Tabu v naší společnosti

DOT 504, Jozef Fruček a Linda Kapetanea přináší téma tabu, o kterých se nemluví, ale která přesto nevymizí z našich myslí

6.dubna jsme zhlédli v rámci České taneční platformy v divadle Ponec představení tanečního souboru  DOT 504  s názvem ‚You Are Not the One Who Shall Live Long‘.

Tvůrci zde zkoumají  různá tabu, která existují v naší společnosti,  ale zároveň se o nich nehovoří, kvůli morálním, společenským nebo náboženským předsudkům a konvencím.  Tím však rozhodně nezmizí, ale zůstávají skryta v našich myslích. Vynoří se ale vždy znovu a naléhavěji k nám  promlouvají.

Dechberoucí taneční výkon, o který se postarali čtyři tanečníci (Nathan Jardin (BE), Hyaejin Lee(KR), Pavel Mašek (CZ), Knut Vikstrøm Precht(SE) nám ukazuje, že nic cennějšího než  život nemáme. Nejsme ovšem  vždy  úplnými pány   svého vlastního osudu, protože život je věčná změna a my ho nemůžeme plně ovládnout.

Představení začíná v celkem pochmurné, až  lehce strašidelné atmosféře.

Dým se valí jevištěm a smutně vyhlížející postava  přednáší slova jako:  ‚stíny, světlo, sny‘, tedy slova, která mohou evokovat například smrt, či ztrátu někoho nebo něčeho blízkého. Tento motiv se ostatně objevuje i na konci představení, kdy bezvládná osoba zůstává ležet, zatímco ostatní ovšem vesele hodují.

Na co přesně tvůrce poukazuje, mi není úplně jednoznačně jasné. Ostatně stejný problém řeším i během  dalších pasáží.  Dějová linka tu není přesně daná,  je to spíše volný sled obrazů či myšlenek.

Téma různých společenských tabu  skýtá bohatý materiál pro vytvoření představení, které  je přeplněno myšlenkami, ale do 60 minut se bohužel všechno jen těžko vměstná. Myšlenky se nedaly rozvinout tak, aby měly pro diváka nějakou skutečnou hloubku.  Některé pasáže jsou příliš dlouhé a  opakují se, tím se jejich sdělení také vytrácí.

Trošku uvažuji i o tom, zda je dobré v českém divadle uvádět představení v anglickém jazyce. Pro cizojazyčné návštěvníky je to sice přitažlivé, ale myslím, že nás Čechy přece jen hlouběji  osloví náš květnatý jazyk, přes který možná více cítíme a vnímáme.

Ale ani to nemůže zastínit perfektní taneční výkony, až na hranici fyzicky možného (pro soubor je typické, že  stírá hranice mezi divadlem, tancem a novým cirkusem).

Strhující akční pasáže, velmi přesné a intenzivní pohyby tanečníků,  to je  pro diváka skutečně skvělá podívaná, která stojí za to.

DOT 504 ve spolupráci s Jozefem Fručkem a Lindou Kapetaneou (RootLessRoot Company) navazuje na předchozí mezinárodně úspěšné projekty. Holdin‘ Fast, první společný projekt,  který obdržel nominaci Total Theatre Award pro nejlepší začínající soubor na Fringe Festivalu v Edinburku v roce 2008. Následující projekt 100 Wounded Tears získal prestižní ocenění The Herald Angels Award na Fringe Festivalu v roce 2009 a Collective Loss of Memory, zatím poslední v řadě, navázal na tyto úspěchy a získal cenu za Taneční inscenaci roku a Cenu diváka České Taneční Platformy 2015.

 

Eva Smolíková

Foto: Vojtěch Brtnický

 TANEČNÍ MAGAZÍN

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..