Po neúspěšných jednáních s městskou částí Prahy 5 o prodloužení nájemní smlouvy v areálu na Žvahově a několika letech intenzivního hledání, objevilo vedení konzervatoře Taneční centrum Praha kvalitní prostory pro vybudování nového „domu tance“. V lednu 2020 soukromý majitel nabídl komplex dvou propojených budov na Palmovce, v němž dříve sídlila televize Prima. Objekt nabízí kompletní zázemí pro teoretickou i praktickou výuku podle koncepce TCP „konzervatoř – gymnázium“ a také cvičné jeviště a další 4 zkušebny pro profesionální umělecká tělesa s kontinuálním provozem (včetně produkčního a technologického zázemí). Konzervatoř Taneční centrum Praha, jako nositel a zpracovatel úvodní studie této vize, oslovila Asociaci tanečních umělců ČR a nabídla spoluúčast všem pražským institucím a nezávislým skupinám tanečního a pohybového divadla, pantomimy i nového cirkusu. V tuto chvíli projekt „Dům tance Palmovka“ zpracovává Magistrát hlavního města Prahy.
Dům tance Palmovka by podstatně zkvalitnil infrastrukturu tanečního žánru, respektive nonverbálního umění v Praze. Pedagogové, tvůrci a inscenátoři by měli dostatečné zázemí pro výuku i tvorbu náročných inscenací tanečního divadla a prostor pro vzdělávací, motivační a propagační akce. V objektu by mohlo současně pracovat 150 studentů a 46 pedagogů konzervatoře, dva juniorské studentské soubory a dalších cca 60 umělců a cca 40 produkčních a provozně-technických pracovníků v celodenním kontinuálním provozu (kancelářské, hygienické, šatnové, stravovací a skladové zázemí). Všechny odborné prostory včetně vybavení a lektorů by v mimoškolní a mimopracovní době mohly sloužit občanským aktivitám: dětská taneční studia, taneční a kondiční výuka pro dospělé, stepařské studio, videotéka a knihovna, posilovna a rehabilitace, vzdělávací pořady pro školy atd. (jako dosud na Žvahově).
Stavebně technické a provozní parametry areálu dokazují, že je zde zcela výjimečná příležitost hl. m. Prahy vytvořit skutečný „dům tance“, který vyřeší současně několik problémů tanečního žánru v širokém spektru jeho specifických potřeb.
„Vzhledem k poloze, velikosti a ceně objektu jsme ihned oslovili představitele hlavního města Prahy, kteří postupně návrh zpracovávají. Výbor pro kulturu MHMP projednal získání komplexu na Palmovce dne 5. února a jednomyslně projekt podpořil. Nyní se jednání přesouvá do výboru pro správu majetku. Pro Prahu je tento komplex nejen po stránce stavebně technické, ale také vzhledem k atraktivní lokalitě výhodnou dlouhodobou investicí do majetku města. Zásadní přínos z hlediska poskytování veřejné vzdělávací a kulturní služby je zřejmý,“ konstatuje vedení konzervatoře TCP.
Samotný pojem „dům tance“ vzešel z jednání bývalého ministra kultury Ilji Šmída s choreografem Petrem Zuskou již v roce 2018, později byl opakovaně zmíněn při jednáních představitelů vlády a je podporován politiky bez ohledu na politickou příslušnost.
„Taneční žánr je nejen v Praze, ale i v celé České republice vzhledem ke konstantním scénickým žánrům výrazně podfinancován a handicapován také prostorově,“ vysvětluje dále Antonín Schneider, manažer konzervatoře Taneční centrum Praha. „V České republice je 9 vícesouborových divadel (tedy scén, jejichž součástí je i baletní soubor), které ale svou dostupností pokrývají jen cca 30 % území ČR. V regionálních kulturních centrech pak funguje dalších 15 činoherních a 5 loutkových příspěvkových divadelních institucí, ale není zde ani jediná taneční. Praha zřizuje 7 příspěvkových činoher a je zde dalších 6 nezávislých činoherních divadel, dotovaných v obdobné výši jako příspěvkové instituce (min. 20 mil. Kč ročně). Z výše uvedeného je zřejmé, že vůbec nejsou vytvořeny podmínky pro žádné profesionální taneční instituce – všechny jsou tzv. nezávislé a tedy napojené pouze na grantové systémy s minimální finanční podporou (obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, nyní zapsané ústavy a zapsané spolky). V Praze sice sídlí také Balet Národního divadla, ten je ale zřízený a dotovaný v rámci příspěvkové organizace Ministerstva kultury, nikoli hlavním městem Prahou. Profesionální instituce ani konzervatoře tanečního žánru v Praze (mimo zmíněný Balet ND), nemají nejen ekonomické, ale ani prostorové profesionální podmínky pro svoji kontinuální činnost: taneční sály, hygienické a rehabilitační zázemí, vlastní divadlo, sklady pro mobilní scénickou technologii, kostýmy a scénografii pro inscenování skutečného tanečního divadla…“
V této situaci se nachází dlouhodobě například i naše první nezávislé těleso tanečního žánru Pražský komorní balet, který nabízí tanečním umělcům stálá angažmá a roční umělecké smlouvy a pokrývá významnou uměleckou poptávku také v regionech – ani ten dosud nemá vlastní „střechu nad hlavou“. Obdobně jsou na tom i další profesionální nezávislé soubory, které musí pracovat v provozně a technologicky nevhodných prostorech po celé Praze. A přitom tanec v hlavním městě je významnou součástí živé kultury, ekonomicky výhodným reprezentačním a turistickým fenoménem. Dům tance Palmovka tedy nabízí řešení, respektive záštitu významné profesionálně vyškolené a motivované skupině umělců, která svou veřejnou kulturní službou představuje již nyní – v nedůstojných improvizovaných podmínkách – cca 6 premiér a 140 představení, respektive 70 000 diváků za sezónu (cca polovina z nich v Praze).
Foto: archiv
Johana Mravcová
pro TANEČNÍ MAGAZÍN