoto kroku? Kdo a jak bude garantovat podmínky pro zachování odborné, analytické činnosti a mezinárodní spolupráce, kterou IDU dlouhodobě rozvíjí? Jakým způsobem bude zaručena kontinuita výzkumu?

Vážený pane ministře, je-li vůbec zvažovaný krok nutný a může-li být přínosný, žádáme Vás o jeho transparentní, odborně garantovanou a dobře komunikovanou přípravu v adekvátním časovém horizontu, včetně diskuse a zohlednění expertiz odborníků.

S pozdravem

Andrle, Jan

Bahníková, Zdenka

Benešová, Irena

Čepcová, Lucie

Čermák Zbuzková, Andrea

Černá, Kamila

Černá, Markéta

Černík, Zbyněk

Černý, Milan

Danzer, Matouš

Debnár, Viktor

Dolníčková, Markéta

Drexler, Otto

Dudek, Adam

Frančáková, Erika

Fučíková, Alena

Hajšman, Vladimír

Hanoušek, Martin

Hantáková, Helena

Hrádková, Alena

Honsová, Petra

Chlíbcová, Anna

Ježková, Petra

Kadlecová, Klára

Klementová, Monika

Kraus, Pavel

Koubková, Lenka

Kubart, Tomáš

Landovská, Andrea

Lukáš, Miroslav

Mansfieldová, Markéta

Mikulka, Vladimír

Musílková, Eva

Müllerová, Magdalena

Návratová, Jana

Novotná, Barbora

Pecková, Júlia

Petrmichlová, Radka

Poláková, Anna

Příhodová, Barbora

Rezková, Jana

Slaběňáková, Barbora

Součková, Alena

Svatoňová, Pavlína

Svoboda, Adam

Šanda, Michal

Ševčíková, Lucie

Šteflová, Květa

Štičková, Anna

Štorek, Pavel

Šťastná, Denisa

Trávníčková, Markéta

Vašek, Roman

Vedralová, Kateřina

Velemanová, Věra

Zahálka, Michal

Zemančíková, Kateřina

Zemanová, Berenika

IDU, Taneční magazín

Pozn. : Redakce Tanečního magazínu vždy a jakýmkoliv způsobem podporuje umělecké aktivity.  Stojíme při Vás. 

Platforma NOVÁ GENERACE srdečně zve

Březnový večer 2025 – poprvé v Žižkostele!

Nová Generace srdečně zve nadšence současného tance na nadcházející komponovaný večer choreografií. Už 23. března 2025 od 19:30 ožije prostor Komunitního centra Žižkostel energií mladých talentů (nejen) z Katedry tance HAMU. V šesti rozmanitých dílech se představí mimo jiné stážisté souboru Lenka Vagnerová & Company, posluchači Pražské taneční konzervatoře či studenti programu Erasmus+.

NOVÁ GENERACE otevírá dveře mladým choreografům a tanečníkům, kteří stojí na začátku své profesionální kariéry. Díky komponovaným večerům dostávají jedinečnou příležitost představit svou tvorbu veřejnosti a získat tak cenné zkušenosti, jež jim pomáhají růst a rozvíjet vlastní umělecký projev.

Březnový večer zahájí choreografie s názvem LImIT od Sary Miądowicz, studentky programu Erasmus+. Sara se zaměřila na tlak, který na nás vyvíjí nejen společnost, ale i my sami, když se snažíme naplnit vlastní nedosažitelně vysoké nároky. Ve své choreografii využila improvizaci a partnerskou práci jako prostředky k vyjádření proměn, které v člověku nastávají při setkáních s ostatními.

