První premiéra nové sezóny v pražském multifunkčním divadelním prostoru ALTA na sebe nenechala vůbec dlouho čekat. Ihned v první víkend nové divadelní sezóny, konkrétně v neděli 4. září, čekala diváky a příznivce moderního výrazového pohybu i performace v Holešovicích první premiéra (ta druhá byla na pořadu dne hned v následující pondělí). Proběhla (nikoli poprvé) v koprodukci ALTY a ALFREDU VE DVOŘE. Jednalo se o scénickou fresku „Kontrapunkt (obrazy z říše pohybu)“ Podílel se na ní vpravdě mezinárodní triumvirát: tanečnice a choreografky Andrea Miltnerová, Rita Góbi a výtvarník Jan Komárek. Celé premiérové představení bylo navíc i zajímavou „triumvirátovou“ koprodukcí, neboť mimo již dvou výše zmíněných víceméně tradičně spolupracujících produkcí se na něm výrazně podílelo i centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.
Název „Kontrapunkt“ je výstižný. Nejen vizáží obou protagonistek. Výšší a útlejší tmavovláska Andrea je protikladem menší zrzavé tanečnici Ritě. Kontrapunkt vytvářejí i sekvence celého vystoupení. Od odcizeného robotického tance až po živelnější formy choreografie. Ta, stejně jako režie představení vlastního je autorským dílem obou protagonistek. Andrea Miltnerová je nadto uváděna jako autorka konceptu. Možná to lze klasifikovat jako určitou formu dramaturgie?
Předem jsem nevěděl, co očekávat od výtvarného, světelného i hudebního „designu“ Jana Komárka. A byl vskutku stylově jednotný. Minimalistický výtvarný projev, střídmé použití světelného parku a hudba byla i stylovým označením minimalistická. Místy byla proložena hudbou konkrétní. Osobně bych za nejvyšší Komárkův přínos označil nízké spodní nasvětlení. Dávalo v jistých momentech tanečním výkonům až bizární nádech.
Významný podíl „Kontrapunktu“ dodala výtvarnice Marie Gourdain. Nenápadné kostýmy dodávaly další rozměry minimalistické hudbě i světlu a zároveň byly onou nitkou soudržnosti mezi oběmi interpretkami v celé plejádě kontrastů a kontrapunktů. Téměř geniální byla výtvarničina parafráze na papírové náramky V. I. P. Jistě je znáte z celé řady více či méně snobských akcí, kdy vám speciálními kleštičkami zacvaknou papírové náramky V. I. P. A právě ony parafrázovaly podobně barevně laděné „nánožníky“ u kotníků obou protogonistek! Skvělý nápad!
Hlavní kontrapunkt celého představení „Kontrapunkt“ vidím v disproporci živelných a spontánních tanečních kreací s přísně a tvrdě secvičenými pasážemi programu. Mnohdy tato, jistě složitě nacvičená, taneční souvztažnost evokovala nadrilované „spartakiádní“ kreace.