Ve druhé choreografii večera It‘s your turn now pracoval student magisterského studia Samuel Loj se čtyřmi zahraničními stážistkami renomovaného souboru Lenka Vagnerová & Company. Ve své tvorbě se věnuje zvědomění přítomného okamžiku: ,,Scéna je otevřená. Čas plyne a pozornost se obrací k tobě. It is your moment now.” Seaquence, uváděná v pořadí večera jako třetí je debutovou choreografií studentky Alice Silné na HAMU, jejíž autorskou hudbu složila Daša Horváthová. Anotace díla v podobě úryvku z písně Racci od Cermaque a Iamme Candlewick naladí diváka na atmosféru choreografie, která zobrazuje, jak i poklidné moře v sobě ukrývá pohyb, jehož síla a rytmus se neustále obnovují, stejně jako barevný svět pod jeho hladinou.

Součástí bakalářského studia oboru choreografie na HAMU je také tvorba choreografií pro studenty tanečních konzervatoří. Ze spolupráce s Pražskou taneční konzervatoří vznikly hned tři následující choreografie. Simona Dejmková se v duetu Deformát soustředí na stopu, kterou pohyb zanechává. „Tvar se mění s každým dotykem, ohybem, tlakem. Záhyby zůstávají, i když se snažíme uhladit povrch. Otisk těla se vpíjí do hmoty, prolíná vrstvami, mizí a znovu se vynořuje.“

Student Vojtěch Brož v procesu tvorby choreografie V mezích zkoumal hranice intimního prostoru člověka, které si každý z nás nosí s sebou, ale pro lidské oko zůstávají neviditelné. Co by se však stalo, kdyby viditelné byly? A naopak – co kdyby vůbec neexistovaly? Večer nakonec uzavře Barbora Sváčková se svou choreografií The best seat in the house – dynamickou úvahou o nejistotě, volbě a proměnlivosti našeho místa ve světě.

Vstupenky na březnový večer NOVÉ GENERACE, který proběhne 23. 3. 2025 od 19:30 v Komunitním centru Žižkostel (náměstí Barikád 1520, 130 00 Praha 3), můžete zakoupit online na webové stránce BOOMevents nebo osobně v den konání akce na pokladně Žižkostela.

Pro více informací sledujte Instagramový profil NOVÉ GENERACE a událost na Facebooku.

Akce je realizována za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. města Prahy. Dalšími partnery akce jsou HAMU, Lenka Vagnerová & Company, Pražská taneční konzervatoř, LV&C_STUDIO8 a Městská část Praha 8.

Natálie Matysková

pro Taneční magazín

Pluto aneb chybující lidé v akci

Čtyři vynikající mimové na jednom jevišti, pantomima je zpět

6. března měla v Národním divadle světovou premiéru zbrusu nová inscenace Laterny magiky pod názvem Pluto. Režie se ujal Thomas Monckton, pocházející z Nového Zélandu. Jeho tvorba  se pohybuje na pomezí fyzického divadla, cirkusu a klauniády. Vybral si spolupráci s těmi nejlepšími českými mimy, tedy Vandou Hybnerovou, Annou Polívkovou, Radimem Vizvárym  a novozélandským skvělým mimem Trygve Wakenshaw. Thom Monckton se snaží přivést zpět na jeviště pantomimu, která je dnes na okraji.  Přitom právě sledování talentovaných umělců, kteří dokáží vytvářet celé světy, má své neopakovatelné kouzlo.

 

Pluto. Planeta, ale také začínající filmové studio. Jeho čtyři členové mají nadšení pro věc, odhodlání, ale žádné odborné znalosti, žádnou intuici a vůbec ne umělou inteligenci. Zkrátka chybující lidé se snaží udělat chybný produkt z chybných nápadů. A jde jim to.

 

Na začátku inscenace se na projektovém plátně objevují záběry z planety Pluto. Celkem dlouhý začátek ve mně budí nedůvěru,  zda nebude představení příliš  krátké a ošizené o  samotnou pantomimu. Ale omyl! Postupně chápu, je to film,  který se naše povedená skupinka snaží natočit.

Laterna magika | Pluto: Radim Vizváry – foto: Petr Lebeda

Laterna magika | Pluto: Anna Polívková, Trygve Wakenshaw, Vanda Hybnerová, Radim Vizváry – foto: Petr Lebeda

Komediální  talent  Anny Polívkové se nezapře už při jejím prvním vstupu na scénu. Když se představí coby režisérka a sedá si na své režisérské křeslo, začíná to v publiku šumět smíchem. Její postava, Vilma Sofia Anastasia von Spielberg, řečená Boss, jednoho dne zdědí filmové studio. Ale nikdy neplánovala stát se režisérkou. Pravděpodobně představí scénář svým dvěma účinkujícím a ti  si ho vyloží  trochu po svém. Zkrátka každý je hrdina a je rozhodně lepší než ten druhý.  Také to dávají patřičně najevo. Zde už rozehrává svůj talent  Trygve Wakenshaw  a Radim Vizváry. Pieter  (Trygve Wakenshaw) jednou zamířil na pracovní pohovor na elektrikáře, ale cestou špatně odbočil a ocitl se na konkurzu herectví. A tam potkal Gorge.  Gorge (Radim Vizváry) je nezkušený filmový herec, má talent, o kterém je přesvědčený hlavně on sám a myslí si, že kamera je jeho osud. A dále tu máme Maxe (Vanda Hybnerová), který je technikem tělem i duší. Existuje pro něj jen záře reflektorů. Jaksi ale nemá potřebnou kvalifikaci, což je občas vidět. Ve studiu to různě tříská a svítí, každý se snaží problém nějak vyřešit a naši tři hrdinové si musí se zádrhelem jakýmkolivi způsobem  poradit, tedy podlézt, nadlézt, přeskočit… Jejich úsilí pochopitelně polechtá divákovi bránici. I samotné čtení scénáře není úplně jednoduché.

Laterna magika | Pluto: Vanda Hybnerová, Radim Vizváry, Anna Polívková – foto: Petr Lebeda

Laterna magika | Pluto: Vanda Hybnerová, Trygve Wakenshaw, Anna Polívková, Radim Vizváry – foto: Petr Lebeda

Laterna magika | Pluto: Radim Vizváry – foto: Petr Lebeda

Ale konečně přichází natáčení samotné.  Obleky astronautů (velmi nápadité, dělají  z našich hrdinů ještě více už tak dost veselé postavičky). Ale obléct se do nich! I tady vyvstává problém, protože Gorge chce být vždy perfektní. Režisér má co dělat, pobíhá zleva doprava a hlavně se velmi snaží. Herci také a co všechno se dá prožít, to se musí jen vidět!  Jejich úsilí ale končí kolapsem. Max musí zachraňovat lidské životy a samozřejmě po svém. V jednu chvíli to vypadá, že z aktérů jsou spíš zombie, Max je zoufalý a nápaditě použije  raději kýbl, který má po ruce,  jednou jako přilbu na hlavu, poté nádobu na zvracení či toaletu…. Vše ale dobře dopadne a natáčení pokračuje. Snad nejúsměvnější je scénka, která má pravděpodobně  zpodobňovat  využití  tzv. zeleného plátna. To, co režisér opravdu natáčí a hlavně jakým způsobem, by jistě dohnalo k slzám i dnešní dorostence. Tak tohle nemá konkurenci.  Po natáčení přichází chvilka napětí, zda technika vůbec funguje…

A je tu šťastný konec,  ocenění, dlouhý potlesk a slzy vděčné režisérky. A také dlouhý potlesk z našich řad a slzy smíchu. Vlastně dlouhý potlesk by si zasloužilo už i samotné vzezření Radima Vizváryho (zejména účes), chytám se při tom, jak si ho zaujatě prohlížím.

 

Pluto je jedna z nejpovedenějších inscenací, které jsem v poslední době měla možnost vidět. Vřele doporučuji velkým i malým.

Pluto –  tak to vypadá, když se čtyři vynikající mimové sejdou na jednom jevišti. Bravo!

 

 

Foto: Laterna Magika, ND, Petr Lebeda

 

Eva Smolíková

Taneční magazín